Koronaturistika 4.0 aneb vlakové toulky po Apulii

Cesta do Apulie byla ještě dobrodružnější než na Krétu. Česká čísla stále rostou a už úspěšně atakovaly čtyřmístné cifry. Možnost nenadálé změny v podobě povinnosti negativního testu na COVID nebo zákazu vstupu je nabíledni a může přijít každou hodinou...

Alberobello

 

Proto itinerář nepiluji. Spokojím se s lokalitami z cestopisu od Kačky. Na mé čtyři noci to bohatě stačí a ty v rámci zjednodušování beru na jednom místě - v Bari. Zákaz naštěstí nepřijde a ve středu v 12:35 můžu odletět z pražského letiště směr Bari. V Ruzyni na Terminálu 2 mě překvapí povinná pasová kontrola, i když letím v rámci Schengenu. Její smysl nějak nechápu, neboť neschengenská jednička by měla být otevřená taky.

Bary v Bari

Před měsícem si tak sedím v kanclu a padne mi do oka kombinace Praha-Bari-Praha za necelých osm stovek. Odlet v sobotu a návrat v neděli. Ještě zkontroluji, zda časy dávají smysl, ubytování je v rozumné relaci a zda je tam vůbec co vidět a už mi letenky přistávají v mé e-mailové schránce.

Palmy v Bari

Poznámka: Krásný bulvární nadpis, že? Asi vás zklamu, ale během celého pobytu jsem do baru ani nepáchl ;-)

V sobotu se nezvykle dosyta vyspím, pobalím pár věcí a po obědě se vydávám na pražské letiště. Na poslední chvíli si ještě vzpomenu, že by nebylo od věci mít s sebou nějaká ta eura. Přeci jen jižní Itálie umí být dost svérázná a nerad bych tam dlouze hledal bankomat. Vystupuji na Můstku a jdu na jisto. Jen mě zdrží hledání bankomatu, abych měl českou hotovost na výměnu. Hned první směnárna u Hlavní pošty dokonce překonává mé představy - kurz podle XE Currency 25,8264 Kč/EUR, kurz euro-prodej 25,82 Kč/EUR. Jsou dvě hodiny do odletu a zpátky nasedám na metro. Na letišti stíhám ještě zaskočit do Billy pro něco malého na zub. Na security nikdo není, tak mi ještě zbývá plno času dojít si na céčkový prst prohlédnout výhled na prázdnou letištní plochu. To letiště je vůbec celé nějaké tiché a prázdné.