Na začátku září podnikám víkendovou skládačku přes půl Evropy. Začínám v sobotu ráno. Není čas ztrácet čas. Čeká mě 3x let s Ryanairem, tři hodiny v autobuse a tři návštěvy salónků. Tentokrát downgraduji velikost příručního zavazadla, jelikož mě čeká jen 1 noc. Dobře jsem udělal, v Praze probíhá psychotická kontrola snad každého trochu většího zavazadla...
Na pražském letišti poprvé navštěvuji Fast Track Lounge na Terminálu 1 a snižuji tak proruské RB ziskovost. Vstup na jejich zlatou VISA kartu je bezproblémový.
Samotný salónek komornější než ostatní na letišti. Avšak nabídka jídla je shodná. Jen se hůře hledají příbory a pečivo. Samotná security je až za
salónkem a pustí vás přes ni s extra papírkem, který vám dají při vstupu do salónku. Zvěsti o tom, že je
v každou denní dobu naprosto prázdný, se nenaplnily. Chápu, sobota ráno, ale něco přes tucet lidí je už znát. Salónek má volně přístupné sprchy. Pro pány jsou dvě stejně jako dvě toalety, ale stříbrné reflexní dveře, v kterých je vidět váš odraz, jsou trochu overkill. Vidět se na záchodě v zrcadle, to jsem vždy chtěl a vůbec to není divné...
 |
Můj dnešní mini batoh
|
Let do Göteborgu trvá jeden a půl hodiny. Letadlo Ryanairu je snad plné do posledního místa. Odlétali jsme na čas a přistáváme dokonce o čtvrhodiny dřív. Odjezd z letiště mi zadotoval Booking.com. Prodává totiž letištní shuttly o 50% levněji. Jinak by se na ty dvě hodiny do centra ani nevyplatilo jet. Za zpáteční jízdenku u Flygbussarny jsem tak zaplatil něco pod 300 Kč. Nicméně dojmy z tohoto dopravce nejsou úplně příjemné. Působí na mě jako třetí cenová. Autobusy jezdí podle pevného jízdního řádu, ne úplně často, a tvoří se na něj dlouhá fronta. Na odjezd v 11:00 je dokonce tak dlouhá, že by nestačily ani dva autobusy. Jízdenky nejsou na čas, takže si zbytek skupiny počká na další autobus za 20 minut. Z letiště jezdí ještě Flixbus. Ten prodává jízdenky na konkrétní čas, je levnější, dá se použít kupón na slevu a v rozporu s jeho zvyklostmi, cena jízdenek před odjezdem nestoupá! Jet příště, z letiště bych měl koupenou dotovanou Flygbussarnu a pro cestu zpět Flixbus na konkrétní čas.
 |
Okénko neuvěřitelně podrápané
|
Do centra Göteborgu dorazím chvíli před polednem. Svítí tu sluníčko a i v září ve Švédsku je mi teplo. Kde jen soudruzi udělali chybu? A to posléze mířím ještě do většího tepla a tady to je jen avantgardní přestupní stanice... Překvapivě tu taky není tak draho - Švédská Žabka a kola s Magnem vychází pod 60 Kč, to jde. Ani ta neakční cena za Magnum něco pod 70 Kč není ve srovnání s Albertem a Teskem tak hrozná.
 |
Mangové Magnum
|
Centrum Göteborgu je pěkně kompaktní. Řeka Gullbergsån a hradní příkop Vallgraven se starají o pořádnou porci mostů a příjemných zákoutí s nábřežím. Při expresní prohlídce města nejprve vybavím magnetky. Navštívím bývalou tržnici Stora Saluhallen, nyní plnou histerských obchůdků a restaurací. Nedaleko se nachází i katedrála (Göteborgs domkyrka). Na nábřeží se nachází námořní muzeum se spoustou zaparkovaných lodí zvoucích k prohlídce. Pár kroků severně se nachází budova opery.
 |
U vody
|
 |
Námořní muzeum
|
 |
Náplavka před operou
|
 |
Budova opery
|
Širokým bulvárem procházím přes dva mosty až k Trädgårdsföreningen (The Garden Society). Jedná se o velký krásně upravený park podél hradního příkopu. V sobotu v něm hraje i živá hudba. Jeho součástí je i skleník Palmhuset, do nichž je vstup zdarma. Určitě doporučuji navštívit, je to příjemné místo na relaxaci.
 |
Loučím se se Švédskem
|
 |
Ikonické modré tramvaje
|
Dále se tu dá navštívit zábavní park Liseberg. Autobus z letiště na jedné ze zastávek staví téměř u vchodu. Z autobusu jsem zahlédl, že v něm je dneska hlava na hlavě i se stojí dlouhé fronty u pokladen. Vstupné vychází od 900 Kč. Avšak pozor, jiné ceny jsou v sezónu, mimo ní a liší se v týdnu a o víkendu! Z dálnice bylo vidět, že v něm mají fakt spoustu horských drah.
Myslím,
že Švédska už bylo dost, tak už je na čase zvednout kotvy a jedu na letiště. Flygbussarna tentokrát jede poloprázdná. Fronta na security je kratičká, avšak kvůli švédské (ne)efektivnosti se nekonečně vleče. Na letišti využívám svůj vstup na Lounge Key zavítám do salónku Lounge by Menzies Aviation na oběd. Nemá moc valné hodnocení, ale i tak se tam rozumně najím. Avšak
Švédistán je blízko soudě podle hlavního chodu, kde zdůrazňují, že je
halal. Falafel samozřejmě nesmí chybět. Ale švédské smradlavé rybičky
nebo rybí toasty? Nikde! K tomu mají WC na chodbě a všechny WC v Göteborgu na letišti jsou pohlavně neutrální se vstupem do kabinky z chodby. Proto je jich tam zoufale málo.
 |
Ve Švédsku je informace "halal meat" to nejdůležitější...
|
Letadlo boarduje na čas, ale na ploše si dlouhé minuty počkáme, protože posádce všechno dlouze trvá. Let je také vyprodaný. Do mého dalšího cíle se tak dostávám se zpožděním půlhodiny. A je to znát. Nabourává mi to plány. Místo toho, abych se dostal do města spolu se západem slunce, dostávám se přitom teprve k vlaku z letiště. Mimoto, je tu dost mokro. Všude obrovské louže, oblohu halí temná těžká mračna nadále prohlubující pocit temna.
Kam jsem se to vlastně po čtyřhodinovém letu dostal? Do španělské Malagy. Zde jsem už před dekádou byl. Od té doby "long time no see". Španělsko je má srdcovka, ale s výjimkou Barcelony, se sem z Prahy blbě dostává. Vzhledem k počasí by delší pobyt ve slunném Švédsku nebyl až tak špatný nápad. Avšak osud rozdal rozumně drahé letenky
jinak. A taky výlet musím ukončit v neděli večer.
Cestou od vlaku k ubytování mě zastihne doslova monzun. Chvíli čekám, až se přežene. S deštěm jsem vůbec nepočítal, byť přihodil nepromokavou bundu. Avšak můj příručák nepromokavý není. Ubytovaný jsem v něčem, co se nazývá Santa Paula. Podle Bookingu penzion, podle zdejších cedulek koleje. Za tisícovku na noc v sezóně to není úplně špatný deal, ale jinak všechno špatně. V recepci nikdo není, musím volat, aby tam někdo přišel, a mluví jen španělsky. Na patře je 15 pokojů se sdílenou koupelnou, avšak jen tři WC a dvě sprchy ještě rozdělené podle pohlaví. Klimatizace chybí a na pokoji jen zaprášený ventilátor. Postel dost pamatuje, ale ještě se na ní dá vyspat.
Ani čas (cca 21:30) mě nezastaví od rychlé noční prohlídky města, neboť mi zítra v devět ráno jede autobus a jak jsem zjistil, zítra vychází slunce až v osm ráno. Menší chybka v plánování. V hlavě jsem měl uloženo "sedm". Batoh nechávám v suchu, beru nepromokavou bundu a doufám, že můj smartphone fakt dostojí certifikaci IP69. Za zvuku kapek deště procházím zdejší křivolaké uličky kolem řady kostelů. Nejvýznamnější z nich je malažská katedrála (Catedral de Málaga) dokončená v roce 1728. Kousek od ní je vstup do zdejší pevnosti Alcazaby a ještě výše na kopečku nad městem, do zdejšího hradu. Ale protože je noc, jsou už dávno zavřené, ale krásně nasvícené.
Pěšky procházím přes potemnělý Parque de Málaga, až k bývalé aréně pro býčí zápasy. Od ní to stočím na pláž. Má krásně jemný písek, ale je na ní tma jako v pytli a nikdo na ní není. Voda je ale příjemně teplá a skoro žádné vlny.
 |
Noční režim na Pixelu dělá zázraky
|
Ráno nemůžu dospat, tak si procházku zopakuji. Už však neprší a na pár momentů se prokouše i noční a posléze modrá obloha. Trasa je víceméně stejná, jen se podívám i do mariny u Centro Pompidou a tentokrát si i do moře namočím nohy. Cestou potkávám spoustu skupinek studentů a studentek, co kolem sedmé ráno končí svou noc.
 |
Katedrála už ráno není nasvícená
|
 |
Pobřežní promenáda
|
Nicméně, rychle zpátky do ubytování na snídani, která začíná v 8:00. Podávají se balené croissanty s muffiny, cereálie, marmelády a čerstvý pomerančový džus. Zejména ten mně udělá radost.
Malago,
je čas se rozloučit. Budeš mi chybět. Určitě by to chtělo v tobě více
než přespat. Jenže v 9:00 mi jede autobus. Snad brzy na viděnou. Ale
rozhodně jindy jak v létě. I ranní "chládek" po dešti mi dával zabrat.
Cestou na autobusák vyzkouším i malažské metro. Dojmy? Je v něm teplo. Hodně teplo. Možná se prokopali blízko pekla.
Jezdí jim to klimatizované tramvaje, které sahají sotva do půlky
nástupiště. Navíc i na jednorázovou jízdenku vnutí kartu za 30 centů. To
je ekologie, že?
Autobusový spoj jsou koupil u Alsy (neplést s Alzou). Po registraci vám odpustí rezervační poplatek, který umí být slušných pár eur a po 24 hodinách od registrace dorazí slevový kód na 15 %. Autobus tam už stojí a odjíždí se na čas. Plno je do posledního místa. Prostor pro nohy dostatečný. Čeká mě skoro tři hodiny jízdy podél Sierry Nevada.
Dalším a mým posledním cílem je andaluská Sevilla, důvod, proč jsem naplánoval tento výlet. V Seville jsem byl v minulosti už 2x a pokaždé jsem se nedostal do zdejší katedrály. Budou mít tentokrát mši? Je neděle, tedy pro to dobrý předpoklad.
Autobusák se nachází na Plaza de Armas, v srdci města. Ocitám se tu chvíli před polednem, Podél kanálu Alfonsa XIII. mířím na jih ke katedrále. V na Španělsko nepravděpodobně v neděli otevřeném supermarketu vybavím improvizovaný oběd aneb bagetu s iberskou šunkou za polovinu ceny v porovnání s turistickými obchody. U Puente de Isabel II si užívám výhled na pitoreskní protější stranu břehu. Nedaleko se zastavím na Plaza de toros de Sevilla u bývalé býčí arény. Vůči té v Malaze je nádherně zdobená. Už mě dělí jen pár minut od katedrály. Před ní se promenádují tramvaje. Zajímavé.
 |
Plaza de toros
|
 |
Socha toreadora
|
Jak jsem tušil, mají uvnitř mši. Když si zobrazím v mapě otevíračku katedrály v 14:30. Proklouznu na mši. Spolu s pár courači po 10 minutách zase odcházím. O pár set metrů dál odhalím, že katedrála má další vstup. Ono se mi to na mši zdálo celkem malé. V tom dalším vstupu se vybírá vstupné 13 € a pouští se do zbytku této majestátní budovy. Katedrála v Seville je největší gotickou katedrálu na světě. Začala se stavět roku 1402 a
byla dokončena nezvykle brzo - roku 1507. Součástí ceny vstupenky je i vstup na věž Giralda. Dobrou zprávou je, že na ni nevedou schody, tou špatnou, že na ni vede 34 nakloněných plošin při andaluském počasí až proklatě vysoko do výšky 104 metrů. Původně byla součástí mešity, která tu stála od 12. století. Avšak po reconquistě byla proměněna z minaretu na zvonici a o pár metrů zvýšena. Ale ten výhled je pěkný. To se musí nechat.
 |
Vyhlídka z věže Giralda
|
Ale Sevilla to není jen katedrála, najdete tam pitoreskní domy se spoustou dřevěných balkónků tak typických pro Andalusii, bývalou býčí arénu, paláce a mnoho dalšího. Dá se tu strávit několik dnů. Za zmínku stojí desetihranná vojenská věž Torre del Oro a především sevilljský palác Reales Alcázares, kam se vstupuje přes lví bránu (Puerta de los Leones), ke které se vine dlouhý had turistů.
 |
Torre del Oro
|
Víkend
se pomalu chýlí ke konci a spolu s ním i můj pobyt ve Španělsku. Bohužel.
Kolem druhé se pakuji k zastávce autobusu na letiště. Naštěstí má stanici i nedaleko katedrály. Přes den jezdí co 12 minut. Mám štěstí a přijíždí téměř hned. Avšak ta efektivita nástupu je bídná - prodej lístků je dost pomalý. Skoro nikdo s ním nejede, ale i tak těch pár nastupujících nám vytvoří sekeru 5 minut. Po 45 minutách jsem na letišti.
 |
Letiště v Seville vypadá trochu nezvykle a připomíná maurskou architekturu
|
Na letišti v Seville navštěvuji zdejší jediný salónek. Trochu horor ho najít, protože prakticky není značený a když je, je značný jako VIP a ne lounge. Zdejší salónek Sala VIP Azahar je o trochu menší jak ten ve Švédsku, nemá žádný výhled, ale i tady mají něco málo teplého jídla. Bohatý výběr nápojů v ledničkách a údajně také občas zmrzlinu. Dneska však chybí. Ochutnávám paellu mixta a kuřecí v červené omáčce.
 |
Mají dobrý vkus - najdete tu i Svatého Michala
|
Ryanair se snaží se svým už přiznaným hodinovým zpožděním, abych
tu zůstal o chvíli déle. Ryanair hlásí hodinu, Flightradar tvrdí, že předchozí let do Sevilly
ještě neodletěl a letiště, že je na čas. Čert se v tom vyzná. Nakonec se ukazuje, že Flightradar měl pravdu, ke změně letadla nedošlo a boarduje se se zpožděním 90 minut. Se zpožděním skoro dvě hodiny jsme všichni naboardovaní v letadle. Ještě ale ne ve vzduchu. Efektivita palubního personálu je zoufalá.
Ryanair
má novou módní výmluvu - všechno se teď svaluje na řízení leteckého provozu (ATC) a hustý provoz nad Evropou. Avšak efektivita samotného palubního personálu je žalostná. Vše jim trvá několikrát déle, než by mělo. Nebýt nich, mohli jsme už před hodinou být ve vzduchu. Ve výsledku o dvě hodiny později přistávám v Praze a těsně před půlnocí se dostávám domů.
Zhodnocení víkendu: Je nabíledni otázka, zda se takovýto víkendový výlet vyplatí. Za plnou cenu rozhodně ne, ale pokud na jednosměrnou letenku použijete 3x 600 Kč kupón, už to stojí za zvážení. Stejně tak, jestli se vyplatí jet na 2 hodiny do Göteborgu s Flygbussarnou, co normálně stojí šest stovek. Nevyplatí. Ale když vám to prodá Booking za půlku... Mým hlavním cílem byla katedrála v Seville, a tu jsem navštívil, a je krásná. Že je největší gotickou katedrálou na světě je sakra znát.
Kolik to stálo?
3 letenky s Ryanairem ... cca 800 Kč po slevách
Shuttle do Göteborgu ... cca 300 Kč po slevě
Ubytování v Malaze ... 40 € / noc
Metro v Malaze ... 1,3 €
Jízdenka s Alsou Malaga-Sevilla ... cca 19 €
Vstupenka do katedrály v Seville ... 13 €
3 vstupy do salónků ... platí RB
Ostatní jídlo ... cca 200 Kč
