sobota 11. března 2017

Jak nakupovat a platit v Maroku

V Maroku je jako měna používán marocký dirham (MAD, místní používají jako zkratku Dhs). Dělí se na 100 centimů. Aktuální kurz se pohybuje kolem hodnoty 2,50 Kč / MAD. 


Bankovky existují v hodnotě 20, 50, 100 a 200 dirhamů. Mince existují v nominálních hodnotách 1/2, 1, 2, 5 a 10 dirhamů a drobné existují v hodnotách 1, 5, 10 a 20 centimů. O tom, že existují i menší mince než 1/2 dirhamu, jsem se dozvěděl, až ve směňárně, kde jsem směnil zbytek dirhamů zpět na eura a to, co přebilo mi vraceli v centimech.

Marocké dirhamy


Kde přijít k místní měně

Po příletu (příp. připlutí do Maroka) máte na výběr mezi směnou valut v směnárně nebo výběrem hotovosti z bankomatu. Banky v Maroku za výběr z bankomatu neúčtují žádné extra poplatky (s výjimkou Attijariwafa bank, která si účtuje za výběr 16,5 Dhs), ale síť bankomatů mi v Maroku přišla subjektivně mnohem řidší než u nás nebo v Thajsku.

Vyhněte se oranžové - Attijariwafa bank si účtuje 16,5 dirhamu za výběr z bankomatu!

Směnárny, s kterými jsem se setkal, měly docela nevýhodný kurz (více než 5% od středu), a nejvíce nevýhodný ho měly ty nonstop otevřené. Např. v příletové hale mezinárodního letiště Fez jsou jen dvě směnárny a žádný bankomat (ten je až za východem k obchodům po projití k obchodům a zrovna bych se nespoléhal na to, že bude fungovat). Směnárny měly kurz cca 10 dirhamů = 1 euro (ztráta pro vás 2 koruny na jednom směněném euru).

Hotely

Ceny hotelů jsou na Booking.com ve valné většině zobrazeny v eurech. V ubytování obvykle berou jak eura, tak dirhamy. Maročané ale mají tendenci stejně jako směnárny počítat 10 dirhamů jako 1 euro, tak osobně preferuji platbu v dirhamech.

Platba kartou

Prakticky žádný obchod a žádné památky, které jsem navštívil, neberou karty (a ještě většinou mluví jen francouzsky). V ubytování je situace o trošku lepší, ale v tzv. riadech (tj. typickém marockém městském domě se zahradou, resp. dvorem) mají platební terminál jen málokde.

Žádné supermarkety

Pro mě bylo největším překvapením, že jsem v Maroku nenarazil prakticky na žádné supermarkety ani minimarkety. V centrech velkých turistických měst nejsou žádné 7/11 ani Tesca Express. Pouze jejich typické koloniály s výdejními okénky, kde vidíte, jak se za prodavačem tyčí skoro až do nebe naskládané police plné zboží. Samozřejmě bez cen.

Restaurace a kavárny

Samotnou kapitolou jsou restaurace a kavárny. Mnohdy ani v těch luxusnější nikde nenajdete menu a ani na vyžádání vám nedonesou menu včetně cen. Vy jako gringo přece na to máte. Nejhorší ceny byly v okolí Cascade d'Ouzud, kde za oběd chtěli 70 - 100 dirhamů (7 až 10 €). Což na Maroko je opravdu hodně. Řada z těchto restaurací to nemá ani nikde napsáno a toto příjemné překvapení se dozvíte až při placení. Podobně tak kavárny na Place des Nations Unies nemají žádné meny.

Všude se smlouvá

A v neposlední řadě se všude smlouvá. Vystoupíte z nádraží a jdete na taxi? Smlouvejte, a hodně, protože při prvotní nabídce vyjde taxík dráž než u nás. Chcete se projet na velbloudovi? Najděte si obvyklé ceny předem, jinak vás solidně oškubou. Kupujete výlet v cestovce? Smlouvejte. Nakupujete suvenýry? Smlouvejte jako o život. Navíc tu platí nepřímá úměra - čím líp prodejce umí anglicky, tím je vyšší pravděpodobnost, že se vás bude snažit natáhnout.

Náměstí Jemaa el-Fnaa v Marrákeši je jedno obrovské tržiště pod širým nebem

Srovnám-li to s mou zkušeností z jihovýchodní Asie, tak v Maroku se smlouvá všude, takřka na každém rohu, a dá se usmlouvat i dost dobrá cena. Nejméně přivětivý ke smlouvání se mi jevil Marrákeš.

Řada prodejců tam v centru už má napsané ceny a nechce smlouvat podobně jako prodejci v suvenýrů na turisticky frekventovaných místech v Thajsku. Moc se tomu nedá divit - Marrákeš je druhé nejnavštěvovanější město v Africe a pomalu to na něm začíná být vidět. Nutno marrakéšským kramářům přidat ke cti, že ty ceny zatím nejsou tak nadsazené (např. 10 dirhamů za dřevěnou sošku velblouda ještě ujde).

Dobrá rada: Pokud se chystáte smlouvat, mějte dost drobných mincí a malých bankovek. Není větší faux pas než, když usmlouváte cenu 35 dirhamů a pak pro zaplacení podáváte dvoustovku, na kterou ani prodejce nemusí mít dost nazpátky...

Líbí se ti tento článek? Přečti si i jiné články o Maroku. Sdílej ho, staň se fanouškem facebookové stránky, sleduj Instagram nebo vypni adblock a klikni podle své chuti.