Podél Nilu a nad Nilem

Letošní itinerář není tuctový. Minule jsem si už prošel klasické kolečko. Ti, co by si o něm rádi početli, doporučuji článek z roku 2020 - Egypt bez cestovky aneb baťůžkář tvrdý chleba má. Nečekejte tudíž návštěvu Luxor Temple, Karnaku nebo Údolí králů.

1. ledna
První den roku začínám cestou na pražské letiště krátce po sedmé hodině ráno v době, kdy řada lidí znavená oslavou Nového roku ještě nezalehla. Po security pokračuji do MasterCard Lounge na snídani. Nabídka je stále stejná a hořčice i kečup k párkům stále chybí. Můj let do Istanbulu má odlet v 10:30. Letím s Pegasem na letiště Sabiha Gokcen. Během letu jsou vidět zasněžené pláně i těsně před Istanbulem. Nad městem sedí šedá deka a děláme si go-around, než přistaneme. Na letišti nyní moc velký provoz není, na pasovce je komplet prázdno. Asi jsme jedno z mála letadel, co teď přistálo. Ještě nedávno tu sněžilo. Venku je zima jak v Rusku.

Původně jsem chtěl dojet metrem na Pendik, nejbližší části města s mořem. Avšak dřívější stanice a současná stanice metra jsou od sebe snad víc jak kilometr, a tak k moři to je z ní fakt daleko. Navíc mám ještě čas, tak sjedu rovnou do centra k asijské části Istanbulu, kde jsem ještě za ty své návštěvy Istanbulu nebyl. Vystupuji na konečné stanici Kadiköy metra M4 a procházím se podél pobřeží. Po hutných mracích ani památky a nad Bosporem pozoruji nádherný západ slunce.

Jak se levně proletět balónem?

V současnosti se zdá být Egypt jako jedno z nejlevnějších míst na světě, kde se dá proletět balónem (a něco zajímavého přitom z něj vidět). Vzniklo to náhodou při jedné z mnoha akcí Pegasu a následného hledání co v Luxoru dělat. V mém případě vyšel let na 34 dolarů.

Pegasus mě prakticky nonstop bombarduje e-mailovými nabídkami na osobní 40% promo. Prakticky vždycky je ignoruji, protože nemám rád letiště Sabiha Gokcen, jejich hub. Podle mě je to chaotická, přecpaná a předražená díra, co pokaždé smrdí jako popelník. Avšak loni na podzim podlehnu a kupuji letenky na leden 2026 z Prahy do Luxoru cca za 3000 Kč. Bonusem je čas příletu na LXR v 0:55 a odletu v ještě příjemnější 2:05. O tom tu teď psát ale nechci. Podobné ceny z Prahy do Luxoru se u Pegasus stále sem tam mihnou. Stačí vytvořit Bolbol účet a čekat.

Safari bez miliónů

S bolavou rukou chce trochu odhodlání absolvovat dva lety a dostat se z Jižní Afriky do Zimbabwe. Ten pravý test odhodlání je až vyplňování migration card. Jsem pravák a bolavá je zrovna ta pravá...

Čast 2: Victoriiny vodopády
Ve Victoria Falls přistávám v brzkém odpoledni. Vyplnit se zlomenou rukou migration card nebyl žádný med, ale mnohem lepší jak později se sádrou. Nejdřív musím překonat velmi chaotické fronty pro získání víza. Důležité je si pohlídat, o jaký tip víza žádáte single, double entry nebo KAZA. Odpovídá tomu písmenko na migration card, které vám tam napíše zřízenec, co vás posílá do fronty. "K" jako KAZA. Po čtvrt hodině platím 50 dolarů a jdu do příletové haly. KAZA vízum vám umožňuje neomezený pohyb mezi Zimbabwe a Zambií i výlet do Botswany.

<<< Předchozí část: Kapské Město

Jižní Afrika bez miliónů

Když jsem smutný, kupuji letenky. Být emočně pohnutý spolu se zajímavou akcí je fakt nebezpečná kombinace. Proto před rokem kupuji za 550 € akční letenku do Kapského Města s Turkish Airlines. Termínů je spousta a dá se přesně navolit datum odletu/příletu s délkou přestupů, co chci.

Je to Jižní Afrika nebo jižní Afrika? To záleží na tom, co myslíte. Jižní Afrika s velkým "J" je novější označení pro Jihoafrickou republiku (čili JAR) a s malým "j" pro země na jihu Afriky. Z jižní Afriky jsem si odvezl ultimátní suvenýr, co jsem si ještě odnikud nikdy předtím nepřivezl - zlomený loket. To se však ukáže, až po rentgenu po návratu. V Africe si ruku mažu Voltaren a myslím si, že je jen pohmožděná.

Džemování v El Džemu

První adventní víkend trávím v Tunisku. Díky tomu unikám vánočnímu shonu a ačkoliv jsem navštívil neúrekom různých trhů, ani jeden nebyl se svařákem a ozdobami na stromek. Dopravilo mě tam Air France a dokonce ani v jednom směru nestávkovali. Ani se mi tomu nechce věřit. Kompenzace přitom byla skoro úplná tutovka - hodina na přestup na zpáteční cestě přes CDG.

 

Ve čtvrtek se před půlnocí vracím ze služební cesty a den na to hned vstávám ve 2:30 ráno (apropos, dá se tomu vůbec říkat ráno?). Ještě kontroluji, že soudruzi z Air France dneska opravdu nestávkují a vydávám se na letiště v Praze. Čeká mě odlet v krásných 6:30. Na Terminálu 2 se zjevuji skoro dvě vzorové hodiny před odletem. Terminál zívá prázdnotou, tak je security dílem pár minut.

Check-in na let s Air France je možný jen den předem. Za to během check-inu se dají zdarma vybrat sedačky i u nejnižšího tarifu. To se už moc nevidí. Jen část sedaček je příplatkových. Na letu zpátky si zvládám vybrat i sedadlo u okénka u nouzového východu. Avšak middle vedle mě byl za poplatek. Zajímalo by mě podle jakého klíče to stanovují. Co je ještě příjemnější, je, že mě pokaždé nahnali na check-in a prostě nevydali mobilní boarding pass.

Maroko do roka a do dne

Do Maroka jsem měl jet už před rokem v listopadu. Objevil se omikron, Maročené zakázali veškeré lety na čtrnáct dní a postupně zákaz prodlužovali a prodlužovali. Letenky jsem poprvé rebookoval na březen - zrušeny, podruhé na říjen - a vydržely. Dokonce Maročani v říjnu zrušili i povinný test pro vstup do země.

Do Maroka jedu na 3 noci. Přílet o půlnoci a odlet o 3 noci později v 14:40. Není to hitparáda, ale skoro darovanému koni za 11 euro na zuby nekoukej a moc si nestěžuj. Od posledního rebooku s časem nehnuli ani od minutu a nedá se tak nic dělat. Před odletem trávím jeden celý den ve Vídni. Flixbus výjimečně přijede na místo včas, tak se stíhám přemístit k Hofburgu a podívat se na trénink Španělské jezdecké školy v 10:00. Upřímně jsem čekal trošku víc, než zmatené pobíhání několika koní a zákaz fotografování.

K dunám na Gran Canarii

Před necelým rokem jsem navštívil Tenerife. Ještě rok se nesetkal s rokem a letím na Gran Canarii. Vidím obrázek tamějších dun a hned využívám zaváděcích cen při spuštění nové linky Wizzairu z Vídně a utrácím tak svých posledních 40 kreditů.

Dlouho přemýšlím, zda tam jet nebo ne. Kanáry jsou totiž nejslabší v mém letošním výběru, dovolené málo a jako jediné čekají na potvrzení celkem radikálních změn od aerolinky... Nakonec vítězí myšlenka tam jet, neboť poslední let před nově vytvořenou letní pauzou je 2. června a kdoví, jestli tu linku na podzim obnoví. Ale dovolené je málo, tak se v pátek jede homeofficovat. Naštěstí časový posun o hodinu vzad hraje v můj prospěch. Po dvou letech homeofficu z Prahy přichází konečně první den homeofficu ze zahraničí a la digitální nomád. Dopolední odlet z Vídně znamená noční autobus a pozdně večerní přílet do Vídně přináší rovnou dva noční autobusy na ose Vídeň-Bratislava-Praha.

Džambo, Afriko!

V prosinci nevyšlo Maroko, které nám zavřeli těsně před nosem a vydrželo zavřené až do 7. února. Máma bude mít za necelé dva týdny štěně a na dlouhou dobu tak zbývá poslední šance ji splnit sen a dostat ji znovu do Afriky.

 

Volba padá na Zanzibar, neboť se v lednu co týden u Čedoku objevují last minuty na Zanzibar s cenovkou mezi 20-25 tisíci. Samostatně je nyní problém se na podobnou cenou dostat i jen se samotnými letenkami.  Výhodou Čedoku jsou také přímé lety z Prahy až na Zanzibar provozované LOTem. Při pandemickém blikání semaforů se hodí mít cestu s co nejméně zastávkami.

Bohatě už stačí, že Tanzanii umřel na covid jejich prezident a od té doby zavedli povinný PCR test pro vstup. Právě ten prezident, co otestoval na covid pozitivně papáju a tvrdil, že covid je hoax. Kvůli povinnému testu taky váháme s koupí. Akční cenovka 19.990 Kč se objevuje ve středu a ve čtvrtek ještě mírně o něco padá. Na pojištění proti stornu je už u Axy pozdě a momentálně v Česku vrcholí vlna omikronu s denními přírůstky přes 50.000 nakažených a pozitivita i samotných preventivních testů je přes 20 %.

V pátek si všímám pojištění u Invie. Jenže než se domluvíme. Už to není v nabídce Invie, ale zůstávají jen zbytky přímo na webovce Čedoku. Tedy sice se tam objevují, ale nedají se zaplatit. Webovky padají s chybou (a ty ceny tam hezky skáčou nahoru a dolů). Kupodivu se ale dají objednat po telefonu. Uroa Bay Beach Resort s polopenzí za 20k je vyprodaný, ale Voi Kiwengwa je volný. Sice to stojí o pětku víc, ale zase je s all inclusive. Po telefonu cena ještě o pár tisíc stoupla, jak si zpětně dopočítávám, ale nemám sílu se hádat.

Egypt bez cestovky aneb baťůžkář tvrdý chleba má

Egypt mě vždycky přitahoval a vidět jeho památky bylo mým snem. Jenže letenky tam jsou drahé a z Hurghady je všude daleko. Když se objevily akční letenky s Aegeanem do Káhiry za 174 €, splnil jsem si sen. Cena na letenku do Káhiry jakž takž, ale dře to, když si vzpomenu na nedaleký Ejlat za osm stovek.

Ležérní velbloudi u pyramid

Počasí v zimě
V Egyptě bývá v létě velmi horko, přesto do Hurghady a Marsa Alam v červenci a srpnu od nás létají desítky tisíc turistů a poté si stěžují, jak je v Údolí králů nesnesitelné vedro. Vedro nemám rád, tak pro mě je jedinou šancí tam vyrazit v zimě. V zimě je v Egyptě přes den pod 20°C a v noci kolem 10°C. V místech blízko pouště i méně. Optimisticky si balím dvoje kraťasy a ani jednou je neužiju.Ve výsledku jsem většinu dne v mikině, jen přes poledne v tričku, a k večeru jsem ještě rád za čepici a bundu.

Co navštívit ve Fezu

Maroko je jednou z nejnavštěvovanějších zemí Afriky. Přesto je mezi řadou českých turistů zbytečně opomíjeno. Jeden z jeho skvostů je město Fez, správně česky nazýváno Fás. Jeho medina představuje spleť úzkých uliček majících původ již v 8. století.

Fás je po Casablance druhé největší město Maroka. Nachází se v severní části země a je vklíněné mezi vrcholky pohoří Rif. Láká k prozkoumání jeho křivolakých uliček žlutavě zbarvené středověké mediny. Nejstarší část města má svůj původ v roce 789, kdy byl Fás založen Moulayem Idrissem I. Výjimečnou atmosféru místa podtrhují štíty pohoří Rif tyčící se nad městem.

Město Fás vetkané mezi štíty pohoří Rif

Konec února v Maroku

Na konci února jsem poprvé zavítal do Afriky. Navštívil jsem Maroko. To je v únoru je krásné. Celé se zelená a je zaplaveno stovkami žlutých a oranžových kvítků. Příjemně jarní teploty kolem 20°C navíc přejí turistice. V létě si tam neumím představit chodit pod tím rozžhaveným pouštním sluncem.

Na návštěvu Maroka jsem měl týden. Většinu z dvou dnů mi sežraly přelety. Do Maroka jsem se dostal kombinací nízkonákladových letů (cca 140 €):

• Praha - London Stansted - Fez,
• Marrákeš - London Stansted - Praha.

Palmeraie v Marrákeši

Pro Maroko jsem si naplánoval tento itinerář:

• 10 hodin dlouhé mezipřistání v Londýně,
• 1 den ve Fezu s jeho spletitou medinou,
• 1 den pro návštěvu římských ruin Volubilis a města Moulay Idriss,
• 1/2 den pro návštěvu Rabatu,
• 1 den pro návštěvu Casablanky,
• 2 dny pro návštěvu Marrákeše (včetně výletu k 100 metrům vysokým vodopádům Ouzoud).

Ubytování jsem si zajistil dopředu s Booking.com. Ve vnitrozemí je pokoj na noc doslova za pusu - ceny začínají už na 10 €, na pobřeží Atlantského oceánu už je to horší, zde jsem se s pokojem nedostal pod 40 €.

Tato cesta naštěstí probíhala poklidněji než návštěva Istanbulu, ačkoliv nemůžu říct, že by na mě nezkoušeli nejrůznější triky. V Maroku je oblíbený trik s jídlem - restaurace nemají jídelní lístek s cenami a neznalým turistům, kteří si předem nedomluví cenu, chtějí poté za jídlo naúčtovat aspoň 100 dirhamů (cca 260 Kč a taky 2x-3x víc, než je tam běžné).

Cestování vlakem v Maroku

Železnice v Maroku jsou rychlým, levným a pohodlným způsobem dopravy. Spojují velká města na severu a ve středu Maroka. Spolu s autobusy CTM představují jediný způsob meziměstské dopravy, kde můžete cestovat bez smlouvání a za ceny jako místní.

Vlaky v Maroku jsou provozované společností ONCF. Její webové stránky jsou k dispozici pouze ve francouzštině. Naštěstí existuje řada jiných webů, které informace o odjezdech obsahují také (např. Supratours). Pro smartphone s Androidem je užitečná aplikace ONCF prezentující informace o odjezdech. Bohužel, je jen ve francouzštině. Na druhou stranu aplikace je přehledná a používá pouze pár francouzských slov.

Typicky vypdající marocký vlak (zdroj: wikipedia.org)

Lístky není potřeba kupovat dopředu. Prodají vám je i 5 minut před odjezdem za stejnou cenu (vyzkoušeno 02/2017). Takže není potřebné využívat služby různých agentur, které lístky na vlak koupí za pěkně mastný poplatek. Místenky se neprodávají, nicméně během svého cestování jsem nepotkal přeplněný vlak.

Doporučení: Jízdenky na vlak kupujte pouze na nádraží v k tomu určené Billeterie. Může se stát, že potkáte překupníka jízdenek, který vám je bude chtít prodat s přirážkou.