Posun z letního na zimní čas je nejlepší strávit za kopečky. I my jsme se vydali na tento prodloužený víkend za humna. Protože mé asijské partnerce nedává Hallstatt spát, tak právě tam.
 |
| Alpy ve výšce 2000 metrů |
Příprava
Včasné jízdenky z Prahy směrem na jih bývají vcelku široce dostupné, proto jsme se orientovali zejména podle dostupnosti a ceny ubytování v Alpách u Hallstattu. Jestli je něco drahé, tak ubytko právě tady. Nakonec jsme vybrali jakž takž cenově rozumný Seehotel v Obertraun 5 kilometrů od Hallstattu.
Z cesty vlakem jsem měl největší strach. Našemu půlročnímu pokladu před 14 dny začaly růst první zoubky a z hodné tiché holčičky se stal věčně řvoucí postrach. Avšak tři hodiny z Prahy do Linze strávila nadšeným koukáním z okénka po sluncem zalité podzimní krajině. Tři hodiny při přestupu v Linzi si zdřímla, byť těsně před odjezdem vlaku chytla ječák. Naštěstí jí to tak unavilo, že ve vlaku vypla a spala. Regional Express směrem na Hallstattu se jel v takové větší tramvaji a prvních několik stanic v ní byla hlava na hlavě. Ve čtvrtek v poledne bych to nečekal.
 |
| Hlavní náměstí v centru Lince |
Hotel v Obertraunu
Do Seehotelu se dostáváme před čtvrtou. Sluníčko pomalu zapadá a objevují se nízké mraky. Na recepci vyřídíme chceck-in. Pokoj máme v 1. patře s výhledem na jezero i okolní hory. Pro zavadla tu slouží menší výtah, který používáme především na kočárek. Pokoj je maličký, ale má vše potřebné. Dokonce i balkón. V ceně máme i postýlku a snídani. Ta se tu hodí, protože Obertraun je v kontrastu s Hallstattem fakt extrémně klidná vesnička a nic tu není. Sice je bohatá, ale každý den prakticky stejná a míchaná vajíčka neumí - pokaždé suchá a připálená. Třeba to tak v Rakousku mají rádi.
 |
| Hallstattské jezero |
 |
| Výhled z pokoje |
Lanovka na Dachstein
V pátek ráno nás probudí holčička jako každý den. Jdeme na snídani a po ní na autobus 543 jedoucí k lanovce. Jízdné stojí 2,60 € za osobu, platí se při nástupu a jízda trvá kolem 10 minut. Dalo by se to jít i pěšky, ale není to po rovině a při začátku serpentin k lanovce mizí chodník.
Kupujeme lístky na lanovku plus jeskyně za něco přes 60 €. Počasí je fakt výborná. Obloha jako vymalovaná a nikde ani mráček. Co víc si přát?! Nakládáme kočárek do narvané kabinky a doufáme, že náš výzkum na Googlu přinesl správné výsledky a že se někam dostaneme, když tvrdí, že trasy jsou přístupné i pro vozíčkáře.
Lanovka na Dachstein se skládá ze tří částí - z Obertraunu k jeskyním, od jeskyní na vrchol a s vrcholu na Gjaid. Na první stanici si vyjdeme k ledové jeskyni (Dachstein-Rieseneishöhle). S kočárkem to byla fakt štreka - převýšení 100 metrů, ale ani jediný schod. O jeskyni se to říct nedá. Kočárek odstavujeme před vchodem a holčičku nosíme celých 50 minut. Jeskyně je plná schodů. Mimi ale cesta nahoru tak zmohla, že prakticky celou prohlídku prospí a naštěstí si tak neprocvičuje své hlasivky. Tady by se to fakt krásně neslo... V jeskyni je stabilní teplota mezi +2 a -2 a přírodní led tu přetrvává i v létě.
 |
| Rozcestí k jeskyním - aneb do kterého kopečku chcete funět |
 |
| Ledová jeskyně |
Plány na druhou Mamutí jeskyni, jež se nachází na protějším kopci, vzdáváme a jedeme druhým úsekem lanovky a vystupujeme pod 2108 metrů vysokým vrcholem Krippenstein. Příjemně překvapí upravené cestičky, po kterých v pohodě projede i kočárek. Užíváme si prakticky letní počasí, pohled na ledovce a natíráme se opalovacím krémem. Vydáváme se na půlhodinovou procházku k vyhlídce 5fingers. Ke konci jsou podmínky pro kočárek mírně zhoršené, ale nic nepřekonatelného. Užíváme si vyhlídku na Hallstattské jezero shora.
 |
| 5fingers |
Ještě se lanovkou svezeme ke Gjaidu a z mého pohledu je to jednoznačně nejslabší část a s rozhodně nejhoršími chodníčky. Ty bychom s kočárkem moc nedali. Proto se tam moc dlouho neohřejeme a jedeme zpátky. V Obertraunu pod lanovkou si počkáme na autobus 544 a za 2,6 se odvezemek Hallstattu. Pomalu zachází slunce za kopce a vrhají na městečko stín. Zde je suverénně nejvíce lidí s davy jako v Hanoji na nočním trhu. Toto městečko s 1000 obyvateli je na must-see seznamu každého asijského turisty. A podle toho to tu vypadá. Nad městem se nachází solný důl, ten protentokrát vynecháváme a já v něm byl minule. Radši Wieliczku u Krakova. Poslední autobus dne do Obertraunu odjíždí v šest večer. Nechce se nám na něj půlhodinu čekat, tak se vydáváme na pěší kilometrovou procházku podél jezera při západu slunce.
 |
| Hallstatt |
 |
| Voda je tu fakt průzračná |
Vlakové trable
V neděli relaxujeme. Dáváme si pozdní snídani a v Obertraunu se procházíme podél jezera až k vyhlídce na Hallstatt na protějším břehu. V půltřetí vlakem s jedním přestupem odjíždíme na Salzburgem. Sluší se poznamenat, že jsme měli tři vlakové segmenty celkem na tomto výletu. Ke dvěma z nich nám přišly notifikace o změnách - tento úsek jsme měli notifikaci o možném jiném odjezdu vlaku do Salzburgu, co se nepotvrdilo. Avšak poslali komplet jiné vagóny a do těch původních i v době jízdy prodávali místenky. Místo moderního vlaku poslali staré koženkové kupéčku. U vlaku ze Salzburgu do Prahy České dráhy stále posílaly notifikace o změně vlaku po Rakousku. To se nikdy nepotvrdilo, avšak OBB poslaly vagón, v kterém hned při výjezdu nefungovaly dveře u prostoru pro odložení kočárků. Hned v první stanici se rozbily i ty zbylé a pasažéři nemohli vystoupit. Nakonec v koordinaci s personálem se jedny ze dveří o stanici později podařilo roztrhnout.
Salzburg
Salzburg je město spojené především s Wolfgangem Amadeem Mozartem, který se tu narodil a nějaký čas i bydlel. Taky odsud pochází cukrovinka Mozartovy koule, my navštívili snad místo, kde se vyrábí ty původní. Upřímně, chutnají mi víc ty běžně kupované, v těhlech je příliš marcipánu. Přímo v centru je řada vysokých kopečků, na které se dá vyjít. Ty my s kočárkem ale vynecháváme. Jeden s klášterem, druhý s pevností, kam se dá vyjet lanovkou, ale musí se koupit komplet balíček se vstupným. Pod lanovkou si ale dáváme příjemné polední menu za 12 €.
 |
| Různých variací na Mozartovy koule je tu celá řada |
 |
| Dovnitř se neplatí vstupné, ale příspěvek na údržbu ve výši 5 €. Církev jede 🤣 |
Místo pevnosti dáváme přednost zámku Hellbrunn na jižním předměstí Salzburgu. Ten pochází ze 17. století a je spojený s osobou arcibiskupa Marka Sittica, který si ho nechal postavit jako svou vilu. Své hosty ohromoval vodními hrátky. Zdejší fontány jsou atrakcí dodnes a i my jsme se na ně šli podívat. Když jsem zjistil, že jsou letos ještě poslední týden otevřené a je nádherně slunečno, nemohl jsem odolat a 15 € bylo hned fuč. Malá si to moc užila.
 |
| Večer zpátky v Salzburgu |
Red Bull
V úterý ráno, našem posledním dni, se jedeme podívat k salzburgskému letišti. Bohužel, odsud neletíme zpět do Prahy, ale je tu Hangar 7, který spadá pod Red Bull. Ten tu má výstavu formulí, letadel a jiných adrenalinových strojů, jež sponzoruje. Je to pár minut autobusem z centra a vstupné se neplatí. Za návštěvu to rozdodně stojí.
Poledne trávíme v zahradách zámku Mirabell v centru, kousek od Hauptbahnhof (Hlavního nádraží). Po obědě se na něj přesouváme. Čeká nás Railjet do Linze a tam půlhodina na přestup. V něm nefungují dveře, jak jsem už psal. Vlak Českých drah tam už čeká, dveře v něm fungují a odjíždí na čas. Jsou v něm rekonstruovaná kupé, přesně, jak ukazoval plánek drah. Po rakouské straně jede vlak poloprázdný. V Budějovicích se zaplní. Do Prahy přijíždí dokonce před plánem.
Kolik to stálo?
Včasná jízdenka Praha-Obertraun ... 448 Kč
Lanovka Dachstein ... ~ 60 €
Autobus Hallstatt ... 2,6 € / jízda
Jízdenka OBB Obertraun-Salzburg ... 9,9 €
Celodenní jízdenka Salzburg ... 4,7 €
Vstupné Hellbrunn ... 15 €
Včasná jízdenka Salzburg-Praha ... 448 Kč + 3 € za místenku na rakouské části
