pondělí 11. července 2022

Sicílie dvakrát jinak

Na Sicílii jsem se v průběhu jednoho měsíce podíval hned dvakrát. Nejdřív v dubnu s přítelkyní a o pár týdnů později v květnu s kamarádem. S přítelkyní jsme měli parádní počasí a akcentovali především Palermo. S kamarádem už tak skvělé počasí ne a mnohem víc se najezdili vlakem.


1. výlet

Pátek
Na odlet se vydáváme v pátek večer po práci. Z Prahy to odlétá v 22:45 a do Palerma to přilétá v 1:00 - v čase úplně na facku. Všechna denní doprava dávno odjela a z noční je k dispozici jen taxi. Vzhledem k tomu, že je letiště vzdálené krásných 30 kilometrů od centra, dává to sumu kolem 50 €. Z úsporných důvodů zůstáváme na letišti. Pohodlně se dá schrupnout na polstrovaných lavicích v horním patře u odletů. To jsme ale zjistili až ráno po noci na kovových sedátkách.

Sobota
Z letiště mizíme prvním ranním vlakem směr Palermo (5,9 €). Sice tu mají vlak, snad z půlky vedoucí pod zemí, ale jezdí jim v průměru sotva jednou do hodiny. Nechápu. V Palermu zůstáváme v Hotelu Concordia za 99 € na dvě noci. Kousek od centra, celkem tichý, prostorný pokoj s čistou koupelnou a výborná snídaně v ceně. Doporučuji, pokud ho seženete za stejnou cenu. Na recepci ale měli vyvěšeny značně vyšší ceny.


Dopoledne trávíme prohlídkou města zalitým ranním slunce. Avšak kvůli rozdílném výkladu 24-hodinová recepce na český a italský způsob se půl dne taháme s batohy. Obdivujeme zdejší nádhernou katedrálu pocházející až z 12. století.

Na 8:30 máme zabookovanou prohlídku zdejšího královského paláce (Palazzo Reale e Cappella Palatina, 15,5 €). Palác býval sídlem sicilských králů a je nejstarším dochovaným královským sídlem v Evropě. Od roku 1946 slouží jako sídlo sicilského regionálního shromáždění. Největším lákadlem Cappella Palatina. Díky časnému termínu prohlídky, jsme v ní úplně sami. Tato palácová kaple pochází z 12. století a je bohatě zlatě zdobená. Mísí e v ní byzantské, normanské a maurské vlivy. 

Zajímavý to nápis
Královský palác

Cappella Palatina
Sala di Re Ruggero

Pak přesedáme na nedaleký bus a jedeme do Monreale. Z Palerma tam jezdí jen jediná autobusová linka 389P. Fakt se vyplatí si najít úplně první zastávku, kde staví, protože už v sobotu dopoledne byl neskutečně přeplněný. Podle přítelkyně prý hůř jak ve Vietnamu. Jinak lístky na autobus se dají koupit jen na dvou místech v Palermo. Zezadu královského paláce a před hlavním nádražím. Jinak tu nenajdete žádná automaty. Lístek na jednu jízdu stojí 1,4 € a celodenní 3,5 €.

Jízda trvá půl hodiny a během ní přeplněný autobus pomalu stoupá serpentinami na kopec Monte Caputo klenoucí se nad Palermem. Na něm se rozkládá městečko Monreale. Důvodem, proč jet do Monreale je nádherně zdobná katedrála Nanebevzetí Panny Marie z roku 1174. K ní přiléhá neméně zdobný klášter. Dohromady se tu dá strávit i několik hodin. Jen pozor - v katedrále jsou jednotlivé checkpointy, kde se kontroluje lístek. Ačkoliv jsou tam napsané několikaeurové doplatky, nikdo je nevybírá. A lístek (13 €) platí jak do katedrály, tak i do sousedního kláštera.

Zpátky dostává přítelkyně záchvat úzkosti z naplněnosti autobusu. Tělo na tělo, ale klimatizace funguje. Čekal bych, že z Vietnamu má lepší trénink. Ale prý tam místo MHD ve velkém cheatují na motorce. Po návratu se konečně můžeme jít ubytovat a shodit bágly. Jdeme se projít centrem. Korzujeme po pěší zóně a hledáme něco k snědku. Odflákneme to kousky smaženého kuřete, protože je všude plno. Inu, sobota večer.

Cannoli k večeři

Výhled z pokoje

Neděle
Ráno vydatně posnídáme a kupujeme lístky na výlet do Cefalù. Cesta vlakem tam trvá necelou hodinu a my pobýváme deset minut pěšky od nádraží. Cefalù je historické městečko s 14.000 obyvateli. Vyniká krásnými plážemi a normanskou katedrálou. Město má kořeny už v 4. stol. př. n. l., kdy se nazývalo Kephaloidion a později za římské nadvlády Cephaloedium.

Hotolevá snídaně
Jízda do Cefalù

Dneska vyniká pitoreskními úzkými a klikatými uličkami, vysokým kopcem nad městem a krásnými plážemi. V současnosti je značně větrně a počasí jako těsně před deštěm. Kvůli tomu zde panuje slušné vlnobití a místo pěkné fotky nás jedna vlna taky pěkně přepláchne. Pak se pár hodin sušíme.

Středověká prádelna
Katedrála
Přeplach

Přichází odpoledne a čas našeho přesunu zpět do Palerma. Tam se Odpoledne chceme podívat na skalní klášter nad Palermem Santuario di Santa Rosalia - avšak autobus č. 812 nepřijel podle jízdního řádu, ani o čtvrt hodiny dřív nebo později. Večer se opakuje situace s autobusy po centru. Ani jedna pomůcka na ně nefunguje (jízdní řády z výchozí stanice od jejich dopravního podniku AMAT ani appka Moovit, kterou AMAT rovněž doporučuje pro orientaci, kdy to pojede z jiné než výchozí stanice). Naše touha ho vidět není až tak velká, tak nebereme taxi a jdeme zpátky do centra a dáváme si aspoň velkou večeři. Začínáme canolli a pokračujeme k degustačnímu setu mořských plodů.

Různé betlémy

Večeře, co mě jen utvrdila v tom, že mořské plody nejsou pro mě

Pondělí
Zbývá nám poslední necelý den. Nemarníme čas a bereme vlak do Solunta (stanice S. Flavia). Ale vědět, že od zastávky vlaku nás čeká šlapat několik desítek metrů pod ostrým sluncem, asi bychom zvolili jiný program. Googlu tvrdil jen něco přes kilometr chůze. O výškovém profilu se nezmínil. A rovněž neměl pravdu s tím, že pondělí je zavírací den. Platíme 4 € vstupné a jdeme se kochat zdejším rozměrným areálem. Cesta vede stále do dalšího a dalšího kopce. Mají tu i malé muzeum a venku pár mozaiek. Jinak se většinou dochovaly jen obvodové zdi a doslova několik sloupů. Ze zadní části areálu je i pěkný výhled na pobřeží.

Zpátky v Palermu obědváme variace na pizzu a kolem čtvrté se vypravujeme směr letiště. Odváží nás tam Trenitalia za 5,9 €. Za světla je to i celkem pěkná vyhlídková jízda, když vlak náhodou vyjede z tunelu. Naštěstí nepotřebujeme vyměnit mobilní boarding pass za papírový a můžeme rovnou do odletové haly. Ta je však narvaná ostatními pasažéry. Totální mordor jakoby už byly Velikonoce, do kterých ještě zbývají dva týdny. Spolu se západem slunce odlétáme směr Praha.

Rychlý oběd před cestou na letiště
Tolik lidí jsem už dlouho neviděl...

Kolik to stálo?
Letenka s Wizzairem ... 30 €
Vlak z letiště do centra ... 5,9 €
Ubytování na dvě noci ... 99 €
Palazzo Reale e Cappella Palatina ... 15,5 €
Katedrála a klášter v Monreale .. 13 €
Vlak do Cefalu ... 6,2 €
Vlak do S. Flavia ... 2,8 €
Vstupné Solunto ... 4 €


Intermezzo
Co nemáš v hlavě, musíš mít v nohách. S přítelkyní jsme vynechali zdejší největší zajímavost - Údolí chrámů, které je snadno dostupné z Palerma. Přímá linka za dobré peníze se musí využít. Proto o pár týdnů později vyrážíme s kamarádem taky na cestu směr Sicílie a jelikož dovolená už vysychá - jedeme na ose "pátek večer až pondělí ráno".

2. výlet

Pátek
Pozdě pátek večer opět odlétáme směr Palermo. Nyní už znalecky vedu kamaráda do horního patra terminálu k polstrovaným koženkovým lavicím a zabíráme tam místo v horizontální poloze až do rána.

Dobrou noc

Sobota
Ráno odjíždíme prvním ranním vlakem do Palerma. Tam vystupujeme na stanici Palazzo Reale Orleans a děláme procházku podél katedrály až k nádraží. Vzhledem k předpovědi počasí, co slibuje víkend plný vydatného deště, se divím, že to stíháme za sucha ještě s troškou slunce. Z nádraží nás za hodinku čeká vlak do Agrigenta. Trvá mu to tam dvě hodiny a z Palerma jich jezdí řada denně (avšak nejméně v neděli), z Catanie je to horší, ale o tom později. Veze nás klasická regionální souprava italských drah. Většinu času poloprázdná a není problém si sednout. Počasí je doslova aprílové, střídá se polojasno, zataženo a déšť s mlhou. V Agrigentu se to bohužel ustálí na zataženu. 

Chvilku to vypadá nadějně

Agrigento je městečko, jež se vypíná několik kilometrů od moře na vysoké skále a váže tak na sebe oblačnost. Právě pár minut autobusem od něj se nachází ono Údolí chrámů (Valle dei Templi). Jeho kořeny sahají do roku 582 př. n. l., kdy řečtí osadníci založili město Acragas. Zničeno však bylo už roku 406 př. n. l. Kartáginci. Avšak navzdory tomu tu najdete jedny z nejzachověalejších starověkých chrámů, a proto je lokalita už od roku 1997 na seznamu UNESCO.


My těsně chytáme autobus č. 1, co jede až ke vchodu. Systém zdejších autobusů je menší věda a především jejich terminál se nachází na kopci nad nádražím. V kioscích by lístek měl stát 1,2 € (ale žádný jsme nenašli). V autobuse se už prodává za 1,7 €. Více informací o zdejších autobusech najdete zde

Ani ne za čtvrt hodiny jsme tam. Avšak podle mapy jsme chtěli vystoupit o zastávku dřív. Naštěstí řidič nás navede, jinak bychom se fakt prošli. Areál je rozsáhlý, ale má jen několik vchodů. Všude okolo plot. U vchodu kupujeme a vidíme první a poslední otevřené suvenýry. Bereme lístek kombinovaný s muzeem za 13,5 € (lístek jen na vykopávky je za 10 € a vykopávky včetně zahrad + muzeum za 15 €). Obloha je zlověstně šedá. Pár metrů za vstupní branou zafungují Murhpyho zákony a začíná lít. Já jsem připraven, vyndavám dešník, nasazuji nepromokovaný fusak na ruksak, ale kamarád je na tom hůř.

Celé dvě hodiny chodíme kolem zdejších chrámů a jen mokneme. Na chvíli se schováme do pracně nalezeného bufetu s italskými turistickými cenami a něco pojíme. Na přesun do muzea přestává na chvíli pršet. Můžu říct, že muzeum za ten příplatek 3 1/2 zlatky rozhodně stojí. Je v něm fakt tuna různých artefaktů a za 10 minut by ho proběhl jen úplný kulturní barbar. I rychloturistovi jako já to trvá přes hodinu.

Tato socha žel není původní. Jedná se o novodobou uměleckou instalaci.
Agrigento se noří do mraků

Po návštěvě muzea se oblačnost trochu trhá a můžeme zdálky obdivovat všechny chrámy včetně moře za nimi. Chytáme autobus zpět do města, tam si dáváme oběd, ale krásné počasí nevydrží dlouho. Hned po něm začíná lít a padá na celé město hustá mlha. Střídavě prší, je mlha nebo je mlha a prší. K tomu se dost razantně ochlazuje. Kamarád na tohle fakt není připraven a docela razantně si posunuje svou komfortní zónu. Ani mě horkokrevnému člověku není teď v těch kraťasech kdovíjak teplo. Padají různé návrhy, jak se rychleji dostat do Catanie, kde máme nocleh, ale žádný z nich není nijak extra životaschopný, proto přeci jen počkáme na vlak, co máme koupený.

Amfiteátr před muzeem
Výhled na Údolí chrámů od muzea
Uličky Agrigenta
Noříme se do mraků

Z Agrigenta sice koleje taky vedou do Catanie, avšak Trenitalia nevypravuje žádné přímé spoje. Dokonce skoro neprodává ani žádné s přestupem. Denně se dá koupit jen jeden a v neděli ani to. A v současnosti nabízí dokonce jen kombinaci vlaku a dvou autobusů se zabijáckou délkou přes 5 hodin. Nejdřív nás čekají dvě hodiny cesty do Caltanissetty Xirbi, což tak dlouho trvá kvůli prostojům a čekáním a na předposlední zastávce v Caltanissettě čekáme dokonce půlhodiny. Na Xirbi pak přesedáme na vlak do Catanie, kam dojíždíme po hodině dvacet. 

Vystupujeme na letištní zastávce. Protože přijíždíme pozdě večer a za dva dny mizíme brzy ráno letadlem, bereme za vděk letištním ubytováním. Avšak hned po vystoupení větřím problémy. Slíbený odvoz nás nečeká, na telefonu nevědí, která bije, nicméně po 15 minutách se ukáží. Strkají nás ale do jiného pokoje a na jiné adrese, než bylo objednáno. Schválně jsme brali čtyřlůžkový pokoj s jednou velkou postelí a dvěma malými, abychom nespali spolu. K tomu měl mít balkón. Místo toho dostáváme krcálek jak z Harry Pottera s jednou manželskou postelí a s oknem oblepeným papírem. Když na to poukážu, prý co bychom chtěli za 60 € na noc. Třeba to, co jsme za bookovali. On ten větší pokoj byl např. dražší. Místo užívání pobytu si dopisujeme s ubytovatelem. Jeho představa je, že jsme nonstop k dispozici a když mu přes poledne do hodiny neodpovíme, napíše nám, že oni dělali "vše", co mohli. Ubytovatele BED AND FLY near airport fontanarossa fakt nedoporučuji.


Neděle
Ráno se jdeme podívat do Catanie. Kamarádovi se nechce čekat na bus, co má jet kdovíkdy, tak si dáváme pochodové cvičení a fakt jdeme pěšky od letiště až do centra (nějakých 4-5 km podle zvolené trasy). Pomaličku vysvítá slunko, tak začíná i pořádně připalovat. Svým způsobem jsem šílenec do chození, ale ani já bych sám od sebe nešel podél italské městské výpadovky... Mám se ještě dost co učit :-D


Kamarád si jde užít centrum a já se odpojuji a mířím na vlak do Taorminy. On si užívá hezké slunečné počasí a já zápasím s občasným deštěm. Taormina leží cca hodinu vlakem severně od Catanie. Hlavní pamětihodností je zdejší zachovalý amfiteátr z 3. století př. n. l. a následně přestavený Římany v 1. století. Otevřený je každý den a vstupné stojí 13,5 €. Za normálních okolností nabízí úchvatné výhledy do okolí. Nyní však především do bílé mlhy mraků.

Taormina FS

Pomalu se plnící autobus
Antické divadlo

Užitečným tipem je nakoupit lístek u Trenitalia do stanice Taormina-Giardini, ale zadat Taormina Centro. To sice není žádná železniční stanice, ale Trenitalia nabízí návazný shuttle bus za stejnou cenu jako lístek jen na nádraží. Autobus v jejích barvách odjíždí cca 10 minut po příjezdu z před budovy nádraží. Avšak lidí na něj obvykle čeká víc, než se do něj vejde a je tedy dobré být blízko vstupních dveří. Jinak se dá jít pěšky po schodech, ale počítejte se zabijáckým převýšením, počkat na placený meziměstský bus nebo za drahé peníze taxík, který ty necelé dva kilometry zdolá za lidových 10 nebo 15 euro. Městečko je to pěkné, kompaktní, s uličkami plných krámků, cukráren a restaurací. Dá se v něm opravdu strávit několik hodin. Když ustoupí mraky, nabízí i hezké výhledy do okolí.

Betlém v jednom z kostelíků

Na večer se vracím zpět do Catanie a setkávám se tam znovu s kamarádem. Dělám tam osudné rozhodnutí jít na hamburger. Následující týden mi je z něj šíleně blbě a důvěrně se seznamuji s toaletní mísou a místo chipsů při filmech polykám živočišné uhlí a Endiaron. Posledním městským autobusem za 1 € odjíždíme k letišti (ten v neděli jede chvíli po osmé večer).

Autobusák a poslední dnešní autobus na letiště

Pondělí
Ve 4 ráno vstáváme. Balíme a dáváme sbohem břehům proklatejm tady v tom nuzném ubytování. Kupodivu i takto brzy ráno je otevřená cafeterie a stíháme si dát croissant s kafem. O čtvrt hodiny později už jsme pěšky na letišti. Projdeme security a čekáme na náš odlet v 7:00. V Praze jsme kolem půl desáté.


Vyhlídkový let nad Prahou

Kolik to stálo?
Letenky Praha-Palermo a Catania-Praha ... cca 1000 Kč
Vlak z letiště Palermo do centra ... 5,9 €
Vlak Palermo - Agrigento ... 9,9 €
Vstupné do Údolí chrámů vč. muzea ... 13,5 €
Vlak Agrigento - Catania ... 11,9 €
Catania-Taormina Centro a zpět ... 2x 5,8 €
Teatro Greco v Taormině ... 13,5 €
2 noci v úžasném ubytování v Catanii ... 120 €