26. října 2016: Hotel na Phuketu jsem si vybral vskutku kouzelný, dokonce včetně snídaně a minibaru v ceně (jen se v něm nenacházel žádný alkohol).
Efektně nasvícená chodba uvnitř hotelu po setmění |
Hotel samotný (Sino Imperial Phuket) mohu doporučit. Během nocí mě nic nerušilo, hezké ticho, nádherně nasvícené chodby, televize, lednice, pohodlné postele. Jen v období dešťů doporučuji vyšší patra. Můj pokoj byl těsně u kovové střechy a jeden lehký deštíček mě probudil kvůli zvukům dopadajících kapek. Nicméně ubytování pro jednoho jsem tam sehnal za méně než 700 Kč na noc.
V samotném Phuket Townu nebo aspoň v nejbližším okolí hotelu nebyla žádná normální restaurace, žádné zajímavé místo a dokonce, jak jsem zjistil dnes ráno ani žádná zajímavá pláž. Jen několik masážních salónů, z nichž jsem jeden včera využil.
Phuket Clock Tower (jedna z největší památek v Phuket Townu) |
Výsledek mé ranní procházky byl tristní. Šel jsem 2,5 kilometru k pláži a chrámu poblíž a opět tu samou vzdálenost nazpátky. Pláž vypadala hezky, ale po chvíli u ní, jsem začal mít neodvratný pocit, že cítím rybinu. Při cestě zpátky, když jsem to vzal o silnici vedle, mi to bylo jasné hned - od pláže vede lodní kanál, kde kotví rybářské lodě. Desítky rybářských lodí. Chrám (Kua Tian Keng Sapan Hin Shrine)
je hezký, pravděpodobně čínský, jen na mapě a fotkách vypadá větší než ve skutečnosti. Poté už byl čas vrátit se do hotelu a připravit se na přesun.
Pláž v Phuket Townu |
Kua Tian Keng Sapan Hin Shrine na pláži (ศาลเจ้ากิ้วเที้ยนเก้ง) |
Když jsem v poledne narazil na rozumný kompromis v podobě ucházející restaurace, poobědval jsem a rozhodl jsem se, že k 3 km vzdálenému přístavu nepůjdu v tom horku pěšky s mou zátěží a jal se objednat taxi.
K tomu jsem vyzkoušel aplikaci Grab. Jen se v ní musí vybrat konkrétní místo podle jména, kam má dorazit, a to bylo pěkný problém, protože v mém okolí nebyl jediný bod, který by se shodoval se jménem nějakého podniku nebo hotelu (a pokud se shodoval, muselo to být napsané thajským písmem). Nakonec jsem to o ulici vedle zvládl.
Google mapy mi při této příležitosti nabídly i slevový kód. O něj mě chtěl taxikář připravit nějakým nově vymyšleným poplatkem za rezervaci. Netuším, jestli existuje, tipl bych si spíš, že ne a že to byl jen jeden z mnohých pokusů, jak natáhnout turisty.
V 15h jsem měl odjíždět v 15h z mola Phuket Rassada Pier na ostrovy Phi Phi (หมู่เกาะพีพี). Vzhledem k tomu, že jsem chtěl mít časovou rezervu (kvůli shánění taxíku a nepředvídatelné dopravní situaci na místě), dorazil jsem tam o dvě hodiny dřív. S loďaři se mi podařilo domluvit dřívější loď a mohl jsem vyrazit až ve 13h směr ostrov Phi Phi Don. O cenu jsme smlouvali - na začátku to bylo 500 bathů, stlačil jsem to na 300 bathů a ani jsem se moc nesnažil, nejspíš by to šlo i níže. Snad na Ko Phi Phi budou krásné voňavé pláže. Do Phuket Townu mě za mořem a plážemi už nikdo nedostane.
Lodě v Rassada Pier |
Jinak vodu a jídlo se vyplatí do přístavu přinést své. Lahev s vodou jsem si opět zapomněl, tentokrát v restauraci. V přístavišti jsem byl před volbou - koupit se 40 bathů malou 0,5 litrovou nebo za 50 bathů velkou 1,5 litrovou lahev s vodou. Normální cena za malou lahev je přitom 10 bathů. A na 4 hodinové plavbě lodí tekutiny opravdu najdou své využití.