Zobrazují se příspěvky se štítkemTurecko. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTurecko. Zobrazit všechny příspěvky

středa 12. listopadu 2025

Na dalamánek do Dalamánu

Delší dobu jsem pokukoval po celkem exotické lince Ryanairu z Prahy do tureckého Dalamánu. Nicméně se mi nezdála dost lákavá na týden, proto mě zaujal zlom letního a zimního letového řádku, který nabídl jeden let v sobotu a druhý v neděli zase zpět. Zároveň jsem tím likvidoval 800 Kč voucher od Pelikána.

 

Sobota
Abych se dostal do Bratislavy, vstávám brzo před svítáním a dopravuji se na pražské hlavní nádraží. Tam zjistím, že salónek ČD je v dlouhodobější rekonstrukci, jak jsem čekal. Vlak Českých drah kupodivu přijíždí skoro včas.

České dráhy se vyznamenaly. Týden před odjezdem mi dorazí mail se změnou řazení a má pečlivě vybraná místenka jde do kopru. Místo místa po směru u okénka a bez stolečku dostávám v protisměru sedadlo do uličky. U stolečku. Kouknu do správy rezervace, vlak skoro plný, místo změnit nelze, ale ještě nějaká místa u okének jsou. Nezdávám se a napíšu mail. K mému úžasu, cca 2-3 hodiny po odeslání, dostávám jízdenku s novým místem u okna. V sobotu.

Obsazenost v plánku nelhala. Vlak je fakt narvaný. Až váhám, jestli má smysl dojít na časný oběd do jídelního vozu. Nakonec zvítězí chuť na svíčkovou. Proderu se do JLV, šotouši mě opraví - do bistrovozu, jelikož tento vagón je dělený s první třídou. Hned ze začátku je problém s platbou kartou, protože zrovna není signál. Otrávený personál mi to hned dává sežrat a já si z peněženky před cestou vyndal všechny koruny. Platit v jejich kurzu eurem se mi fakt nechce. Na třetí pokus se platba podaří. Zároveň doufám, že mi to do těch 30-40 minut, co mám včetně zpoždění, přinesou a zvládnu to i sníst. Nakonec mám dojedeno 5 minut před časem původního příjezdu a zpoždění mi přidalo buffer dalších 15 minut.

středa 17. července 2024

Jižní Korea se sádrou

Dva a půl týdne po osudném pádu na Stolové hoře a necelý týden po zasádrování lokte vyrážím do Soulu v duchu, že sádra přece není smrtelná nemoc. Po týdnu běhání na jihu Afriky se zlomeným loktem bez sádry a absolvování 7 letů se navíc dost špatně hledá důvod, proč teď zůstat doma.

Jistě je nabíledni ožehavá otázka, jaké je cestování se sádrou a jestli není lepší, než cestování bez sádry. V prvé řadě je člověk těžkopádný a skoro vše mu trvá mnohem déle než bez sádry a od nošení sádry ho dost bolívají záda a instinktivně se bojíte deště, že vám jí namočí a ještě ztěžkne nebo se rozmočí a rozpadne.

V Praze na letišti jsem kvůli sádře vyfasoval extra bezpečnostní kontrolu. To bylo ale taky jediné letiště s extra bezpečnostní kontrolou. Na všech letištích jsem mohl jít na prioritní bezpečnostní kontrolu nebo přímo do řady pro disabled passengers. Např. takhle jsem zvládl projít pasovou i bezpečnostní kontrolou na novém istanbulském letišti za méně jak tři minuty a ujít přitom méně než 100 metrů. K tomu jsem do letadla vždy nastupoval spolu s kartičkáři a business class. Příjemný bonus, ale asi nestojí za to si kvůli tomu lámat ruku.

středa 5. června 2024

Madrid v businessu

Za každou letenkou je příběh. Přiletí k nám čáp, proto se zbavujeme mílí. Hledal jsem něco daleko a něco, na co mi stačí míle a nejlépe, aby se dvě mílové mouchy zabily jednou ranou. Volba padla na Madrid. Z Prahy do Madridu s Iberií a zpátky z Madridu do Prahy přes Istanbul. A protože letečtí bohové přáli, tak rovnou v business class.

Kvůli business class se kladl důraz především na to, aby aspoň jeden z letů byl operován v širokotrupém letadle. Protože u úzkotrupého letadla je to loterie, jestli poletí letadlo s plnotučnou business class nebo jen s vyblokovanou prostřední sedačkou nahrazenou stolečkem. A jelikož do Prahy v únoru jsou plánované jen Airbusy s jednou uličkou, tak se musí jednat o let na předchozím segmentu do Istanbulu. Dostatečně zajímavý a dostatečně dlouhý je pro mě právě let z Madridu. V Londýně jsem byl nedávno a u ostatních destinací jako Dublin nebo Lisabon, co zkouším, nejsou širokotrupá letadla.

pátek 16. prosince 2022

To nejlepší z Turecka

Letenky kupuji v únoru. Původně šlo o rychlý solo výlet, ale člověk míní a ženy mění. Když snoubenka zjistí, že v Turecku nelezou po stromech a nejsou tam jen rozpadající se uniformní baráky, tak později letenky dokupuje i ona. Dostálo Turecko očekávání?

 

Poslední rok dva se bájí o Turecku jako o extra levné zemi. I my jsme čekali značně levnou dovolenou, avšak kurz turecké liry se několik měsíců drží na plus mínus stejné úrovni, ale ceny utěšeně rostou. Relativně levné to sice bylo, ale ne tolik, jak byste čekali. Zejména to vstupné nedávno zvyšovali. Podle neoficiálních zdrojů není v Turecku inflace 80%, ale dokonce rovnou 180%.

Bezpoplatkový bankomat

Na konci září, když jsme tam byli, byl kurz jedné liry cca 1,35 Kč a výběry z bankomatu byly u Equa Bank zaúčtovány s kurzem 1,44 Kč. Na výběry se nám osvědčil bankomat T.C. Ziraat Bankasi, který jako jeden z mála nechtěl žádné poplatky. Některé bankomaty jiných bank si chtěly účtovat poplatky, aniž by to dopředu oznámily. Na to se hodila karta od Equa, u které se daly zakázat komplet výběry s poplatkem (teď už Equa Bank není, je jen RB). K tomu nemá minimální částku bezplatného výběru jako mBank. Ziraat totiž dovolí výběr jen 750 lir (pod hranicí pro bezplatný výběr u mBank). Co se týče směny valut, lepší kurzy nabízely dolary jak eura. Avšak třeba platba za ubytování nebo taxíky jde realizovat spíš v eurech.

Kurz turecké liry už tak prudce neoslabuje jako dřív.

neděle 6. listopadu 2016

Cestopis z Thajska

Druhou polovinu října 2016 jsem strávil v Thajsku. Letěl jsem s Turkish Airlines a díky tomu jsem si udělal i adrenalinový stop-over v Istanbulu.


Plán cesty byl pozdravit v Bangkoku kamarádku, posléze se přesunout na Phuket a z něj si udělat výlet do Ao Phang Nga, přeplavit se lodí na ostrov Phi Phi a z Krabi odletět do Chiang Mai za slony. Pak strávit poslední den v Bangkoku a před návratem do Prahy si užít jeden den v Istanbulu.

Chrám Wat Phra Ram v Ayutthaye

Cesta byla viditelně poznamenaná úmrtím thajského krále, které nastalo necelé dva týdny před mým odletem.

Plán expedice do Thajska

Jednotlivé články jsem psal zde na blogu a níže najdete jejich učesaný chronologický seznam:
Užitečné tipy pro cestu do Thajska:
Do Thajska se určitě chci ještě vrátit (ale za chladnějšího počasí). Okouzlilo mě Krabi a ostrovy Phi Phi. V Bangkoku navštívit královský palác, který byl kvůli pohřbu zavřený a pro turisty se otevíral, až 1. listopadu před polednem (v den mého dopoledního odletu). Chiang Mai je také nádherné místo se stovkou chrámů a s lepším klimatem než v Bangkoku.

středa 2. listopadu 2016

Historka z Istanbulu aneb jak mě (ne)okradli

(Aktualizováno) 1. listopadu 2016: Cesta do Istanbulu nezačala už zrovna dvakrát šťastně. Na letišti šacovali ruksak a nenalezli tam sice 10 kilo koksu, ale moje nůžky na papír, co jsem koupil asi za 30 bahtů. Kulaté špičky, sotva stříhají nehty, ale mermomocí je museli vyhodit. Naprosto neekologické a zajímalo by mě, který šílený terorista útočí takovými nůžkami. Navíc jsem si našel nařízení amerického úřadu pro letový provoz a ten male nůžky povoluje...

Do Istanbulu jsem dorazil za tmy. Cestu do centra jsem už znal z posledního stopoveru. Do zasoby jsem si nakoupil žetony do turniketů a vyrazil ke svému hotelu kousek od Hagia Sofia.

Fontána před Modrou mešitou

Hotel jsem zjistil, že je v slepé uličce a v recepci nikdo není. Tak jsem počkal asi pět minut, než se někdo objeví. Pokoj sice malý a v druhém patře bez výtahu, ale nádherný.
Potom jsem vyrazil na prohlídku nočního města. Barevně nasvícená kašna na náměstí mezi Hagia Sofia a Modrou mešitou mi vyrazila dech. Nakonec jsem ochutnal turecké sladkosti a vydal jsem se k hotelu.
Turecké sladkosti