Krakov a Osvětim s Leem

V Krakově jsem už několikrát byl, proto tentokrát cílím na návštěvu Osvětimi. Cesta he postavena na promo jízdenkách od Leo Expressu při expanzi do Polska kupovaných loni na konci srpna. Zpátečka tak vyšla na stovku. 

Osvětim

O Velikonocích zjišťuji, že lety Ryanairu z Prahy do Krakova se létají v sobotu ráno a hodily by se mi do itineráře jako vítané zkrácení jízdní doby. Bojuji s vrozenou nechutí něco nechat propadnout. Přeci jen 53 Kč jsou taky peníze, ale po Velikonocích klesne cena letenky na dolní mez 369 Kč a je rozhodnuto.

Sobota
V sobotu tak vstávám ukrutně brzo před čtvrtou ráno a jedu prvním denním spojem směr pražské letiště. Jsem tam na otevíračku Fast Track Lounge v 5:30. Nabídka stále stejná a já si zapomněl doma zrekvírovanou hořčici z bruselského salónku :-(

Let Ryanairu má plánovaný odlet v 7:15. K Boeingu 737 se jede autobusem a letadlo je obsazené takřka do posledního místa. Odlétá se včas a přílet je dokonce o něco dříve. Protože jsem tu o celý půlden dříve, jak jsem plánoval, mám vlastně jeden celý den na poznávání Krakova a okolí.

Poznat Poznaň

Slevový kupón od Pelikána přišel vhod a přihrál letenku do Poznaně za 77 Kč. Plán však měl jedinou slabinu - nutnost použít noční Flixbus pro cestu zpět, aby se to stihlo fakt za víkend. Jediná světlá stránka této slabiny je možnost zužitkovat dřívější voucher za zrušenou jízdu...

Starý Rynek v Poznani

V sobotu odpoledne v Česku vrcholí jedna z mnoha vln veder. Dopravuji na letiště v Praze Ruzyni. V autobuse na metro - vedro, ve stanici metra - jakž takž chladno, ve voze metra - po chvíli nepříjemně teplo, v novém trolejbusu na letiště s klimatizací - vedro jak sviň, protože je rozbitá nebo ji řidič nepovažoval za důležité zapnout... Na letišti - příjemný chládek. V 17:50 mě čeká odlet s Ryanairem směr Poznaň. Boarding se koná autobusy, tak svůj nástup nechávám až na poslední chvíli. Kupodivu i uvnitř nich funguje klimatizace. Letadlo dost plné a odlétáme na čas. Přílet se koná ještě před časem v letovém řádu. A tak to má být!

Duny, pláže a koblížky

Do Gdaňsku se rád vracím. Při vzpomínce na loňské vlny veder padlo demokratické rozhodnutí, že letos v létě ke Středozemnímu moři opravdu nepojedeme. Proto na konci února kupujeme po 2554 Kč letenky Ostrava-Gdaňsk na letošní červencové svátky. Slibují pobyt od středečního rána až do nedělního večera v Polsku. Ve skrytu duše doufáme v nějaké změny od LOTu, abychom si mohli změnit odletové letiště na Prahu, nicméně letenky, na rozdíl od minulých let, drží jako přibité a nehnou se ani o minutu.

V úterý v 21:37 odjíždíme žlutým vlakem z hlavního nádraží v Praze. Čekají nás přes čtyři hodiny ve vlaku. Ten je vyprodaný snad až do posledního místečka. Ve vlaku nás přivítá hlášení, ať promineme nedostatek palubního personálu. Displeje v sedačkách fungují, ale jsou nějak líné a nabídka filmů se od posledně snad vůbec nezměnila. Na to, že už dávno zapadlo slunce, teplota uvnitř je značně nepříjemná. Jančurovi klimatizace zase buď nefunguje nebo nestíhá. A to sedíme ve třídě Standard. Třídu Low-cost nás totiž rezervační systém na trase Praha-Ostrava nenechal vůbec koupit, ačkoliv byla volná. Asi nová feature pro maximalizaci zisku. Do vzdálenějšího Havířova už koupit lze. Takto to funguje i v jiné dny. Kvůli cestovnímu pojištění neoptimalizuji a kupuji dražší variantu. Mělo by pokrýt i situaci, pokud nestihneme ranní let.

Dole v polském dole

Když jsem se tak v prosinci rozhodoval co dál dělat, Polsko bylo jasnou volbou. Všude testy, všude formuláře a omezení, jen v Polsku stačí očkovací certifikát. K tomu i necelý týden před odjezdem sháním levně vlak i letenku.

Ve vlaku mě čeká přes 7 hodin jízdy. Přední část vlaku jede do Polska, ten zbytek na Slovensko. Rozpojují se někde v Bohumíně. Aby mi České dráhy osladily včasnou jízdenku, přijde mi hodinu před odjezdem notifikace, že spoj je zrušen. Volám na infolinku, že to tam vidí taky, ale že podle dispečera spoj jede. 

Plný nejistoty dorážím na Hlavák a spoj kupodivu fakt jede. Jen v Bohumíně chytá dlouhé minuty zpoždění, ke kterým přidává další dlouhé minuty hned za hranicí. Celou dobu jsem v kupátku úplně sám. Nestydět se nebo aspoň vidět příklad v ostatních kupé, tak bych se tu natáhl.

Na horské dráhy do Polska

Den před svatým Michalem využíváme státního svátku a vyrážíme do Polska. Čeká nás přes 450 kilometrů, a proto si dáváme sraz v 5:00. To znamená vstávání v krásných čtyři ráno. Cesta utíká i navzdory ještě rekonstruované D1 a mlžnému počasí.

Horská dráha Mayan

Chvilku před desátou dorážíme k Zatoru, městečku, na jehož okraji leží zábavní park Energylandia. Už jsem jich pár navštívil a zdejší park ve mě zanechává pozitivní pocity. Nicméně se mi zdá, že mu chybí nějaké konkrétní téma. Je to tam vše poskládané bez ladu s kladu.

Koronaturistika 1.0 aneb hell v Helu

Po více jak pěti měsících se mi podařilo dostat se za hranici a zrealizovat první itinerář, který se kvůli současnému hypu jménem koronavirus nerozpadl. Letenky jsem u Ryanairu kupoval na konci června za necelých 18 €.

Pláž na Helu

V Gdaňsku jsem už byl loni na jednu noc a zaujal mě natolik, že jsem se tam jednou chtěl vrátit. Chtěl jsem už před pár měsíci s letenkami od Wizzairu, ale ten mě vypekl. Zrušil linku a jeden plán na červenec 2021 zase v trapu. Nynější pokus s Ryanairem už vyšel. Přidal se i kamarád a Gdaňsk si zamiloval.

Fujavice v Gdaňsku

Loni v listopadu jsem si narouboval natěsnaný itinerář Wroclaw-Gdaňsk-Vídeň. Pár minut po zaplacení jsem zjistil, že jaksi už nejezdí autobusy do Wroclawi v sobotu brzy ráno a několik týdnů poté mi z krátkého času u Baltského moře ukousl dalších pár desítek minut Wizzair posunutím letu. Na druhou stranu mě letenky na toto kombo vyšly jen na 83 zlotých (čili necelých pět stovek v našich).

Długie Pobrzeże v Gdaňsku

Na pátek si beru v práci home office. Jaksi už tuším, že si zase nestihnu včas zabalit. Chvilku po páté zaklapávám notebook a vydávám se na Florenc. Odtamtud mi v 18:15 jede autobus směr Polsko. Jízda se pomalu vleče. Po tmě a přes zatmavená okna jen občas v dáli problikne nějaká pouliční lampa a u Harrachova jsou vidět bílé obrysy zbytků sněhu. Už během jízdy zkonzumuji prakticky veškerá videa a seriály, které jsem si připravil na celou cestu s sebou.

Do Wroclawi dorážím půl hodiny před půlnocí, o půl hodiny později, než jsem měl, neboť polští pohraničníci se rozhodli dělat svou práci na benzínce 30 kiláků od hranic a všem Rusákům z autobusu, kterých tam bylo požehnaně, detailně zkontrolovat pas. Jak moc je tento postup v Schengenu OK, ponechám na laskavém čtenáři.

Z večerních plánů nic nebylo, ulehl jsem a spal. Probudil jsem se do prosluněného rána. V Pekárně Hert vybavil snídani a vydal se k Panorama Racławicka. Tam jsem byl o dobrých pár minut dřív, abych stihl koupit lístek na první časový slot, který je v půl desáté. Díky tomu jsem se mohl kochat prosluněným panoramatem města nad řekou Odra, zatímco jsem čekal na otevření. Oficiálně je otevřeno od 9:00 a otevíralo se na minutu přesně. Mezitím sluníčko se schovalo pod mraky a před budovou se vytvořil hlouček lidí.

Gruzie, země o 2 hodiny napřed a 30 let pozadu

Původně jsem měl mít romantiku ve dvou na prosluněné Mallorce. Jak už to bývá člověk míní, vesmír mění, a místo toho mě čekalo sólové dobrodružství v ještě turismem nezkažené Gruzii. Včetně intenzivní ruskojazyčné konverzace. Koneckonců, loni jsem asi založil svou novodobou tradici strávením červencových svátků v Rusku.

Vodopády v kaňonu Martvili

Letenku jsem si poskládal na ose Katowice - Kutaisi - Berlín. Pro to, abych stihl odpolední odlet z Katovic, jsem musel přinést krutou oběť a ve čtvrtek vstávat před pátou ráno. Dostat se na pražské Hlavní nádraží bylo pro mě trošku těžší než obvykle. Byla výluka metra, a tak jsem musel stylově přijet linkou S9 a ubrat si pár minut spánku.

Z Vratislavi do Bratislavy aneb na den na Maltu

Jet na víkend na Jeseníky? Nuda a příliš obyčejné. Ale jet na Maltu? To mě napadlo jeden prosincový den, když jsem proháněl různé exotické kombinace letů přes Azair. Kupodivu tato pološílená sestava vycházela víc než dobře i s připojí. V sobotu ráno z Prahy do Wroclawi, z ní večer let na Maltu a v neděli v podvečer do Bratislavy a pak autobusem zpět do Prahy.

Pohled na moře kousek od Blue Grotto

Wroclaw
Moc jsem toho před cestou nenaspal. V sobotu jsem vstával v šest ráno a šel spát ve dvě. Na Florenci krátce po půl osmé ráno mě uvítala převaha zelené barvy. Takovou převahu jsem fakt nečekal. Můj odjezd býk sice koupený u PolskiBusu, ale mezitím se stačil taky přebarvit na zeleno. Pocit výjimečnosti získáte snadno - všichni nastupují s jízdenkou Flixbusu a vy skoro jako jediný ještě PolskiBusu. Uvnitř autobusu zůstalo rudé srdce, které asi ještě pamatuje devadesátá léta. Ačkoliv nehorázně rachotil, tak jsem v něm většinu dopoledne proklimbal.

Na Vratislava ve Vratislavi na váčnocním punči

Za poslední roky jsem navštívil kopu vánočních trhů v Česku, Německu, Francii a Rakousku. Proto mě zajímalo, jak asi vypadají v Polsku. Když mi na podzim Slevomat nadělil 200 kreditů, tak bylo vymalováno a za čtyři a půl stovky jsem vzal adventní zájezd do Wroclawi. Shodou okolností jsem po návratu doma v kalendáři vyčetl, že zrovna na Vratislava.

Wroclawská radnice

Do Wroclawi (česky Vratislavi) jsem odjížděl v 6 hodin ráno od kopulí naproti Hlavnímu nádraží v Praze. Ranní vstávání fakt nemusím a vstávání do takového zmatku už vůbec ne. Sice se snažili a z nejmenované společnosti na "V" se zlatými autobusy vyslali své vlastní informátory a regulovčíky, ale moc to nepomáhalo. V tuto dobu mělo odjíždět určitě přes 20 autobusů a všechny se tam prostě nevejdou,

Šílený výlet do Varšavy

Varšava je skoro 2 milionové hlavní město Polska. Na konci druhé světové války jako odplata za polské povstání byla Varšava Němci skoro úplně srovnaná se zemí. Větší část historického centra byla nově vystavěna, proto i vypadá pěkně a všechny historické domy jsou v dobrém stavu. Bohužel, Varšava jako taková není dobře dopravně dostupná. Ano, létá se tam, ale zpáteční letenky kolem 3.000 Kč neberu jako dobrou cenu za let do 500 km vzdáleného města. O něco levnější 10 hodinová cesta autobusem mě štěstím nenaplňuje rovněž.

Varšavský Palác kultury. Dárek od Stalina.

Proto když se objevila kombinace nabídky PolskiBusu a Ryanairu, neváhal jsem ani chvilku a rozhodl se vydat se na průzkum polského hlavního města. Jízdenky od 1 PLN a letenky za 34,735 PLN / jeden směr. Cesta do Varšavy byla v prvé řadě dlouhá. Nejdřív 4,5 hodiny do Vratislavy, pak 40 minut busem na zdejší letiště, necelou hodinu dlouhý let a z letiště ještě vlakem půl hodiny do centra. A pak to samé ještě​ téhož večera zpátky.

Jak se datuje v Polsku s Virgin Mobile

O Polsku se říká, že je zemí datům a mobilní službám zaslíbená. Je to ale opravdu tak? O tom jsem se přesvědčil na vlastní kůži.

Než jsem před týdnem jel do Polska, přemýšlel jsem, jak to tam udělám s daty. Být kompletně offline jako v Liverpoolu se mi nechtělo, tak jsem se rozhodl zkusit štěstí a koupit si místní SIM kartu. Spíš naslepo. Polštinou moc nevládnu a tamější nabídky v angličtině moc nebývají. Váhal jsem mezi polským T-Mobilem a Virginem. T-Mobile by měl za 5 PLN (cca 35 Kč) nabízet 1GB internetu na předplacence a Virgin tarif Freemium sice s 300 MB internetu, ale zase s 30 SMS a 30 minutami hovoru. Detaily nabídek a jejich podmínky už jsou v polštině, tak babo raď.

Je tu ale jeden podstatný rozdíl. Na rozdíl od nás tam musíte SIM kartu registrovat u operátora. Proto ji nikdy nekupujte v trafice. Stejně totiž budete muset najít prodejnu operátora.

Stánek Virginu byl přeci jen blíž a slečna, co tam pracuje, mi tvrdila, že volné jednotky můžu využít i na hovory a zprávy jinam do Unie. Tak jsem si koupil červenou SIMku a magentový operátor ostrouhal. Vzhledem k tomu, jak tu žijeme v datové chudobě, jsem neměl nejmenší šanci těch 300 MB vypotřebovat.

Za SIMkartu jsem zaplatil 5 PLN a šel jsem do města. Od slečny jsem se dozvěděl, že bude aktivní do půl hodiny. Jen co restartoval mobil a ten si našel 4G síť, už to fičelo. Poslal jsem SMSku do Prahy a internet umřel. Odpověď na proč jsem hledal následující čtvrt hodiny.

SIM karty Virgin Mobile nestačí jen vybalit, jak bych čekal. Ale abyste využívali tarif Freemium, v rámci nějž máte měsíčně zdarma (opravdu) 300 MB dat, 30 SMS a 30 minut, musíte naťukat kód *222*000# a odeslat ho jako hovor. Poté do několika minut bude provedena změna tarifu a konečně ho můžete využívat a neukrajovat zloté z vašeho kreditu. Na kartě máte po nákupu 5 PLN kreditu, z kterého můžete využívat služby nad rámec tarifu.

Kód pro aktivaci tarifu Freemium: *222*000#

Pár chvil po tom, co jsem odeslal kód, se data znovu rozjela. Virginem byly zpomaleny, protože jsem vyčerpal nějaký ochranný limit. Moje datové faux pas spolu s 2 SMSkami do Prahy nevyšlo ani na 1,5 PLN.

Po zbytek dne a večera data sviští bleskovou po síti 4G. Ve Varšavě a Vratislavi nenachází ani jedno nepokryté místo 4G sítí. Včetně tunelů metra. Když odešlu ještě pár SMSek do Prahy, všímám si, že mi ubývá kredit. Tak ať, stejně by mi těch 5 PLN propadlo. Ale je vidět, že slečna na stánku trochu kecala a ta nabídka není až tak wow. Volné jednotky se nedají použít na SMS ani hovory do zahraničí.

Kód pro zjištění kreditu: *101#

Když jsem odjížděl autobusem z Vratislavi, zapomněl jsem, že pro SIM kartu Virginu mám povolen datový roaming (ještě z časů roamingové SIM karty španělského Orange). Ačkoliv jsem usnul, tak mi k datům připojený smartphone určitě kredit vybžunknul dosucha.

Počkejte si pár dní na zbrusu nový článek o šílené cestě do Varšavy a cestopis z Liverpoolu. Sledujte mé RSS nebo Facebook, ať vám nic neuteče!

Na den do Krakova

Do Krakova, města polských králů, jsem se vždycky chtěl podívat, až jsem pro jednodenní výlet využil akci Lux Expressu na autobusové jízdenky po 6 € za jeden směr. Celkem mě tento výlet vyšel na 12 € (necelých 350 Kč).

Z Prahy jsem odjížděl v 23:40 z Florence. V autobusu mnoho lidí nebylo, a tak jsem si na noc obsadil celou dvojsedačku. Pokusil jsem se usnout a mezitím než se mi to podařilo, prozkoumával jsem, co dopravce Lux Express nabízí.

Autobus jak název napovídá byl uvnitř opravdu luxusní. Jestli mě paměť neklame, zezadu každé sedačky byl umístěn monitor s možností si pouštět filmy. Filmy byly k dispozici v angličtině a polštině. Těch v polštině bylo pochopitelně víc. Sice vůči Turkish nebo Emirates byl výběr dost prořídlý, ale i tak se něco vybrat dalo. Na palubě byla i bezplatná wifi, ale začala fungovat až za polskými hranicemi.

Autobusové nádraží v Krakově

V 7:00 jsem mírně rozlámaný dorazil do ranním sluncem prozářeného Krakova. Počasí nemohlo být snad lepší. První zkouška inteligence byla dostat se od autobusu přes vlakové nádraží do centra. Druhá, kde a jak vybrat peníze z bankomatu, protože ještě v tuto dobu bylo přilehlé mamutí obchodní centrum zavřeno a jediný jiný bankomat, co jsem našel, měl jakýsi problém s mojí kartou. Nakonec se vše na jiném místě podařilo.