Karnevalové Benátky

Benátky jsou náš druhý pokus jak uplatnit voucher od A&O. První s Bruselem nevyšel, protože voucher na všechny A&O hotely nešel uplatnit na hotel, který v době koupě ještě nebyl. Byla by škoda jet s ním znovu do Mnichova nebo nějaké středoevropské destinace, tak se vydáváme do Benátek.

Benátský karneval končí 40 dnů před Velikonocemi na Masopustní úterý, den před Popeleční středou a trvá 2-3 týdny. Jeho tradice sahá až do 12. století. Během renesance se stal oficiální městskou událostí. Nyní je jeho středobodem Piazza San Marco a přilehlé ulice, kde se promenují lidé v maskách. Na karneval poněkud netradičně bez doprovodu hudby a na Benátky netypicky s absencí jakéhokoliv vstupného. Součástí programu karnevalu je i Let Anděla (Volo dell'Angelo), což je tradiční zahajovací ceremoniál konající se zpravidla první nedělní noc karnevalu.

Bambina a Bari

Loni jsme plánovali, kam naši malou vzít na první letecký výlet jako generálku před delší cestou do asijské domoviny její maminky. Volba padla na mou oblíbenou Apulii, kam neletím poprvé. Letenku jsme úspěšně zrumbovali na 1100 Kč za zpáteční letenku.

Alberobello

👉 Koronatoulky po Apulii v roce 2020
👉 Víkendové Bari v roce 2019

Vyrážíme v pátek na konci dubna. Z Prahy nám to letí v 10:15, tak na letiště dorážíme po osmé ráno. Malou beru na skok do Fast Track Lounge na zlatou kartu a zkouším do tohoto ročního odmítače pevné stravy dostat cokoliv k jídlu. Marně.

Setkáváme se u brány. Prémiově s ohrádkou. Kočárek strčíme do pevné plastové tašky a připravíme k cestě do padlubí. Díky malé nastupujeme mezi prvními i bez priority.
👉 Travelhack #1: Chcete nastupovat mezi prvními? Pořiďte si dítě. Ale chce je to co rok dva obměňovat jako iPhone, aby byl zachován žádoucí efekt.

Vánoční trhy v Římě

Přemýšlel jsem, kam se vydat na vánoční trhy a kde jsem na nich ještě nebyl. Když jsem zjistil, že umím zrumbovat letenky do Říma na tři stovky, bylo vymalováno. Poletí se na 9 hodin do Říma. K letenkám jsem ještě vzal zrumbovaný autobus Terravision za 5,5 €/zpáteční od Bookingu.

V sobotu zase vstávám mnohem dříve než ve všední víkend. Je čas cestovat a vzhůru jsem ještě před pátou ráno. V mátožném stavu se doplazím na autobus a po půl osmé jsem na letišti. Na zlatou kartu od RB vstupuji do Fast Track Lounge a dávám snídani. Protože je ještě před security, cca hodinu před odletem ho opouštím a procházím fast trackem nacházejícím se před salónkem.

Až na konec světa

Velikonoční ostrov byl velice dlouho na mém bucket listu. Ještě před COVIDem se objevil na mé motivační tapetě a ve srovnání s předchozími tam vydržel rekordně dlouho. Sice se kvůli partnerce snažím redukovat sólo létání, ale mám dobré kamarády, kteří mě ponoukají. Dlouho jsem odolával, ale bohužel pro ni, jsem zjistil, že sedí na zbytek mé dovolené jako p*del na hrnec...

V půlce února tak kupuji letenku na listopad s trasou Řím-Sao Paulo-Santiago-Velikonoční ostrov a zpět za hezkých 15.600 Kč. Vzhledem k routingu s dlouhými přestupy, nebylo možné koupit itinerář přímo na stránkách LATAMu. Jako nejmenší zlo volím Expedii. V průběhu času přikupuji přískoky do Říma. Směrem do Říma vybírám den předem KLM s přestupem v Amsterdamu za dva tisíce a směrem zpět ultra ranní Wizzair z Neapole za tisícovku. Z Říma do Neapole je v plánu se projet rychlovlakem. Radost z letu s KLM mi vydrží jen do chvíle, než mi padne do oka čas na přestup - 55 minut. Bojím, bojím, jak moc reálné je stihnout onen přestup. Amsterdam poslední rok dva není v letectví zrovna vzor efektivnosti a spolehlivosti.

Na Velikonoční ostrov se létá s aerolinkou LATAM. Nikdo jiný tam nelétá. Lety odlétají ze Santiaga de Chile. V případě nákup přes jinou než chilskou mutaci se ceny letenek jen z Chile pohybují ve vyšších stovkách dolarů. V případě nákupu přes chilskou mutaci se můžete dostat cca na třetinu a z tarifu, kde není odbavené zavazadlo ani výběr sedadla, se můžete dostat na plně flexibilní tarif s 20kg kufrem i výběrem sedadla v ceně. Jen je dobré si 2x prověřit, že není určený jen pro rezidenty. To bývá obvyklá bolístka latinskoamerických aerolinek.

Protože člověk míní, aerolinky mění, přišla i mně změna letového řádu od LATAMu. Původně jsem měl skoro celodenní stopovery v Santiagu a Sao Paulu v obou směrech. Využívám možnosti přeplánovat trasu a směrem tam si zkracuji přestupy a získávám den navíc na Velikonočním ostrově. Myslím si, že mi těch 5 hodin v Sao Paulu a 4 hodiny v Santiagu bude bohatě stačit. Ačkoliv jsem to kupoval přes Expedii, funguje mi klikátko i přímo na stránkách LATAMu a nemusím nic řešit přes prodejce.

Vzhledem k 55 minutovému přestupu v Amsterdamu neodolám nabídce přímého letu Praha-Řím od Wizzairu za tři stovky a kupuji ho. Předpokládám, že KLM stejně bude rušit lety kvůli kvótám v Amsterdamu. Nestalo se. Aspoň jsem dostal nazpět víc jak půlku na nevyužitých letištních taxách. Wizzair zasahuje ještě jednou, když se rozhodne, že z Neapole do Prahy nebude létat každý den a zruší mi let. Přeplánovávám ho na Řím-Praha a s mezitím koupenou jízdenkou na rychlovlak Řím-Neapol si můžu akorát... Aspoň ušetřím za hotel před ranním letem.

Velikonoce po italsku

Čtyřdenní velikonoční volno by byla škoda nijak nevyužít. Nakonec se objevily zajímavé letenky za 700 Kč s Wizzairem z Prahy do Neapole a zpátky. S jediným háčkem - a to brzkým ranním návratem až v úterý.

Neapol z Sant'Elmo

Hned z kraje jsme řešili ubytování, neboť Velikonoce jsou jeden z vrcholů sezóny, kdy se nízké ceny ani neobsazená ubytování fakt čekat nedají. Naštěstí jsme se ještě vešli pod jakž takž solidní 2000 Kč za noc.

Plánování je trošku složitější, protože Velikonoce jsou obdobím dnů pracovního klidu nejen u nás, ale i v Itálii. A to může ovlivnit jízdní řády i otevírací dobu památek. Jižní Itálie má ještě svá vlastní specifika a najít ucelené jízdní řády nebo spolehlivou otevírací dobu bývá oříšek. Mnohdy ani nepomůže přímý dotaz.

Regionální vlaková společnost EAV se po e-mailu dušovala, že její Circumvesuviana jezdí o Velikonocích bez změn - nejela. Travelmar naopak tvrdila, že přes Velikonoce nic nebude plout do Positana, protože se opravuje molo - ale plulo.

Přípravy na odjezd nám zpestřuje předpověď počasí, která nám na sobotu i neděli slibuje déšť. Kvůli nedávnému incidentu na pražském letišti, kdy asi 50 cestujících nestihlo svůj let, a velikonoční výluce metra, vyrážíme asi 4 hodiny před plánovaným odletem aneb sváteční budíček jak má být - na čtvrtou ráno. A to se vyplatí.

5 vánočních trhů

Původně jsem chtěl výlet jen na sobotu. Člověk míní, easyJet mění. Ruší sobotní let a posouvá ho na neděli. Vše má i svou pozitivní stránku. Aspoň se vyhnu jedné rodinné návštěvě. Ubytování nacházím v čtyřhvězdičkovém hotelu iH Hotels Milano Gioia a beru ho premiérově přes Ryanair Rooms.

Ryanair Rooms ale zklamal na celé čáře. Den před odletem proklikávám odkaz Spravujte svou rezervaci, že si vytisknu potvrzení. A Ryanair nevidí rezervaci vůbec. Píšu do hotelu. Aspoň ti tam tu rezervaci mají. Irové ani neměli pravdu, že je to konečná cena a na místě tak doplácím dalších 5 € jako city tax. Ale aspoň nemusím shánět na poslední chvíli jiné ubytování.

Rychlovlakem z Lombardie do Piemontu

Na neděli jsem si naplánoval odpočinkový a nízkorozpočtový výlet - z Prahy do Bergama, vysokorychlostním vlakem do Turína a z něj zpátky do Prahy. Sice do Itálie létám dost často, přesto jsem si ještě nepotykal s jejich národní sportem, stávkami. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne...

Umělecká instalace v zahradě Královského paláce v Turíně

Předchozí let z Milána Bergamo má do Prahy odlétat v 8:30, ale ještě v devět ani nevzlétl. Tehdy už vím, že to nebude až tak pohodový výlet, jak jsem si přál. Naštěstí v 9:06 konečně odlétá. Let FR5508 do Bergama má z Prahy odlétat v 10:20. Místo toho se vznášíme až krátce po jedenácté, tentokrát ve stroji s livery Malta Air. Pilot většinu zpoždění stáhne a v Itálii přistáváme několik minut po dvanácté se zpožděním lehce přes 20 minut.

Sicílie dvakrát jinak

Na Sicílii jsem se v průběhu jednoho měsíce podíval hned dvakrát. Nejdřív v dubnu s přítelkyní a o pár týdnů později v květnu s kamarádem. S přítelkyní jsme měli parádní počasí a akcentovali především Palermo. S kamarádem už tak skvělé počasí ne a mnohem víc se najezdili vlakem.

Na vánoční trhy do Bergama

Když nám zavřeli vánoční trhy v Česku, tak se, holt, musí za kopečky. Proto využíváme akce Ryanairu a za 11 € chytáme zpáteční letenky Praha-Bergamo-Praha na neděli. Je to sice takový výlet pro cestovatele začátečníky, protože každý, kdo trochu cestuje, už v Bergamu byl a dlouhodobě se z Prahy za den dají otočit jen Bergamo, Charleroi a Londýn. Z toho Londýn drtí pandemická pravidla a Charleroi má teď osekané lety.

 

Minulý týden mě vzal nevydařený výlet do Agadiru. Ale každá krize skrývá příležitost. Ryanair, který nechá v prodeji letenky na lety ještě dva dny po uveřejnění flight banu, si o to přímo říká. Tímto lituji lidi, co uvázli v Maroku a Ryanair od nich jen vylákal další peníze za lety, které se stejně letět nemohly a nebudou. Kupuji několik jednosměrných letenek Alicante a Tenerife-Agadir a až se za pár hodin kluci a holky z Ryanairu uráčí je zrušit, přesouvám je na libovolnou linku v rámci následujících 14 dnů. Volba padá na Milán Bergamo. Prakticky jedinou linku, která se teď z Prahy dá otočit během jednoho dne.

Budík zvoní v nekřesťansky brzo ráno. Let odlétá v 7:30. To znamená budíček někdy před čtvrtou ráno. Chytáme první ranní tramvaj a za necelou hodinu jsme na letišti. Tam ještě vše pospává hlubokým nočním spánkem. Security je tak záležitostí pár minut.

Kolem Neapolského zálivu

V půlce září beru mámu na výlet s Wizzairem za pandemické kredity. V plánu je udělat si výlet na ostrov Capri. Počasí původně slibuje bouřkové přeháňky, ale těsně před letem se otáčí a celou dobu má být jasno až polojasno.

 

Vyhlídka z Monte Solaro

Přípravy před cestou díky očkování nejsou moc intenzivní. Skládají se ze směny korun na eura, check-inu letenek (nově už jen 24 hodin předem) a vyplnění italského covid formuláře. Vůči minulku mi nejde vyplnit víc formulářů z jednoho prohlížeče. Že by nová fičura? Hotel byl rezervovaný už ze dřívějška.

Výlety po Toskánsku

První zářijový víkend se vypravujeme do Pisy. Pro mě je to skvělé příležitost, jak se podívat do Cinque Terre. Nakonec jedeme ve čtyřech a já postupně rostu, když se mě dvojička spolucestovatelů pár dní před odjezdem ptá, jestli něco potřebují pro vstup do Itálie nebo později nemá žádný ánung, jak se dostat z letiště.

Do Pisy přilétáme v osm večer s Ryanairem. Let z Prahy probíhá bez potíží. Pro něj jsem nám vybooval přední řadu, tak jsme se ani nemuseli strefovat s nástupem a jít jako jedni z posledních - místo v binu zbýt musí.

Do Benátek ve dvou

Nápad mi vnuká pohled na pracovní kalendář, kdy dostávám volno na narozeniny. Přidávám ještě další dva dny a díky rozumným cenám Ryanairu vyrážíme do Benátek přímo z Prahy. Jako plně očkovaní už nemusíme řešit karantény ani testy.

 

Pondělí
Ráno se setkáváme v Praze. Na letišti dáváme oběd ve veřejné části Runway Restaurantu. Kdo by nevěděl, tak vyhlídkovou terasu zrušili a udělali z ní zahrádku této restaurace. Můžete tam jít zdarma a v restauraci si třeba dát kávu nebo dezert. Ceny tam jsou na letiště velmi mírné, jako dražší pražské polední menu. Hlavní jídlo pořídíte za 110 - 150 Kč.

Koronaturistika 4.0 aneb vlakové toulky po Apulii

Cesta do Apulie byla ještě dobrodružnější než na Krétu. Česká čísla stále rostou a už úspěšně atakovaly čtyřmístné cifry. Možnost nenadálé změny v podobě povinnosti negativního testu na COVID nebo zákazu vstupu je nabíledni a může přijít každou hodinou...

Alberobello

 

Proto itinerář nepiluji. Spokojím se s lokalitami z cestopisu od Kačky. Na mé čtyři noci to bohatě stačí a ty v rámci zjednodušování beru na jednom místě - v Bari. Zákaz naštěstí nepřijde a ve středu v 12:35 můžu odletět z pražského letiště směr Bari. V Ruzyni na Terminálu 2 mě překvapí povinná pasová kontrola, i když letím v rámci Schengenu. Její smysl nějak nechápu, neboť neschengenská jednička by měla být otevřená taky.

Koronaturistika 2.0 aneb grilování v Římě

Michal plánuje, ale hvězda superstar a 50 nanometrů velký vir mění. Původně jsem měl za týden letět do Alicante, ale ministerstvo zařvalo "stop!" a od pondělí je potřeba test nebo povinná karanténa. To se jaksi na dva dny zrovna nevyplatí. Možná být to třeba Špicberky nebo Grónsko.

Colloseum v podvečer

Chvíli po přečtení té zprávy zkoumám své letenky s Ryanairem a zjišťuji, že papírově spadají do té nové akce na odpuštění poplatku za změnu. Ještě to pro jistotu ověřuji praktickým testem, protože jsou četné případy lidí, kterým to počítá poplatek i tak, nebo jim nejdou vybrat nové lety.

Funguje! Chci o týden dřív, aby byla co nejmenší šance na další nepříjemnou změnu. Ale takhle vybírat letenku týden před odletem, to je taky slušný adrenalim. Lety z Prahy škrtám, protože buď se létá jednou dvakrát týdně nebo zpáteční vychází jako týdenní last minute včetně ubytování. Z Vídně taky není výběr kdovíjaký, když potřebuji zpátečku kolem 25 €, abych to zvládl pokud možno bez doplatku. Objevují se dva vážní kandidáti - Řím a Miláno. Tam, kde to v Evropě všechno začalo.

Kvůli lepším časům, ale taky cestopisu od Kačky vyhrává Řím. Beru tam dvě noci, doplácím 80 Kč a už se jen modlím, aby to Italové na poslední chvíli nezařízli. Ta česká čísla mě nenechávají v klidu. Každý den tři stovky a den před odletem dokonce 506. Italský byrokrat naštěstí ještě v sobotu v osm ráno spí a nevymýšlí proto blbosti.

Jak jsem navštívil 7 nových divů světa

Před 20 lety začala iniciativa New7Wonders of the World, která v roce 2007 stanovila 7 nových divů světa. V tu dobu jsem ani nádodou nevěřil, že by se mi je někdy podařilo všechny osobně navštívit. Byly to prostě jen místa z obrázků a fotografií jiných. Přesto lednovou návštěvou pyramid jsem všech těchto 8 míst navštívil.

7 nových divů světa

Proč OSM?! Stanovili sedm nových a zároveň u nich ponechali egyptské pyramidy jako jediný ze starých sedmi divů světa, který se dochoval dodnes.

Je také nutné zdůraznit, že podobných iniciativ v posledních letech vznikla celá řada. Tato původně měla širokou mezinárodní podporu a slušné mediální pokrytí. Byla zaštítěná i UNESCem, aby posléze zase rychle o tuto podporu přišla.

Neapol za KORONU

Se stále větším znepokojením sleduji zprávy o koronaviru a lituji, že necestuji impulzivně až na poslední chvíli. Na první březnový víkend jsem si naplánoval výlet do Neapole. V době mého odletu mají v Kampánii všeho všudy čtyři nakažené. Soudě podle tuberáků v pražské MHD to už tu máme dávno taky.

Jedna pandemická ;)

Letím s Easyjetem, proto premiérově s sebou beru notebook. Do oranžového limitu pro příruční zavazadla se hravě vejde. Případnou nutnost karantény tak mám ošéfovanou. Doma jsem vyfasoval fousatý respirátor koupený ještě proti SARS, tak ho na letišti využívám. Normálně cítím, jak se mi z toho začínají šikmit oči. Na letišti je však naprostý klid. Nikde nikdo nemá roušku ani rukavice. Odlety do Itálie nikdo nekontroluje a k Airbusu A320 se jede lowcostově autobusem. Není tak prázdný, jak jsem čekal a volných míst je jen pár. Při letu se vzdělávám a sleduji Smrtící epidemii.

Za komoušky do Číny a Vietnamu a zpět přes kolébku Mafie

Cítím, že se letos chci ještě jednou podívat do jihovýchodní Asie. Dlouho vyčkávám na vhodné multi-city letenky. Váhám mezi kombinací Vídeň-Ho Chi Minh/Hong Kong-Vídeň a Vídeň-Ho Chi Minh/Tokyo-Vídeň. Tokyo zamítám kvůli zimě, co tam už asi bude. Vědět jen, co se pár týdnů poté začne mlít v Hong Kongu, finální itinerář by pro klid duše vypadal asi jinak...

Vzkaz pro ekofanatiky: Má uhlíková stopa není černá, nýbrž duhová. Uhlík v mé má formu diamantového prachu ;)

V Hanoji nedaleko Ho Chi Minhova mauzolea

Balení
Tentokrát si dávám na přípravě záležet. Přeci jen 10 letů za 16 dní už je výzva. Zejména při začínající zimě, kdy se pravděpodobně navrátím už do zasněžené střední Evropy. Nikde nemám odbavené zavazadlo a letím jen s baťůžkem. Modlím se, aby mi ho nechtěli příliš často vážit. Začíná taky mé anticyklické období, kdy v zimě v obchodech hledám letní věci.

Bary v Bari

Před měsícem si tak sedím v kanclu a padne mi do oka kombinace Praha-Bari-Praha za necelých osm stovek. Odlet v sobotu a návrat v neděli. Ještě zkontroluji, zda časy dávají smysl, ubytování je v rozumné relaci a zda je tam vůbec co vidět a už mi letenky přistávají v mé e-mailové schránce.

Palmy v Bari

Poznámka: Krásný bulvární nadpis, že? Asi vás zklamu, ale během celého pobytu jsem do baru ani nepáchl ;-)

V sobotu se nezvykle dosyta vyspím, pobalím pár věcí a po obědě se vydávám na pražské letiště. Na poslední chvíli si ještě vzpomenu, že by nebylo od věci mít s sebou nějaká ta eura. Přeci jen jižní Itálie umí být dost svérázná a nerad bych tam dlouze hledal bankomat. Vystupuji na Můstku a jdu na jisto. Jen mě zdrží hledání bankomatu, abych měl českou hotovost na výměnu. Hned první směnárna u Hlavní pošty dokonce překonává mé představy - kurz podle XE Currency 25,8264 Kč/EUR, kurz euro-prodej 25,82 Kč/EUR. Jsou dvě hodiny do odletu a zpátky nasedám na metro. Na letišti stíhám ještě zaskočit do Billy pro něco malého na zub. Na security nikdo není, tak mi ještě zbývá plno času dojít si na céčkový prst prohlédnout výhled na prázdnou letištní plochu. To letiště je vůbec celé nějaké tiché a prázdné.

Bologna: Dvě věže a jedna pizza

Bologna je město slavné svými věžemi stojícími na Pizza di Porta Ravegnana. Převažují v ní odstíny žluté, oranžové a červené barvy. Centrum je takřka jedno nikdy nekončící podloubí, zpravidla s nádherně zdobenými klenbami. Nápad letět do Bologni vznikl na začátku května, když mi momentálně emočně oslabenému přišel e-mail od CestujLevně s nabídkou akčních letenek. Kupodivu se dal poskládat i víkendový výlet, tak jsem podlehl.

Dvě věže představující symbol Bologni 

Milovníky extrémních kombinací musím tentokrát zklamat. Letělo se z Prahy přímo do Bologni a dokonce to neznamenalo ani extrémně časné vstávání, ačkoliv vstát v sobotu v 8 ráno tím už pro někoho může být. Jízda na letiště se nesla v pohodové atmosféře a 70 minut jsem už stál v odletové hale. Za všeho nejdřív jsem zamířil do Billy nakoupit nějaký proviant. Přece jen odlet je v 12:45 a přílet o hodinu a čtvrt později. Přece v letadle nebudu mít hlad a konzumovat ty irské předražené nesmysly plné éček, když si přesně to samé můžu koupit i na zemi. V Bille mě potěšili bagetou za akční cenu 39,90 Kč (to nemají ani v práci v dotovaném Eurestu). Tak jsem vzal rovnou dvě a šel.

Za těch pár měsíců se letiště v Praze stihlo dost změnit (95 Kč za půl litru piva ale zůstalo). Zcela nově je předělána bezpečnostní kontrola na Terminálu 2. Umístili ji doleva až na úplný konec odletové haly. Musí se nechat. Odsýpá to tam rychle. Avšak jako jediný efekt pro cestující vidím, že se natáhla cesta ke všem gatům aspoň o pět minut. Kontrola je umístěná na nejvzdálenějším místě.

Jen tak na otočku se proletět do Bergama

Využil jsem skvělé souznění cen letenek Ryanairu a Wizzairu a přijal výzvu v podobě jednodenní návštěvy italského Bergama. V 10:10 jsem jsem odlétal z Prahy a v 18:00 mě čekal odlet zpět. Tentokrát jsem vzal s sebou i kámoše, kterého jsme dopředu poučil, co vše ho může, sic nepravděpodobně potkat, u této uber kombinace. Jak to dopadlo?

Pohled na Cittá Alta

S Honzou jsme měli sraz 8:00 u Bily. Honza z Ruzyně odlétal snad úplně poprvé. Doteď létal jen z Německa. Oba dva jsme nabrali menší zpoždění, ale s tím se počítalo. Do deseti času dost. V Bile jsem si koupil dvě bagety a jedny sušenky. Všechno to kvůli mě zlevnili. U pokladny jen vidím na displeji "sušenky -3 Kč", 2 bagety po -9 Kč. To bude ještě víc lowcost výlet, než jsem čekal... Pak se mi Honza svěřil, že ho na letiště odvezl kolega z práce za lidových 250 kaček a ještě se nabízel, že nás odveze zpátky za dalších 250 kaček, ale na hlavu.