Víkendové 3v1 aneb Göteborg, Malaga a Sevilla

Na začátku září podnikám víkendovou skládačku přes půl Evropy. Začínám v sobotu ráno. Není čas ztrácet čas. Čeká mě 3x let s Ryanairem, tři hodiny v autobuse a tři návštěvy salónků. Tentokrát downgraduji velikost příručního zavazadla, jelikož mě čeká jen 1 noc. Dobře jsem udělal, v Praze probíhá psychotická kontrola snad každého trochu většího zavazadla... 

Na pražském letišti poprvé navštěvuji Fast Track Lounge na Terminálu 1 a snižuji tak proruské RB ziskovost. Vstup na jejich zlatou VISA kartu je bezproblémový. Samotný salónek komornější než ostatní na letišti. Avšak nabídka jídla je shodná. Jen se hůře hledají příbory a pečivo. Samotná security je až za salónkem a pustí vás přes ni s extra papírkem, který vám dají při vstupu do salónku. Zvěsti o tom, že je v každou denní dobu naprosto prázdný, se nenaplnily. Chápu, sobota ráno, ale něco přes tucet lidí je už znát. Salónek má volně přístupné sprchy. Pro pány jsou dvě stejně jako dvě toalety, ale stříbrné reflexní dveře, v kterých je vidět váš odraz, jsou trochu overkill. Vidět se na záchodě v zrcadle, to jsem vždy chtěl a vůbec to není divné...

Jak si prohlédnout Stockholm a neupsat při tom duši ďáblu

Mé švédské dobrodružství začalo už o dva týdny dřív. Tehdy jsem si všiml, že rezervační kód od Tripsty nesedí s rezervačním kódem, co mi později poslali s oznámením o změně letu (času přistání). Navíc mi ani s jedním kódem nešlo vstoupit do rezervace na webu ČSA.

Nic se nedalo dělat a víkend jsem zpříjemnil telefonátem na Tripstu. Dokonce měli i české číslo. To mě ale přepojilo do indického callcentra. Se slečnou na druhé straně drátu jsem se dobral výsledku, že správné číslo rezervace je to první.

Stadshus ve Stockholmu

Pak jsem ještě zavolal na ČSA. Kdy se mi znovu stane, že můžu aerolince i česky vyhubovat a optat se, co se to kurňa děje. Tam mě navedli na web na jinou podstránku, z které už šlo přihlášení provést. Proč ale webových check-in hlásí, že uživatel neexistuje, mi hlava nebere.