středa 26. října 2016

Pryč z Phuketu

26. října 2016: Hotel na Phuketu jsem si vybral vskutku kouzelný, dokonce včetně snídaně a minibaru v ceně (jen se v něm nenacházel žádný alkohol). 


Efektně nasvícená chodba uvnitř hotelu po setmění

Hotel samotný (Sino Imperial Phuket) mohu doporučit. Během nocí mě nic nerušilo, hezké ticho, nádherně nasvícené chodby, televize, lednice, pohodlné postele. Jen v období dešťů doporučuji vyšší patra. Můj pokoj byl těsně u kovové střechy a jeden lehký deštíček mě probudil kvůli zvukům dopadajících kapek. Nicméně ubytování pro jednoho jsem tam sehnal za méně než 700 Kč na noc.

V samotném Phuket Townu nebo aspoň v nejbližším okolí hotelu nebyla žádná normální restaurace, žádné zajímavé místo a dokonce, jak jsem zjistil dnes ráno ani žádná zajímavá pláž. Jen několik masážních salónů, z nichž jsem jeden včera využil. 

Phuket Clock Tower (jedna z největší památek v Phuket Townu)

Výsledek mé ranní procházky byl tristní. Šel jsem 2,5 kilometru k pláži a chrámu poblíž a opět tu samou vzdálenost nazpátky. Pláž vypadala hezky, ale po chvíli u ní, jsem začal mít neodvratný pocit, že cítím rybinu. Při cestě zpátky, když jsem to vzal o silnici vedle, mi to bylo jasné hned - od pláže vede lodní kanál, kde kotví rybářské lodě. Desítky rybářských lodí. Chrám (Kua Tian Keng Sapan Hin Shrine)
je hezký, pravděpodobně čínský, jen na mapě a fotkách vypadá větší než ve skutečnosti. Poté už byl čas vrátit se do hotelu a připravit se na přesun.

Pláž v Phuket Townu
Kua Tian Keng Sapan Hin Shrine na pláži (ศาลเจ้ากิ้วเที้ยนเก้ง)

Když jsem v poledne narazil na rozumný kompromis v podobě ucházející restaurace, poobědval jsem a rozhodl jsem se, že k 3 km vzdálenému přístavu nepůjdu v tom horku pěšky s mou zátěží a jal se objednat taxi. 

K tomu jsem vyzkoušel aplikaci Grab. Jen se v ní musí vybrat konkrétní místo podle jména, kam má dorazit, a to bylo pěkný problém, protože v mém okolí nebyl jediný bod, který by se shodoval se jménem nějakého podniku nebo hotelu (a pokud se shodoval, muselo to být napsané thajským písmem). Nakonec jsem to o ulici vedle zvládl.

Google mapy mi při této příležitosti nabídly i slevový kód. O něj mě chtěl taxikář připravit nějakým nově vymyšleným poplatkem za rezervaci. Netuším, jestli existuje, tipl bych si spíš, že ne a že to byl jen jeden z mnohých pokusů, jak natáhnout turisty.

V 15h jsem měl odjíždět v 15h z mola Phuket Rassada Pier na ostrovy Phi Phi (หมู่เกาะพีพี). Vzhledem k tomu, že jsem chtěl mít časovou rezervu (kvůli shánění taxíku a nepředvídatelné dopravní situaci na místě), dorazil jsem tam o dvě hodiny dřív. S loďaři se mi podařilo domluvit dřívější loď a mohl jsem vyrazit až ve 13h směr ostrov Phi Phi Don. O cenu jsme smlouvali - na začátku to bylo 500 bathů, stlačil jsem to na 300 bathů a ani jsem se moc nesnažil, nejspíš by to šlo i níže. Snad na Ko Phi Phi budou krásné voňavé pláže. Do Phuket Townu mě za mořem a plážemi už nikdo nedostane. 

Lodě v Rassada Pier

Jinak vodu a jídlo se vyplatí do přístavu přinést své. Lahev s vodou jsem si opět zapomněl, tentokrát v restauraci. V přístavišti jsem byl před volbou - koupit se 40 bathů malou 0,5 litrovou nebo za 50 bathů velkou 1,5 litrovou lahev s vodou. Normální cena za malou lahev je přitom 10 bathů. A na 4 hodinové plavbě lodí tekutiny opravdu najdou své využití.