středa 23. května 2018

Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci

Kuala Lumpur je hlavní město Malajsie a také na jeho letišti (KUL) má velký hub AirAsia. Jelikož ze Siem Reapu vycházely schůdně jen dva směry Bangkok, kde jsem už byl, a pak právě Kuala Lumpur, zamířil jsem tam.


Petronas Towers s čínským vánočním stromečkem

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu

V Siem Reapu jsem dal novou šanci tuk-tuku z hostelu. Tentokrát aby mě odvezl na letiště. Stálo jen 5 USD a kolo vydrželo. Na letišti jsem měl pro jistotu větší časovou rezervu. Na boarding pass jsem stejně musel dostat razítko, tak jsem se check-in přepážce nevyhl. Aspoň, že pro web check-in mají vlastní a téměř nulovou frontu. Zavazadla tu naštěstí nikdo neřešil. U gatu ani nebyla žádná klec na měření. Los mi opět určil místo u okénka a já mohl sledovat, jak jsou zdejší končiny ponořené do hustého smogu, který nekončí nad moři ani pralesy. Perličkou na závěr letu byla, když stevard před přistáním procházel letadlo a stříkal repelent, a tak dezinfikoval kabinu.

Nástup do letadla v Kambodži
Zakouřená jihovýchodní Asi z letadla
Letiště v Kuala Lumpur

V Kuala Lumpur mě už nečekalo tak slunečné počasí jako v Kambodži. Bylo tam pod mrakem se slušnou šancí zmoknout. Imigrační šlo hladce, na jedničku. Stačilo pár okamžiků a už jsem měl v pase další razítko. Zdejší bankomaty byly také přátelštější než ty předtím a umožňují výběr bez jakéhokoliv extra poplatku. To by mohli okopírovat třeba Thajci.

Malajské peníze
Obchoďák v čínském stylu pod letištěm KUL

Letiště plynule přechází ve velký obchodní dům s několika zvláštnostmi. Ceny mi tu nepřišly nadsazené jako na většině jiných letišť, mohl jsem si k obědu dát tempuru se švestkovým džusem ani ne za stovku, a řada obchodů tu nebere karty (např. KFC). Ve spodním patře se tu také nalézá stanice vlaku, který vede až do centra města. Zpáteční lístek vyjde na 100 MYR (cca 530 Kč). Odjíždí několikrát za hodinu. Cesta mu trvá přibližně půl hodiny. Na stanici KL Sentral, kde končí, můžete přestoupit na metro nebo jiný vlak.

Kuala Lumpur z nadzemky

Doprava v Kuala Lumpur má stejnou nepříjemnou vlastnost jako ta v Bangkoku - co typ dopravy, to jiný provozovatel a potřeba jiné jízdenky. Z typů dopravy rozhodně nedoporučuji KTM - příměstský vlak - jednak se jeho úsek v centru právě opravuje, navíc jezdí sotva dvakrát za hodinu.

Čínská čtvrt

Ubytování v Hotel in China Town 2 jsem měl jednu stanici metrem, tedy spíš nadzemkou, která poskytuje pěkný výhled na centrum Kuala Lumpur. V ulici, kde sídlí hotel mě uvítal krytý čínský trh, kde se prodává plno suvenýrů a jiného čínského zboží. Nebojte se smlouvat jako o život. Přece si nekoupíte padělané adidasky za stejnou cenu jako u nás originál ;-)

Mumraj v čínské čtvrti

V hotelu mě čekalo nepříjemné překvapení a s obsluhou jsme si vysloveně nepadli do oka. Jaksi se údaje uvedené v potvrzení rezervace a na místě dost lišily. Jednak si vymysleli poplatek 10 MYR za den jako městskou daň, také mastnou zálohu za klíč a za platbu kartou chtěli 2% poplatek, o čemž jaksi v informacích o platbě nic nenapsali jakbysmet. Takže jsem vytočený, prskající, bez dostatku hotovosti šel hledat bankomat.

Pokoj také zrovna nebyl balzám na nervy. Zjistil jsem, že byl dost kreativně nafocený a jaksi chybí okno. Plíseň na stropě v koupelně opominu a přejdu hned k tomu, že jsem objevil, že moje redukce na zásuvky UK typu tu nefunguje. Musel jsem si tedy v recepci půjčit redukci k mé velké radosti. Posléze jsem s českou podporou Bookingu hledal, kde že se to stala chyba. V modrém rámečku totiž o žádném příplatku nebylo ani slovo. Až úplně dole v tzv. důležitých informacích, kam se běžně při čtení dostane jen magor byla jedna věta o dani. Rozhodně dobré vědět pro příště. Každopádně její umístění mi připomíná kreativitu českých taxikářů.

Kuala Lumpur je taky moře zákazů, avšak za znatelně nižší pokuty než v Singapuru

Každopádně po tom běhu k bankomatu mi už v Kuala Lumpur začínalo být teplo. Zpoza mraků i vykouklo sluníčko. Sejdu schody z hotelu a jsem uvnitř víru trhu v Čínské čtvrti. Proderu se přes další nově přibylé stánky za tu hodinu a vydávám se na průzkum města. Všechno důležité se tu nachází blízko u sebe. Až na to lepkavé teplo to bude v pořádku.

Sri Mahamariamman Temple
Guan Di

Mé první kroky vedly k nedalekému barevnému hinduistickému chrámu Sri Mahamariamman Temple, který je vklíněn mezi naprosto nepatřičnou zástavbu. Pro mě je jeho největší zvláštností hlídaná úschovna bot, protože před vstupem do chrámu se prostě opět musíte zout. Pár metrů naproti přes ulici je další chrám, tentokrát čínský, Guan Di, vyvedený v dominantní červenozlaté barvě. Na konci ulice zakopnete o další čínský chrám Sin Sze Si Ya Temple.

Oltář v Sin Sze Si Ya Temple

Popojdete-li pár kroků k řece Klang, narazíte na Central Market Kuala Lumpur. To je velký zastřešený trh s bezpočtem obchůdků. Zvenku je obklopen spoustou různých stánků. Ceny venku a uvnitř se neliší, tak doporučuji se schovat do klimatizovaného prostoru uvnitř. Můžete si dát čerstvé smoothie (cca 5 MYR), pár kousků ovoce (2 až 4 MYR) nebo nakoupit suvenýry. Vzadu se nachází příjemná restaurace s malajskými specialitami.

Central Market
Shopping uvnitř

Když se poté vydáte přes řeku, najdete krásnou vyhlídku na ostrov s mešitou Masjid Jamek a před ní světelný nápis Kuala Lumpur. Nedaleko je i ústřední náměstí Merdeka Square. Ocitl jsem se tam brzy odpoledne a nikomu to nedoporučuji. Náměstí je ohromné, mají tam dlouhé intervaly na semaforech a není se kam schovat před rozpáleným malajským sluncem. Nachází se na něm i nejvyšší vlajkový stožár na světě s výškou 95 metrů a několik kašen.

Mešita Masjid Jamek na ostrově uprostřed

Z náměstí jsem si to namířil k metru na stanici Masjid Jamek ležící vedle stejnojmenné mešity. Jako bezvěrci ji můžete navštívit, ale nesmí být zrovna pátek a musíte se trefit do předem stanoveného rozpětí hodin mezi modlitbami. To se mi nepodařilo a zítra je pátek. Odtud jsem dojel k KLCC, což je stanice metra nedaleko Petronas Twin Towers, známých to mrakodrapů.

Obrovské Merdeka Square

Výstup z metra vás vypustí v dalším obchodním domě s poznávacím znamením v podobě naprostého minima bankomatů. Když už se dostanete ven, není snadné ty mrakodrapy spatřit. Jsou v zástinu jiných. Známá silueta se začne rýsovat až po konzultaci s mapami a přejití silnice. V jejich dolní části se nachází obrovský několikapatrový obchodní dům. Nemá ani přehnané ceny. Celkově mi Kuala Lumpur a Malajsie přišly jako super místo. Ulice jsou tu čisté, udržované a bezpečné. Ceny i v porovnání s Thajskem jsou směšně nízké. Obchodní centra tu nejsou pasti na turisty a mají normální ceny stejně jako kdekoliv jinde. Za jídlo tu zaplatíte méně než stovku. Co mě naprosto ohromilo, tak lidi se v porovnání s jinými asijskými zeměmi vůbec nestrkají a netlačí, a když už náhodou do někoho strčí, tak se za to omluví. Navíc malajština se píše latinkou a obvykle nápisy bývají v malajštině, angličtině a čínštině. Mimoto jména stanic metra bývají směsicí malajštiny a angličtiny. Například stanice u jeskyní Batu se jmenuje “Batu Caves” včetně klasické anglické výslovnosti, která se ozývá z reproduktoru.

Petronas Twin Towers

Když jsem prošel na druhou stranu obchodního domu za věže Petronas Towers, objevil jsem tam park s obrovskou fontánou. Když se začalo stmívat, strhl se prudký liják. A já si optimisticky nechal pláštěnku na hotelu. Proto jsem vyjel do horní patra obchoďáku a zašel jsem za necelou stovku do kina. Po filmu už byla tma a po dešti nebylo ani stopy. Země už znovu byla oschlá a ve stínu Petronas Towers začínala na fontáně velkolepá světelná show na známé melodie světové pop-music. Po jejím skončení jsem dojel na hotel a jako úplně mrtvý šel spát.

Petronas, to je taky stejnojmenná stáj Formule 1

Druhý den ráno jsem se rozhodl dojet k Batu Caves. Nevstal jsem tak brzko, jak jsem chtěl, tak venku už opět bylo lepkavé teplo. Můj původní plán dojít pěšky na stanici Kuala Lumpur se ukázal jako nad lidské síly. Přes řeku Klang tu totiž nevedou žádné mosty pro pěší, jen dálnice. Musel jsem se vrátit na Paser Seni a využít zdejších komplikovaných nadchodů. Vlakové nádraží Kuala Lumpur, odkud jezdí příměstské vlaky (KTM) stejně jako část trati směrem na Batu Caves se právě opravuje. Kvůli tomu si ty vlaky jezdí, jak chtějí, a jízdní řád je jen takové doporučení. Díky tomu jsem na vlak směr Batu Caves čekal přes 45 minut. Aspoň, že na nástupištích mají větráky. Příjemná to změna při porovnání s bangkokskou nadzemkou.

U všudypřítomných stánků seženete taky džusík ze star fruit...
...nebo dragon fruit

Vlak končí přímo ve stanici Batu Caves, nad kterou se tyčí skála, která je přímo provrtaná jeskyněmi. Na každém rohu si můžete koupit banány pro opice, ačkoliv všude jsou cedulky “Do not feed monkeys”. Už pár minut po vystoupení z vlaku narazíte na první makaky, jak se kočkují. Za 10 MYR jsem se podíval do Ramayana Cave. Nabízí krásné pohledy na neuvěřitelně přeplácená a kýčovitá sousoší hinduistických božstev a různých zvířat.

Zvědavé opičky
...
Ty jeskyně jsou občas dobrý úlet. Něco jako hinduistické disco.

Nejznámější jeskyně je však jinde. Projděte kolem Srí Venkatachalapathi & Alamelu Temple (půjdete-li nahoru schody směrem od vlaku, pravděpodobně se vyhnete vstupnému, jen pozor, kam na schodech šlapete, ať nešlápnete do louže, do chrámu se smí opět jen bez bot), vyjdete se dál podél napůl zastřešené ulice a nespočtu stánku, až dojdete k neskutečně dlouhým schodům vedoucím k díře ve skále, a jste tu u vchodu do Batu Caves.


Schody k Batu Caves

U úpatí schodů se nachází další chrám. Momentálně na něm probíhají stavební úpravy. Wikipedia tvrdí, že k jeskyni vede celkem 272 schodů. Na nich a v jejich okolí se promenádují makaci, kterým na rozdíl od vás není žádné vedro. Měli byste respektovat zdejší zvyky a stoupat nahoru v dlouhém rukávu a kalhotách. Naštěstí mají rozum a nikoho kromě dívek v minisukních k tomu nenutí, protože v tomto počasíčku moje normální hodinky se přeměnily v ty legendární hodinky s vodotryskem.

Vedro a spousta opic.


Nahoře najdete rozcestí do Dark Cave a klasické Batu Cave. U tohoto rozcestí bylo právě nejvíc makaků. Za vstup do Dark Cave se platí extra, do Batu Cave ne. Batu Cave představuje jedno z nejvýznamnějších hinduistických míst mimo Indii. Uvnitř naleznete soustavu jeskyň, na jejímž konci je hinduistický chrám. Opět s plno opičkami. Na rozdíl od našich končin, v těchto končinách je v jeskyních, naprosto ale naprosto stejná teplota jako venku, jen možná s větší vlhkostí. Na zpáteční cestě vlakem jsem si raději nesedal a v hotelu jsem si dal rychle sprchu.

Konečně jsem tam. Vedro jak v prádelně mají i v jeskyni samotné :-/
Jeskyně
Kvůli tomuto chrámíku všichni zdolávají ony schody
Makaci jsou i tady...

Na odpoledne jsem měl rezervovanou vstupenku na vrchol Petronas Twin Towers (85 MYR). Počasí bylo o chlup lepší než včera. Jako čas prohlídky jsem si vybral 18:15. Doufal jsem, že v tu dobu uvidím kouzelný západ slunce. Vstup k prohlídce se nachází těsně vedle malajské filharmonie. Eskalátory vás svezou do podzemí, kde se provádí předvstupní prohlídka. Na vrchol si není dovoleno vzít jakékoliv zavzadlo nebo pití. Takže kalhoty se spoustou kapes s sebou. Všechno ostatní, co nepoberete, si musíte nechat v úschovně.

Opět u Petronas Towers

K mému zklamání je prohlídka moderovaná. Nejdřív vás výtahem vyvezou ke spojovacímu mostu ve výšce 170 metrů. Po tomto 58 metrů dlouhém mostě nabízejícím neotřelé výhledy na město vás nechají procházet přibližně čtvrt hodiny. Avšak nedá se říct, že Kuala Lumpur by měl něco jako typické panorama. Poté vás výtahy odvezou do 86. poschodí, kde je malá výstava o nejvyšších budovách světa.

Výhled ze spojovacího můstku
Spojovací můstek

Aktuálně Petronas Towers jsou 18. nejvyšší stavbou světa se svými 378,6 metry, resp. 451,9 metry včetně antény. Mezi lety 1998 a 2004 byly nejvyššími mrakodrapy světa. Pak přestoupíte do dalšího výtahu, který vás vyveze další dvě patra nahoru na vyhlídku. Vyhlídka ale není úplně panoramatická. Jednak vám trošku stíní druhá věž, jednak není k dispozici celý perimetr. Mně počasí zrovna ne úplně přálo, tak jsem neviděl západ slunce, jen polojasnou oblohu a postupně se nořící město do tmy.

V Kuala Lumpur je kouřmo
A bují stavební ruch
Nakonec se i ten západ slunce jakž takž podařil
Světelná show na závěr

Nahoře strávíte opět něco přes 10 minut. V úrovni mostu si vychutnáte další desetiminutovou pauzu a posléze se jede dolů směr exit. Samozřejmě, nutností je na konec projít nezbytným obchodem se suvenýry. Ačkoliv s odloženou peněženkou, kterou jste nepobdrali do dlaní, jde nakoupit něco jen stěží. Plus ty ceny tam nejsou zrovna malajské. Když jsem se dostal dolů, něco nakoupil na večer, byla už skoro tma.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář :-)