Maroko do roka a do dne

Do Maroka jsem měl jet už před rokem v listopadu. Objevil se omikron, Maročené zakázali veškeré lety na čtrnáct dní a postupně zákaz prodlužovali a prodlužovali. Letenky jsem poprvé rebookoval na březen - zrušeny, podruhé na říjen - a vydržely. Dokonce Maročani v říjnu zrušili i povinný test pro vstup do země.

Do Maroka jedu na 3 noci. Přílet o půlnoci a odlet o 3 noci později v 14:40. Není to hitparáda, ale skoro darovanému koni za 11 euro na zuby nekoukej a moc si nestěžuj. Od posledního rebooku s časem nehnuli ani od minutu a nedá se tak nic dělat. Před odletem trávím jeden celý den ve Vídni. Flixbus výjimečně přijede na místo včas, tak se stíhám přemístit k Hofburgu a podívat se na trénink Španělské jezdecké školy v 10:00. Upřímně jsem čekal trošku víc, než zmatené pobíhání několika koní a zákaz fotografování.

Jak jsme neuvázli v Maroku

Je neděle ráno a sněží. Nás čeká 330 kilometrů na letiště ve Vídni. Premiérově autem. Kvůli rakouském lockdownu a českým opatření se využití MHD komplikuje. Na večerní let se dá v pohodě dojet vlakem, ale je dost velkou otázkou co dělat po večerním příletu do Vídně. Flixbus spoj, který jsme chtěli použít, zrušil a zbyly jen dvě možnosti. Přímý dvě hodiny po příletu nebo 4 hodiny po příletu s hodinovým přestupem v Brně u Hotelu Grand. Být v prosinci kolem půl třetí v noci hodinu venku na Cejlu, to prostě chceš. Poznání celé galérky a sociálních případů zaručeno.

Legzira Beach, zdroj: 1001beach

 

Na dálnici potkáváme závěje. V Mikulově po 3 hodinách jízdy si dáváme přestávku a marně hledáme otevřenou restauraci. Je tak mlžno, že ani není vidět mikulovský zámek. Po hodinové přestávce se dáváme do pohybu směrem k Vídni. Provoz je viditelně slabší, ale na hranici nás nevítá žádný rakouský příslušník a nikdo nic nekontroluje. Na to, že tam údajně mají lockdown a zákaz turistických cest, celkem zklamání.

Co navštívit ve Fezu

Maroko je jednou z nejnavštěvovanějších zemí Afriky. Přesto je mezi řadou českých turistů zbytečně opomíjeno. Jeden z jeho skvostů je město Fez, správně česky nazýváno Fás. Jeho medina představuje spleť úzkých uliček majících původ již v 8. století.

Fás je po Casablance druhé největší město Maroka. Nachází se v severní části země a je vklíněné mezi vrcholky pohoří Rif. Láká k prozkoumání jeho křivolakých uliček žlutavě zbarvené středověké mediny. Nejstarší část města má svůj původ v roce 789, kdy byl Fás založen Moulayem Idrissem I. Výjimečnou atmosféru místa podtrhují štíty pohoří Rif tyčící se nad městem.

Město Fás vetkané mezi štíty pohoří Rif

Mobilní služby v Maroku

Mobilní služby v Maroku jsou doslova za hubičku. Ještě se to zvýrazní, když je porovnáme s cenou českého roamingu (30 Kč / min, SMS za 15 Kč, 1 MB dat za 300 Kč).

Ilustrační foto (zdroj: pexels.com)

Je na výběr ze 3 hlavních operátorů Maroc Telecom, Orange a inwi. SIM karty se prodávají na počkání a bez registrace. Sítě 4G jsou k dispozici také. Jen pokud je chcete využít, musíte na to pamatovat už při nákupu a pořídit si lehce dražší SIM. Upgradovat poté už nejdou.

SIM karta fialového operátora inwi

K dispozici je mnoho balíčků s různou délkou platnosti kreditu. Já jsem si pořídil SIM kartu od inwi za 30 dirhamů (cca 80 Kč) s následujícím balíčkem:

• 1 hodina místního volání,
• 1 GB dat po 2G a 3G sítích,
• platnost kreditu 7 dní.

Operátor inwi aktuálně prodává kartu s 4G sítěmi za 100 dirhamů (cca 260 Kč).

Detailní informace o SIMkách v Maroku (byť možná lehce neaktuální) najdete na Wikii.

Konec února v Maroku

Na konci února jsem poprvé zavítal do Afriky. Navštívil jsem Maroko. To je v únoru je krásné. Celé se zelená a je zaplaveno stovkami žlutých a oranžových kvítků. Příjemně jarní teploty kolem 20°C navíc přejí turistice. V létě si tam neumím představit chodit pod tím rozžhaveným pouštním sluncem.

Na návštěvu Maroka jsem měl týden. Většinu z dvou dnů mi sežraly přelety. Do Maroka jsem se dostal kombinací nízkonákladových letů (cca 140 €):

• Praha - London Stansted - Fez,
• Marrákeš - London Stansted - Praha.

Palmeraie v Marrákeši

Pro Maroko jsem si naplánoval tento itinerář:

• 10 hodin dlouhé mezipřistání v Londýně,
• 1 den ve Fezu s jeho spletitou medinou,
• 1 den pro návštěvu římských ruin Volubilis a města Moulay Idriss,
• 1/2 den pro návštěvu Rabatu,
• 1 den pro návštěvu Casablanky,
• 2 dny pro návštěvu Marrákeše (včetně výletu k 100 metrům vysokým vodopádům Ouzoud).

Ubytování jsem si zajistil dopředu s Booking.com. Ve vnitrozemí je pokoj na noc doslova za pusu - ceny začínají už na 10 €, na pobřeží Atlantského oceánu už je to horší, zde jsem se s pokojem nedostal pod 40 €.

Tato cesta naštěstí probíhala poklidněji než návštěva Istanbulu, ačkoliv nemůžu říct, že by na mě nezkoušeli nejrůznější triky. V Maroku je oblíbený trik s jídlem - restaurace nemají jídelní lístek s cenami a neznalým turistům, kteří si předem nedomluví cenu, chtějí poté za jídlo naúčtovat aspoň 100 dirhamů (cca 260 Kč a taky 2x-3x víc, než je tam běžné).

Jak na taxíky v Maroku

V Praze, co je rok dlouhý, nepoužiji taxík. Všude dojedu MHD, případně vlastním autem. Navíc mi není příjemné jezdit v osobním voze řízeném cizím člověkem. Bohužel, v Maroku není moc rozšířená síť MHD, tak někdy není zbytí a je nutné si vzít taxi. 

V Maroku se rozlišují dva druhy taxi:

• petit taxi, které jezdí jen po městě
• a grand taxi, které člověka odveze i do sousedního města.

Marocké grand taxi (zdroj: reversehomesickness.com)

 V městech mívají taxi svá obvyklá stanoviště. Kde se ta místa nachází, obvykle vědí v hotelu. V každém městě je ale s určitostí potkáte před nádražím. Tam čekají na turisty jako supi na svou oběť. Jakmile vystoupíte z vlaku, sesypou se na vás jejich naháněči a nejdřív se vás snaží dostat na hodně předraženou cenu.

Nelekejte se, v Maroku je obvyklé, že místa v taxíku jsou obsazená až do toho posledního, tak v taxi nevyjíždíte sami nebo v průběhu jízdy vám přibude spolupasažér.

Cenu si domluvte předem před nastoupením do vozu. Vyhnete se tím nechtěným překvapením a můžete ji dostatečně usmlouvat. V případě, že nejedete sami, chtějte pouze poměrnou cenu a pokud k vám za jízdy někdo přistoupí, nebojte se usmlouvat si nižší cenu - nejeli jste přece sami ;-)

Taxikáři nemají taxametr a když ano, hrají, že je rozbitý nebo je prostě jen vypnutý.

A jaké jsou obvyklé ceny?

To je těžké s určitostí říct. Na žádném taxi nejsou vylepené oficiální ceny za kilometr a ani jsem je nenašel nikde na internetu. Jedním si můžete být jistý - určitě zaplatíte víc než místní.

Jako vodítko může posloužit Uber v Casablance, který je v ní funkční jako v jediném marockém městě. Za 12 kilometrů z letiště do centra si účtuje paušální jízdné ve výši 305 dirhamů (přes 750 Kč). Podle mě dost nasazená cena. Naštěstí až na tamější letiště vede vlak.

Podle jedné webové stránky jízdné v Marrákeši by mělo být 7 dirhamů za nástup a 4 dirhamy za kilometr (cca 18 Kč za nástup a 10 Kč / kilometr). Jako turistu vás ale nikde za tuto cenu a bez smlouvání nesvezou.

Obvyklé ceny pro turisty - Marrákeš:
letiště - centrum (cca 5 km): 70 dirhamů (usmlouváno na 50 dirhamů)
letiště - Palmereia (cca 12 km): 100 dirhamů / 1 jízda (usmlouváno na 75 dirhamů)

Obvyklé ceny pro turisty - Fez:
letiště - centrum (cca 15 km): 120 - 150 dirhamů
nádraží - centrum (cca 3 km): 20 dirhamů

Obvyklé ceny pro turisty - Meknes:
Meknes - Volubilis (cca 35 km): 300 dirhamů (zpáteční)

Jak nakupovat a platit v Maroku

V Maroku je jako měna používán marocký dirham (MAD, místní používají jako zkratku Dhs). Dělí se na 100 centimů. Aktuální kurz se pohybuje kolem hodnoty 2,50 Kč / MAD. 

Bankovky existují v hodnotě 20, 50, 100 a 200 dirhamů. Mince existují v nominálních hodnotách 1/2, 1, 2, 5 a 10 dirhamů a drobné existují v hodnotách 1, 5, 10 a 20 centimů. O tom, že existují i menší mince než 1/2 dirhamu, jsem se dozvěděl, až ve směňárně, kde jsem směnil zbytek dirhamů zpět na eura a to, co přebilo mi vraceli v centimech.

Marocké dirhamy

Jazyky v Maroku

V Maroku je hlavním úředním jazykem arabština. Dalším používaným úředním jazykem je jazyk menšiny Berberů, berberština. Spolu se svou svéráznou abecedou z části připomínající latinku, z části řecká písmena, turistům příliš nepomůže v orientaci.

Naštěstí zde stále přežívá francouzština, jazyk dřívějších kolonizátorů, používá se obvykle vedle arabštiny jako druhý jazyk, v kterým je vyveden nápis. Většinou se zde domluvíte francouzsky, ale už ne anglicky. Mluvená francouzština marockých obyvatel občas bývá dost svérázné, že ačkoliv znáte všechny francouzské číslovky, tak stejně nerozumíte, kolik že to stojí.

Obvyklý výjev na veřejných budovách. Někde latinka chybí už úplně!

S angličtinou se můžete setkat ve více turistických oblastech. Platí to zejména o větších hotelech, nádražích a letištích u velkých měst a při největších turistických zajímavostech. Typická scéna je, že když vyjdete z nádraží, osloví vás anglicky naháněč taxikářů, domluvíte si cenu a poté vás předá sotva pár slov francouzsky mluvícímu taxikáři. Skoro zde platí přímá úměra – čím líp umí anglicky, tím pravděpodobněji bude více nadsazená cena.

Cestování vlakem v Maroku

Železnice v Maroku jsou rychlým, levným a pohodlným způsobem dopravy. Spojují velká města na severu a ve středu Maroka. Spolu s autobusy CTM představují jediný způsob meziměstské dopravy, kde můžete cestovat bez smlouvání a za ceny jako místní.

Vlaky v Maroku jsou provozované společností ONCF. Její webové stránky jsou k dispozici pouze ve francouzštině. Naštěstí existuje řada jiných webů, které informace o odjezdech obsahují také (např. Supratours). Pro smartphone s Androidem je užitečná aplikace ONCF prezentující informace o odjezdech. Bohužel, je jen ve francouzštině. Na druhou stranu aplikace je přehledná a používá pouze pár francouzských slov.

Typicky vypdající marocký vlak (zdroj: wikipedia.org)

Lístky není potřeba kupovat dopředu. Prodají vám je i 5 minut před odjezdem za stejnou cenu (vyzkoušeno 02/2017). Takže není potřebné využívat služby různých agentur, které lístky na vlak koupí za pěkně mastný poplatek. Místenky se neprodávají, nicméně během svého cestování jsem nepotkal přeplněný vlak.

Doporučení: Jízdenky na vlak kupujte pouze na nádraží v k tomu určené Billeterie. Může se stát, že potkáte překupníka jízdenek, který vám je bude chtít prodat s přirážkou.

Nejlepší aplikace pro cestu do Maroka

Před každou cestou do zahraničí se snažím připravit se na to, co mě tam čeká. Kvůli tomu hledám, jaké aplikace se mi můžou hodit. Tady vám přináším svůj výběr aplikací pro snažší cestu po Maroku. Všechny aplikace ve výběru jsou určeny pro operační systém Android.

Offline mapy s pokrytím Maroka
Jako offline mapy s mapou Maroka u mě vedou MAPS.ME. Používám je už od cesty do Japonska. Nicméně stejně jsem většinou sklouznul k Mapám Google, které jsou asi pro pěší navigaci nejrychlejší a s nejpřesnějšími výsledky.

MAPS.ME

xCurrency
Pro vyhledávání kurzů měn se mi osvědčila aplikace xCurrency. Kurz marockého dirhamu nebude výjimkou. V současnosti je 1 MAD (marocký dirham) kolem 2,52 Kč.