Michal na cestách: Na skok do Varny

V Bulharsku u moře jsem ještě nikdy nebyl. Šestisetkorunové kupóny na letenky od MasterCard mě to přiměly změnit byť na místě nebudu ani celých 24 hodin. Retardovaný výlet, jak se patří :)

Městská pláž ve Varně

V sobotu mě budí alarm v 2:30, abych stíhal Flixbus v 4:50 z Prahy do Vídně. Časně ranní okolí Florence pěkné není, navíc zde probíhá čilý stavební ruch. Zelený bus jezdí na lince Berlín-Praha-Vídeň bez zastávky v Brně. Kupodivu do Prahy přijíždí dokonce dříve. V Praze má dvě zastávky na Florenci a u Hlavního nádraží. U hlaváku tradičně nastupuje nejvíce lidí. Pokud nemáte místenku, doporučuji nastupovat u Florence.

Po čtyřech hodinách se dostávám do Vídně na autobusové nádraží Erdberg. To vypadá neutěšeně jako vždy. Ve Vídni mě uvítá modrá obloha, a proto přehodnocuji plány, byla by škoda promarnit takto krásný den. Nasedám na metro a s jedním přestupem vyrážím do Schönbrunnu. Covid už skončil, tak je zámecký park plný lidí s viditelnou přítomností Číňanů.

Ve vídeňském Spar

Schönbrunn

Zámecký park ještě plný zeleně

Na dvě a půl hodiny před odletem si naplánuji příjezd na letiště. Security je blesková a o chvíli později už obědvám ve Vienna Loungi. Dnes je na menu houbová směs s brambory a plněné knedlíky nutellou honosně nazvané jako nugátové. Prvotřídní šmakuláda jak od Babici.

nutelové knedlíky

V 14:15 mě čeká odlet směr Bulharsko. Letadlo s livery Lauda tu už dávno je, přiletělo dokonce předčasně, ale nějak se loudá. Ani nemusí čekat na žádné zpožděné přípoje, protože je to Ryanair, přesto i tak nabereme zpoždění 40 minut. Nechápu. Uvnitř interiér plný ztenčených sedaček, ale na Ryanair netypicky s kapskou na zadní straně sedadla.

Sedačková ruleta mi přidělila uličku, tak se snažím spát. Kolem šesté přistáváme ve Varně. Vítá nás zamračená, skoro deštivá obloha. Ještě v salónku jsem si našel časy odjezdů autobusu číslo 409 směrem do centra Varny. Dostanu se na zastávku 3 minuty před plánovaným odjezdem, koupím elektronickou jízdenku a nic nepřijede. Jen o čtvrt hodiny později autobus konkurenčního dopravce, kde má jízdenka nefunguje. Levy ještě nemám a na letišti v příletové části byly jen bankomaty od Euronetu a tu nenápadnou směnárnu patrně nevím s jakými kurzy jsem přehlédl. Průvodčí naštěstí bere i euro.

Jak se dostat z letiště Varna do centra?

Z letiště jezdí do města i na Zlaté písky autobus linky 409. Aby to Bulhaři řádně ztížili:
A) linka na letišti nezačíná
B) stejná zastávka je pro směr do centra i z centra
C) na displeji není zaručený směr jízdy - musíte se zeptat lidí. Většinou platí, že pokud dovnitř nakonec nastupuje dav místních, jede směrem centrum.
D) linku provozují dvě společnosti a v autobusech platí rozdílné jízdenky.

Městské modrobílé autobusy - jízdné 1 leva a kupuje se přes aplikaci Varna Ticket nebo webovou stránku. Automat uvnitř bere mince i karty, ale je většinou mimo provoz. Po městě jsou na zastávkách automaty. Na letišti ne.
Autobus společnosti Čensofia. Jízdné je 2 leva a platí se průvodčímu. Jen hotově. Ale minimálně ten můj bral i euro. V poměru 2 leva = 1 euro.

Autobus mě vyhodí v centru pár set kroků od mého hotelu. Moje agenda je ale jiná než check-in v hotelu, neboť do hodiny bude tma. Proto valím nejdřív na pláž k moři. Mám tu i úkol - ověřit vhodnost Varny pro rodinnou dovolenou. Do 10 minut pěšky jsem u moře. Vedle moře tu mají hezký upravený park. Avšak dostat se k pláži přes souvislou hradbu restaurací nedá. Někde tu mají průchody alias vstupy do restaurací, ale jaksi netuším, zda se dají použít i jako zkratka k moři. Není tu skoro ani noha. Nicméně se mi to podaří obejít. Pláž má celkem jemný písek, vypadá čistá, je dlouhá a široká. Dojem kazí jen dvě trubky vedoucí na pláž, z nichž vytéká voda neznámého původu. Pod nimi obrovská nevábná louže.

Obestavěná pláž

Další na programu je večeře v Happy Grillu. I zde je velmi populární, ale místo pro jednoho se najde. O hodinu později se venku už vine dlouhá fronta. Ze Sofie mám na tuto restauraci o dost lepší vzpomínky. Předně, tady se uvnitř hulí. Dal jsem si hovězí steak, překvapilo mě, jak to byla malá porce, a později creme brule, a to zase mělo nedopečený karamel.

Hotel Plaza mám jen pár metrů, tak dělám check-in. Jsem ubytovaný ve čtvrtém patře. Příjemně mě překvapí velikost pokoje a přítomnost kožené sedačky a klimatizace. Teplo sice není, ale mají tam nepříjemný vydýchaný a zapařený vzduch. Nepříjemně mě překvapí rozdělené matrace a obrovská koupelna, kde ale černé flíčky mezi dlaždičkami leccos signalizují.

Batoh nechávám na pokoji a je čas na zdravotní procházku po staré Varně. Beru to pěší zónou kolem opery se zpívající fontánou až k pravoslavné Katedrále Nanebevzetí Panny Marie. V noci je hezky nasvícená. Poté se procházím na jih směrem k moři a zastavuji u vykopávek římských lázní. Přes plot jsou nádherně nasvícené. Škoda, že zítra otevírají až v 10:00 nebo nejsou aspoň blíž trase autobusu č. 409. Na pláži chvíli pozoruji hvězdy skrz protrhané mraky.

Radnice

Mají tu spoustu různě svítících fontán

Největší je ta zpívající u opery

Katedrála

Zbytky římských lázní

Ráno si přivstanu a v sedm ráno se jdu podívat na pláž na východ slunce. Mraky už takřka nejsou, a proto je to epická podívaná. Času je málo, tak si dávám ranní obchůzku. Opět kolem opery ke katedrále a zpátky. Za světla vypadá Varna i pláž lépe. Jen ty nasvícené fontány už nejsou. Snídani si dávám v Costa Coffee. Ceny snad stejné jak v Česku, ale nic jiného tu otevřeno není. Doufal jsem, že při pochůzce narazím na nějakou pěknou otevřenou pekárnu a nenarazil jsem ani na zavřenou.

Kostel sv. Mikuláše

Pak řeším co dělat dál. Nemůžu si moc vybírat. V 13:25 mi to letí zpět do Prahy. Wizzair bohužel letí v neděli tak neprakticky brzy. Možná si říkáte, zda taková cesta dává smysl. Když ale zužitkujete kredit od Flixbusu ze zrušené jízdenky, u kterého nevíte co s ním, a MasterCard vám zadotuje letenky 1200 Kč, není při první návštěvě moc co řešit. Ani ubytko tu není extra drahé.

Odskok na nedalekou pláž

Za slunce fakt vypadá líp

Ale ty výpustě a nevábné louže...

Od známého dostávám informace o 20 minut pěšky vzdáleném termálním bazénku. Plavky sice mám, ale igeliťák jsem vyhodil spolu s ohrzykem při předchozí procházce, venku 10 stupňů a jsem uťapaný, tak vyhrává jít do akvária, udělat check-out a poté do zdejšího archeologického muzea vedle autobusové stanice, které otevírá v 10:00.

Do akvária se platí vstupné 4 leva a více jak za 50 korun fakt nestojí. Připomíná mi to pražské na Výstavišti, jen je asi o 3/4 menší. Spousta menší akvárek a dost často se sladkovodními rybami. Na půlhodinu ale zabaví. Dělám check-out a jdu do muzea. Nemile zarazí, že otevírací doba na Google Mapách byla nesprávná. Od října mají v neděli a pondělí zavřeno. Takže nyní mám volných cca 3/4 hodiny. Vědět, že je zavřené, šel bych buď do termálního bazénku nebo aspoň k moři. Jak jsem před pár minutami zjistil, venku je sice 12-14 stupňů, na sluníčku pocitově více, ale moře má stále přes 20 stupňů. Teď už pozdě bycha honit. Check-out udělán, k moři daleko. Nadbytečné leva utrácím v blízkém dm a nechávám si jen dvě leva na autobus na letiště.

Přijíždí čtyřistadesítka z MHD. Průvodčí tam není, řidič jízdenky neprodává a automat nefunguje. Chtě nechtě skončím opět u mobilní aplikace, která mi prodá jízdenky. Na letišti jsem dvě a čtvrt hodiny před odletem. Na security pouští jen dvě hodiny před odletem, tak si chvíli počkám.

Ne zrovna malý čas mi sebere hledání salónku. Před security je nějaký lounge, jehož označení se shoduje se salónkem z aplikace od LoungeKey. Avšak je zamčený a nikde nikdo. Procházím security za ní je vedle brány salónek se shodným názvem také. Je odemčemý a taky nikde nikdo. Než přijde obsluha, trvá to dobré čtvrthodiny. Není to žádný hit, a pokud ho platíte - za mě si ho raději odepřete - to samé, pokud své LK nebo jiné vstupy zvládnete využít jinde. Nabízí limonády a pivo v plechovkách, víno a nějaké sušenky. Taky tu je kávovar. Je rozdělený na kuřáckou a nekuřáckou část. To je za mě největší mínus. Naštěstí, nyní je skoro prázdný a nikdo tu nehulí. Jinak by kouř hravě prosytil oblečení a plíce i v nekuřácké části.

Opět tu má Wizzair letadlo včas, ale jak to říct... Díky liknavé práci pozemního a palubního personálu opět odlétáme se sekerou půl hodiny a při letu do Prahy zpoždění nestáhneme snad ani o minutu. Letadlo je dost plné. Černomořské pobřeží jsem zahlédl v zadní části okénka jen asi na půl minutu a brzy přišly mraky, které vydržely až k Čáslavi.