pátek 19. července 2024

Poznat Poznaň

Slevový kupón od Pelikána přišel vhod a přihrál letenku do Poznaně za 77 Kč. Plán však měl jedinou slabinu - nutnost použít noční Flixbus pro cestu zpět, aby se to stihlo fakt za víkend. Jediná světlá stránka této slabiny je možnost zužitkovat dřívější voucher za zrušenou jízdu...

Starý Rynek v Poznani

V sobotu odpoledne v Česku vrcholí jedna z mnoha vln veder. Dopravuji na letiště v Praze Ruzyni. V autobuse na metro - vedro, ve stanici metra - jakž takž chladno, ve voze metra - po chvíli nepříjemně teplo, v novém trolejbusu na letiště s klimatizací - vedro jak sviň, protože je rozbitá nebo ji řidič nepovažoval za důležité zapnout... Na letišti - příjemný chládek. V 17:50 mě čeká odlet s Ryanairem směr Poznaň. Boarding se koná autobusy, tak svůj nástup nechávám až na poslední chvíli. Kupodivu i uvnitř nich funguje klimatizace. Letadlo dost plné a odlétáme na čas. Přílet se koná ještě před časem v letovém řádu. A tak to má být!

Z letiště do města jezdí autobus č. 159. I v sobotu večer jednou za čtvrt hodiny. Jízdenka se dá koupit v řadě polských aplikací (např. jakdojade) nebo v automatu na zastávce. Mám neštěstí ve štěstí. Při mém příchodu na zastávku tam stojí autobus, co se chystá k odjezdu, ale ještě otevře dveře pro opozdilce. Já ještě nemám jízdenku, tak si počkám na další. 24 hodinová jízdenka stojí 15 zlotých. O víkendu navíc platí od pátečních 20:00 až do nedělní půlnoci.

Když se dostanu do centra, zrovna vrcholí zlatá hodinka. Neplánovaně zařazuji i lehkou prohlídku města. Na Placu Wolności chvíli obdivuji moderní fontánu chladící své okolí a pak se vydávám ke zlatému hřebu - nově zrekonstruovanému Starému Rynku. Ještě před rokem byl celý rozkopaný. Ten opravdu vydatně prokoukl a stala se z něj světová senzace a naplno si můžete vychutnat zdejší renesanční budovy.

Město Poznaň bylo založeno v 10. století a je jedním z nejstarších polských měst. První písemná zmínka o Poznani pochází z roku 968, kdy bylo založeno biskupství, což svědčí o významu města již v raném středověku. Poznaň hrála klíčovou roli v počátcích polského státu a stala se jedním z hlavních sídel prvních polských panovníků z rodu Piastovců. Samotný Starý Rynek má svůj původ v roce 1253, kdy město získalo městská práva od Přemysla II. Velkopolského, neplést s Přemyslem Otakarem II.

Ubytovávám se v něčem nazvaném Hostel Plac Kolegiacki. Ve skutečnosti se jedná o část Hotelu Kolegiacki a kvůli tomu se mi to i špatně hledalo. Personálu se nedá nic vytknout, samotnému prostoru už ano. V hotelu neběží klimatizace a venku je přes třicet. Samotný hostel je umístěný za zavřenými dveřmi v temné chodbě, ne zrovna libě vonící, a jedná se de facto o jeden předělaný apartmán. Velká místnost s palandami, dvě WC, jedna sprcha a k tomu jeden samostatný pokoj. Já mám ten samostatný pokoj. Postel je v něm pro 1,8 metru dlouhého člověka krátká a nejspíš jde o rozkládací gauč. Uvnitř chybí klimatizace a jakýkoliv větrák a to teplo se z místnosti nedaří vyvětrat ani přes noc.

Plac Kolegiacki

Po check-inu se jdu projít Poznaní za západu slunce. Bloumám zdejšími uličkami nořícími se pomalu do tmy a hledám, kde si dát večeři. V záplavě turistický pastí a pastiček, hipsterských podniků a luxusních restaurací zamířím do vysoce hodnocené hipsterské hamburgrárny Meet Meat, kde si dávám hot mango za jakž takž ucházejících 39 zlotek. Na rynku si v dobře hodnocené Pijalnia Czekolady E.Wedel dávám ukrutně drahou čokoládu, co nanejvýš chutná průměrně a připomíná spíš řídký mléčný koktejl.

Čokoláda nebo milkshake? Toť oč tu běží...

Do nedělního rána se probouzím hezky podušený ve vlastní šťávě. Začíná dlouhý den. Check-out je v 11:00, tak je na programu krátká ranní procházka spojená s návštěvou Biedronky. Po ní následuje zasloužená sprcha. Už dopoledne umí být parádní horko. Biedronka samotná mě moc nenadchla. Má naprosto chaotické cenovky a u půlky věcí člověk netuší, kolik stojí, protože tam cenovka není vůbec nebo je jinde. Krom toho ty ceny moc nízké nejsou. Po ránu, víceméně i do oběda je Starý Rynek takřka liduprázdný. To je ideální chvíle pro vytváření fotek.

Bazylika kolegiacka
Uličky jsou po ránu liduprázdné

Po check-outu platím 15 zlatek a jdu na prohlídku renesanční radnice uprostřed Starého Rynku. Nyní se částečně rekonstruuje, tak je expozice v 1. i 2. patře uzavřena. Co je horší, nefungují ani slavné kozlí hodiny. Na nich by každé poledne měli kozlíci symbolicky zápasit mezi sebou.

Radnice uvnitř
Kostel sv. Antonína Padovského je přepychový

Po prohlídce hledám, kde si dát oběd, vyhrává to podnik Just Friends, kde si dávám kotletu, z které se nakonec vyklube obrovský řízek přes celý talíř. Aspoň že nebyl mletý... Mlíčňáky v centru nejsou a ty v širším okolí mají špatné hodnocení.

Zbytky hradeb
Pod řízkem byly ještě brambory 😅

Nasedávám na tramvaj a posunuji se ke Staré zoo. Ano, v Poznani mají starou i novou zoo. Stará je na západě města, nová na východě. Do nové se platí vstupné, do staré ne. Ze staré zoo přemístili většinu zvířat do nové, ale některé tam nechali. Najdete tu lamy, kozy, různé ptáky a spoustu opiček. Pokud máte spoustu času, chcete se někde projít nebo jen hledáte bezplatný WC, jistě tento park potěší.

Opět se přesouvám zpět k centru. Poznaňský zámek je už otevřený (otevírá v 12:00). Zámek v Poznani je nejmladším císařským zámkem v Evropě. Byl postaven mezi lety 1905-1910 pro německého císaře Viléma II. Po těžkém poškození během druhé světové války byl zámek rekonstruován a dnes je přístupný veřejnosti jako muzeum, které představuje bohatou historii Poznaně a okolního regionu. Za 7 PLN to byla příjemná zkušenost, ale za víc to nestálo.

Kousek popojíždím autobusem k Historylandu v budově bývalé tržnice. Za 45 zlotých navštěvuji expozici o polské historii vytvořené z kostek Lega. Je to zajímavý způsob využití této dětské stavebnice a ještě nikdy jsem ho neviděl. Na druhou stranu mám jako její fanda pochyby, jestli je to úplně ten správný nástroj. Přeci jen má své limity, na které se u tohoto využití celkem snadno narazí.

Venku je už nepředstavitelné vedro, redukuji program a nasedám rovnou na tramvaj směrem ke katedrále. Doufal jsem v klimatizaci jako zde doposud vždy a dostal skleníček. Bazylika Archikatedralna św. Apostołów Piotra i Pawła v Poznani, známá také jako Poznaňská katedrála, je jednou z nejstarších polských katedrál, jejíž počátky sahají až do 10. století. Tato gotická stavba byla v průběhu staletí několikrát přestavována, přičemž současný vzhled získala po rekonstrukci v 20. století. Katedrála je významným duchovním centrem a místem posledního odpočinku prvních polských panovníků, včetně Měška I. a Boleslava Chrabrého. Nachází se na ostrově řeky Warty a je u ní mírně chladněji. V kostele rovněž, ale nic, kde bych se zvládl ochladit.

Zlatá kaple

Tramvají popojíždím pár stanic ke zdejšímu jezeru Malta. Jo, jo, můžou jezdit na Maltu každý víkend. Od jeho severozápadní části vyjíždí každou půlhodinu dětský motoráček sloužící jako shuttle ke zdejším termálním lázním a zoo. Není součástí MHD a její jízdné myslím 11 PLN sice není nijak extra vysoké, avšak péct se na slunci v pomalu jedoucím vláčku nepovažuji v současnosti za dobrý nápad. Krom toho je asi za minutu čas odjezdu. U jezera jsou i značně zanedbané skokanské můstky a voda nepůsobí nijak zvlášť čistě. Škoda.

Od jezera beru další električku k parku Citadale. V něm se nachází rozsáhlý vojenský hřbitov spolu s památníkem padlým. Pokud trefíte i nedlouhé otevírací hodiny najdete tu i pěkné vojenské muzeum. Já přijel dost dlouho s křížkem po funuse.

Dělám nákup v LIDLu, abych měl něco na zub na zpáteční cestu, dříve, než mi ho zavřou a pak se vydávám na večeři. Opět jsem v centru, tak vybírám Ichiban Ramen Shop hned vedle včerejší hamburgrárny. Na internetu mají až podezřele vysoké hodnocení. Ale ty internety mají pravdu. Dostávám ukrutně dobré ramen.

Vyzvedávám batoh z hotelu a pěšky jdu na autobusák. Aspoň takový byl plán. Obloha s plujícími černými mraky dává tušit problém. Ve skrytu duše však doufám, že to ještě těch 20 minut vydrží. Nevydrží. Musím si pár set metrů zajít a vběhnout do tramvaje, jinak bych byl mokrý až na kost. Bouřka přinesla přívalové deště.

Stahují se tmavá mračna

Těsně před průtrží

Na autobusáku nacházejícím se hned vedle vlakového hlavního nádraží jsem cca hodiny před odjezdem mého Flixbusu. Mám štěstí - půlhodiny před odjezdem mi dorazí SMSka, že má zpoždění 95 minut. Zpoždění se postupně natahuje. Až na hodinu čtyřicet pět. Autobus dorazí chvilku před půlnocí. Štěstí trochu bylo, jelikož Flixbus mi aspoň dal vědět o zpoždění a bus přijel. Jaksi mi zamlčel, že už po 90 minut mám nárok na proplacení občerstvení (měl jsem za to, že podle evropské normy je to až od 2 hodin). 

Nyní mě čeká příjemných 7 hodin v autobuse směrem do Prahy. V buse nezapáchá, to by bylo mírně řečeno, nýbrž rovnou smrdí toaleta. Taky si děláme jednu z nadbytečných zastávek u pumpy, abychom ji vyčerpali. Dále si zastavujeme, protože řidič chce kafe a pak složité manévry, kdy hoblujeme obrubníky, až jeho závoznice vystupuje a začíná ho zvenku navigovat. Těsně před českými hranicemi si děláme ještě jednu pauzu na cígo. Ty Poláky nechápu. Ve výsledku do Prahy přijíždíme o více jak 2 hodiny později. Radši mizím už na Černém Mostě. Na tyhle umělce už nemám odvahu.


Na kolik to vyšlo?
Letenka Praha-Poznaň ... 77 Kč
Jízdenka na 24 hodin na MHD ... 15 PLN
Ubytování ... 130 PLN
Radnice ... 15 PLN
Stará zoo ...  zdarma
Zámek ... 7 PLN
Historyland ... 45 PLN
Flixbus Poznaň-Praha ... 540 Kč