středa 6. září 2017

Jen tak na otočku se proletět do Bergama

Využil jsem skvělé souznění cen letenek Ryanairu a Wizzairu a přijal výzvu v podobě jednodenní návštěvy italského Bergama. V 10:10 jsem jsem odlétal z Prahy a v 18:00 mě čekal odlet zpět. Tentokrát jsem vzal s sebou i kámoše, kterého jsme dopředu poučil, co vše ho může, sic nepravděpodobně potkat, u této uber kombinace. Jak to dopadlo?


Pohled na Cittá Alta

S Honzou jsme měli sraz 8:00 u Bily. Honza z Ruzyně odlétal snad úplně poprvé. Doteď létal jen z Německa. Oba dva jsme nabrali menší zpoždění, ale s tím se počítalo. Do deseti času dost. V Bile jsem si koupil dvě bagety a jedny sušenky. Všechno to kvůli mě zlevnili. U pokladny jen vidím na displeji "sušenky -3 Kč", 2 bagety po -9 Kč. To bude ještě víc lowcost výlet, než jsem čekal... Pak se mi Honza svěřil, že ho na letiště odvezl kolega z práce za lidových 250 kaček a ještě se nabízel, že nás odveze zpátky za dalších 250 kaček, ale na hlavu.

Teď už zbývalo se nechat zkontrolovat a projít ke gatům. Tam jsme chytli větší skupinku koupáků, ale dalo se. Honzu jsem vzal na mé oblíbené místo na konci terminálu B s vyhlídkou na plochu, tam jsme strávili větší část času zbývajícího do odletu. Ještě jsme si naplnili lahve z pítka. Honza 0,33 l Rajec a já velký 1,5 l Nestea. Trochu velikostní nepoměr, což?

Vyhlídka z konce terminálu B

Před boardingem do letadla Ryanairu se samozřejmě už dlouho před začátkem tvořila obvyklá fronta. Fronty mě nebaví stát, tak jsme seděli a v době, kdy personál frontu přeměřováním a štítkováním kufrů zastavil a rozdělil do dvou, naboardovali jsme se u přepážky a šli dovnitř letadla. Za místa jsme si nepřipláceli, byli jsme rozsazeni asi o čtyři řady. Po dokončení nástupu vedle mě zůstalo asi jediné volné místo v celém letadle, tak byla škatulata. Kámoš si stěžoval na málo místa na nohy. Pravda, on měří skoro dva metry. Ve srovnání s posledním letem s ČSA mi tu připadalo místa víc než dost. Mezi koleny a sedačkou mi tu zbývalo tak patnáct čísel, u ČSA to bylo sotva pět.

Ryanaří klasika, která nenadchne, ani neurazí

Do Bergama jsme doletěli s půlhodinovým mankem, které jsme nabrali ještě před odletem. Prý jsme čekali na slot, kvůli hustému provozu nad Innsbruckem a Milánem. Na místě nás čekalo vystupování autobusy. Na letištní ploše bylo poznat, že tu nedávno řádil přívalový déšť. V autobusu seshora se stropu ještě sem tam pokapávala voda. Příletová hala byla něco. Kolem výdejníků zavazadel lidí, jako by někdo rozdával peníze a na podlaze několikacentimetrová vrstva vody.

Trošku vyplavené letiště. Asi přijel instalatér a místo trubky si všímal sekretářky, jak je to v těch xxx filmech.

V infocentru jsme koupili dvě celodenní jízdenky na MHD po 5 eurech. Před halou jsme stihli autobus, který za pár minut na to odjížděl směr Bergamo. To se hodilo, protože jezdí jen 2 až 3 autobusy za hodinu a my moc času neměli. Už za šest hodin nám to letí zpátky.

Fronta u Funicolare

Za necelých půl hodiny jsme stáli u lanovky (Funicolare) do Cittá Alta. Nemuseli jsme stát nechutně dlouhou frontu na lístky, neboť celodenní lístek je možné využít i na jízdu lanovkou. Vmáčkli jsme se přímo do kabiny, která za pár chvil vyjížděla. Z lanovky je hezký výhled na dolní část centra.

Cittá Alta


Nahoře nás opět překvapil mírný déšť. Byli jsme na něj překvapeni, ale dost blbě se při něm fotí. Úzkými uličkami plnými typickými barevnými domy jsme došli na Piazza Vecchia, srdce horního města. Na náměstí je velká budova knihovny, Palazzo della Ragione a Pallazo del Podestá spolu s vchodem do místní univerzity, dále se tam nachází spousta turistických restaurací a v samotném středu náměstí je položen zelený koberec s velkými květináči plnými rostlin.

Pizza Vecchia

Po projití podloubím Palazzo della Ragione se ocitnete na Piazza Padre Regionaldo Giuliani obklopení Cappellou Colleoni, Basilicou di Santa Maria Maggiore a Duomem di Bergamo. Basilika je uvnitř pěkná, ale to nic není ve srovnání s výzdobou dómu stojícího naproti. Každičký centimetr stropu a sloupů je pokryt nádhernými nástěnnými malbami. Jejich styl a uspořádání je dost odlišné od toho, co jsem zatím viděl.

Nádhera uvnitř Duomo di Bergamo

Typické barevné domy v křivolakých uličkách Bergama

Dolů jsme opět sestoupili lanovkou a vyrazili k Porta San Giaccomo. Cesta k ní vede přes desítky a desítky schodů. Možná by bylo lepší jít dolů pěšky. Honzovi tam volal táta a ten mu dával kapky. Kde jseš? V Itálii. Dej si pozor, u hranic s Rakouskem byla nehoda. Ale já tu jsem letecky. Eh?! A čím jsi přiletěl, cesnou? Ne, ráno velkým letadlem. A kdy budeš doma? Večer...

Porta San Giaccomo

Pozdrav od San Giaccoma

Porta San Giaccomo je vstupní brána do horního města. Vede k ní ikonický most, z nějž je nádherný pohled na město a okolní kopce. Už ale byl čas pro pomalý sestup a přesun dolním městem k autobusové zastávce. Počasí bylo jako na houpačce. Chvilku to už vypadalo, že vysvitne sluníčko a za chvilku jsme zase hledali deštníky. Dolní město je také pěkné. Atmosféru zde akcentují barevné domy s typickými okenicemi. V jedné pekárně jsem ochutnal bergamské typické cukroví Polenta e osei. Chutná po citrónech.

Polenta e osei s cenami v centru

Kámoš se ještě zastavil v mekáči pro cheese a ten bergamský ho moc nezaujal, prý tvrdý. Aspoň, že tam byly toalety bez turniketů. Inu, Itálie. Pro odjezd k letišti jsme si vybrali stanici autobusu u vlakového nádraží. V jeho okolí postávala řada tak pracovitých Italů, až z toho věčného pobytu venku chytili krásnou ebenovou barvu. Nebyli ale nijak vlezlí ani otravní. U nádraží byla spousta nástupišť, tak byla výzva najít to správné. Našli jsme jedno s ikonkou letadla, ale ještě jsem se radši ujistil u dvou vedle stojících Italek, že jsem na zastávce MHD a ne nějakého expresu se spešl jízdným.

Zpáteční odvoz od Wizzairu

Na letiště jsme dorazili s dvouhodinovou rezervou. Prošli jsme ledabylou kontrolou a v dutyfree shopech obdivovali ceny občerstvení. Ze sedaček je fakt pěkný výhled na letadla a přistávací plochu. Během čekání se postupně rozjasňovalo, až zmizely úplně nízké mraky z okolních kopců. Avšak zamračeno zůstalo. Nástup do letadla probíhal po ploše a na čas. Wizzair měl rozestupy sedaček asi takové jako posledně ČSA. Přesto se kámošovi v nich líp sedělo. Možná proto, že byli koženkové i zezadu nebo jeho řada měla větší rozestup. Tentokrát se totiž žádné volné místo nekonalo. Přiblížení do Prahy bylo na čas, dojem kazil jen výstup autobusy.

Náklady:
letenka Praha-Bergamo (Ryanair) ... 607,92 CZK
celodenní jízdné v Bergamu ... 5 EUR
letenka Bergamo-Praha (Wizzair) ... 14,99 EUR

Líbil se Vám cestopis? Získejte 10% slevu na ubytování na portálu Booking.com. Přispějete mi tak 15 dolary na další zajímavou cestu a přitom ještě sami ušetříte! Aby Vám neutekla, sledujte moji facebookovou stránku nebo RSS blogu.

A takto to viděl kamarád s kamerou v ruce:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář :-)