Švýcarsku jsem se dlouho vyhýbal, když jsem si před Vánoci nadělil dárek - letenku do Basileje. Nebylo to jen tak, EasyJet mě nejdřív vypekl a automaticky hodil do košíku letenku na pátek až pondělí, ačkoliv vyhledávání bylo na pátek až neděli. Asertivní chat s podporou to po půl hodině napravil.
 |
| Kappelbrücke v Lucernu |
Pár týdnů před letem mi přišlo upozornění, že EasyJet posouvá nedělní odlet z Basileje o dvě hodiny dříve, což mě moc nepotěšilo, ale co už? Nenadělám s tím nic a znamená to o dvě hodiny na prohlídku města méně.
Na pátek si beru home-office a ve volných chvílích balím a přemýšlím nad tím, co jsem ještě zapomněl. Tentokrát si černého Petra vytáhl skládací batoh a lžička. V půl páté sedám na autobus a jedu na letiště. Tam se zastavuji ještě v Bille pro bagetu, aby byla večeře.
Do odletu zbývá jeden a půl hodiny. Mezitím pomáhám kamarádce s nákupem jednosměrné letenky do Bangkoku a koukám se na seriál, tak to utíká rychle. Na letišti je celkem zmatek a zdá se mi, že šetří a nezapnuli klimu. Je tu na mě vedro.
Letadlo EasyJetu odlétá na čas. Dokonce k němu i přistavili tunel. To se jim musí nechat. Na to, že je nemám rád kvůli rezervačnímu skoro pětistovkovému poplatku, tohle umí. Letadlo je plné takřka do posledního místečka. Nad Švýcarskem je zataženo, tak mi ani není líto, že nemám místo u okénka.
 |
| Easyjet uvnitř |
Přistáváme cca hodinu po vzlétnutí.
Euroairport v Basileji působí kompaktní, ale mírně zmateným dojmem. Ačkoliv se tzv. letí do Švýcarska, letiště stojí ve Francii a výstup je rozdělený na Francii a Švýcarsko, kde je i celnice.
 |
| U jsem ve Francii |
 |
| A mávnutím proutku ve Švýcarsku na francouzském území |
Naskočím do
autobusu č. 50 před halou. Za chvíli odjíždí. Do centra mu to trvá kolem půl hodiny. Jako správný Švýcar nekupuji žádný lístek. Permanentka na MHD po celou dobu pobytu je totiž součástí ubytování, a to včetně hostelů. Pro jízdu z letiště tak stačí jen ukázat potvrzení rezervace.
 |
| Bahnhof Basel SBB |
Vystupuji na konečné před
Bahnhof Basel SBB. Projdu nádražím, abych se dostal na druhou stranu tratě a za 10 minut jsem u hostelu. Není ani deset večer a už musím provádět pozdní check-out, což znamená vyťukat číselný kód na schránce, aby mi vypadl klíč od pokoje. Pozdní check-out také znamená, že dneska nedostanu
Mobility Pass a zítra přes den otevřenou recepci nepotkám jakbysmet. V pokoji povléknu postel a jdu spát.
 |
| Basilej vnoci |
Ráno vstávám v půl osmé, aby mi neujel autobus do
Lucernu. Ten odjíždí v 8:20 od nádraží. Na recepci nikdo nepracuje. Předtím zvládám i krátký nákup v Coopu. Chleba za padesát osmdesát korun, houska za dvacku, voda za třicet, šunka za sto korun. Ceny potěší. Je poznat, že jsem ve Švýcarsku.
 |
| Nevýrazné ráno v Basileji |
 |
| Basel Bahnhof SBB z rána |
Mým autobusovým dopravcem je Flixbus. Autobus se na zastávce objevuje už krátce po osmé, ale je to jen shoda náhod - linka, co také staví v Lucernu, má podobný čas příjezdu, ale není to ona. V rezervačním systému se nedá ani dohledat. Ten správný autobus přijíždí až o pár minut později. Autobus je v barvách Eurobusu s malým logem Flixbusu.
 |
| ... |
Venku je zataženo. Během dvě hodiny dvacet dlouhé cesty chvílemi i sprchne. Mezizastávku máme v
Curychu. V Lucernu mě uvítá inverzní oblačnost zlověstně věštící déšť. Přestala mi fungovat SIMka Surfroam na data. Kreditů má dost, ale nepřipojí se do sítě. Na stolečku na nádraží ji měním za MTX. Výměna pomáhá.
 |
| Bude pršet? |
Autobusové nádraží leží hned vedle vlakového a obojí leží na břehu
Lucernského jezera (Vierwaldstättersee), a to se nachází přímo v srdci města. Jen pár minut to je pěšky k slavnému
Kapellbrücke. Cestu nejvíc natáhnout semafory. Kapellbrücke je zastřešený zalomený most
přes řeku Reuss, shodou okolností také nejstarší dřevěný most až z roku 1333.
 |
| Vierwaldstättersee |
 |
Labuť a pět šedých trpaslíků mláďat |
Na březích Reusse se dopoledne koná trh. Projdu kolem nádherně zdobeného
Jesuitenkirche a dojdu ke zdejšímu druhému dřevěnému mostu jménem
Spreuerbrücke. Začíná pršet nebo spíš lít, tak mě ani neláká vydat se k Château Gütsch, jež se tyčí nad městem. Místo toho jdu k
Museggmauer, což jsou zbytky středověkého opevnění s několika věžemi. Přístupné jsou zdarma, jen je třeba počítat, že to je spousta schodů. S věží je pěkný pohled na město. Nejslavnější most se bohužel schovává za nespočtem jiných budov. Z věží doporučuji Hodinovou věž (Zytturm), v níž je řada hodinových strojků velikosti XXL.
 |
| Kappelbrücke... |
 |
| ...je ze dřeva... |
 |
| ...a po stranách má květiny |
 |
| Jesuitenkirche |
 |
| Spreuerbrücke |
 |
| ... |
 |
| Lucern svrchu Museggmauer |
 |
| Museggmauer |
Scházím dolů do města, déšť ustává. V něm jsem fascinován zdobnými vývěsními štíty domů a jejich malovanými fasádami v okolí
Weinmarketu, Kornmarktu a Mühlenplatzu. Pěšky se procházím po nábřeží k
Hofkirche St. Leodegar a představuji si, co bych asi viděl za kopce na druhé straně jezera, kdyby nebylo zataženo. Hofkirche má chudší výzdobu, ale o to zajímavější okolí.
 |
| Weinmarkt |
 |
| Nádherné vývěsní štíty |
 |
| Švýcarsko, to jsou také hodiny. |
Nedaleko leží slavná socha
Löwendenkmal (či srozumitelněji Lion Monument). Před jezírkem je vytesaný do skály velice smutný lev s bolestným výrazem, o kterém psal už Mark Twain. Má symbolizovat utrpení příslušníků Švýcarské gardy během francouzské revoluce, kdy byli pozabíjeni. Hned nad ním je vchod Gletschergarten Luzern, ledovcové zahrady, která má nabízet nádherný panoramatický pohled na město. Vzhled k zatažené obloze a vstupu (15 CHF) jsem si ji nechal ujít.
 |
| Vierwaldstättersee |
 |
| ... |
 |
| Löwendenkmal |
Jakmile se blížím zpět k břehu jezera, pozoruji, že se pomalinku jasní. Nad břehem už vidím tyčit se hory obalené v mracích. Než nastane můj odjezd zpět, už vypaluje sluníčko. Najít tu suvenýry je celkem těžké. Mají tu jednotnou kartelovou cenu 7,90 CHF za jednu keramickou magnetku. Zbývající čas trávím sezením na břehu řeky Reuss, pozorováním Kappelbrücke, labutí a kačen.
 |
| Vierwaldstättersee povstává z mlhy |
 |
| ... |
 |
| Jsou tu labutě. |
 |
| Vierwaldstättersee má jasno. |
V 18:10 odjíždí Flixbus směr Basilej. Přijíždí na chlup stejný autobus, co mě sem přivezl. Poznávám to podle pavouka na čelním skle. U Curychu spadne pár kapek, a to je tak vše. Mezitím pozoruji polojasnou oblohu, kde se oblaka barví teplými odstíny. V Basileji jsem pár minut po osmé.
 |
| Řidič měl své mouchy. Všem prohmatával batoh a prý jestli v něm nemáme sklo. Zatím nikdy jsem nic takového nezažil. |
Příznivé počasí se rozhoduji využít a vydávám se pěšky do historického centra na břeh Rýna. Tramvají nemůžu. Ještě nemám Mobility Pass. I tak je to jen kousek. Z
Wettsteinbrücke je vidět takřka celý historický
Basilej spolu s mrakodrapy v pozadí. Nedaleko leží zdejší načervenalá katedrála
Basler Münster. Je už zavřená. Za ní se ale nachází i teď přístupná vyhlídka na Rýn, odkud pozoruji západ slunce.
 |
| Basilej |
 |
| Poznávací znamení tramvají v Basileji je délka |
 |
| Basler Münster |
 |
| Vyhlídka se zapadajícím sluncem u katedrály |
Ráno si trošku přispím. Na recepci jsem po osmé a mám úspěch. Už tam konečně někdo je. Platí a vyžádám si
Mobility Pass. Pár metrů od hotelu čekám na tramvaj č. 15, nicméně ač ve Švýcarsku, nejede podle jízdního řádu. Po deseti minutách na to kašlu a jdu pěšky na nádraží. Tam už chytnu tramvaj.
Vystupuji u
Offene Kirche Elisabethen. Tentokrát už je otevřen, ale překvapuje mě zde množství lidí, co se zouvají a mají podivné bílé hábity. Radši do této mešity nejdu. Hned za ní je
Tinguely Brunnen (známá také jako Karnevalová fontána). Je to pár železných pohybujících se objektů. Od ní je vidět další už nefunkční kostel Barfuesserkirche, tentokrát předělaný na muzeum. Z náměstíčka
Barfüsserplatz pod ním je pěkný pohled na historický Basilej. Několik bloků od něj se nachází
Marktplatz, kterému vévodí červená budova historické radnice
Rathaus Basel-Stadt ze začátku 16. století, kterou zdejší lidé postavili na oslavu připojení k Švýcarské konfederaci.
 |
| Tinguely Brunnen |
 |
| Skryté a méně známé náměstí Barfüsserplatz |
 |
| ... |
 |
| Rathaus Basel-Stadt |
 |
| ... |
 |
| ... |
 |
| ... |
Po její prohlídce jsem se rozhodl popojet
tramvají do Německa. Zanedlouho přijíždí osmička. O víkendu jezdí jednou za 15 minut. Jak zjišťuji posléze, do Německa jezdí jen každá druhá a tato to není. Vystupuji tak na konečné Kleinhüningen a od ní jdu pěšky přístavem k
Dreiländerecku. Procházka přístavem představuje celkem bizarní podívanou. Doky, odstavené reznoucí vlaky a zarůstající koleje. K památníku Dreiländereck nejezdí žádný autobus, zřejmě tu také vládne taxikářská mafie. Dreiländereck představuje označení
trojmezí. Šíje, na které stojím, se nachází ve Švýcarsku. Přes Rýn vlevo se rozkládá Francie a přede mnou vpravo na stejném břehu, co stojí, se už rozkládá Německo. Rýn tu překlenuje
Most tří zemí (Passerelle des Trois Pays) vedoucí z Německa do Francie.
 |
| Přístav |
 |
| ... |
 |
| Most přes Rýn (Passerelle des Trois Pays). Vlevo je Francie, vpravo Německo a kolem mě a za mnou Švýcarsko. |
Vracím se zpátky do centra Basileje. Opět jdu ke katedrále, kde se opět kochám výhledem na Rýn. Vody je v něm fakt dost. Hned vedle katedrály se nachází areál bývalého kláštera s křížovými chodbami. Byla by škoda je vynechat. Jsou rovněž volně přístupné. Švýcarsko sice jídlem vytuneluje vaší peněženku, ale Basilej ani Lucern jí neudělají vstupným. Prakticky vše zajímavé je volně přístupné. K tomu dává Basilej permanentku k jízdě MHD zdarma.
 |
| Podhradí u katedrály |
 |
| ... |
 |
| ... |
 |
| Rýn |
 |
| Münsterplatz |
 |
| Basilejská katedrála (též Basel Münster) |
 |
| ... |
 |
| ... |
 |
| ... |
Blíží se poledne a je čas přemýšlet nad jízdou na Euroairport. Letí mi to ve tři. V okolí nádraží najdu jediné suvenýry, co jsem v Basileji zahlédl. Magnetky jsou opět po 7,90 CHF. Nastoupím do autobusu č. 50 a za půlhodinky jsem na letišti. Tam si dělám zbytečně starosti, kterým eskalátorem jet k branám. Ač je odletový terminál opět rozdělen na švýcarskou a francouzskou část, k branám jsou minimálně tři schodiště, to, které použijete, nemá vliv na to, kam se dostanete. Naopak nedoporučuji použít vchod z části u EasyJetu, tam je suverénně nejdelší fronta na security.
 |
| Odletová tabula |
 |
| Jedna z lepších možností, jak se dostat k branám. Pokud máte rádi fronty, jděte přes schody obrandované Easyjetem. |
Jen, co se dostanu za kontrolu, dozvídám se nemilou novinu - můj odlet bude opožděn o 45 minut. Letiště je malé a celkem nudné. Na dost místech není ani pohled na plochu, protože okna jsou zatažené bílými žaluziemi. Dolní část bran s nejvyššími čísly, které používá EasyJet, je slušná sardinkárna. Nedoporučuji tam být dřív, než je nezbytně nutné. Navíc je tam cítit cigaretový kouř z kuřáckých koutků, jelikož přímo odtamtud se do nich vchází.
 |
| ... |
Zpoždění se už neprotáhne, tak letadlo odlétá pouze s třičtvrtěhodinovou sekerou. Opět je obsazeno téměř do posledního místečka. Sedačky jsou nové, ztenčené. Sedí se na nich celkem dobře. Mezery mezi sedadly malé, ale ještě koleny nejsem zabořený přímo do sedadla před sebou. Sedadlo má zezadu kapsu.
 |
| Už poletíme. |
Pilot něco málo stáhne a přistává v Praze jen o 35 minut po plánu. Kupodivu se projdeme tunelem a žádné parkování v polích se nekoná. Zase se projdu terminálem, protože parkujeme snad v jeho nejvzdálenější části. I tak jsem doma před půl sedmou a tím končí další víkendový výlet.
Náklady:
Zpáteční letenka Praha-Basilej ..... cca 1300 Kč
Zpáteční jízdenka Basilej-Lucern ..... cca 550 Kč
Ubytování v Basileji na 2 noci ..... celkem 75 CHF (cca 1700 Kč)
