V lednu jsem se nechal zlákat jednoeurovou letenkou z Vídně do Ejlatu, zpáteční cestu vzal za pár euro rovnou do Prahy, rezervoval jednoduché ubytování se snídaní a začal se psychicky připravovat na cestu do Izraele. Měl jsem takové tušení, že hraniční kontrola nemusí být jen tak, jenže nový pas si už vyřídit nestihnu.
 |
| Skalní dóm na Skalní hoře |
V sobotu vstávám v půl čtvrté, abych stihl vlak odjíždějící v 4:48 z pražského hlavního nádraží. Vlak je celou dobu poloprázdný. Jediné, co mi během jízdy oslazuje život jako člověku bez místenky, jsou displejíčky nad sedadly, kam se občas nově propíše "LastTimeRes" bez dalších údajů. I přes nedávnou sněhovou kalamitu, vlak doráží do rakouského hlavního města po čtyřech hodinách jízdy. U automatu na nádraží si kupuji za 4,2 € jízdenku na Railjet mířící přímo na Flughafen Wien. Odjíždí za necelých 20 minut.