středa 21. února 2018

Brno není pouhá zatáčka mezi Prahou a Vídní

Praha a Brno jsou dvě největší česká města. Bylo mi 30 let a už jsem byl v Bangkoku a Tokiu, ale v Brně ještě ne. Akční jízdenky od Flixbusu za 25 Kč jedna cesta mě přesvědčily o tom, že je na čase to změnit. Avšak jako Pražák jsem z toho měl trošku obavy (ačkoliv ke mně nejede metro ani tramvaj). 


Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně

Po naší nejdelší a nejstarší dálnici D1 opravdu nejezdím rád. Drncá to na ní, ať se pérování snaží sebevíc. Místo toho, abych vnímal jízdu po našem struhadle, měl jsem jiné starosti, neboť jsem si prohlédl nejnovější zprávy - hurikán Irma sílí a ve středu zasáhne vnitrozemí USA. Mimo jiné i největší americké letiště Atlanta. Hned bylo o zábavu postaráno.

Za pár minut otevírali infolinku u Pelikána (sobota 10:00 - 13:00), netrvá dlouho a už ji vytáčím. U Pelikána samozřejmě nic neví, volám proto na Deltu do Německa. Mám štěstí, nemluví na mě německy a LTE, pomocí kterého volám přes Skype ani jednou nespadne. Tu dálnici pokryli fakt dobře. Paní na lince mi však pomoci nemůže, to může prý jen můj agent. Už alespoň vím, že rerouting pro můj let možný je. Stačí když o něj Pelikán požádá. Volám proto znovu k tomu ptákovi s pro ně překvapivou novinkou. Ještě než dorazím do Brna, volají nazpátky a domlouvám si let přes Amsterdam. Výsledkem je, že v Limě budu o celého půl dne dříve a mám zajímavější routing. Nebojte, tak jednoduché to nakonec nebylo. To bych nebyl já :-D

Flixbus se s D1 popral bez větších obtíží a do Brna doráží jen s lehkým čtvrthodinovým zpožděním. Vyklápí mě na autobusáku kousek od Hlavního nádraží v samotném centru města. Na to svézt se šalinou jsem v tom chaosu nenabral dost odvahy. Navíc je to odsud doslova kousek pěšky ke Katedrále sv. Petra a Pavla. Bylo skoro poledne a o slovo se hlásil žaludek. V okolí jsem nenašel žádnou rozumnou volbu, tak jsem skočil pro b-Smart do protějšího KFC (vím, mé tělo z toho pláče). Avšak, že jste to vy, tak z večera mám pro vás pár tipů, kde se pohodlně najíst v centru Brna. U Hlavního nádraží najdete na ulici nenápadná asijská bistra s jídly od 85 Kč. Sice v tom je glutamát, ale jednou to člověka nezabije. Nebo pokud máte to štěstí, že jste v Brně ve všední den v poledne, zajděte na Zelný trh do restaurace Špalíček, kde mají poslední meníčka za 94 Kč. Radost může zkazit jen to, že dávají pouze 100g porce masa.

Dům Modrá Hvězda

Prošel jsem přes Místodržitelskou zahradu a Denisovy sady, u Božích muk vychutnal vyhlídku na Brno a vystoupal až ke Katedrále sv. Petra a Pavla. Katedrála uvnitř je česká klasika. Barokní oltáře, pár vitráží, dřevěné lavice. Ničím neohromí ani nezarmoutí. Přes Šilingrovo náměstí kolem Měšťanského domu Modrá hvězda jsem se dostal na Husovu ulici, odkud jsem za pár kroků byl pod Špilberkem. Je na čase zdolat tento kopec a podívat se nahoru na hrad. Počasí zatím vychází perfektně. Je nádherný slunečný den.

Ta velká úzká budova uprostřed je AZ-Tower, nejvyšší mrakodrap v Česku

Na Špilberku mě uvítaly stavební práce, několik zavřených vchodů a akce Špilberk žije. Ta šla ruku v ruce s ukázkami dobových řemesel, krojovanými herci a běžně nepřístupnými prostory. Také to znamenalo vstupné ve výši 150 Kč. Což o to, bylo to levnější ne všechny okruhy dohromady, na druhou stranu normálně bych se spokojil možná jen s návštěvou dvora. Dneska byly v ceně všechny výstavy, katakomby nebo přístup na věž. Za zmínku stojí třeba rekonstrukce středověkého jeřábu na lidský pohon nebo ukázky kování. Snad se Brňáci neurazí, v samotném Špilberku toho moc historického nezůstalo. Nejvíc se mi líbila výstava o historii Brna s dobovými exponáty. Moderní umění nebo vězeňská expozice už byly slabší. Výhled na Brno z věže je taky pěkný, od hradeb ale taky. Z různých důvěrně známých českých rychlých trhových občerstvení mě zaujala tekutá zmrzlina, kterou jsem ještě neznal. Za 50 kaček jsem dostal do kelímku trochu načechraného vanilkového krému. 

Špilberk
Špilberk podruhé
Výhled ze Špilberku

Po Špilberku následovala tour po brněnských kostelech. V rychlém sledu jsem navštívil kostel Jana Ámose Komenského, sv. Tomáše, sv. Jakuba a sv. Michala. U kostela sv. Tomáše se nachází jedna z novodobých dominant města - socha Markraběte Jošta Lucemberského. Pod toho když se postavíte, vypadá to, že se díváte zespodu na pánské přirození. Netuším, jestli se jedná o záměr, avšak skvěle se doplňuje s orlojem ve tvaru černého falusu na náměstí Svobody. Ten každý den v 11 hodin ejakuluje kovové kuličky. Prý se z něj dá i vyčíst čas, ale to se mně osobně nepodařilo. Příště bych se určitě zašel podívat do kostnice pod kostelem sv. Jakuba. Na fotkách vypadá zajímavě. Náměstí svobody je pěkné. Idylu akorát trochu hyzdí skrz něj projíždějící šaliny. Kromě orloje by pozornosti neměl uniknout Mariánský sloup ani Dům pánů z Lipé.

Růžový tank Davida Černého na Komenského náměstí
Brněnský orloj

V Bile na náměstí mi udělala radost akce na anglické rohlíky za 7,90 Kč. Jak to že mi tam umí číst myšlenky? V okolí se nachází brněnská Stará radnice se svojí vysokou gotickou zdobnou věží. Od ní to je, co by kamenem dohodil, k Zelnému trhu. Na něm stojí Kašna Parnas a v době má návštěvy tu vyhrávala pravá moravská cimbálovka. Bylo to příjemné zakončení dne.

Fotoreportáž zakončím už legendárním výjevem při pohledu z pod sochy Jošta Lucemburského u kostela sv. Tomáše

S Brnem jsem se rozloučil jedním kelímkem raného burčáku, který se už na začátku září dal okoštovat a prohlídkou Kostela sv. Máří Magdaleny. K autobusovému nádraží to bylo už jen kousek s kopce. Na druhý pohled působí stísněným a trošku špinavým dojmem. Flixbusu opět nesedělo info o číslu nástupiště. Autobus, co přijel, sice vypadal nově, ale jízda po D1 mu dávala fakt zabrat a chvílemi jsem si přidal, že sedím v staré škodovce nebo žigulíkovi. Přitom loni to cestou na Vídeň německým zeleným autobusem nebylo téměř cítit.

Náklady:
Zpáteční jízdenka s Flixbusem ... 50 Kč
Špilberk žije ... 150 Kč

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář :-)