Více jak dva týdny v Hanoji jsou na mě dlouhá doba na jednom místě. Proto jsme hledali, kam dál. Volba padla na vietnamský Nha Trang, který poslední dobou na sítích získává reputaci nejlevnější plážové velkoměsto.
Bohužel ani má vietnamská partnerka netušila, že od září do prosince tam mají období dešťů a že posledních několik let tam bývají povodně, co zasahují i samotné město Nha Trang (rok 2024, rok 2025). Jen se mě ptala, že tam v prosinci bývá chladno, jen kolem 20°C, jestli mi to nevadí - jako člověku, co nesnáší vedra - mi to samozřejmě nevadilo.
Pro let z Hanoje do Nha Trangu jsme neradi vzali Vietjetu notoricky proslulí svým rušením a přesouváním letů a nepřehledným systémem poplatků za vše možné i nemožné. Typičtí jsou tím, že inzerují letenky od 1 VND, ale částka je bez letištních tax a poplatků. Ceny letenek obvykle v čase jen rostou s výjimkou akcí, které dělají několikrát za rok. Nás vyšly na 4312 Kč při platbě přes MyTrip (184 Kč infant a každý dospělý 2064 Kč). Proč jsem to bral přes OTA a ještě ke všemu takovou? VietJet vyžaduje při platbě kartou k ceně letenky ještě poplatek ve výši stovek korun a MyTrip si o něj neřekl.
Pondělí
Během měsíců od rezervace se nám proměnily čísla letů i časy odletu. Neletíme sami, ale ještě s vietnamským švagrem a švagrovou a jejich dítětem (přesněji v angličtině sister/brother-in-law-to-be). Odlet se změnil z 10:55 jen 10:40. V Hanoji se odlétá z domestic terminálu. Ten má sdružené přepážky pro všechny lety Vietjetu najednou. Poté následuje bezpečnostní kontrola včetně povinného sundávání bot. K letadlu se jede autobusem a nastupuje po schodech. Je plné prakticky do posledního místa a rozestupy mezi sedačkami minimální. Let trvá 1h 50m.
Letiště Nha Trang (CXR) se správně nazývá Cam Ranh, protože leží blíže městu Cam Ranh než Nha Trang. Po přistání kupujeme předraženou vodu, voláme taxi. Program jsem nepřipravoval já, proto na jednu noc jedeme do rezortu Selectum Nova Resort Cam Ranh. Z počátku nás vítá sluníčko, postupně se zatahuje a k večeru přichází déšť. Pokoje velké, kolem anglický trávník a palmy. Přilehlá pláž čistá s jemným pískem, ale z moře přichází vlny a voda je celkem studená (ale stále teplejší jak Mácháč v létě). K dispozici all inclusive bez alkoholu. Jídla takový mix evropského a asijského, ale dost často takové nadýchané nic (zejména zákusky) a dražší položky, což jsou ve zdejším případě např. mango, ryby a mořské plody, spíše chybí. Rezort je poloprázdný, ale většina neasijských hostů jsou Rusáci. Animační program v ruštině v podobě zpívání jsem si nijak neužil a silně tlačil na jeho opuštění.
 |
| Večeře v rezortu |
Úterý
Druhý den ráno jdeme do jejich akvaparku. Venku je celkem zima, zamrčeno s minimem kousků modré oblohy a postupně přichází lehký déšť. Voda v akvaparku je ledová. Akvapark je možná nadnesené slovo. Je tam pár skluzavek pro děti a pár skluzavek pro dospělé. Nicméně ta jejich výška v areálu pro dospělé mi nedělá dobře.
V poledne přejíždíme půlhodiny taxíkem do samotného města Nha Trang. Ubytováni jsme ve čtyřhvězdičkovém La Vague Hotelu. Ty čtyři hvězdičky mají spíš na papíře. Recepce nás strčí do pokojů neodpovídající rezervaci a tváří se, že pokoje s průchozími dveřmi mezi sebou jsou opravdu jejich běžný dvojlůžkový pokoj. Vybavení na pokojích hodně pamatuje a jen z dálky vypadá hezky. Nicméně ze sedmnáctého patra je krásný výhled na pláž i okolí. Obdobný pokoj s výhledem na pláž se dá pořídit za 500-700 Kč na noc.
Pláž samotná trpí stejným neduhem jako pokoje - ze sedmnáctého patra vypadá nádherně, z pobřežní avenue ještě stále dobře, ale přijdete blíž k moři a vidíte spoustu odpadků. V centru se posléze naskýtají surreální výhledy na pláž plnou odpadků a mezi nimi si rochnící bílé bohatýry z Východu, který to stačí ke štěstí. Kačeří pysky v ceně. Místní včetně mého doprovodu na to reagují tak, že přece před měsícem byla bouře a že ta pláž je městská, tak ji přece nikdo nebude uklízet...
Středa
Dopoledne se jedeme taxíkem podívat do nedalekého oceánografického muzea na jihu Nha Trang (Bảo Tàng Hải Dương Học). Vstupné pro cizince je 40.000 VND (cca 32 Kč). Kurz vietnamského dongu byl dlouho kolem 1000 VND = 1 CZK, ale během posledního roku klesl až na 0,8 Kč, tak převody už nejsou tak jednoduché. V muzeu jsou kromě koster, vycpanin, zvířat naložených v lihu i akvária s rybičkami včetně proskleného tunelu, krokodýli nebo želvy. Rozhodně je to bizarní, za návštěvy stojí, ale nečekal, že budete uchváceni krásou.
K večeru jedeme lanovkou na nedaleký ostrov, kde má firma Vinpearl svůj zábavní park. Jejich názvosloví je pro mě nepřehledné i po druhé návštěvě Vietnamu, kdy navštěvuji jeden z jejich parků. Systém vstupenek je ještě nepřehlednější. Místní umí sehnat různé vouchery, ale dost často se nedají použít pro cizince.
Lanovce trvá jízda 8-10 minut a jedná se o nejdelší lanovku překonávající moře s délkou 2643 metrů. V sezóně se tu tvoří dlouhatánské fronty. Nyní prakticky bez čekání. Na ostrově, kde končí lanovka se rozkládá Vinpearl Harbour Nha Trang. Velmi kýčovitá lokalita s kopií evropských staveb z Wishe, která je plné obchodů a restaurací, obvykle s vyššími cenami jak jinde, nicméně v Nha Trang stále o hodně nižší jak v jejich rezortu na Phu Quoc. Jezdí zde turistický vláček, kterému neodoláme a svezeme se, protože malá miluje vláčky. Pak tu natrefíme na nějaký alegorický průvod. Později se tu koná večerní videomapping, ale v rámci monetizace není přístupná má ale prodávané extra vstupenky a ty bez balíčků jsou vyprodané, tak koukáme jen přes bránu. Večer je městečko ještě kýčovitější jak normálně a plné barevných světel z většiny laděných ke konci roku a Vánocím. Do samotného zábavního parku VinWonders jsme nešli kvůli špatnému počasí.
Čtvrtek
Ve čtvrtek ráno balíme. Je to náš poslední den zde. Počasí se vylepší a ukáže se i modrá obloha se sluníčkem. Nicméně zdejší pláž na koupání fakt není. Voda studená se spoustou Kinder překvapení na pláži i plujících ve vodě. Nejdřív jedeme k Tram Huong Tower, významnému zdejšímu landmarku s galerií uvnitř. Naproti němu se nachází stožár s obrovskou vietnamskou vlajkou. Později se přesouváme k chrámu Po Nagar založenému v 8. století a vystavěném v khmerském stylu. Je zasvěceným hinduistickým a buddhistickým božstvům. Do chrámu se klasicky smí jen po vyzutí. Spolu s My Son jeden z nejhezčích starých chrámů, co jsem ve Vietnamu zatím viděl.
Den zakončujeme ochutnávkou tradičně upravených křepelčích vajíček (za mě žádný zázrak, prostě normální vajíčko) a nakupováním na trhu. Prodávají tam i sušené netopýry a sušené ryby fugu. Jestli je taky jedí, netuším.
Na letiště to z Nha Trang trvá taxíkem přes hodinu a je to skoro 40 km. Vietnamci všeobecně velmi pomalu řídí. Žádná MHD tam nejezdí. Na letišti Cam Ranh toho moc nenajdete. Několikero předražených obchůdků / kaváren, bezpečnostní kontrolu a pár odletových bran. Náš let s Vietjetem má zpoždění asi hodinu - typické. Velmi příjemně ale překvapí, že Vietjet prodloužil otevření check-in přepážek o to zpoždění. To se v Evropě u lowcostů nestává.
