Nový rok na Bali

Pro přelet z Hanoje do Denpasaru využíváme letecké společnosti Vietjet. To je vietnamská nízkonákladovka a jediný dopravce operující na dané trase přímé lety. Vyhledávání letů přes web dlouhodobě nefunguje, ale naštěstí v aplikaci ano. Během nákupu se Vietjetu díky naší nepozornosti podaří nám vnutit pojištění za asi stovku. Přikupujeme sedadla a 15 kilové zavazadlo.

Na letišti panuje ráno už totální mordor. Vietjet má sdružené přepážky pro všechny své lety. Za chvíli odlétají dva lety do Japonska, pak dlouho nic a až pak náš Denpasar a Singapur. Fronta je proto ještě plná Japonců. Ačkoliv jsme tu tři hodiny předem, mám strach, abychom to stihli. Fronta se táhne celkem pomalu a je fakt dlouhá. Postojíme si v ní přes půl hodiny.

Dvě tváře Vietnamu

Ve Vietnamu jsem už jednou byl, ale sám. Tentokrát je to jiné. Nejedu sám, ale dokonce i za rodinou. Vezeme tam dvě velké papírové krabice plné dárků. 

 

 

Jako každý pořádný výlet, tak i tenhle začíná pár měsíců zpět, přesněji v květnu 2022, nákupem letenek. Turkish Airlines se v tomhle směru podařil rekord, kdy mi už týden po nákupu přijde upozornění, že původní lety byly zrušeny. Později toho využíváme a rebookujeme

Protože letenky kupujeme ještě za doznívajícího covidu, platíme jen nějakých dvanáct a půl tisíce za osobu. V rámci rebookingu si upravujeme trasu z Praha-Hanoj-Praha na Praha-Hanoj/Denpasar-Praha a pobyt natahujeme na tři týdny. Bez doplatku. Proč právě Bali? V Hanoji ještě bude zima a chceme si pořádně užít moře.

Tento výlet je pro mě jiný. Poprvé po dlouhé době prakticky nic neplánuji a nejedu sám. Z toho jsem trošku nervózní. Hlavně z té rodinné sešlosti asi pro tři sta lidí. To o několik stovek přesahuje hranici pro mě únosně velké akce.

Navzdory mým protestům do Vietnamu vezeme ony zmíněné dvě velké kartónové krabice (dokumentární foto bohužel chybí, a přitom by se tak vyjímalo v rodinném albu...). Kvůli nim musíme brát taxíka. Na check-inu je sice vzali, ale nechali nás podepsat papírek, že neručí za škody na nich způsobené.

Za komoušky do Číny a Vietnamu a zpět přes kolébku Mafie

Cítím, že se letos chci ještě jednou podívat do jihovýchodní Asie. Dlouho vyčkávám na vhodné multi-city letenky. Váhám mezi kombinací Vídeň-Ho Chi Minh/Hong Kong-Vídeň a Vídeň-Ho Chi Minh/Tokyo-Vídeň. Tokyo zamítám kvůli zimě, co tam už asi bude. Vědět jen, co se pár týdnů poté začne mlít v Hong Kongu, finální itinerář by pro klid duše vypadal asi jinak...

Vzkaz pro ekofanatiky: Má uhlíková stopa není černá, nýbrž duhová. Uhlík v mé má formu diamantového prachu ;)

V Hanoji nedaleko Ho Chi Minhova mauzolea

Balení
Tentokrát si dávám na přípravě záležet. Přeci jen 10 letů za 16 dní už je výzva. Zejména při začínající zimě, kdy se pravděpodobně navrátím už do zasněžené střední Evropy. Nikde nemám odbavené zavazadlo a letím jen s baťůžkem. Modlím se, aby mi ho nechtěli příliš často vážit. Začíná taky mé anticyklické období, kdy v zimě v obchodech hledám letní věci.

Co vidět v Bangkoku

Krung Thep čili Bangkok je hlavní města Thajska. Žije v něm přes 10 miliónů lidí. Staré chrámy se tam snoubí s moderními stavbami. V létě je v něm ukrutné vedro. Pocitům cestovatelům příliš nepomáhají na ulici nasměrované stovky výfuků klimatizací a v obchodech přechlazeno v duchu čím chladněji, tím víc addidas.

Každý, kdo navštíví Krung Thep a není úplný kulturní barbar, měl by navštívit Královský palác (Wat Phra Kaeo/Kaew). Je to základ thajské státnosti a zároveň obrovský chrámový komplex plný barevných a zlatých staveb.
Vstupné: 600 THB

Královský palác

 
Wat Pho je velký chrámový komplex ležící hned vedle Královského paláce. Je známý pro svou školu masáži a velkého ležícího buddhu. Údajně zde dostanete tu nejlepší masáž. Nemůžu posoudit, bylo mi na to příliš vedro.
- Vstupné: 100 THB

Wat Pho

Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku

Můj asijský výlet se chýlí ke konci. Už mě čekají jen dvě noci v Bangkoku, než mě spolkne Airbus A380 a vyplivne mě v Kataru. 

Nad touhle scénou jsem dlouho přemýšlel - co tím asi umělec a vedení obchoďáku si přeje sdělit návštěvníkům...?

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu

Do Bangkoku jsem doletěl v devět večer. U směnáren před vstupem do vlaku jsem vyměnil zbytek malajských ringitů, protože vím, že je v Praze nikde neberou a těžko někde dostanu lepší kurz než tady. Pak jsem dojel ke svému hotelu nedaleko stanice nadzemky, odkud mě o den a čtvrt později čeká ranní jízda na letiště.

Pláže a thajské masáže na Krabi

Na Krabi jsem věděl, že se chci vrátit. Když jsem tu byl poprvé, tak jsem ho jen tak prolétl a i tak na mě stihlo udělat velký dojem. Krabi je plné pískovcových skal trčících z moře porostlých hustou tropickou vegetací, která spolu s jemnými písčitými plážemi dokresluje rajskou atmosféru.

Ao Phra Nang Beach na Railey Bay

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu

Letiště v Krabi mě uvítalo polojasnou oblohou a mnohem snesitelnějším počasím než v Singapuru. U stánku AIS jsem poprosil opět u vysunutí svého šuplíku se SIM kartou, abych tam mohl vložit už dříve koupenou SIMku od stejného operátora, ve směnárně směnil zbytek singapurských dolarů na tvrdé thajské bahty a z bankomatu se skřípěním zubů vybral 10.000 THB s poplatekem 220 THB thajské bance za výběr (v Thajsku to jinak nejde).

U přepážky jsem si pak objednal minivan do Ao Nang. To je asi 30 kilometrů. Za to tu chtějí už 150 THB. Minivan sice byl nový, ale působil už dost jetě. V honbě za mamonem nakonec vzadu vztyčili další dvě sedačky, které původně byly zaházené zavazadly, a na ně posadily dva nebožáky, kteří je měli ze všech stran až nad hlavu.

Český lev u singapurského Merliona

Když už jsem byl v Kuala Lumpur, nedalo mi to a sletěl jsem hodinu jižněji do onoho lvího města, Singapuru. Jestli je v Kuala Lumpuru vedro, v Singapuru je jako v pekle. Celoročně.

Nábřeží v Downtown a ta socha, co stříká vodu se jmenuje Merlion (mer jako moře a lion jako lev)
a shodou okolností je symbolem tohoto 5 milionového města.

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu

Poslední ráno v Kuala Lumpur jsem si opět nepřispal. Vstal jsem ještě před šestou ráno, abych stihl svůj ranní let v 9:30 do Singapuru. Tentokrát jsem pro změnu letěl s aerolinkou jménem Scoot. Nikdo o ní moc nevěděl, jen na TripAdvisoru neměla zrovna nejlepší recenze kvůli její přísné politice ohledně příručních zavazadel. Z webu jsem pouze vyčetl, že zavazadlo smí mít maximálně 10 kilogramů a cestující může mít jedno větší a druhé malé osobní, co se vejde do váhového limitu. Specialitou této aerolinky je, že byste si neměli s sebou na palubu brát jídlo zvenku nebo ho tam aspoň nekonzumovat. Rádi si chrání své palubní občerstvení za přepálené ceny.

Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci

Kuala Lumpur je hlavní město Malajsie a také na jeho letišti (KUL) má velký hub AirAsia. Jelikož ze Siem Reapu vycházely schůdně jen dva směry Bangkok, kde jsem už byl, a pak právě Kuala Lumpur, zamířil jsem tam.

Petronas Towers s čínským vánočním stromečkem

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu

V Siem Reapu jsem dal novou šanci tuk-tuku z hostelu. Tentokrát aby mě odvezl na letiště. Stálo jen 5 USD a kolo vydrželo. Na letišti jsem měl pro jistotu větší časovou rezervu. Na boarding pass jsem stejně musel dostat razítko, tak jsem se check-in přepážce nevyhl. Aspoň, že pro web check-in mají vlastní a téměř nulovou frontu. Zavazadla tu naštěstí nikdo neřešil. U gatu ani nebyla žádná klec na měření. Los mi opět určil místo u okénka a já mohl sledovat, jak jsou zdejší končiny ponořené do hustého smogu, který nekončí nad moři ani pralesy. Perličkou na závěr letu byla, když stevard před přistáním procházel letadlo a stříkal repelent, a tak dezinfikoval kabinu.

Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku

Můj druhý den v Bangkoku a setkání s druhou kamarádkou. Tentokrát pravou Thajkou přímo z Bangkoku. Noo tu pracuje v bance a všude jezdí autem. Setkali jsme se na konečné nadzemky Bang Wa.

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu 

Vzhledem k tomu, že jezdí výhradně autem, ukázalo se jako problém, aby mi řekla, jakým z tamějších čtyř exitů mám vyjít, aby mě mohla nabrat. Tak nabrala kamaráda s lepším orientačním smyslem a pak se vrátila. Vzala mě pár kilometrů za Bangkok do Thai Village. Přijela novým modelem dalšího západního autea spolu se svým kamarádem, kterého jsem viděl už minule. Je to prý její bývalý šéf a evidentně víc než kamarád. Chlubit se tím se ale v Thajsku nenosí.

Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů

Přeloženo do češtiny Bangkok znamená "Město andělů". Do tohoto města se vracím po jednom a půl roce. Mám za sebou více jak 12 hodin ve vzduchu a sotva pár hodin spánku. Jenže tady je ani ne osm ráno a pomalinku svítá. Andělské město mě vítá a zve mě na prohlídku.

Královský palác vypadá líp, než je fotogenický

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu 

Plán pro dnešní den byl jasný - Královský palác. Ten byl minule zavřený, poněvadž pár týdnů před mou návštěvou vzali k sobě andělé všemi Thajci milovaného monarchu. Teď jsem se k němu vypravil pěšky v dlouhých kalhotách přes čínskou čtvrt. Kupodivu jsem to dobře zvládal. U Wat Traimit jsem si dal čerstvý kokos a pokračoval skrz čínskou čtvrt a pár menších chrámů. Ráno byl příjemný chládek a mírně zataženo. Nevydrželo to dlouho.

Dramatický odlet do JV Asie

Letošní výlet byl dost dramatický. Plánován byl půl roku dopředu a mezitím se pokazilo vše, co mohlo. Měsíc před odletem jsem měl psa u veterináře s rakovinou penisu. 3 týdny před odletem měla máma lehkou mozkovou mrtvici. Týden před odletem si můj chytrý pes ještě utrhl drápek. Mimoto se mi ještě rozsypal sluchátkový jack ve smartphonu.

Stroj Qatar Airways letící z Prahy. Výstup autobusem.

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu 

Tentokrát jsem pro odlet z Prahy zvolil na náš trh nově vstupující společnost Qatar Airways s renomé pětihvězdičkové aerolinky. Byl jsem samozřejmě zvědavý, jestli svou pověst má zaslouženě. Týden před odletem se všechno jako mávnutím kouzelného proutku začalo zlepšovat. Vzhledem k okolnostem posledních týdnů jsem takřka do poslední chvíle netušil, jestli poletím, tak balení bylo opravdu na poslední chvíli během posledního víkendu před odletem. Našlo se tak pár věcí, které mi opravdu chyběly:

• propiska - protože v těchto končinách před vstupem do každé země musíte vyplnit formulář, který rozdávají už letušky v letadle.
• opalovací krém - ten doma se ukázal jako už několik měsíců vyhozený.
• špendlík na vysouvání šuplíku se SIM kartami.

Rozloučení s Thajskem

30. října 2016: V neděli odpoledne jsem doletěl do Bangkoku. Letadlo mělo zpoždění, ale i tak jsem se zvládl vydat za poznáváním.

Čekal mě Wat Traimit (neboli Temple of the Golden Buddha, případně พรพุทธมหาสุวรรณปฏิมากร) nedaleko čínské čtvrti. Nádherný velký zlatý Buddha uvnitř něj. Zrovna tam mě chytla první a poslední dešťová přeháňka. Zničehonic se zatáhlo a hned začalo lít jako z konve. Naštěstí po 10 minutách to přestalo aspoň do takové míry, abych si mohl jít do 7/11 pro pláštěnku. Bral jsem ji s sebou pokaždé, jen zrovna dnes vynechal.

Wat Traimit v Bangkoku

Bouřka při pohledu od Wat Traimit

Džungle v Chiang Mai

27. října 2016: Na letišti v Krabi při boardingu do Chiang Mai jsem jako jediný měl elektronickou letenku, kterou tam jaksi běžně nevyužívají a působil jsem tam zelený ekoterorista, který ve jménu ochrany lesů nemá papírový kód.

Let do Chiang Mai proběhl klidně. Jen jsem při přistání zjistil, že jsem si na mobilu nastavil režim letadla, tak kvalitně, že nebyl aktivní a mobil celou dobu vyhledával signál. Z letiště jsem chytl překvapivě levného taxíka (jen 150 THB) a zabydlel jsem se v hotelu.

28. října 2016
Druhý den jsem věnoval poznávání všech možných i nemožných chrámů, co tu jsou. Našel jsem i bleší trh se spoustou suvenýrů. Ochutnal jsem i durianovou zmrzlinu, která mi hned začala lézt z krku. Na samotný durian jsem odvahu neměl. Nabízeli ho jen pokoutní prodavači ve stáncích na ulici, bez chlazení, již vykuchaný na plastových táccích obalených fólií za nelidových 100 bathů porce. Podle mého na takto servýrovaný durian není evropský žaludek stavěný, a to ještě když vyjdu z předpokladu, že jinak je pro nás Evropany durian stravitelný...

Krabi na Krabi

27. října 2016: Dnes jsem se přesunul z Phi Phi na Krabi (กระบี่), lodí. Ten počet přesunů lodí mně jako suchozemci přestává dělat dvakrát dobře (mořskou nemoc, ale naštěstí nemám). Spíš jde o to, že když se potřebujete dostat z ostrovu na pevninu nebo na ostrov, jste kompletně závislí na lodivodech. Nedá se jít pěšky, nedá se z lodě vystoupit a jste jim vydáni na milost.

Během plavby z Phi Phi se udělalo krásně jasno. Vyšel jsem si na palubu a přečetl jsem si kus knížky a nádherně se při tom slunil a nechal se ovívat vánkem, který mi v Thajsku jinak dost schází. Díky tomu mi na palubě bylo příjemně.

Cestou na lodi jsem se rozhodl, že nebudu šplhat 1300 schodů k Tiger Templu nebo se mačkat na trhu v Krabi, ale že pojedu na Railey Beach (อ่าวไร่เลย์) se koupat (vzhledem k tomu, že jsem později zjistil, že na Krabi 2 hodiny pršelo, bylo to správné rozhodnutí).

Kouzelný ostrov Phi Phi

26. října 2016: Když jsem doplul na Krabi, okamžitě mě pohltila atmosféra klidu a pohody vyzařující z ostrova a byl jsem rád, že jsem připlul o 2 hodiny dřív, ač to stálo o 300 bathů víc. Na místě jsem se ani nenechal znechutit povinným příspěvkem 20 bathů na úklid ostrova.

Phi Phi Don vypadá kouzelně. Má nádherné pláže lemované palmami, dýchá z něj pohoda a kolem údolí s městečkem se tyčí vysoké skály.

Po připlutí jsem nejdřív zamířil do místního supermarketu 7/11 pro doplnění zásob. Tam jsem poznal, že Phi Phi je mírně dražší, zřejmě protože se vše sem dováží lodí. Pak jsem vyrazil na mé ubytování. Vybral jsem si menší hotel přímo na pláži. Z mého pokoje jsem měl výhled přímo na pláž.

Výhled z pokoje

Pryč z Phuketu

26. října 2016: Hotel na Phuketu jsem si vybral vskutku kouzelný, dokonce včetně snídaně a minibaru v ceně (jen se v něm nenacházel žádný alkohol). 

Efektně nasvícená chodba uvnitř hotelu po setmění

Hotel samotný (Sino Imperial Phuket) mohu doporučit. Během nocí mě nic nerušilo, hezké ticho, nádherně nasvícené chodby, televize, lednice, pohodlné postele. Jen v období dešťů doporučuji vyšší patra. Můj pokoj byl těsně u kovové střechy a jeden lehký deštíček mě probudil kvůli zvukům dopadajících kapek. Nicméně ubytování pro jednoho jsem tam sehnal za méně než 700 Kč na noc.

V samotném Phuket Townu nebo aspoň v nejbližším okolí hotelu nebyla žádná normální restaurace, žádné zajímavé místo a dokonce, jak jsem zjistil dnes ráno ani žádná zajímavá pláž. Jen několik masážních salónů, z nichž jsem jeden včera využil. 

Phuket Clock Tower (jedna z největší památek v Phuket Townu)

Phuket: Den plný pohrom s dobrým koncem?

25. října 2016: Jak by řekli v Jáchymu, hoď ho do stroje, dnešní den byl krizový plný "X", křížků. Nejdřív mě v půl páté ráno probudil déšť na plechové střeše hned pod oknem. Pak jsem nemohl usnout a přišla mi SMSka od mého českého operátora, že hned první den nového období vyúčtování vyskočilo o osm set korun. 

Měl jsem WiFi, tak jsem přes aplikaci zavolal do Prahy. Ukázalo se, že se jednalo o nechtěnou pozornost akce na zvýšení datového balíčku zdarma. To jsem onehdá dojel na Chodov, a protože už ho mám zvětšený v akci, přiklepli mi na měsíc zdarma 4 GB. Už se jaksi opomněli zmínit, že se samy nevypnou.

Čas vyzvednutí k výletu do Ao Phang Nga zálivu (อุทยานแห่งชาติอ่าวพังงา) přes krajana ve Phuketu se přiblížil tak rychle, že jsem ani pořádně nestihl znovu usnout. V hotelu jsem ochutnal zdarma poskytovanou snídani - neslané párky a šunka, různé druhy chleba s džemem, vařená vejce, směs s rýží a místní dezerty. Dvakrát zajímavá zkušenost vzhledem k mým ozývajícím se střevům.

Přes Ayuthayu do Phuketu

23. října 2016: V neděli mě kamarádka vzala na návštěvu bývalého královského města Ayuthaya. Venku se udělalo krásné slunečno. 

Plovoucí trh Ayothaya v Ayutthaye (jméne jsem si nevymyslel)

Nejdříve jsme se zastavili na tradičním plovoucím trhu Ayothaya (อโยธยา). Na TripAdvisoru si lidé stěžují, že se tam platí vstupné 200 bathů. Vzhledem k tomu, že mě tam vzala thajská kamarádka ještě s jednou její thajskou kamarádkou autem z Bangkoku, žádné vstupné jsem neplatil a návštěva tohoto trhu byla příjemnou zkušeností (ani jsem tam neviděl nikoho vybírat vstupné). Je ale pravda, že když jsem se s ní ptal na to, kolik stojí tričko, prodavačka mi řekla 100 bathů, když jsem se tam po projití pár stánků vrátil sám, už chtěla 180 bathů...

V Bangkoku

21. října 2016: V pátek dopoledne jsem přiletěl do Bangkoku. Při letu jsem toho moc nenapsal. Stačil jsem si všimnout, že všude až k Bangladéši bylo jasno, ale směrem na Thajsko se to víc a víc mračilo. Naštěstí k Bangkoku vydržely pouze lehké obláčky. Tak se snad období dešťů s Thajskem už loučí.

Dostat se z letiště do hotelu mi trvalo přes tři hodiny - nejdřív důkladná pásová kontrola, kufr náhodou přijel včas a nevzal to ani zkratkou přes žádné další město, vyhrál jsem svůj boj se směňárnami (zelená - špatný kurz, fialová Siam - dobrý kurz) a vyřídil si thajskou SIMku s daty. Kamarádka mi doporučila operátora AIS. Za necelých 500 Kč (cca 4 dnů českého roamingu) jsem tu dostal na 30 dnů 4500 MB thajských dat a nějaké kapesné na volání.

Bangkok z nadzemky

Dlouho jsem nevěděl, jak je venku. Kamarádka z Bangkoku mi psala, že venku je "hot and humid :-D". Když jsem vystoupil na konečné nadzemky z letiště, tak jsem ji dal za pravdu. Venku je jako v prádelně, bez vánku. Nerozhoduje, jestli na slunci, ve stínu nebo je den či noc. Stále je stejně - jako v prádelně. Ty rozpálené ulice, v kterých se nepohne vzduch ani o píď a ještě do ní praží tisíce výfuků z klimatizací tomu moc nepomáhají. Navíc vejdu do vozu nadzemky - zima na svetr, vyjdu z něj - vedro k svlečení z kůže. To aklimatizaci rozhodně nepomáhá.