Původně jsem chtěl výlet jen na sobotu. Člověk míní, easyJet mění. Ruší sobotní let a posouvá ho na neděli. Vše má i svou pozitivní stránku. Aspoň se vyhnu jedné rodinné návštěvě. Ubytování nacházím v čtyřhvězdičkovém hotelu iH Hotels Milano Gioia a beru ho premiérově přes Ryanair Rooms.
Ryanair Rooms ale zklamal na celé čáře. Den před odletem proklikávám odkaz
Spravujte svou rezervaci, že si vytisknu potvrzení. A Ryanair nevidí rezervaci vůbec. Píšu do hotelu. Aspoň ti tam tu rezervaci mají. Irové ani neměli pravdu, že je to konečná cena a na místě tak doplácím dalších 5 € jako city tax. Ale aspoň nemusím shánět na poslední chvíli jiné ubytování.
V sobotu vstávám v krásných v půl třetí, abych se dopravil včas na Ruzyni. V 6:45 mě čeká odlet Ryanairu do Bergama. Bezpečnostní kontrola je rychlá, tak mi zbývá hodina k dobru, než začne nástup. Jedná se o první let dne, tak nějaké velké zpoždění neočekávám. Ale s nástupem vyčkávám na konec. Jede se autobusem a venku je fakt zima. Na Prahu nezvykle leží na trávě, silnicích i letadle sníh. Tak si ještě půlhodinky počkáme na deicing a pak se letí. Letadlo není plné do posledního místa, jak poslední dobou bývá zvykem.
|
Zasněžené ráno
|
|
Inverzní Bergamo
|
V Bergamu taktéž vystupujeme autobusem. Zvládám doběhnout právě odjíždějící autobus k nádraží do centra. Myslím, že je tam fronta na koupení lístku u automatu až ven, ale on je jen tak narvaný. Takže chtě nechtě šetřím za lístek. Bus navíc staví poprvé a naposledy až u nádraží.
Nedaleko nádraží se nachází menší vánoční trhy. Omrknu je, ale na Italy je ještě v devět brzy, tak je skoro všechno zavřené. Krom toho jsem na nich byl už loni. Mě v 9:20 čeká padesátiminutová jízda do Monzy (4,2 €). Přijede značně rozhrkaný vlak, který vypadá na všechno, jen ne na vlakový spoj v nejbohatší části země skupiny G7. Spíš mi připomíná ten pekelný stroj z Tuniska minulý týden. Trať je taktéž v bídném stavu. Pořád to hrká a spíš se plížíme. Do Monzy nabereme dalších 20 minut zpoždění. Ale aspoň jede, ne jako v červenci.
Monza je známá především Velkou cenou Formule 1. Na tu ale dneska nejdu a okruh dneska vynechávám úplně. V Bergamu mrholilo, v Monze už jemně poprchává. Takové počasí mě bude pronásledovat po zbytek víkendu. Přitom Monza je také pěkné historické město s kořeny sahajícími až do 3. stol. př. n. l. a turistům může leccos nabídnout. Především jejím krásnou katedrálu Duomo značně připomínající její vzdálenou sestřičku z Florencie. Během příchodu k ní zaujme i budova Arengario z 13. století dříve sloužící jako radnice. K tomu ve městě probíhají i menší adventní trhy, které najdete na Piazza Giosue Carducci.
|
Nádherně nazdobená
|
|
Vánoční trh
|
|
Duomo |
|
Pozdní snídaně na nádraží
|
Není čas ztrácet čas, slunce v prosinci zapadá brzy, tak se v půl jedenácté vydávám dál. Beru vlak a jedu do Coma (3,8 €). Tentokrát je už modernější. Funguje i signalizace zastávek a má elektrické zásuvky i USB porty. Ale rozhrkaný je stejně. Poslední stanici před výstupem na Como San Giovanni si několik dodatečných minut počkáme na odjezd a rozjezd hlásí v italštině něco o technických problémech. Fakt, vlak se sotva rozjede.
Como je osmdesátitisícové městečko ležící u stejnojmenného jezera. Dneska mám štěstí fakt na psí počasí. Poprchávání přešlo do deště a přímo u jezera ještě značně fouká. Nicméně mohlo by to být ještě horší a viditelnost ještě jakž takž ujde. Historie Coma opět sahá dlouho do historie. Okolní bažiny nařídil vysušit už sám Julius Caesar a vybudovat tu město Novum Comum. Avšak památky po Římanech tu dnes nenajdete. Městu dominuje katedrála s překvapivým názvem Il Duomo z 14. století. U jezera můžete najít pomník fyzikovi Alexandru Voltovi. Centrum je krásně nazdobené a na Piazza Cavour je krásný vánoční trh. Na jako jediném z nich tam můžete najít i bombardino. Nicméně počasí nepřeje, tak se přesouvám do Milána dělajíc si naděje, že tam to bude lepší.
|
Památník A. Volty
|
|
Menší vánoční trh v parku
|
|
Jezero Como
|
|
Viditelnost nic extra
|
|
Vánoční trh č. 2 na náměstí
|
|
Další Duomo
|
Tentokrát beru vlak ze stanice Como Lago (5 €) a málem ho nestihnu, protože jak se ukáže, vstup do stanice je z úplně opačné strany od centra. Tentokrát vlak jede celkem svižně a nevypadá, že se rozpadne a po hodině deseti minutách přijíždíme do Milána na nádraží Cadorna jen s pár minutovým mankem. Na dohled od nádraží se nachází hrad Castello Sforzesco z 14. století. Rezignuji na touhu uniknout dešti, nazouvám ochranný fusak na ruksak a navzdory houstnoucími dešti se jedu projít do přilehlého parku Parco Sempione až k Arco della Pace (Oblouku míru). Chvílemi je to přeskakování kaluží na rozbahněných písčitých cestách.
|
Castello Sforzesco |
Pak si kupuji 24 hodinový lístek za 7 euro. Přesouvám se na stanici Concilliazione ke kostelu Santa Maria delle Grazie. Ten je známý Da Vincioho freskou Poslední večeře (vstup 15 € a nutno rezervovat dlouho dopředu). To jsem si nezjistil a přilehlé muzeum tak ignoruji s tím, že žádné monstrance fakt vidět nepotřebuji. Pěšky se přesouvám k románské Basilica di Sant'Ambrogio, kde se nachází ostatky svatého Ambrože. V prosklené rakvi v kryptě fakt můžete vidět seschlou mumii... Pomalu se stmívá a já se ocitám před dalším Duomem, tím milánským.
|
Santa Maria delle Grazie |
|
Basilica di Sant'Ambrogio |
Na rozdíl od těch předchozích, se do něj vstup platí. Byl jsem tam roky zpět, tak ho ignoruji. A mám rozporuplné dojmy. Vánoční strom ještě nesvítí (rozsvítí ho až 7.12.) a na náměstí je do stejného data jediný vánoční trh v celém Milánu. K tomu si tu nekoupíte nic k pití. Ani čokoládu nebo čaj. Má tu stánek Hard Rock Café, ale tam si koupíte maximálně tričko. Jinak občerstvení je tu k dispozici hodně od různých canolli, koblih přes klobásy až po ovoce zalité čokoládou. Avšak na ty krajní kousky vytrvale prší. Ta krátká ochranná plexiskla nejsou všemocná.
V pasáži Galleria Vittorio Emanuele II. je hlava na hlavě. Vánoční strom od Swarowski v jejím středu ještě není hotový a je obehnaný plotem. Před La Scalou probíhají další zdobící práce. S rozporuplnými dojmy se přesouvám k hotelu shodit batoh a udělat check-in.
|
Milánský vánoční trh
|
Vracím se zpátky k Duomu a snažím se najít zdejšího genia loci. Nenacházím ho. Jen víc a víc prší. Jen nacházím zajímavý paradox. Od hotelu a k hotelu musím autobus. Vždy, když se dostanu k zastávce, akorát před nosem mi ujede autobus. Nechápu.
Ráno snídám italský croissant. Autobus mi opět frnkne přímo před nosem, tak na tu tramvaj si dojdu pěšky. Ta mi frnkne před nosem taky. Další naštěstí jede jen za 10 minut. Má ošklivě petrolejový interiér a na všech oknech s výjimkou dveří nějakou reklamu. Přesouvám se k vodnímu kanálu Naviglio Grande. Málokdo to ví, ale Miláno je plné vodních kanálů. Být lepší počasí, tak je to úchvatná podívaná. Od Basiliky di Sant'Eugstorgio se svezu stanici tramvají k Colonne di San Lorenzo, což je 16 sloupů, co tu zbylo po Římanech a nejvýznamnější memento antického světa v Milánu.
|
Máte rádi petrolejovou? V Milánu evidentně ano.
|
Odsud se tramvají svezu k Duomu, tam dokupuji suvenýry a odsouvám se pryč z tohohle přelidněného místa. Nejdřív k bráně Porta Romana z 16. století, která původně byla součástí městského opevnění a jejíž název odkazuje na původní římskou bránu, co tu opodál stávala.
|
Velký vánoční strom ještě nesvítí
|
|
Ten od Swarowského už doděli.
|
|
Ten od Dioru před La Scalou ještě ne.
|
|
Porta Romana
|
Metrem popojíždím na Missori, kde stojí sto metrů vysoký brutalistní mrakodrap Torre Velesca z 50. let. Dá se k němu dojít i pěšky od Duoma. Je to sem jen necelý kilometr. Další na řadě je nákupní třída Montenapoleone plná luxusních obchodů a butiků. Vánoční výzdoba je tu prvotřídní jako na jednom z mála míst Milána. Na jejím východním konci můžete v obchodě Lego také obdivovat kostičkový model Duoma. Mrakodrapů ještě nebylo dost, proto popojíždím na stanici zeleného metra Gioia, kde stojí ikonický Unicredit Tower, který se dneska fakt noří do mraků, i Bosco Verticale, jeden z prvních zelených mrakodrapů porostlých keři a stromy.
|
Torre Velasca
|
|
Nákupní třída Montenapoleone
|
|
Legová katedrála
|
|
Mrakodrapy na Gioia
|
Miláno mi stačilo, tak jedu na nádraží Cadorna, odkud mi za pár minut pojede vlak směrem na Saronno, malé čtyřicetitisícové městečko po cestě vlaku na letiště Malpense. Proč tam? Protože na fotkách vypadal celkem pěkně zdejší kostelík (fakt jen na fotkách). Navíc, když si rozdělíte jízdenku do Malpensy na části, zaplatíte jen 9,3 € místo 13 €. S trochou snahy se dá takto poskládat i jízdenka na celý Malpensa Express, a to na jeden a ten samý vlakový spoj! Ať žije diabolo fee.
Můj další cíl je Busto Arsizio, dvojnásobně větší městečko jak Saronno. To je překvapení dne. Jednak se tu trhají mraky a na chvilku vidím i modrou oblohu a jednak má krásně nazdobené centrum s už pátým vánočním trhem na této cestě. Navíc před Santuario di Santa Maria di Piazza se nachází kamenný betlém.
|
Poslední vánoční trh
|
Co se týče cenově dostupné gastronomie je Miláno velký špatný. Všude samé luxusní restaurace a luxusní podniky nebo cafeterie, co si na ně hrají, a když si rozkliknete recenze, nestačíte koukat. Ano, krásně nazdobené dezerty tu seženete levněji jak u nás u Paula na každém druhém rohu, ale např. taková bageta už je challenge. To samé s lidovou pizzerií a ještě ke všemu v neděli. Jednu jsem potkal na pěší zóně kolem Naviglio Grande, ale jaksi v neděli měla zavřeno. Nečekaně.
Na letišti Malpensa je to s jídlem ještě horší. Ceny tam dospěly až do takové výše, že se za ně ve většině provozoven stydí a u sendivče najdete v lepším případě popisek a ceny jsou bokem, aby lidi neodrazovaly. I pouhý sendvič tu stojí sedm osm euro nebo více. Jídlo za rozumné ceny nabízí jen Burgery By Roadhouse, ale kdo by si v Itálii dával hambáč? Krom toho na Googlu mají tragické hodnocení. Abstrahuji-li od ceny, překvapí přítomnost zmrzlinárny. To jsem na letišti ještě nežral.
Odlet s easyJetem mě čeká v 17:30. Nastupujeme po ploše. Letadlo je poloprázdné. Je vidět, že easyJetu kanibalizuje spoje Wizzair, který z Malpensy začal létat taky. Díky tomu pro mě není problém middle změnit na vlastní trojku. Odlétá se na čas a do Prahy se přilétá dokonce před limitem. Výstup je kombinací schodů zezadu a zepředu nástupního mostu.
Na kolik to přišlo?
Hotel ... 58 euro
Letenka Praha-Miláno Bergamo ... cca 500 Kč
Letenka Malpensa-Praha ... cca 500 Kč
Jízdenky s Trenitalia ... 22,3 €
24 hodinová jízdenka na MHD v Miláně ... 7 €