čtvrtek 24. května 2018

Český lev u singapurského Merliona

Když už jsem byl v Kuala Lumpur, nedalo mi to a sletěl jsem hodinu jižněji do onoho lvího města, Singapuru. Jestli je v Kuala Lumpuru vedro, v Singapuru je jako v pekle. Celoročně.


Nábřeží v Downtown a ta socha, co stříká vodu se jmenuje Merlion (mer jako moře a lion jako lev)
a shodou okolností je symbolem tohoto 5 milionového města.

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu

Poslední ráno v Kuala Lumpur jsem si opět nepřispal. Vstal jsem ještě před šestou ráno, abych stihl svůj ranní let v 9:30 do Singapuru. Tentokrát jsem pro změnu letěl s aerolinkou jménem Scoot. Nikdo o ní moc nevěděl, jen na TripAdvisoru neměla zrovna nejlepší recenze kvůli její přísné politice ohledně příručních zavazadel. Z webu jsem pouze vyčetl, že zavazadlo smí mít maximálně 10 kilogramů a cestující může mít jedno větší a druhé malé osobní, co se vejde do váhového limitu. Specialitou této aerolinky je, že byste si neměli s sebou na palubu brát jídlo zvenku nebo ho tam aspoň nekonzumovat. Rádi si chrání své palubní občerstvení za přepálené ceny.

Letiště v Kuala Lumpur brzy ráno

On-line check-in pro cestu do Singapuru nebyl možný. Na letišti jsem musel navštívit přepážku. Tam jsem opět dostal místo u okénka a naštěstí je vůbec nezajímal můj batoh. V letadlu bylo o kousíček víc místa než u AirAsie. Zajímavý je vizuální efekt nonstop přísun aerosolu v prostoru nad biny.

Je libo si dát Pikachu?!
Ocas Scootu

Pasová kontrola v Singapuru opět byla na jedničku - rychlá a bezproblémová. Terminál 2, kam létá Scoot je hned u metra. To samé ale nelze říct o nákupu lístků na metro. Ten na jedničku v žádném případě není. Automaty berou jen hotovost, a to bankovky menší než 10 SGD. Vyprávějte to ale bankomatům, které je vydávají jako nejmenší, sic bez poplatků. K tomu tu ty automaty jsou jen dva na celé davy turistů. K tomu dvě okénka, kde se kupují jen celodenní lístky na MHD. Ten celodenní lístek ale platí jen do půlnoci / ukončení provozu. Když si vystojíte frontu a slušně je poprosíte, tak vám u okénka i rozmění.

Vítejte v Singapuru

Ubytování jsem měl v hostelů pár kroků od stanice Rochor umístěné ve čtvrti Little India. Je to klidné místo plné levného jídla, ačkoliv indické muslimské jídlo si mé srdce nezískalo. Strkají do něj maso nasekané na kousky včetně kostí a cenu dohánějí tím, že v základní ceně není maso - např. Mee goreng stojí 4 SGD, ale když ho chcete s kuřecím, připlatíte další 2 SGD.

Uličky kousek od hostelu

V Little India je asi nejznámější stavbou Sri Veeramakaliamman Temple. Ten měl ale zavřeno. Kousek od ní je nádherně barevný dům Tan Teng Niah, který představuje poslední původní čínskou vilku postavenou na začátku 20. století přežívající v Little India.

Sri Veeramakaliamman Temple
Slon z květin na křižovatce hlavních tříd

Singapur je velkou směsicí národů. Běžně se tu používají čtyři jazyky - angličtina, čínština, malajština a tamilštna. V nich jsou všechny nápisy mj. v metru. Nedaleko z indické čtvrti se proto nachází mešita Masjid Sultan. I nevěřící pes se do ní může podívat. Jen jsem opět dorazil chvíli po té správné hodině. V jejím okolí se spousta líbezných uliček s koloniálními domy plnými různých obchůdků.

Třída vedoucí k mešitě Masjid Sultan

Půjdete-li z ní dál směrem k nábřeží, narazíte na jeden z mnoha důkazů čínského vlivu, kterými je toto město přímo přeplněné, chrám Kwan Im Thong Hood Cho. Vedle něj se krčí menší hinduistický chrám Sri Krishnan. Opodál najdete singapurské muzeum umění a řadu křesťanských kostelů.

Kwan Im Thong Hood Cho
Čínský lev před Kwan Im Thong Hood Cho


V průvodci vychvalují Chijmes, jakýsi komplex kostela, parku, restaurací a obchůdků. Ten mě moc nezaujal. Pár set metrů odtud se měl nacházet Raffles Hotel, velká zdobná historická budova, na kterou jsem se těšil, až ji uvidím. Bohužel, se nachází také v rekonstrukci a není z ní téměř nic vidět.

Socha nějakého potentáta při lijáku a za ním Marina Bay Sands

Počasí v Singapuru je ještě teplejší než v Kuala Lumpur. Svým způsobem příjemnější, poněvadž se sice potíte, a dost, ale zároveň všechno rychle schne . Po zklamání u Raffles Hotelu přišlo na řadu zklamání ohledně počasí. Zmizely poslední zbytky slunečních paprsků a začalo jemně kapat. U katedrály sv. Ondřeje (St. Andrew’s Cathedral) jemný déšť přešel v řádný tropický slejvák.

Národní galerie v Singapuru

Oproti Kuala Lumpur jsem tu na déšť už byl plně připraven. Na nohou zaručeně pravé pantofle Adidas za 20 MYR a v batohu pláštěnka. V tomto svěžím dešti jsem došel do historického centra a centra moci Singapuru - Národní galerie, Victoria Theatre, Asian Civilizations Museum, The Arts House a Parliament Of Singapore. S výjimkou té poslední, všechno krásné koloniální budovy. Do budovy divadla můžete nakouknout, stejně tak do The Arts House. K mé škodě v něm zrovna měli nějakou akci a všechny prostory otevřené veřejnosti byly úplně vyklizené. Ale mělo jedno pozitivum - během prozkoumávání prázdných sálů, přestalo pršet.

Země kontrastů - historická budova parlamentů a za ním moderní mrakodrapy

Na Boat Quay si můžete vychutnat krásné panorama historického Singapuru a zajít do jedné z ukrutně drahých restaurací na oběd, kde jako super nabídku berou pivo (asi třetinku) za 10 až 15 SGD. Dáte-li si tu práci a dojdete až k The Fullerton Hotelu, přejděte výpadovku a vychutnejte si na nabřeží se tyčící sochu lva zvanou Merlion. Merlion je symbolem Singapuru. Představuje mýtické zvíře s hlavou lva a tělem ryby chránící Singapur.

Boat Quay
Nechutně drahé restaurace na Boat Quay - je libo pivo za 10-15 SGD (1 SGD ... cca 15-16 Kč)?

Místo toho jsem se vydal k Thian Hock Keng Temple, dalšímu velkému čínskému chrámu zde v Singapuru. Spolu s parkem okolo vytváří jedinečnou odpočinkovou atmosféru. Od něj jsem se dal opět pěšky na pochod k velkému hinduistickému chrámu Sri Mariamman. Je plný barev, a pokud jste dosud žádný neviděli, budete nadšeni. Čínským chrámům se musí ale připsat jedno velké plus - nemusí se v nich zouvat - to ale v hinduistických neplatí. Trošku paradoxně u tohoto hinduistického chrámu začíná srdce čínské čtvrti, pulzující trh na Pagoda Street. Každý turista, který chce nakoupit suvenýry, by měl zavítat právě sem. Ohromná nabídka a lákavé ceny. Magnet 1 SGD, tričko jen 2 SGD.

Thian Hock Keng Temple
Thian Hock Keng Temple
Čínská čtvrť
Čínská čtvrť je fotogenická...
V únoru se slaví čínský nový rok. Tentokrát, jak asi správně tušíte, psa...
Čínský oběd

Na stanici Chinatown jsem se zavrtal do metra a popojel na stanici HarbourFront. Jestliže jsem si na chvíli myslel, že byl využil lanovky na protější Senstosa Island nebo Mount Faber, z mé bláhovosti mě ihned vyvedl pohled na oblohu za horou, která byla temně šedá. Místo toho jsem se spokojil s pohledem přes záliv z nedalekého obchodního domu. Tam jsem zjistil, že kromě lanovky vede na protější ostrov i monoral za sympatických 4 SGD zpáteční lístek.

Pohled na Sentosa Island od HarbourFront
Západ slunce z monorailu

Sentosa Island je velký zábavní ostrov vlastněný soukromou společností. Najdete na něm řadu atrakcí jako pláže, vodní svět, Butterfly Park, akvárium, Universal Studios nebo také sochy Merliona, ke které jsem jel já. Kolem ní se nachází velká fontána. Nutno podotknout, jak jsem zjistil o pár hodin později, není jediná a ta původní je u Fullerton Hotelu, a vydáte-li se tam večer o víkendu jako já, počítejte s nekřesťanskými frontami na zpáteční monorail na asijský způsob.

Monorail
Novodobý merlion v zábavním parku Sentosa Island

Den jsem zakončil na Marina Bay pozorováním nočně nasvíceného panoramatu plného mrakodrapů. Došel jsem až k Marina Bay Sands, ikonickému trojnohému hotelu a přemýšlel, kde se nachází ten park s obrovskými nasvícenými kovovými stromy. Vygooglil jsem, že se jmenuje Gardens by the Bay a když jsem zjistil, že se nachází za tím hotelem, nechal jsem být další fontánovou show, která měla za chvíli začít u obchoďáku na nábřeží, přešel jsem silnici a motal jsem se skrz přízemí hotelu, abych zjistil, že k nim musím vyjet nahoru výtah, nadmostěním přejít dálnici a z vyvýšené vyhlídky mohl sledovat jejich světelné představení. Po pár minutách skončilo a lidi se začali rozcházet.

Noční Downtown
Trojnožka Marina Bay Sands
Gardens by the Bay

Bylo pozdě, já ještě neměl check-in v hostelu, jen zaplaceno, a mé nohy mě už taky docela bolely. Sice jsem neměl ponožky v pantoflích, avšak na druhou stranu mít je, tak bych z nich neměl tak rozedřené nohy. Proto jsem to bez jejich bližšího průzkumu otočil a namířil si to zpět do hostelu. V pokoji jsem k sobě vyfasoval nějakého Inda, který neuvěřitelně chrápal.

Ráno jsem se sbalil. Jestli, že jsem si myslel, že se ráno vrátím k Gardens by the Bay, tak mě z mého bláhovství vyléčilo oznámení napsané na nástěnce v hostelu “Dneska nejezdí metro na letiště kvůli rekonstrukci”. Něco o rekonstrukci jsem zahlédl už dřív, to ano, ale jak jsem to četl, myslel jsem, že akorát bude vyjíždět později dopoledne. Místo toho jsem se s odletem trefil do pouhých dvou dnů v tomto roce, kdy metro na letiště nepojede. Tak jsem se vydal pouze k druhé soše Merliona u Fullerton Hotelu, kam jsem včera nedošel, a cestou u personálu v metru zjišťoval informace k náhradní dopravě. Ta naštěstí jela jednu stanici od hostelu ze stanice Bugis.

Dobré ráno, Singapure!

Druhá socha Merliona je původní, pravý symbol města. Ačkoliv bylo dopoledne, bylo mi ukrutné vedro. Stejně bych se u Gardens by the Bay hned roztekl. I z tohoto důvodu jsem se vydal na dobrodružnou cestu na letiště dřív. Vzhledem k teplu jsem nic neriskoval a tu jednu stanici jsem popojel metrem. Tam mě čekalo pochodové cvičení ke správnému exitu, odkud jede autobus. U nástupu do něj jsem se střetl s asijskou realitou. Jízdné se platí 1 SGD, nejde na něj použít běžná karta z metra a řidiči se musí platit jen přesně a já mám v peněžence jen 5 SGD bankovku. Oni mi podle všeho v 7-Elevenu vrátili o jeden dolar méně, než měli. Naštěstí někdo z personálu mi pohotově podal 1 SGD. Dalšímu nešťastníkovi, co přišel o chvíli po mně, jsem z peněženky vysypal všechny mé zbylé drobné, přidal je ke svým a stejně mu ještě 10 centů chybělo, které mu dodal opět ten samý člověk, co předtím mně. Povolání zřízence u náhradní dopravy na letiště musí být dost finančně náročné...

Časné ráno za Merlionem
Český lev je (vždy) před singapurským

Cesta na letiště byla překvapivě rychlá a snadná. Autobus už nikde nestavěl a jel přímou a vyhlídkovou jízdou. Oproti včerejšku byly na letišti neuvěřitelně dlouhé fronty na dopravu, čili autobusy. Měl jsem necelé čtyři hodiny čas, tak jsem byl zvědavý na toto údajně pětihvězdičkového letiště. Protože se mi u Scootu z neznámého důvodu nepodařil on-line check-in, musel jsem nejdřív k samoobslužnému kiosku vytisknout si svůj boarding pass. Pak jsem se mohl dát do průzkumu letiště.

Singapur je země zákazů a spousty kamer
Náhradní doprava na letiště
Příjezd na letiště

Letiště Singapore Changi je známé svým vybavením. Můžete se jít projít do zahrady nebo do kina, to vše bezplatně, tak mě zajímalo, jak to tam vypadá a funguje. Enchanted Garden jsem potkal už po přistání. Je to pár rostlin, jeden vodní kanál a přes něj lávka. Docela pěkné. Kousek ode mě mělo být Entertainment Center. Než jsem se k němu dostal, vydělal jsem si dvě čokoládičky Godiva za fotku s hosteskou a její nasdílení na Facebooku. Ze samotného zábavního centra jsem byl mírně rozladěn. Kino je tak stěží pro dvacet lidí a herní konzole jsou ještě Playstation 3. Hned vedle je Sunflower Garden, což představuje zahradu se slunečnicemi. Mimochodem, ta je venku, bylo v ní jako v pekle.

Odletová tabule
Hala v Changi
Malá vnitřní zahrada
Rozpálená venkovní zahrada se slunečnicemi (taky v ní skoro nikdo není).

Dále si můžete dát zdarma masáž nohou. Provádí jí ale jakýsi automat, do kterého zastrkujete své zuté nohy. Když jsem viděl, jak chodí ti lidi kolem, neměl jsem na to nějak odvahu. Monorailem jsem přejel do terminálu 3, abych se podíval na Butterfly Garden. Měl jsem smůlu, ale v tom krátkém čase, co mi zbýval, se mi ji nepodařilo najít. Nikde na ni nebyl ukazatel.

Letištní monorail
Psi...
...a další psi k uctění čínského nového roku.

Odlet se Scootem se nesl v klidné atmosféře. Bezpečnostní kontrola probíhala až u brány. Zavazadla opět nikdo neřešil. Tentokrát jsem vyfasoval místo do uličky. V okénku jsem občas zahlédl, jak se dole sem tam mihne mrak a jak je horizont zahalen smogem, což vydrželo až na Krabi, kam jsem ze Singapuru letěl.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář :-)