Zobrazují se příspěvky se štítkemmoře. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmoře. Zobrazit všechny příspěvky

středa 26. července 2023

Duny, pláže a koblížky

Do Gdaňsku se rád vracím. Při vzpomínce na loňské vlny veder padlo demokratické rozhodnutí, že letos v létě ke Středozemnímu moři opravdu nepojedeme. Proto na konci února kupujeme po 2554 Kč letenky Ostrava-Gdaňsk na letošní červencové svátky. Slibují pobyt od středečního rána až do nedělního večera v Polsku. Ve skrytu duše doufáme v nějaké změny od LOTu, abychom si mohli změnit odletové letiště na Prahu, nicméně letenky, na rozdíl od minulých let, drží jako přibité a nehnou se ani o minutu.


V úterý v 21:37 odjíždíme žlutým vlakem z hlavního nádraží v Praze. Čekají nás přes čtyři hodiny ve vlaku. Ten je vyprodaný snad až do posledního místečka. Ve vlaku nás přivítá hlášení, ať promineme nedostatek palubního personálu. Displeje v sedačkách fungují, ale jsou nějak líné a nabídka filmů se od posledně snad vůbec nezměnila. Na to, že už dávno zapadlo slunce, teplota uvnitř je značně nepříjemná. Jančurovi klimatizace zase buď nefunguje nebo nestíhá. A to sedíme ve třídě Standard. Třídu Low-cost nás totiž rezervační systém na trase Praha-Ostrava nenechal vůbec koupit, ačkoliv byla volná. Asi nová feature pro maximalizaci zisku. Do vzdálenějšího Havířova už koupit lze. Takto to funguje i v jiné dny. Kvůli cestovnímu pojištění neoptimalizuji a kupuji dražší variantu. Mělo by pokrýt i situaci, pokud nestihneme ranní let.

pátek 16. prosince 2022

To nejlepší z Turecka

Letenky kupuji v únoru. Původně šlo o rychlý solo výlet, ale člověk míní a ženy mění. Když snoubenka zjistí, že v Turecku nelezou po stromech a nejsou tam jen rozpadající se uniformní baráky, tak později letenky dokupuje i ona. Dostálo Turecko očekávání?

 

Poslední rok dva se bájí o Turecku jako o extra levné zemi. I my jsme čekali značně levnou dovolenou, avšak kurz turecké liry se několik měsíců drží na plus mínus stejné úrovni, ale ceny utěšeně rostou. Relativně levné to sice bylo, ale ne tolik, jak byste čekali. Zejména to vstupné nedávno zvyšovali. Podle neoficiálních zdrojů není v Turecku inflace 80%, ale dokonce rovnou 180%.

Bezpoplatkový bankomat

Na konci září, když jsme tam byli, byl kurz jedné liry cca 1,35 Kč a výběry z bankomatu byly u Equa Bank zaúčtovány s kurzem 1,44 Kč. Na výběry se nám osvědčil bankomat T.C. Ziraat Bankasi, který jako jeden z mála nechtěl žádné poplatky. Některé bankomaty jiných bank si chtěly účtovat poplatky, aniž by to dopředu oznámily. Na to se hodila karta od Equa, u které se daly zakázat komplet výběry s poplatkem (teď už Equa Bank není, je jen RB). K tomu nemá minimální částku bezplatného výběru jako mBank. Ziraat totiž dovolí výběr jen 750 lir (pod hranicí pro bezplatný výběr u mBank). Co se týče směny valut, lepší kurzy nabízely dolary jak eura. Avšak třeba platba za ubytování nebo taxíky jde realizovat spíš v eurech.

Kurz turecké liry už tak prudce neoslabuje jako dřív.

pátek 25. listopadu 2022

Do země pastéis de nata

V březnu, když Easyjet představuje svou novou linku Praha-Porto, kupujeme na září letenky po necelých 1200 Kč/osoba. Být rychlejší, bylo by to ještě o něco levnější. Čas uteče rychle jako splašený poslanec s plnou krabicí od vína s avízem o blížící se Urně, a tak už balíme na cestu.

 

Viana do Castelo

Na rozdíl od loňska a první půlky letošního roku pro cestu do Portugalska nepotřebujeme žádný covid formulář nebo dokonce snad PCR formulář. Roušky nejsou povinné v letadle ani nikde jinde v zemi. Skoro nikde je nenosí, až na pár výjimek potvrzujících pravidlo.

úterý 9. srpna 2022

Kde najít teplotu vody

Předtím, než se někam vypravíte k vodě, je vhodné si zjistit nejen počasí, ale i aktuální teplotu vody. Zejména, když k moři jedete na jaře nebo na podzim.


V televizi bývají speciální mapky s teplotou vody, ale máme i internet a na tom se dá najít (skoro vše). Jsou specializované webové stránky, které ukáží aktuální teplotu vody, její historii i předpověď jejího dalšího vývoje a nemusí se jednat jen o moře.

seatemperature.info - ukazuje dnešní i včerejší teplotu vody a zároveň ukazuje i měsíční průměry. Zvládá i jezera.

seatemperature.net - ukazuje aktuální teplotu a na grafu zobrazí její historii za posledních 30 dnů. Krom toho zvládá předpovědět její vývoj na týden dopředu.

seatemperatu.re - údaje o teplotě vody ne až tak detailní, ale na druhou stranu ukazuje výšku vln.

pondělí 28. března 2022

Tak trochu jiný Balkán

K Albánii mám osobní vztah. Už několikrát jsem tam měl jet a vždycky to padlo. Jednou změna letového řádu, párkrát covid a testy a posledně můj poklad řekl ne. Vyšlo to až letos v lednu a odjet nebylo lehké ani tentokrát. Můj poklad mi to fakt osladil. Ale jednou se tak jako tak všichni sejdeme u Chocholouška ;)


Letím opět z Vídně. Odlet mám v pátek večer a přílet v pondělí dopoledne. Využívám toho k prohlídce Vídně. Tentokrát mám vytipované atrakce, co mi už dlouho unikají. Startuji proto už v 5:38 z Hlavního nádraží. Jízda Regiojetem probíhá standardně. Dokonce jsou i noviny a funguje i objednávání občerstvení, což poslední dobou není až tak samozřejmé.

úterý 22. března 2022

Džambo, Afriko!

V prosinci nevyšlo Maroko, které nám zavřeli těsně před nosem a vydrželo zavřené až do 7. února. Máma bude mít za necelé dva týdny štěně a na dlouhou dobu tak zbývá poslední šance ji splnit sen a dostat ji znovu do Afriky.

 

Volba padá na Zanzibar, neboť se v lednu co týden u Čedoku objevují last minuty na Zanzibar s cenovkou mezi 20-25 tisíci. Samostatně je nyní problém se na podobnou cenou dostat i jen se samotnými letenkami.  Výhodou Čedoku jsou také přímé lety z Prahy až na Zanzibar provozované LOTem. Při pandemickém blikání semaforů se hodí mít cestu s co nejméně zastávkami.

Bohatě už stačí, že Tanzanii umřel na covid jejich prezident a od té doby zavedli povinný PCR test pro vstup. Právě ten prezident, co otestoval na covid pozitivně papáju a tvrdil, že covid je hoax. Kvůli povinnému testu taky váháme s koupí. Akční cenovka 19.990 Kč se objevuje ve středu a ve čtvrtek ještě mírně o něco padá. Na pojištění proti stornu je už u Axy pozdě a momentálně v Česku vrcholí vlna omikronu s denními přírůstky přes 50.000 nakažených a pozitivita i samotných preventivních testů je přes 20 %.

V pátek si všímám pojištění u Invie. Jenže než se domluvíme. Už to není v nabídce Invie, ale zůstávají jen zbytky přímo na webovce Čedoku. Tedy sice se tam objevují, ale nedají se zaplatit. Webovky padají s chybou (a ty ceny tam hezky skáčou nahoru a dolů). Kupodivu se ale dají objednat po telefonu. Uroa Bay Beach Resort s polopenzí za 20k je vyprodaný, ale Voi Kiwengwa je volný. Sice to stojí o pětku víc, ale zase je s all inclusive. Po telefonu cena ještě o pár tisíc stoupla, jak si zpětně dopočítávám, ale nemám sílu se hádat.

pondělí 1. listopadu 2021

Kolem Neapolského zálivu

V půlce září beru mámu na výlet s Wizzairem za pandemické kredity. V plánu je udělat si výlet na ostrov Capri. Počasí původně slibuje bouřkové přeháňky, ale těsně před letem se otáčí a celou dobu má být jasno až polojasno.

 

Vyhlídka z Monte Solaro

Přípravy před cestou díky očkování nejsou moc intenzivní. Skládají se ze směny korun na eura, check-inu letenek (nově už jen 24 hodin předem) a vyplnění italského covid formuláře. Vůči minulku mi nejde vyplnit víc formulářů z jednoho prohlížeče. Že by nová fičura? Hotel byl rezervovaný už ze dřívějška.

pondělí 19. července 2021

Santorini ve dvou

Na Santorini jsem byl už loni v září. Proto jsem původně chtěl červencové svátky strávit v Česku. Avšak když jsme viděli, jak je všude plno a jaké lidové ceny penziony mají, rozhodli jsme se vypadnout pryč. Pro Santorini hovoří  jiskřičky v přítelčiných očích a celkem příjemných 130 wizz kreditů za zpáteční letenky pro dva kupované čtrnáct dní předem. 

 

Pátek
Odlet z Vídně je v sobotu 8:25 ráno, proto bereme z Prahy flixbus v 23:15 s příjezdem v 3:50 na Erdberg. Odlet zpátky je v úterý dopoledne na český státní svátek. Pro cestu do Řecka jako podlidé očkovaní jen jednou dávkou, potřebujeme test. Děláme ho v pátek večer v Praze na Švehlově. K antigennímu testu tu na počkání vystavují česko-anglický certifikát. Na požádání i vypíšou číslo dokladu, které obvykle nechávají prázdné.

Flixbus v Praze začíná, tak odjíždí včas. Nakonec D1 kvůli bourání mostu není z pátku na sobotu uzavřená, ale až o den později. I proto do Vídně dorážíme včas. Odtud to premiérově bereme pěšky na vlakovou zastávku St. Marx a tam kupujeme skupinovou jízdenku za 5,2 €.

Tenerife za dvacku

Loni na podzim bookuji Menorku za 20 €. Letos pozoruji opatření a nějak se mi tam nechce. Z hlavy si tam nevybavuji ani jedno zajímavé místo. Let byl mezitím už x-krát změněn. Už chci kliknout na tlačítko refund, když jen ze cviku volám na Wizz linku, jestli by mi to nezměnili na Tenerife. Voila, nepravděpodobná změna proběhne a já začínám plánovat své první Kanáry. Mám necelé dva týdny do odletu. Po podzimním nevydařeném pokusu se konečně dostávám na Kanárské ostrovy.

 

Týden před odletem nás Španělsko přeřazuje do zelené kategorie, takže pro vstup už není potřeba negativní test. Nicméně kvůli té překotné změně je v tom chaos. Kanárské ostrovy mají svou autonomii a není úplně jasno, jestli neuplatňují nějaké vlastní pravidla. Minimálně se zdá, že povinnost negativního testu zůstává pro ubytování. Test si nicméně dělám, protože ho stejně potřebuji ve Vídni pro vstup do salónku.

Ve výsledku ho po mně nikdo na Kanárech za celou dobu vidět nechtěl. Ani na letišti, ubytování nebo jinde. Pro cestu zpátky stíhám chytnout období, kdy jsou Kanárské ostrovy červené a já mám 21 dnů po první dávce očkování proti COVIDu, tzn. žádný test není třeba.

pátek 11. června 2021

Madeira za KORONU

Píše se leden 2020 a doma ležím s kašlíčkem. Jen čínský bůh srandy ví, jestli náhodou ne s netopýřím koronavirem. Během toho si skládám letenky pro návštěvu britských ostrovů Man a Jersey. O dva měsíce naplno udeří COVID-19. Easyjet však naštěstí sám své lety postupně ruší. Tehdy nabízí poněkud štědrý rebooking - možnost rebookovat na libovolnou trasu v rámci celého letového kalendáře.

 

Vybírám co nejvzdálenější lokalitu, kde jsem ještě nebyl. Volba padá na Madeiru z Berlína na konci května 2021 (později to už nešlo) a doufám, že v tu dobu už nebudou žádná omezení a, kdyby náhodou přetrvala, vybírám čtyřdenní pobyt. Pátý den totiž následuje povinný PCR test. Očekávám taky, že během toho roku se ty lety ještě 5x změní. Za 950 Kč, co stály původní letenky, solidní deal.

Přesuňme se o 11 měsíců dopředu. Koronavirus a restrikce tu stále jsou. Pro vstup na ostrov je potřeba PCR test mladší 72 hodin (hazardéři si mohou nechat zdarma udělat až na letišti, ale nemusí je pustit do letadla, pokud aerolinka bude papežštější než papež, a případně můžou po příletu ztvrdnout v karanténě). Na ostrově se venku stále nosí roušky. Avšak pátý den už není PCR test třeba.

úterý 6. října 2020

Koronaturistika 5.0 aneb na Santorini s medikánem v patách

Koronaturistika mě upřímně přestává bavit. Nevědět do posledního dne, zda odletím a s definitivní platností se dozvědět, zda mě do destinace pustí, až spolu s opuštěním příletové haly, není způsob cestování, který by mi dělal radost.

Oia
 

Na Santorini jsem u Wizz Airu v létě koupil letenku za 50 kreditů. Původně jsem chtěl letět až na konci září, ale kluci od Wizzu udělali změnu a tím mi vytvořili otevřenou letenku (u Wizzairu totiž jakákoliv změna časů, znamená možnost letenku refundovat nebo rebookovat). Česká čísla nakažených koronavirem se každým dnem zhoršují (dva týdny před plánovaným odletem už úspěšně atakovaly tři tisícovky), proto se rozhoduji posunout výlet o týden vpřed, abych to stihl ještě před možným zavedením nových omezení. 

čtvrtek 1. října 2020

Koronaturistika 3.0 aneb autobusem po Krétě

Letenka na Krétu je dílem třetí generace letošních letenek. V září jsem už letos chtěl do Spojených států, nevyšlo to vy-víte-kvůli-komu. Pak jsem chtěl na Ohrid a do Lisabonu. To už by sice teoreticky šlo, ale dlouhodobě to jsou červené země a neobešlo by se to bez testu. K tomu Wizz Air na září značně proškrtal letové řády.

 

Tak jsem na konci července přikoupil Heráklion a Bari s tím, že snad aspoň jedno z toho vyjde. Najednou to vypadá, že vyjde obojí. Je 1. září, den, kdy děti jdou s rouškami do školy a to znamená, že je nejvyšší čas vyrazit na prázdniny!

čtvrtek 13. srpna 2020

Koronaturistika 1.0 aneb hell v Helu

Po více jak pěti měsících se mi podařilo dostat se za hranici a zrealizovat první itinerář, který se kvůli současnému hypu jménem koronavirus nerozpadl. Letenky jsem u Ryanairu kupoval na konci června za necelých 18 €.


Pláž na Helu

V Gdaňsku jsem už byl loni na jednu noc a zaujal mě natolik, že jsem se tam jednou chtěl vrátit. Chtěl jsem už před pár měsíci s letenkami od Wizzairu, ale ten mě vypekl. Zrušil linku a jeden plán na červenec 2021 zase v trapu. Nynější pokus s Ryanairem už vyšel. Přidal se i kamarád a Gdaňsk si zamiloval.

pondělí 16. března 2020

Neapol za KORONU

Se stále větším znepokojením sleduji zprávy o koronaviru a lituji, že necestuji impulzivně až na poslední chvíli. Na první březnový víkend jsem si naplánoval výlet do Neapole. V době mého odletu mají v Kampánii všeho všudy čtyři nakažené. Soudě podle tuberáků v pražské MHD to už tu máme dávno taky.


Jedna pandemická ;)

Letím s Easyjetem, proto premiérově s sebou beru notebook. Do oranžového limitu pro příruční zavazadla se hravě vejde. Případnou nutnost karantény tak mám ošéfovanou. Doma jsem vyfasoval fousatý respirátor koupený ještě proti SARS, tak ho na letišti využívám. Normálně cítím, jak se mi z toho začínají šikmit oči. Na letišti je však naprostý klid. Nikde nikdo nemá roušku ani rukavice. Odlety do Itálie nikdo nekontroluje a k Airbusu A320 se jede lowcostově autobusem. Není tak prázdný, jak jsem čekal a volných míst je jen pár. Při letu se vzdělávám a sleduji Smrtící epidemii.

pondělí 24. února 2020

Vichřice v Zemi ohně a ledu

Severská poezie, hory a sníh mě dlouhodobě nechávají klidným. Avšak z mnoha stran slýchám, jak je Island dechberoucí a krásný, proto má zvědavost postupně narůstá. Když na mě na sklonku léta vykoukne islandské kombo stojící jedenáct stovek, dlouho neváhám. Před koupí ještě kontroluji průměrné teploty, ceny ubytování a pronájmu auta a o pár chvil později definitivně podléhám vábení ostrova ohně a ledu.


Když tu mají takové benzínky, není divu, že tu orkány jsou jako doma...

Prakticky vím jen o lidech, co na Islandu byli od jara do podzimu, ale nikdo z nich tam nebyl v zimě. Proč? Vždyť podle průměrných teplot se jedná o místo ohřívané Golfským proudem a teploty zřídkakdy klesají pod -5 °C. Krom toho v zimě není sezóna a zdejší ceny spí hlubokým zimním spánkem.

Do poslední chvíle netuším, zda opravdu poletím. Stále mě trápí rýmička s občasným kašlíčkem. V současné atmosféře dokonalé cestovní vybavení. Uši mě ale v letadle naštěstí nikdy nebolí. Kvůli tomu ani nijak extra neplánuji itinerář. Vystačím si s pár hvězdičkami po přečtení cestopisu od Kačky a zbytek optimalizuji za smyků až na místě.

Island na mě nepůsobí jako příslovečná země ohně a ledu, ale spíš jako země skal a ledu. Podobně jako v Indii mi její zamilování komplikovalo čtyřicítkové vedro a špína, na Islandu mi to ztěžují uzoučké namrzlé silnice pokryté sněhovou břečkou, po kterých si auto v poryvech větru bruslí, kam zrovna Sabine a Njörd chce.

středa 25. prosince 2019

Za komoušky do Číny a Vietnamu a zpět přes kolébku Mafie

Cítím, že se letos chci ještě jednou podívat do jihovýchodní Asie. Dlouho vyčkávám na vhodné multi-city letenky. Váhám mezi kombinací Vídeň-Ho Chi Minh/Hong Kong-Vídeň a Vídeň-Ho Chi Minh/Tokyo-Vídeň. Tokyo zamítám kvůli zimě, co tam už asi bude. Vědět jen, co se pár týdnů poté začne mlít v Hong Kongu, finální itinerář by pro klid duše vypadal asi jinak...

Vzkaz pro ekofanatiky: Má uhlíková stopa není černá, nýbrž duhová. Uhlík v mé má formu diamantového prachu ;)

V Hanoji nedaleko Ho Chi Minhova mauzolea

Balení
Tentokrát si dávám na přípravě záležet. Přeci jen 10 letů za 16 dní už je výzva. Zejména při začínající zimě, kdy se pravděpodobně navrátím už do zasněžené střední Evropy. Nikde nemám odbavené zavazadlo a letím jen s baťůžkem. Modlím se, aby mi ho nechtěli příliš často vážit. Začíná taky mé anticyklické období, kdy v zimě v obchodech hledám letní věci.

pondělí 15. července 2019

Do Brazílie za Ježíšem, vodopády a papoušky

Brazílie je nádherná země s pošramocenou pověstí. Už před dvěma lety jsem si pohrával s myšlenkou tam jet, ale kvůli bezpečnosti jsem dal přednost Peru, abych posléze zjistil, že Lima má stejnou, ne-li horší reputaci. Letošní plán byl jasný - vidět Rio a vodopády...


Vodopády Iguaçu z argentinské strany

Letenku jsem si poskládal u StudentAgency z pěti letů. Do Ria s AirFrance s přestupem v Paříži na Charlesi de Gaulovi a odlet s LATAMem z Foz do Iguaçu se skoro celodenním přestupem ve São Paulu. Odtamtud s KLM přes Amsterdam zpět do Prahy. Pět letů bych měl, ale ještě mi chybí ten šestý - jak se dostat z Ria do Foz do Iguaçu.

Přípravy
Celkem smutně koukám, že lety z Ria do Foz do Iguaçu jsou celkem pálka, protože jim tam nepremává žádný brazilský Ryanair. Vzpomínám si na FFP od Emirates, kde mám pár mílí a vím, že jejich partnerem je i brazilský GOL. Jenže mílí mám dost tak akorát na let ze São Paula a nikoliv z Ria. Převod ani dokoupení mílí nedává ekonomický smysl. Nicméně při hledání letenek ze Sampy (São Paula), narážím na zajímavou letenku Rio-Iguaçu-Sampa. Stojí necelou půlku toho, co přímá letenka do Iguaçu.

Má zkratka. V plánu je nechat propadnout šedý úsek.

Když se podíváte na mapu, zjistíte, že je to jako letět do Ostravy přes Košice. Tento letecký kiks je k nalezení jen u jednoho ne zrovna poctivého prodejce jménem MyTrip (aerolinka tento routing ani neumí najít - ještě aby jo). Delší chvíli váhám, jestli je to dobrý nápad. Trošku si pohraji s vyhledávači a přesměrováními, až cenu srazím na příjemných 630 Kč a dám šmelinářům řádně prodělat. V systému GOLu se to chová jako dvě samostatné letenky. Den poté kvůli známému hledám znovu ten samý routing, jenže se vytratil ze skoro všech vyhledávačů a u šmelinářů jde dohledat, avšak stojí už 2500 Kč. Teď se jen modlit, abych od nich nic nepotřeboval.

sobota 6. dubna 2019

Bary v Bari

Před měsícem si tak sedím v kanclu a padne mi do oka kombinace Praha-Bari-Praha za necelých osm stovek. Odlet v sobotu a návrat v neděli. Ještě zkontroluji, zda časy dávají smysl, ubytování je v rozumné relaci a zda je tam vůbec co vidět a už mi letenky přistávají v mé e-mailové schránce.


Palmy v Bari

Poznámka: Krásný bulvární nadpis, že? Asi vás zklamu, ale během celého pobytu jsem do baru ani nepáchl ;-)

V sobotu se nezvykle dosyta vyspím, pobalím pár věcí a po obědě se vydávám na pražské letiště. Na poslední chvíli si ještě vzpomenu, že by nebylo od věci mít s sebou nějaká ta eura. Přeci jen jižní Itálie umí být dost svérázná a nerad bych tam dlouze hledal bankomat. Vystupuji na Můstku a jdu na jisto. Jen mě zdrží hledání bankomatu, abych měl českou hotovost na výměnu. Hned první směnárna u Hlavní pošty dokonce překonává mé představy - kurz podle XE Currency 25,8264 Kč/EUR, kurz euro-prodej 25,82 Kč/EUR. Jsou dvě hodiny do odletu a zpátky nasedám na metro. Na letišti stíhám ještě zaskočit do Billy pro něco malého na zub. Na security nikdo není, tak mi ještě zbývá plno času dojít si na céčkový prst prohlédnout výhled na prázdnou letištní plochu. To letiště je vůbec celé nějaké tiché a prázdné.

pátek 15. března 2019

Fujavice v Gdaňsku

Loni v listopadu jsem si narouboval natěsnaný itinerář Wroclaw-Gdaňsk-Vídeň. Pár minut po zaplacení jsem zjistil, že jaksi už nejezdí autobusy do Wroclawi v sobotu brzy ráno a několik týdnů poté mi z krátkého času u Baltského moře ukousl dalších pár desítek minut Wizzair posunutím letu. Na druhou stranu mě letenky na toto kombo vyšly jen na 83 zlotých (čili necelých pět stovek v našich).


Długie Pobrzeże v Gdaňsku

Na pátek si beru v práci home office. Jaksi už tuším, že si zase nestihnu včas zabalit. Chvilku po páté zaklapávám notebook a vydávám se na Florenc. Odtamtud mi v 18:15 jede autobus směr Polsko. Jízda se pomalu vleče. Po tmě a přes zatmavená okna jen občas v dáli problikne nějaká pouliční lampa a u Harrachova jsou vidět bílé obrysy zbytků sněhu. Už během jízdy zkonzumuji prakticky veškerá videa a seriály, které jsem si připravil na celou cestu s sebou.

Do Wroclawi dorážím půl hodiny před půlnocí, o půl hodiny později, než jsem měl, neboť polští pohraničníci se rozhodli dělat svou práci na benzínce 30 kiláků od hranic a všem Rusákům z autobusu, kterých tam bylo požehnaně, detailně zkontrolovat pas. Jak moc je tento postup v Schengenu OK, ponechám na laskavém čtenáři.

Z večerních plánů nic nebylo, ulehl jsem a spal. Probudil jsem se do prosluněného rána. V Pekárně Hert vybavil snídani a vydal se k Panorama Racławicka. Tam jsem byl o dobrých pár minut dřív, abych stihl koupit lístek na první časový slot, který je v půl desáté. Díky tomu jsem se mohl kochat prosluněným panoramatem města nad řekou Odra, zatímco jsem čekal na otevření. Oficiálně je otevřeno od 9:00 a otevíralo se na minutu přesně. Mezitím sluníčko se schovalo pod mraky a před budovou se vytvořil hlouček lidí.

pátek 8. února 2019

Po stopách Gaudího v Barceloně

V Barceloně jsem byl už aspoň dvakrát a autem. Byl čas na změnu. Proto jsem tam tentokrát doletěl a šel se podívat do Sagrady Familia, která mi stále unikala.


Vitráže v Sagrada Familia

V srpnu mi přijde e-mail, že aerolinka Vueling má akci na letenky do Barcelony. Podaří se mi najít víkendovou otočku do Barcelony a po konzultaci s Bookingem se rozhoduji, že ji za těch 56 € využiji. Ubytování jsem si naplánoval v hostelu za necelých 14 € na noc na metru kousek od stadionu FC Barcelona. Jeho poloha je opravdu výhodná. Dojede se k němu rovnou metrem z letiště a když na to přijde i bez přestupu a na všechny zajímavá místa v centru se z něj člověk pak dostane linkou metra L3.

Barcelonu si pamatuji jako jedno z nejpřelidněnějších evropských měst, jako Bangkok Evropy. Historické centrum tomu odpovídá. Na všechny památky dlouhé fronty a ze všeho od Gaudího je jeden velký zlatý důl pro jejich provozovatele, v sezóně s beznadějně vyprodanými vstupenkami na týdny dopředu. Proto vstupenky do Sagrady Familie kupuji přes internet, co nejdřív to jde. Ty na únor se objevují jen dva měsíce předem. Vůči loňsku zdražily o dvě eura a jde si vybrat jen dvě časová okna - 14:00-17:00 a 17:00-17/18:30. V době, kdy jsem vstupenku kupoval, bylo těch oken víc a daleko kratších, tak mám okno na pouhé 16:00-16:15.