V létě si všímám, že linka Ryanairu Košice-Praha se má počínaje listopadem létat v neděli večer. Při poklesu ceny na 17 euro si naplánujeme podzimní víkend v Tatrách. Tam vlakem a zpátky letadlem.
Bereme noční spoj EN443 z Prahy do Humenného v pátek v 22:05. To slibuje krásných 8,5 hodiny ve vlaku. Do Popradu máme dojet v 6:41. Trochu se rozšoupneme a bereme jen dvojlůžkové kupé. Objednáváme přes Slováky, protože je to značně levnější jak s ČD. Vychází to na 36 € na osobu. V ceně je i snídaně.
V rámci příprav váháme nad tím, jestli vzít dopředu i lanovku na Lomnický štít. Ale jednak nevíme, kdy tam dráhy dojedou a taky nevíme, jaké bude počasí. Sebejistotu ani nenavodí předpověď tři dny dopředu slibující polojasno až skoro zataženo. Tak to necháváme koňovi. K tomu zjistíme, že v sobotu od 8:15 začíná výluka železnice mezi Popradem a Starým Smokovcem, kterou jsme chtěli využít o trochu později.
Pátek
V pátek večer se chvíli po půl deváté ocitáme na hlavním nádraží a hledáme náš vlak. Je přistaven k páté koleji. Pro oba dva z nás je to velká premiéra. Ještě jsme nikdy předtím nočním vlakem od ČD nejeli. Jako prvničky ani nevíme, jak zavřít dveře kupé, jak sundat stoleček nebo kudy se leze na palandu. Ta divná skříň se ukáže být průchod do druhého kupé. Voda teče, povlečení je čisté. Jen ty postele jsou už pro metr osmdesát dlouhého člověka trochu krátké. Ve vlaku jsem naspal asi šest hodin. Mohlo to ale být horší. Snoubenka si na nic nestěžovala a spala skoro až do příjezdu.
Sobota
Do Popradu přijíždíme se zpožděním asi 20 minut. Avšak stále stíháme poslední vlak v 7:17 jedoucí ještě před začátkem výluky. Protože obloha nad Tatrami je zcela jasná, rozhodujeme se jet zkusit své štěstí do Tatranské Lomnice. V aplikaci Ideme vlakom na něj kupuji jízdenku (1,5 €). Trať se klikatí a nabízí úchvatné výhledy na velehory. Ve Starém Smokovci máme pauzu a čekáme na přípojné vlaky. Pak se vlak otáčí a jede na druhou stranu. Po necelé hodině jsme v našem cíli.
 |
Tatranská elektrická železnice
|
Jako první jdeme hned na pokladnu zkusit koupit lístky na Lomnický štít. Máme štěstí, k dispozici jsou už dva na 9:00. Přímo z pokladny máme nařízeno předbíhat ve frontě, abychom to stihli. Lanovka na Skalnaté pleso, odkud to na Lomnický štít vyjíždí, začíná jezdit v 8:30 a nahoru to trvá něco pod půl hodiny. Normálně je doporučené jet nahoru s časovou rezervou jedné hodiny. Lanovka na Lomnický štít je nemalá investice. V současnosti stojí 67 € a dvě další eura jako depozit za čipovou kartu, kterou si pípáte turnikety na lanovkách.
 |
Lanovka č.1
|
 |
Lanovka č. 2
|
Obloha je stále krásně modrá. První je sedačková lanovka do stanice Štart. Tam se přestupuje na kabinkovou lanovku na Skalnaté pleso. Na něm se přestupuje do finální červené kabinky na Lomnický štít. Kapacitu má přibližně 15 lidí. Jezdí na ní jen jedna kabinka střídavě nahoru a dolů. Jízda jedním směrem trvá cca 10 minut. V té naší je tak 10 lidí.
 |
Lanovka č. 3
|
 |
Lomnický štít
|
Nahoře nás uvítá sníh a vítr. Pobyt nahoře je limitovaný na 50 minut a dostanete i kartičku s číslem vaší jízdy dolů. Viditelnost je excelentní a vrcholky Tater jsou vidět ve své plné kráse. Avšak údolí mezi Malými Tatrami svírá inverze.
 |
| Polsko |
 |
Skalnaté pleso v mezistanici
|
 |
Nečekal jsem, že Tatry budou až tak barevné
|
Po sjetí dolů si dáváme bryndzové pirohy, kupujeme pár suvenýrů a chytáme polední vlak do Starého Smokovce. Zdejší vlaky mi spíš připomínají tramvaje. Jen víc hrkají a jedou pomaleji, což je celkem škoda. Ve Smokovci přestupujeme na další tramvaj na Štrbské pleso. Vůči našim předchozím jízdám, tahle tramvaj je natřískaná až po střechu. Cesta nám z bodu A do bodu C trvá skoro hodinu. Bývali bychom si dali i pauzu ve Smokovci, jen teď na podzim tu sluníčko miří za obzor už ve čtyři a my si chceme ještě v klidu obejít Štrbské pleso. To má dneska svou hladinu jako jedno velké zrcadlo.
 |
Přestup ve Starém Smokovci
|
 |
Jedno velké zrcadlo...
|
 |
Nízké Tatry
|
Ubytováni jsme v Penzionu Furkotka. Za 50 € na noc máme obrovský pokoj včetně pohovky s televizí. Voní to ještě novotou. Jen škoda toho soft produktu. V rezervaci kupodivu nebyla konečná cena a městská daň se platila zvlášť (na EU zvláštní) a nabídli nám snídani za 10 euro (a to myslím na osobu).
Večer po Štrbském plesu chodíme a fakt tu není co dělat. Jen jíst nebo pít. Večeři si dáváme v Reštaurácii u Lenky, kde si dáváme halušky a vepřo-knedlo-zelo s tajemným slovenským názvem obsahujícím kapustu. Až doma zjišťujeme, že kapusta znamená česky zelí. Tato restaurace je plná a evidentně do ní chodí i domácí.
Neděle
Ráno se jdeme podívat na Jezírka lásky. Marketing mají dobrý, ale samotné jezírka nic moc. Obloha je stále krásně modrá a hladina Štrbského plesa opět jako zrcadlo. V 10:02 nás čeká zubačka (čili Tatranská ozubnicová železnice) do Štrby. Tato horská železnice vás během 5 kilometrů, anecelých 20 minut dopraví z nadmořské výšky 1350 m.n.m. do 895 m.n.m. při maximálním klesání 15%.
 |
Jezírka lásky
|
 |
Ranní Štrbské pleso
|
 |
Tatranská ozubnicová železnice
|
 |
Tu červenou jsem vůbec nečekal. V Tatrách na ni ale narazíte na každém kroku.
|
Tady čekáme pár minut na rychlík do Košic. Přijíždí o 5 minut později a do cíle jich ještě pár minut nabere. Trochu jsme se rozšoupli a v těhlech východních končinách jsme si preventivně po euru připlatili za rezervaci sedaček. Podle jízdního řádu nás čeká 1 hodina 36 minut jízdy do Košic. Nakonec jsme nemuseli, vlak byl poloprázdný. Při úseku do Popradu se ještě kocháme výhledem na Tatry. Dvacet třicet kilometrů za Popradem se noříme do mlhy, která vydrží skoro až do Košic.
 |
Rozloučení s Tatrami
|
 |
Za Popradem na nás čeká hodina mlhy
|
Do Košic dojíždíme ve čtvrt na dvě. Překvapí nás, že vstupujeme de facto do obchodního centra s Lidlem v přízemí. Z obchoďáku jdeme pěšky do centra. Je to jen něco kolem kilometru. Nadchne nás pohled na Jakobův palác a o něco později Dóm svätej Alžbety. Na ten si vyšlápnu 160 schodů. První část je značně úzká, jedna z nejužších, jaké jsem kdy u věží viděl. A tady bez signalizace. Z 59 metrů je hezký výhled na celé Košice.
 |
V Košicích by chtěl žít každý...
|
 |
| Jakobův palác |
 |
Dóm sv. Alžbety
|
 |
Oběd v Staromestské pivárni
|
 |
Pastýřská kuřecí kapsa plněná bryndzou
|
Místo na oběd dlouze hledáme. Všude jen hamburgery, pizza nebo vietnamské restaurace. Kotvíme až v Staromestské pivárni. Jídlo fajn, ceny na neděli obstojné. Pak si doprohlédneme centrum a prozkoukáme i místní Aupark. Výtečný dezert si dáváme v kavárně Aida. Kolem čtvrté na půlku náměstí padne mlha hustá jako mléko. Kolem šesté už je naštěstí pryč a nám nic nebrání v 19:28 se vydat autobusem na letiště. Jsme tam za necelou půl hodinu. Letiště je to nevelké a celkem plné. Sice moc letů denně nemá, avšak let do Prahy v 22:35 následuje o 10 minut později i let do Londýna. Duty free tu je takové čudné a mezi jeho položky patří Esíčka, Fidorky nebo Kávenky. Boarduje se se zpožděním. Let je z většiny plný. Do Prahy se přilétá o 17 minut později.
 |
Věneček v kavárně Aida
|
 |
Mlha úřaduje
|
 |
| Aupark |
 |
Zvláštní sortiment v duty free aneb je libo fidorku?
|
Kolik to stálo?
Noční vlak Praha-Poprad ... 36 eur
Vlak Poprad-Tatranská Lomnica ... 1,5 €
Lanovka na Lomnický štít ... 67 €
Vlak Tatranská Lomnica-Štrbské Pleso ... 2 €
Penzion na Štrbském Plese ... 50 €
Vlak Štrbské Pleso-Štrba ... 1 €
Vlak do Košic vč. místenky ... 7 €
Výstup na věž katedrály v Košicích ... 3 €
Autobus na letiště ... 1 €
Rynair Košice-Praha ... 17 eur
