Neděle v Linzi

Na začátku minulého týdne přemýšlím, co s volnou nedělí, a hraju si s webem Českých drah. Při zadání trasy Praha-Linz ukazuje cenu 234 Kč jedním směrem. "Hmm, v Linzi jsem ještě nebyl". Ještě kontroluji, počasí a co je tam zajímavého a už vytahuji kartu. Cena za jízdenku je nižší, jak obyčejná cena ČD do Brna (245 Kč).

 

Cestování je občas nutné přinášet oběti. Při odjezdu v 5:58 to platí víc jak dvojnásob. Budíček zvoní v krásných čtyři ráno. Na hlavní nádraží se dohrabu s rezervou 20 minut. Dělám si naděje, že bych si ta sehnal nějakou snídani. Avšak v neděli před sedmou ráno je to tam bez šance. Tak po dlouhé době využívám služeb restauračního vagónu. Dávám si zdejší ham & eggs za 89 Kč. Tedy, on to už není restaurační vagón, ale bistro vůz spojený s první třídou. Starší koncept jsem měl radši. Na druhou stranu, tu máte kožená křesílka v rozložení 2+1 a můžete si tak dopřát první třídu za pár korun.

Šotoušský výlet do steampunkového minority reportu

Na konci července zjišťuji, že budu mít volný víkend, tak chci někam vyrazit. Kontroluji jízdenky a rozhoduji se vyrazit do Wuppertalu za visutou drahou. Tam i zpět pojedu s Českými drahami a Deutsche Bahn. V obou směrech čtyři hodiny v rychlovlaku ICE. Ceny jednosměrné včasné jízdenky na této trase startují na 962 Kč.

Aby mi to Němci osladili, týden před odjezdem mi přistává v e-mailu zpráva, že bude výluka ranního vlaku EC178 z Prahy do Berlína v úseku Ústí nad Labem-Drážďany. Němci po povodních dávají přednost nákladní dopravě. Místo toho, aby se těšil na výlet a řešil, co tam vidět, řeším, jestli se tam vůbec dostanu.

Odjezd vlaku z pražského hlavního nádraží mám v příjemných 6:26, což znamená budíček před pátou ráno. Někdo umí víkend oslavit s plnou parádou. Vlak k peronu přijíždí. Najít volné kupé je celkem problém, protože je tu spousta rezervací. Ale jakmile se vlak rozjíždí, ukazuje se, že většinou zůstávají nevyužité.

Do Benátek ve dvou

Nápad mi vnuká pohled na pracovní kalendář, kdy dostávám volno na narozeniny. Přidávám ještě další dva dny a díky rozumným cenám Ryanairu vyrážíme do Benátek přímo z Prahy. Jako plně očkovaní už nemusíme řešit karantény ani testy.

 

Pondělí
Ráno se setkáváme v Praze. Na letišti dáváme oběd ve veřejné části Runway Restaurantu. Kdo by nevěděl, tak vyhlídkovou terasu zrušili a udělali z ní zahrádku této restaurace. Můžete tam jít zdarma a v restauraci si třeba dát kávu nebo dezert. Ceny tam jsou na letiště velmi mírné, jako dražší pražské polední menu. Hlavní jídlo pořídíte za 110 - 150 Kč.

Maršrutkou z Kišiněva přes Podněstří až do Oděsy

Disclaimer: Příznivcům MeSES doporučuji stránku zavřít, jinak by jim mohla prasknout cévka.

Aneb tam, kde to začalo, to taky skončí. Daná trasa byla loni v březnu první, kterou mi překazil COVID. Letos po další překotné změně českých cestovních podmínek, která říká, že očkovaní nemusí odnikud do karantény, jsem překopal letenku Vídeň-Suceava, dokoupil přelet Oděsa-Katowice a rozhodl se vyrazit.

 

 

Už skoro rok jsem měl letenku na trasu Vídeň-Suceava na letošní červenec. Mezitím prošla x změnami. Proto volám na Wizzair infolinku, zda mi změní Vídeň-Suceava na Praha-Kišiněv. První hovor dopadá stylem "za 10 minut zavoláme zpátky". Uplyne půl dne a nikdo nepřekvapivě nevolá. Volám znovu a tentokrát po čtvrt hodině visení na lince jsem úspěšný. Nekomplikuji to a zpáteční trasu Kišiněv-Praha si nechávám, ačkoliv ji nevyužiji. Snad. Letos jeden nikdy neví. Za osm euro dokupuji let Oděsa-Katowice a základní kostru svého výletu mám hotovou. Teď se jen modlit, aby se za ty dva týdny nic dalšího nepokaňhalo. A že se toho může pokazit spousta.

Severní Bavorsko aneb 2v1

Týden předem zjišťuji, že budu mít volnou neděli a hledám, kam bych vyrazil. Kontroluji možné včasné jízdenky a flixbusy a rozhoduji se vydat do Bamberku, který je na mém seznamu odkladů už několik let.

Domovní znamení jsou v Bamberku populární.

 

Ve střední Evropě jsou už týden vydatné deště, které zpustošily především západ Německa, ale slabší deštík na severu Čech způsobil rozklad naší železniční dopravy. Večer před odjezdem vyprovázím přítelkyni na vlak z Prahy do Kolína a už z Prahy odjíždí s 20 minutovou sekerou a do Kolína nabere další půl hodinu a tam ji pak ujede přípoj...

Něčemu podobnému se chci vyhnout, tak si dlouze telefonuji s podporou Českých drah. Na přestup v Chebu totiž mám jen 10 minut. Po konzultaci vyrážím vlakem už v 5:43 a ještě si s nimi kontroluji, zda je v souladu s s tarifními podmínkami mé jízdenky vyrazit o hodinu dřív. Prý ano. Budík mi tak zvoní v 4:00. Celý rozespalý se po třech hodinách zpátky dopotácím na hlavní nádraží v Praze. Západní expres tam už stojí a je prázdný. Za hodinu mě čeká mě přestup v Plzni, na který mám jen 9 minut. Kupodivu do Plzně přijíždíme včas a přestup hravě stíhám.