Je lepší letecké muzeum v Kbelích nebo Sinsheimu?

Život někdy umí být pěkně bizarní. Tak se mi to sešlo, že jeden den jsem byl v Sinsheimu se podívat na Concorde a Tupolev Tu-144 a druhý na to v Praze ve Kbelích v leteckém muzeu. Je nasnadě - mají to hezčí Germáni nebo my v Praze?

Nadzvukové TU-144 sovětské výroby

Proč do Sinsheimu?
Roky jsme projížděli kolem při cestě na jih. Z dálnice jsme vždy zahlédli zalomený čumák Concordu, ale neměli čas a jeli dál. Jednou jsme se tam chtěli vrátit. To nastalo až teď. Pokud nejste vyslovení fanatici a jedete jen kolem, možná vám bude bohatě stačit čtvrthodinová zastávka a pohled z parkoviště před muzeem. Z něj je vidět všechno podstatné - jak Concorde, tak jeho sovětská obdoba, Tupolev Tu-144 a pár dalších letadel na střeše a před muzeem.

Chlupatý tank na cestách po Španělsku a Portugalsku (2010)

Umíte si představit dojet autem z Prahy až do Portugalska? To vše se dá zvládnout v malém autě se čtyřmi psy za necelé čtyři týdny.

Jedeme?

Základem je pečlivá příprava auta, aby se někde ve Francii nerozhodlo stávkovat a tetrisový systém skládaní zavazadel, aby se tam vešla, vzhledem k tomu, že autem je Nissan Micra. Do Portugalska se nedá dojet na jeden zátah, tak to taky chce vymyslet menší nebo větší pár zajímavých zastávek. Ovšem taky je potřeba se psychicky připravit na ceny benzínu startující na 1,5 € a dálniční mýto cca 10-12 € / 100 kilometrů. Řada dálničních úseků se objet nedá nebo dá jen hodně obtížně. Vedlejší silnice totiž často vedou kompletně zastaveným územím nebo je na nich jeden kruhový objezd za druhým.

Píše se rok 2010, je pět hodin, časné letní ráno a je na čase naložit auto zavazadly. Skládání puzzlí hodinu trvá. Do Mikry se sice vejde vše, jen je to tam potřeba umě správně dát. Pak se naloží čtyři hafani a může se vyrazit. Čeká nás tisíc kilometrů přes Německo až do Francie, krátké přespání v autě pod Alpami, protože ve Francii většina kempů zavírá už v šest večer.

Mallorka za všechny prachy

Nemůžu si pomoci, ale letos je Mallorka ta nejtrapnější a nejmasovější destinace. Každý už na ní byl a levných letenek na ní už bylo tolik, že by je jeden pomalu musel přehazovat vidlemi. Letos jsem už jednou letenku měl a šťastně jsem se jí zbavil, ale podobná blbost mě o pár měsíců později napadla znovu. Naštěstí už mimo sezónu a jako výlet bez hotelu. Půjčení auta teď vyjde jen na necelé 2 € za den vůči nějakým 30-50 € v červenci.

Letadlo LaudaMotion po příletu na Mallorku

Španělsko mám rád, přesto se na jeho území vracím po více jak třech letech. Inu, časy a ceny letů z Česka jeho víkendovým návštěvám moc nepřejí a autem je to fakt daleko. Ani tato kombinace není nějak extra šikovná. V práci si na odpoledne beru home office. V pět odpoledne se balím a vyrážím na Florenc. Odtamtud mi v 18h jede Regiojet na Vídeň. Výjezd z Prahy je opravdu luxusní gurmánský zážitek s půlhodinovou kolonou u sjezdu na pražský okruh.

Ačkoliv máme půl hodiny zpoždění, těch pár nových cestujících v Brně nabíráme celých 20 minut. Do Vídně autobus přijíždím v 23h. To na první pohled vypadá jako fajn čas. Jenže z centra na letiště jede poslední vlak ve tři čtvrtě na dvanáct a Südtiroler Platz před hlavním nádražím, kde stavíme, ještě není ani na trase přímé linky S7. Chvilku váhám, jestli se nesvézt autobusem až na letiště (jede tam, ale jízdenka je s příplatkem dobré dvě stovky). Když vidím, že stevard v ruce má desky se jmény, tak radši běžím na nádraží. Slyšel jsem už zkazky o kontrolách u žlutých linek jedoucích na letiště, a asi budou pravda.

Jihlava, Třebíč, Jezdovice a Kamenice nad Lipou

Při příležitosti návštěvy známé na Moravě jsme si naplánovali pár zastávek cestou. Naší první zastávkou byla Jihlava. Přetrpěli jsme jízdu po tankodromu D1 právě procházející generální opravou a po necelých dvou hodinách jízdy byli v Jihlavě. Jihlava je statutární město kraje Vysočině. Na to, že v něm žije přes 50.000 obyvatel je o víkendu až překvapivě mrtvé. Na hlavním náměstí není ani noha kromě nás a čtyř psů. O cestě jsme předem napsali, tak Masarykovo náměstí určitě nevyklidili kvůli nám.

Kostel sv. Ignáce na Masarykově náměstí v Jihlavě

Srdce Jihlavy představuje Masarykovo náměstí, okolo nějž jsou všechny významné jihlavské památky. Na náměstí se nachází Kostel sv. Ignáce, radnice, mariánský sloup a dvě kašny. Pár set metrů z náměstí je vzdálený Kostel sv. Jakub většího. Část jeho exteriéru momentálně prochází rekonstrukcí. Uvnitř se nachází zdobný oltář. Mimo mše je ho možné obdivovat pouze přes sklo ve dveřích. Z protější strany náměstí se dostanete k Bráně Matky Boží. Jedině z pěti středověkých městských bran, která se v Jihlavě zachovala. Cestou k ní minete i Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Bohužel ho lze pouze obdivovat stejným způsobem jako v případě předchozí kostela.

Ze SOOSu do Františkových Lázní

Během cesty za příbuznými jsme se zastavili v SOOSu. Jedná se o národní přírodní rezervaci umístěnou na sever od Františkových Lázní. Název pochází z chebského německého dialektu a znamená "močál".

Dorazili jsme tam dopoledne a na parkovišti už nebylo místo. Museli jsme zaparkovat na panelech s bordelech v areálu úzkorozchodné trati Kateřina. V informační centru jsme si koupili po 90 Kč lístek a vyrazili jsme s hafany na procházku po dřevěných chodníčcích. Počasí s námi laškovalo. Nejdřív slunečno a jen, co jsme se dostali na chodníček, tak se zatáhlo.

 

 

Minivýlet za orlojem do Kryštofova údolí

V srpnu jsme při cestě do Liberce podnikli minivýlet do Kryštofova údolí. Kryštofovo údolí je vesnička 8 kilometrů západně od Liberce, která je vklíněna mezi Ještědsko-kozákovské hřbety. Jsou pro ní typické břidlicí vykládané štíty domů.

Mimo jiné se v ní nachází první český vesnický orloj. Byl dokončený 20. září 2008. Spouští se každou hodinu. Je to jeden ze tří orlojů v Česku (další jsou v Praze a Olomouci). Orloj stoji hned vedle silnice. Parkoviště je umístěno na plácku těsně za ním. U parkoviště je i socha čůrajícího pejska. Vedle orloje je krámek s keramikou a stánek se suvenýry.

S hafany k Mumlavskému vodopádu

V sobotu jsme využili krásného počasí a sebrali naše psy a vyrazili jsme do Krkonoš na výlet. Našim cílem se stal Mumlavský vodopád. Ten je necelých 10 metrů vysoký a nachází se 2 kilometry od Harrachova v ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Jeho název pochází z německého murmeln (mumlat).

Max s Ťapkou u Mumlavského vodopádu

Cesta z Prahy po D10 byla až na několik dopravních omezení poklidná. Horší to bylo až po sjezdu z ní na Jablonec a napojení se silnici vedoucí k Harrachovu. Tam se v současné době nachází několikero dopravních omezení, kde se doprava dokonce pohybuje kyvadlově a je regulována semaforem. První na vás čeká hned v Jablonci.