Během posledního roku jsem dal Leo Express tři pokusy, aby mě přesvědčil o tom, že s ním stojí za to jezdit. Selhal. Proč?
Srpen 2025: Našel jsem akční jízdenku na trase Praha-Kolín a kvůli tomu, že vyšla levněji i než tarif PID, rozhodli jsme se vyzkoušet nového dopravce. Navíc, naše malá měla přezdívku "Leo Express".
Vlak k nástupišti na Praze hl. n. přistaven až téměř v době odjezdu. Postupně na displeji jen narůstá zpoždění. Dveře se po přistavení neotevřou. Uvnitř ještě probíhá úklid.
| Interiér celkem důstojný. Nicméně jet s touto tramvají na steroidech z Prahy až do Katovic musí být žůžo labůžo. |
Duben 2026: Řekl jsem si Může se stát a po čase koupil sérii promo jízdenek z Krakova do Osvětimi a z Osvětimi do Prahy. Z Krakova se jedná o první jízdu dne. Vlak tam nocoval. K nástupišti přistaveno až chvíli před odjezdem. Uvnitř ještě probíhá úklid a dveře se otevírají až o dlouhou chvíli později jako v srpnu 2025. Evidentně modus operandi Leo Expressu. Nicméně nástup a odjezd včas se stíhá. Do Osvětimi dojedeme včas.
Z Osvětimi do Prahy jel víceméně na čas. Znechutila mě ale půlhodinová pauza v Bohumíně. Nevím, pro koho ta linka je. Asi ani pro Ostraváky, protože ani ty tahle pauza při návratu z Polska nepotěší. Objednal jsem z palubního menu suši od nejmenované velké značky, která má svoje prodejny ve velkých obchodních centrech. Suši má název Leo, je evidentně špatně srolované (maki hranaté, náplň ne uprostřed), rýže rozvařená a místy tvrdá. Chutná nic moc. Po jídle je mi špatně, ale zvládnu to bez následků.
Informační displej v těchto spíš tramvajích se jim zasekává a některé jeho úseky ghostují. Podle všeho mají solidně odpravené GPU. Celkově Not great, not terrible.
Květen 2026: Koupil jsem promo jízdenky pro rodinnou jízdu z Prahy do Starého Města u Uherského Hradiště a zpět. Tehdy ještě Leo Express předstíral, že na tuto novou linky nasadí nové kvalitní vlaky. Odjezd z Prahy v půl sedmé ráno jako první spoj dne - dveře do dětského oddílu na konci vlaku (vagón č. 12) nefungují už ve výchozí stanici. Kočár musíme prostrkat přes vagón 11. Mezi dveřmi neprojde a musí být nadzvednut.
Zpáteční cesta - máme smůlu na úplně tu samou soupravu, co se v Bratislavě otočila a jede zpět. Dveře stále nefungují a kromě nich nefungují už ani dveře ve vozu č. 11. Musíme nastoupit vozem č. 10, složit kočárek a nést ho přes dva vagóny. Ač vozy vypadají stejně, evidentně mají o pár centimetrů užší uličku a v desítce kočárek už neprojde. Doteď mě bolí sval na ruce z vyprošťování zaseklého kočárku, snahy ho rozložit a nesení nad hlavou.
| Nějak povědomé. Tu samou cedulku jsem viděl už ráno. |
Renfe jako vlastník polovičního podílu v Leo Express uplatňuje klasické predátorské praktiky vůči v jeho očích méněcennému trhu a dělá z nás svou kolonii - svůj šrot, kterým už ve Španělsku několik let nikdo nechtěl jezdit, umně vnutili a prodali své dceřince. Jak typické pro Španělsko...
Závěr: Mě osobně už v Leo Expressu nikdo neuvidí. Svou šanci dostali.
Aby mě někdo nechytl za slovo v budoucnu - pokud v rozmezí hodiny dvou pojede několikero vlaků a z toho aspoň jeden nebude Leo Express a budou za plus mínus stejnou cenu, vím, co si nevyberu. Možná mě časem lapí na nějakou promo jízdenku, ale celou dobu jeho existence se moje kroky s Leo Expressem míjely, protože nejezdí tam, kam potřebuji, tak to příliš neočekávám.