Za větrnými mlýny

Letošní výlet do Amsterdamu vede zpátky až do května, kdy si prohlížím své míle ve frequent flyer programech a říkám si "Zase jich je málo". Nicméně u Flying Blue od KLM mám štěstí a stačí pár mil od kamaráda a můžu letět. Nicméně radost mi kalí už po pár dnech zprávy o chaosu na letišti v Schipholu a doufám, že do října vyřeší. Nevyřeší. Nicméně lety mi nezrušili, tak letím.

 

 

Na cestu si balím věci se smíšenými pocity. Stále není jisté, jestli nebudu několik hodin stát ve frontě na security a stihnu let zpátky do Prahy. Můj itinerář se sestává z dopoledního letu s Easyjetem z Prahy do Amsterdamu a večerního bonusového letu s KLM zpět do Prahy. Easyjet měl v sobotu dvě rotace, ale jednu na popud letiště zrušil. Pro mě naštěstí tu odpolední.

Lvov - mráz a sníh jako od Mrazíka

Delší dobu jsem hledal, kam se letecky vypravit v prosinci. Volba nakonec padla na Lvov, do kterého létají spoje nově z Bratislavy. V tomto středisku západní Ukrajiny žije přes 700.000 obyvatel, přesto ho málokdo umí najít na mapě.

Lví lavička ve Lvově

Dobrá otázka je "Jak se z Prahy dostat do Lvova?" Dá se to letecky přes Kyjev nebo Varšavu. Ceny ale nejsou nic extra. Dále se dá v sobotu odpoledne letět z Bratislavy s Wizzairem. Zpáteční let ale letí nejdříve v úterý. Proto jsem si vypůjčil nedělní večerní let do Berlína. Večerní přílet na Schoenefeld a Flixbus už představuje celkem příjemné a vyzkoušené kombo, jak být v Praze do pondělního rána. Má jen jedinou chybu - potřebuji mít rezervované dva lístky s Flixbusem, jeden dřívější a druhý pozdější a podle příletu jeden zrušit. Voucher za zrušenou jízdu pak nejde použít spolu s kódem na 30% slevu. Bez něj však ty jejich mezinárodní jízdenky jsou nezajímavé.

Opojné jaro v zemi tulipánů

Před dvěma lety jsem chtěl uniknout všední starostem a zrelaxovat svou mysl. Když jsem se podíval na Slevomat, tak představě jarního Holandska plného rozkvetlých tulipánů se dalo těžce odolat. Napsal jsem přítelkyni a optal se na její plány na víkend. Opět na 110% vytížená učením na maturitu, tak bylo rozhodnuto. Vkládám do košíku a vyplňuji údaje o kreditní kartě.

Když se to dozvěděla, dělala jako bych jel do Sýrie a ještě ke všemu v padesátiletém autobuse ruské výroby s čínskými náhradními díly. Holt, čas od času se najdou lidi s dost zkreslenými představami. Naštěstí už je minulostí.

Odjezd autobusu byl v 19 hodin od hotelu Diplomat. Autobus standard pamatující už i lepší časy, ale dalo se. Byl jsem až překvapený, že jsem se v něm i docela fajn vyspal. Tak brzký čas odjezdu byl nápadný a ono fakt, autobus jel průměrnou rychlostí asi 80 km/h plus se dělala řada dlouhých hygienických pauz. Věta "Nepoužívejte záchod v autobuse, aby vydržel" jen dokreslila kolorit. Vyskytuje se skoro na každém zájezdu českých autobusových cestovek. Zajímavé, že jsem poté několikrát jel Flixbusem, Flibcem nebo i Regiojetem a nikdo tam nic takového neříká.

Na samotné cestě po Holandsku je nejobdivuhodnější všudypřítomnost vodních kanálů. Jedete po dálnici, po krajích jsou vodní kanály, stružky, jedete po okresce, kolem vás jsou vodní kanály.

K zahradám Keukenhof jsme dorazili včas, před půl osmou. Krajinu příjemně lechtalo ranní sluníčko. Počkal jsem na osmou ranní a mohl vstoupit do zahrad. Hned u vchodu mě omámila příjemná intenzivní květinová vůně. Zažíval jsem dokonalou relaxaci a krajina přímo vybízela k meditaci a pročištění hlavy.

Keukenhof

Skleníky v Keukenhofu

První větrný mlýn, co vidím v Holandsku

Jak si prohlédnout Stockholm a neupsat při tom duši ďáblu

Mé švédské dobrodružství začalo už o dva týdny dřív. Tehdy jsem si všiml, že rezervační kód od Tripsty nesedí s rezervačním kódem, co mi později poslali s oznámením o změně letu (času přistání). Navíc mi ani s jedním kódem nešlo vstoupit do rezervace na webu ČSA.

Nic se nedalo dělat a víkend jsem zpříjemnil telefonátem na Tripstu. Dokonce měli i české číslo. To mě ale přepojilo do indického callcentra. Se slečnou na druhé straně drátu jsem se dobral výsledku, že správné číslo rezervace je to první.

Stadshus ve Stockholmu

Pak jsem ještě zavolal na ČSA. Kdy se mi znovu stane, že můžu aerolince i česky vyhubovat a optat se, co se to kurňa děje. Tam mě navedli na web na jinou podstránku, z které už šlo přihlášení provést. Proč ale webových check-in hlásí, že uživatel neexistuje, mi hlava nebere.