Do termálů a na vánoční trhy do Budapešti

Aby se jen neřeklo, že dávám jen šílené komba, na třetí listopadový víkend jsem vzal usedlou letenku Praha-Budapešť. Všichni kolem básnili, jak jsou zdejší lázně úžasné, tak je letím vyzkoušet.

Budapešť

V sobotu jsem v osm dopoledne vstávám konečně jako civilizovaný člověk, posnídám a před obědem se vydávám na letiště. V 12:10 mi to odlétá z Ruzyně. Když se proplétám k té správně bráně, potkám tam malého humanoidního robůtka, kterým se letiště snaží stát světové. Anglicky umí bravurně, česky hůře.

Robot v Praze

Co říct o letu s Ryanairem? Byl to jejich standard. Nástup autobusem, výstup po ploše. Pasová kontrola nebyla potřeba. U informací jsem hned za 1650 HUF zakoupil 24 hodinový lístek na MHD. Při výstupu se mě nějaká pomladší Američenka z Minneapolis ptá, jak se dostat do centra. Ačkoliv nejsem místní, tak to v pohodě zvládnu a beru ji s sebou. Během těchto dnů cestu komplikuje renovace modré linky metra. Ač se to zdá jakkoliv bizarní, celá linka je během víkendů uzavřená a jezdí jen v denních hodinách během všedních dnů. Takže z autobusové linky 200E nenásledoval přestup na metro, ale na náhradní autobusovou dopravu.

Nástup v Praze hezky postaru

Trošku mě tu rozesmutněl Revolut. Ano, je víkend a už jsem tento měsíc vyčerpal svůj bezplatný limit pro výběry. Navzdory tomu jsem čekal lepší kurz, než 8,35 Kč za 100 forintů (cca +3 %). To mít v týdnu čas, jsem mohl dojít do Exchange.cz s o 5 haléřů výhodnějším kurzem. Není to moc, jen nechápu, proč bývá vybírání z bankomatu dražší, než směnu u přepážky ve směnárně. Vždyť tam musí platit lidi, energie a nájem.

Szabadság híd

Svůj miniaturní batoh odkládám na hostelu, kde platím hotově 10 €. Jdu na Deák Ferenc tér, místo setkání s kamarádem, který když byla akce na letenky do Budapešti byl vždycky offline, a tak ho minuly a hotel si nerezervoval s možností storna. Proto dorazil už dopoledne autobusem po 6 1/2 hodiny jízdy.

Katedrála sv. Štěpána s rozestavěnými trhy

Jdeme kolem maďarského ruského kola k Bazilice svatého Štěpána. Přepadne nás hlad. Hledáme něco místního, všechno se pohybuje od 3000 HUF, snahy vzdáváme u Jack's Burger. Bylo to celkem fajn, ale každý týden to nemusím. Kamarád celou dobu vypráví o místních trzích. Jdeme se k nimi podívat. Tam mají úžasně vypadající jídla, o to s horšími ceny. Svařák tu začíná na 900 HUF (bílý obvykle 1600 HUF), klobása bez ničeho 2000 HUF a nějaké jídlo na talířku od 4000 HUF. Na Maďarsko jsou to pěkné pálky. Jíte to ještě venku na mrazu, a když není místo u stolečků, tak ve stoje.

Vánoční výzdoba

Jídlo na vánočních trzích

Budapešťský hrad

Pak se jdeme podívat na Budínský hrad (Budavári Palota). Dá se tam vyjet i lanovkou, ale my volíme pěší chůzi (lanovka není v MHD a má vlastní ne zrovna nízké jízdné). Od Budínského hradu je fajn výhled na celé město. Poté se přesouváme k Rybářské baště (Halászbástya) a Matyášově chrámu (Mátyás Templom). Rybářská baště nabízí další zajímavé pohledy na město. Jsou tu už nainstalované turnikety. Asi příprava na budoucí vybírání vstupného.

Rybářská bašta

Parlament za Dunajem

Zastavujeme se v hostelu pro ručník a plavky a vydáváme se linkou metra č. 1 k Termálním Széchenyi (čti "sécheni"). Slyším tu až podezřele moc španělštiny. Za 5100 HUF beru vstupenku se zamykací skříňkou. Z venkovních bazénků se výrazně páří. Ještě aby ne. Vodu mají přes 30 stupňů a venku téměř mrzne (kolem 6 stupňů). Dojít jen v plavkách k vodě je vážně arktický zážitek. Nějak tak to vypadá na venkovních bazéncích na Islandu.  Naopak ve vodě uvnitř je už příjemně.

Lázně Széchenyi

Tip: Po 19:00 je levnější vstupné. Pokud nejste válecí typ, rozhodně vám ty tři hodiny do zavíračky budou stačit.

Lázně Széchenyi

V budově naproti od převlékáren jsou další termální bazénky, tentokrát už kryté. Je v nich rozmezí teplot mezi 20 až 38 stupni. Kamarád si lebedí v teplých, já spíš ve studených. V 21:30 všechny pískáním vyženou z vody. Já jsem takový flegmatik, že kdybych nedostal nápovědu, nevšímám si toho, protože to určitě není na mě.

Noční Budapešť

Vánoční stromek na trzích

Večer jsem na hostelu potkal další obrovskou skupinku Španělů, tentokrát puberťáků. Ani jsem netušil, jak moc mezi nimi může být populární toto město. Ráno se setkáváme u metra na Margit híd (Markétina ostrova). Kamarád trochu mešká, tak fotím východ slunce nad Dunajem. Následně se přesouváme H5kou k Aquincu, pozůstatkům římského města. Ty tu jsou odkryté až relativně nedávno. Nicméně internet trošku kecal, že se v zimě při příhodném počasí otevírají vykopávky. Po deváté tu nikdo není a zdejší muzeum velikosti větší kůlny otevírají až v deset. Jdeme tak aspoň nakoupit do blízkého hypermarketu a vracíme se zpět do centra.

Ranní Dunaj od Markétina ostrova

Aquincum

V poledne nás čeká prohlídka maďarského parlamentu (Országház). Jsme tu o hodinu dříve. Já jsem za to radši. Ta maďarská MHD na mě působí těžko předvídatelným dojmem. Procházím okolí a fotím. Uvnitř panuje chaotická atmosféra a tvoří se zcela nepřehledná fronta. Termíny se rotují po 15 minutách a vždy po dvou jazykových skupinách. Vstupenky si můžete koupit dopředu za 2450 HUF nebo za 2400 HUF na místě. O prohlídky bývá velký zájem, tak je lepší si lístky dopředu zakoupit. Nicméně na místě je výběr z více časů a jazyků prohlídek.

Parlament čili Országház

Prohlídka začíná nejdříve 15 minutovým bezpečnostním screeningem. Velké předměty vám zdarma uloží do úschovny. Následně se jde po mohutně zdobeném schodišti do prvního patra. Průvodkyně s vámi komunikuje skrz zařízení, které vypadá jako audioprůvodce, ale je to vysílačka. Bez ní ji vůbec neuslyšíte, protože mluví velmi tiše. Bohužel, zvuk je plný šumu a interferencí, že jsem jí rozuměl sotva každé druhé slovo. Následně procházíte dlouhou chodbou až k mohutně zdobené vstupní hale, která se otevírá jen za výjimečných událostech. Za ní, pod kopulí, jsou vystavené uherské korunovační klenoty. To je také jediné místo, kde se nesmí fotit. Pak se jde podívat na historický sál maďarského parlamentu a to je taky konec prohlídky.

Uvnitř parlamentu

Uvnitř parlamentu II.

Uvnitř parlamentu III.

Tip: Nevyhazujte vstupenku. Maďaři jsou magoři a před výstupem si s ní musíte pípnout u turniketu!

Parlament II.

Přímo v parlamentu si pak narychlo dávám gulášovou polévku za 900 HUF. Vzhledem ke zdejším cenám se mi to zdá jako celkem fajn nabídka. A konečně je to něco maďarského. Loučím se s kamarádem a jdu na metro. Tam musím koupit nový lístek. Mému do skončila platnost asi 10 minut po nástupu. V mincích tolik nemám (530 HUF) a první automat nebere bankovky, tak čekám, až se uvolní druhý okupovaný skupinkou Rusů.

Než si ho zakoupím, zmizí zdejší regulovčík. Na každé stanici metra je u vchodu a východu aspoň jeden člověk, který kontroluje lístky. I v tramvajích dost často chodí revizoři. Taková přezaměstnanost se jen tak nevidí. Celkem by mě zajímalo, jestli vědí, že jejich práce je naprosto zbytečná. Regulovčíka se tedy nemůžu zeptat, co mám udělat s těmi dvěma částmi lístku, co mi vypadly z automatu. Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkal. Kupoval jsem přestupní lístek. Na těch dvou kouscích je anglicky napsáno, že jsou platné jen spolu a musí být označené. Tipuji a označuji jen první z nich.

O stanici později vystupuji a přestupuji na náhradní dopravu za M3. Tam pokračuji v hledání informací na internetu. Vypadá to, že přestupní lístek není přestupní lístek, ale jsou to vlastně jen dva lístky pro dvě jízdy hned po sobě. Blbost na entou. Další lístek neoznačuji, protože na té uzavřené přestupní stanici jsem další turnikety neviděl (chyba - podle dodatečných informací se musí lístek označit i při přestupu a nějaké automaty na to tam podle všeho budou). Na Köbanya-Kispest vystupuji a přestupuji na autobus 200E jedoucí na letiště. Opět, další blbost s lístky - do tohoto autobusu se může nastoupit jen předními dveřmi po předložení platného lístku. Celkem mě ti Maďaři už lezou krkem tou podezíravostí.

Odletová tabule

Na letišti se podívám, jestli mi to letí z Terminálu 2A nebo 2B. Ryanair létá z 2B. Jdu hned k branám a zodpovědně můžu říct, že delší frontu na bezpečnostní kontrolu jsem letos ještě neviděl. Táhne se přes celou odletovou halu. Trošku je podezírám, že ji vytvořili schválně, aby aspoň pár turistů donutili si koupit fast-track. Zkysnu v ní 20 minut. Dost lidí si tu i zouvá boty. To já ale tradičně bojkotuji a nikdo mě k tomu nakonec ani nenutí. Prolétnu duty free a do odletu zbývá už jen 1 hodina. Zde, na budapešťském letišti, odlety Ryanairu zobrazují jen 45 minut před odletem. Super, pár minut na to už podle boarding passu zavírají bránu. Pod displejem sním svou svačinu, počkám na číslovku a upaluji na druhý konec letiště. Cestou z foodcourtu míjím salónek MasterCard, kde píšou, že všechny zahraniční karty MasterCard World mají bezplatný vstup. Škoda, že jsem to nevěděl o čtvrt hodiny dřív. Teď už to opravdu nemám význam.

Budapešťské letiště

Gate 12, odkud to letí, je ten největší lowcost, který překonává i Berlín Schönfeld. Jde se k ní, stejně jako k několika dalším, přes nástupní most, do provizorní stavby na ploše. Pod tou si představte takovou větší stodolu se spoustou plotů a prakticky bez žádných sedátek. Teplo je tu sprosté slovo. Pipka u priority nepípne boarding pass, ačkoliv v okolí nikdo jiný není. Inu, Maďarsko. Boarding se děje přes koridor na letištní ploše. Jedna skupinka vystupující z letadla, musí za řetízkem počkat, až projdeme my.

Gate 12

Letadlo je v Praze podle leteckého řádu (17:30), tak rychlo na stodevatenáctku a domů. Zatímco já vybaluji, kamarád přijíždí na Moravu. Když jdu spát, přijíždí na Florenc. Je lepší autobus nebo letadlo? Pokud koupíte letenky jako já za 878 Kč nebo méně, zcela určitě letadlo. Pokud. ne, nebo se bojíte létání jako můj kolega, co nejde ani na visuté lanovky, jasně vítězí autobus.

Sbohem, Maďarsko!

Orientační náklady:
Letenka ... 878 Kč
Hostel ... 10 €
Vstupné do lázní ... 5100 HUF
Vstupné do parlamentu .... 2450 HUF
Celodenní lístek na MHD ... 1650 HUF