Facebook Youtube Instagram

pátek 19. července 2024

Poznat Poznaň

Slevový kupón od Pelikána přišel vhod a přihrál letenku do Poznaně za 77 Kč. Plán však měl jedinou slabinu nutnost použít noční Flixbus pro cestu zpět, aby se to stihlo fakt za víkend. Jediná světlá stránka této slabiny je možnost zužitkovat dřívější voucher za zrušenou jízdu...

Starý Rynek v Poznani

V sobotu odpoledne v Česku vrcholí jedna z mnoha vln veder. Dopravuji na letiště v Praze Ruzyni. V autobuse na metro - vedro, ve stanici metra - jakž takž chladno, ve voze metra - po chvíli nepříjemně teplo, v novém trolejbusu na letiště s klimatizací - vedro jak sviň, protože je rozbitá nebo ji řidič nepovažoval za důležité zapnout... Na letišti - příjemný chládek. V 17:50 mě čeká odlet s Ryanairem směr Poznaň. Boarding se koná autobusy, tak svůj nástup nechávám až na poslední chvíli. Kupodivu i uvnitř nich funguje klimatizace. Letadlo dost plné a odlétáme na čas. Přílet se koná ještě před časem v letovém řádu. A tak to má být!

středa 17. července 2024

Jižní Korea se sádrou

Dva a půl týdne po osudném pádu na Stolové hoře a necelý týden po zasádrování lokte vyrážím do Soulu v duchu, že sádra přece není smrtelná nemoc. Po týdnu běhání na jihu Afriky se zlomeným loktem bez sádry a absolvování 7 letů se navíc dost špatně hledá důvod, proč teď zůstat doma.

Jistě je nabíledni ožehavá otázka, jaké je cestování se sádrou a jestli není lepší, než cestování bez sádry. V prvé řadě je člověk těžkopádný a skoro vše mu trvá mnohem déle než bez sádry a od nošení sádry ho dost bolívají záda a instinktivně se bojíte deště, že vám jí namočí a ještě ztěžkne nebo se rozmočí a rozpadne.

V Praze na letišti jsem kvůli sádře vyfasoval extra bezpečnostní kontrolu. To bylo ale taky jediné letiště s extra bezpečnostní kontrolou. Na všech letištích jsem mohl jít na prioritní bezpečnostní kontrolu nebo přímo do řady pro disabled passengers. Např. takhle jsem zvládl projít pasovou i bezpečnostní kontrolou na novém istanbulském letišti za méně jak tři minuty a ujít přitom méně než 100 metrů. K tomu jsem do letadla vždy nastupoval spolu s kartičkáři a business class. Příjemný bonus, ale asi nestojí za to si kvůli tomu lámat ruku.

středa 10. července 2024

Čtyři dny toulání po Káthmándú

Tento výlet vznikl s cílem spálit nadbytečné míle v Miles&Smiles. Vybírám Almaty a nakonec to je za mi 5 minut 12, jelikož dva měsíce na to přichází devalvace mílového programu. Po rezervaci se mi podaří ze zpáteční letenky vytvořit open-jaw a druhý konec usadit do Káthmandú.

Durbar Square v Káthmándú při západu slunce

<<< Předchozí díl (Almaty)

Úterní večer
Za dnešní ne zcela podařený den se trestám a na letiště v Almaty jedu po deváté večer jedním z posledních denních autobusových spojů místo dražšího taxi. Check-in se otevírá 3 hodiny před odletem. Pro vstup na letiště je nutná kontrola zavazadel a pro vstup k check-in přepážkám kontrola pasu a rezervace letenky.

středa 3. července 2024

Mílový Kazachstán

Tento výlet vznikl s cílem spálit nadbytečné míle v Miles&Smiles. Před Novým rokem byla akce na některé destinace. U Turkish Airlines se u awardů platí plný palivový příplatek, proto z hlediska poplatku ve výši 3.733 Kč rozumně vychází Almaty. Almaty bookuji i navzdory tomu, že na konci ledna budu v Astaně. Už tehdy ale pokukuji po Nepálu, ten však není v akci a bez akce na něj míle nejsou.

"Small Almaty Lake"

Turci udělají pár změn a já můžu rebookovat. Avšak na webu rebooking na jinou destinaci končí chybou. Nepomůže ani telefonická podpora. Podle jednoho operátora to nejde vůbec, podle jiného to nejde, protože se jedná o bonusovou letenku, další tvrdí, že by mohla jít open-jaw, avšak hází mu to chybu taky. Uspěji až náhodou přes mobilní aplikaci. K open-jaw letence se za dalších dvě stovky dolarů dokoupí přískok s IndiGo z Almaty přes Nové Dillí do Káthmandú, aby to bylo komplet.

Finální itinerář tak vypadá odlet s Turkish Airlines v sobotu do Istanbulu, tam půldenní pauza a přílet v neděli brzy ráno do Almaty. V noci z úterý na středu přesun s IndiGo přes Nové Dillí do Káthmandú, kam se přilétá ve středu v devět ráno. V neděli ráno s Turky odlet z Káthmandú přes Istanbul do Prahy. V Nepálu neplánuji řádný trek nebo hiky kvůli dříve zlomené ruce a mému slibu vůči ní. Nakonec sejde i z lanovky. Ovzduší je plné prachových částic a ostře nejsou vidět ani nejbližší kopce. Proč jen týden? Zbývá 5 dnů dovolené.

středa 26. června 2024

Safari bez miliónů

S bolavou rukou chce trochu odhodlání absolvovat dva lety a dostat se z Jižní Afriky do Zimbabwe. Ten pravý test odhodlání je až vyplňování migration card. Jsem pravák a bolavá je zrovna ta pravá...

Čast 2: Victoriiny vodopády
Ve Victoria Falls přistávám v brzkém odpoledni. Vyplnit se zlomenou rukou migration card nebyl žádný med, ale mnohem lepší jak později se sádrou. Nejdřív musím překonat velmi chaotické fronty pro získání víza. Důležité je si pohlídat, o jaký tip víza žádáte single, double entry nebo KAZA. Odpovídá tomu písmenko na migration card, které vám tam napíše zřízenec, co vás posílá do fronty. "K" jako KAZA. Po čtvrt hodině platím 50 dolarů a jdu do příletové haly. KAZA vízum vám umožňuje neomezený pohyb mezi Zimbabwe a Zambií i výlet do Botswany.

<<< Předchozí část: Kapské Město