Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů

Přeloženo do češtiny Bangkok znamená "Město andělů". Do tohoto města se vracím po jednom a půl roce. Mám za sebou více jak 12 hodin ve vzduchu a sotva pár hodin spánku. Jenže tady je ani ne osm ráno a pomalinku svítá. Andělské město mě vítá a zve mě na prohlídku.

Královský palác vypadá líp, než je fotogenický

1. Dramatický odlet do JV Asie
2. Bangkok: Opětovné shledání s Městem andělů
3. Poznávání thajské kultury zakončené pařbou v Bangkoku
4. Jak jsem stopoval v Angkor Watu
5. Kuala Lumpur, čisté město, kde po schodech pobíhají makaci
6. Český lev u singapurského merliona
7. Pláže a thajské masáže na Krabi
8. Jak jsem zadarmo jezdil Uberem po Bangkoku
9. U ropných šejků v Kataru aneb poprvé v 5-hvězdičkovém hotelu 

Plán pro dnešní den byl jasný - Královský palác. Ten byl minule zavřený, poněvadž pár týdnů před mou návštěvou vzali k sobě andělé všemi Thajci milovaného monarchu. Teď jsem se k němu vypravil pěšky v dlouhých kalhotách přes čínskou čtvrt. Kupodivu jsem to dobře zvládal. U Wat Traimit jsem si dal čerstvý kokos a pokračoval skrz čínskou čtvrt a pár menších chrámů. Ráno byl příjemný chládek a mírně zataženo. Nevydrželo to dlouho.

Zlatá stúpa v královském paláci

Královský palác

Můžu říct, že to sice není daleko, ale Bangkok není vůbec dělaný na pěší chůzi. V průběhu cesty se mi ozvala kamarádka, jestli náhodou nejsem v Bangkoku a co dělám. Když jsem ji napsal, že jdu do Královského paláce napsala, že se ráda přidá a dorazí tam. Jenže prý nemá data. Domluvili jsme si čas a místo. Na místě jsem byl v ten správný čas a nikdo tam nebyl. Tak jsem po chvíli čekání a odeslání zprávy na Messengeru šel dovnitř. Vstup stojí 500 THB, ledaže byste měli šikmé oči a na požádání zvládli plynně thajsky a bez přízvuku. Místní to mají zdarma. V případě Královského paláce čekejte nádheru, spoustu zlata, barev a davy lidí. Před zlatou stúpou na mě někdo evropsky vypadající mává, a vida, to je kamarádka. To bych si vůbec netipl, že mezi tou masou lidí se zvládneme najít. Inu, svět je malý a o náhody není nouze.

Wat Arun

Sochy buddhů ve Wat Arun

Dalším bodem na programu je Wat Arun, buddhistický chrám nalézající se na protějším břehu řeky Chao Praya jen pár set metrů od Královského paláce tvořený pěti stúpami. V době mé předchozí návštěvy ho většina byla skryta pod lešením. Teď už bylo lešení fuč a dala se vychutnat jeho podmanivá atmosféra. Jen šplhání po jeho stúpách se moc nedá doporučit za poledního parna. Dá se tam dostat přívozem od Wat Pho za 4 THB a vstupné do samotného chrámu je 100 THB.

Ananta Samakhom focený přes plot

Potom jsme se chtěli podívat na radu druhé bangkokské kamarádky do čtvrti Dusit na Trůní sál Ananta Samakhom a Vimanmek Mansion. Taxikář Uber nám nevyžádaně udělal okružní jízdu kolem a ne a ne najít vchod. Doteď netušíme, jestli to dělal schválně nebo byl jen tak neschopný, neboť jsme objevili, že Uber v tomto případě účtoval i podle strávaného času. Avšak u brány před vstupem do areálu Trůního sálu jsme zjistili, že je stejně jako Vimanmek uzavřený kvůli rekonstrukci. Škoda, že ani místní nemají přehled v tom, co je otevřeno a co ne. Zpáteční jízdu jsme pojali dobrodružně a za ani ne 10 THB se svezli autobusem k Democracy Monument.

Na Golden Mount je to vysoko...

Tam jsme se šli podívat opodál na Golden Mount. Tam mi už začínalo být nějak teplo, tak jsem zůstal dole. Nahoře jsem byl minule a myslím, že mi to stačilo. Dál jsme opět popojeli autobusem. Myslím, že není větší známka punku, než jezdit po Bangkoku autobusem. Naše linka jedoucí k BTS National Stadium samozřejmě přijela jako poslední z asi deseti jiných. Ačkoliv jsem tam minule bydlel, unikl mi Jim Thompson House (vstupné 150 THB), který je odtamtud doslova, co by kamenem do hodil.

Tradiční thajské tance u Jim Thompson House

Jedna z částí Jim Thompson House vklíněná mezi okolní mrakodrapy

Thompsonův dům je složený z několika dřevěných staveb s krásnou zahradou, vklíněný mezi mrakodrapy a umístěný u vodního kanálu (khlongu). Nachází se tam i krásná zahrada a v jednotlivých dřevěných domcích jsou i kulturní expozice. Jim Thompson byl byznysman a sběratel žijící v Bangkoku do poloviny minulého století. Dobrá rada: nepokoušejte se tam dostat tuktukem nebo taxíkem - stavba je umístěná na konci slepé a úzké uličky a přes den je tam kolona složené z těchto vozítek. Rychlejší je tam fakt dojít pěšky.

Street food u National Stadium

Vánoční stromeček ponechaný napospas osudu před obchodním domem na National Stadium

Pak nastal čas na můj check-in a rychlou sprchu. Chtěl jsem nějakou dobu odpočívat, avšak pak jsem si vzpomněl na VOLBY. Rychle jsem se otočil a vydal se na asi hodinovou cestu k České ambasádě v Bangkoku. Ta se nachází necelý kilometr od stanice BTS Ploen Chit. Řeknu vám, že jsem si jí představoval různými způsoby, ale určitě ne takto. Její okolí jsou takřka slumy a v noci to tam nepůsobí zrovna vábně. Být křehká dívka, tak bych se tam sám docela bál.

Česká ambasáda v Bangkoku

Hlasuji!

Kamarádka mi pak psala, že chce večer ještě někam vyrazit. Vybrali jsme tedy nedaleký Pat Pong, což je zábavní čtvrť plná barů nevalné pověsti s holkami ještě nevalnější pověsti. Avšak je plná neonů a nachází se v ní i noční trh, kde se dají koupit všechny možné i nemožné suvenýry. Taky je plný naháněčů slibujících úchvatnou ping-pong show. Když si ty jejich tipy poté progooglíte, zjistíte, že opravdu jen slibují a skutek utek’. Docela rád bych se na to podíval, avšak bohužel tam není ani jeden spolehlivý podnik. Místo toho se specializují na turistické scamy (podfuky), aneb jak tě dostat do míst, kde nic takového není nebo je to hooodně ubohé a předražené a značně se to rozchází s tou původní cenou, co ti řekne naháněč.

Noční život na Pat Pongu

Tento neskutečně dlouhý den končím pozdě v noci s příslibem dalšího ještě delšího, kdy po roce opět uvidím svou kamarádku z Bangkoku. To znamená celý den konverzace v angličtině proložené občas nějakým thajským slovíčkem a zběsilou jízdou po thajských silnicích.