Píše se ještě hluboko rok 2018, když mi dává vědět jeden čtenář, že stránka letenkylevne.cz má další akci se slevovými kódy a kam že to poletím. "Pajplajnu" mám celkem plnou, proto nemůžu najít nic levného a smysluplného čistě přes víkend. Nakonec na mě vybafne diskontovaný jednodenní Londýn za necelé tři stovky. Jako bonus se podívám i na druhé největší české letiště a když to přiletí na čas, vyspím se ještě ve své posteli.
Přímo z letiště jezdí do Cambridge přímý vlak společnosti Greater Anglia. Jízdenka se dá pohodlně koupit on-line. Pokud jedete na přelomu roku, čím dřív si ji koupíte, tím lépe. Protože jsem váhal a čekal, zda Ryanair nezruší / nezmění lety, jsem pak musel koupit jízdenku se zvýšeným jízdným. K tomu tu je v procesu ještě jedna nečekaná zrada. Jak se dozvíte z e-mailu po zaplacení jízdenek, můžete si je vyzvednout z automatu pomocí alfanumerického kódu a KARTY, s kterou jste jízdenky zaplatili. S tím jsem se ještě věru nikdy nesetkal. Jenže já je platil pomocí virtuální platební karty, která jaksi do automatu zastrčit nejde. Proč jsem to udělal? Před půl rokem jsem s bankou řešil neautorizované platební transakce od britských železničních společností za bratru 600 liber.
Den odletu se blíží. V pátek večer kvůli tomu taky nikam nejdu. V sobotu vstávám ve čtyři ráno po necelých čtyřech hodinách spánku. Odpočatý jako vždy. Ve 4:57 totiž musí chytit autobus. Venku mě čeká zimní pohádka asi tři cenťáky sněhu. Na Prahu to už je hotová sněhová kalamita, ale i přesto jsem už chvíli po šesté na letišti. Udělám ještě malý nákup občerstvení v Bille a chvátám na Terminál 1. V 7:20 mi to letí. Na letišti opět zdražovali - půl litr piva už stojí baťovských 99 Kč (místo původních 95 Kč). Nástup opět začíná téměř až v době odletu a k letadlu se jede autobusem. Vyčkávám skoro až do poslední chvíle, protože jestli mě něco nebaví, tak zbytečné stání ve zbytečných frontách. I tak si v autobuse postojím déle, než by bylo zdrávo.
Letadlo je plné takřka do posledního místečka. Sedačková loterie mi přidělila uličku. Pospávám. Na Stansted přilétáme na čas. K pasové kontrole se přesouvám vláčkem. Ta jde kupodivu velmi rychle. V příletové hale si všímám všudypřítomných informačních cedulí o tom, že je provoz vlaků do Londýna přerušen. Prokoušu až do spodního patra a zjistím, že za to vlaky do Cambridge stále jezdí. Ještě musím vyzvednout své lístky. V automatu mi to nejde, tak musím k přepážce.
 |
| Vystupovat! |
 |
| Nádraží na letišti |
Vlak odjíždí po půl hodině čekání. Do Cambridge mu to trvá půl hodinu. To je méně než do Londýna, kam to trvá skoro hodinu. A dneska autobusem ještě mnohem déle. Vlak společnosti Greater Anglia je prostorný a čistý. Chvíli před tři čtvrtě na deset mě vyhazuje v Cambridge. Tam mě hned po výstupu z nádraží uvítá pravá nefalšovaná britská přeháňka.
 |
| Běžná ulice v Cambridge |
Do centra je to celkem kousek, tak tam jdu na socku pěšky. Po cestě je rozhodně na co se dívat, plno kostelů a pitoresktních domků v britském stylu. V centru na trhu na Market Square kupuji dva magnety. Když je chci zaplatit desetilibrovkou z mé poslední cesty do Anglie, dozvídám se, že platí už jen plastová a tu papírovou si musím dojít vyměnit do banky. Naštěstí tu mají banky otevřeno i v sobotu. Ale v první Virgin mě posílají k šípku, protože nedělají hotovost, v Lloyds a Metro Bank by mi velmi rádi a ochotně pomohli jen, kdybych byl jejich klientem. Štěstí mám až v Nat Westu, kam mě poslali z té předchozí. Tam jí během minuty vyměňují za její novější plastovou verzi.
 |
| Downing College |
 |
| Znamení v Emmanuel College |
Cambridge má v současnosti velikost jako Liberec s Jabloncem dohromady z toho je tam studentů asi jako lidí ve Val-Mezu. Žije to tam ale daleko víc než ve všech těch městech dohromady. První město tu založili Římané. Počátky moderního Cambrdige se avšak datují až od roku 1068, kdy tu Vilém I. Dobyvatel nechal postavit hrad na Castle Hill. Univerzitní tradice města sahá až do konce 13. století, kdy ve městě byla založena univerzita. Wikipedie tvrdí, že je ve městě 31 kolejí. Každá kolej má svůj vlastní kampus. Protože je to starobylá univerzita, většina z nich má unikátní středověký ráz a vypadá jak vystřižená z Harryho Pottera. Právě koleje jsou největší zajímavost celého města. Středověkých kostelů jinde uvidíte taky mraky.
 |
| Ulička v centru |
Na Market Square je taky nejznámější místní kostel Great St Mary's Church. Dovnitř se dostanete zdarma. Na věž za lidových 5 britských babek. Naproti němu se rozkládá jedna z nejznámějších zdejších kolejí. Je dosti slavná, proto si za vstup účtuje rovných 9 liber. Co by kamenem dohodil jsou bizarní hodiny The Corpus Clock, které jsou umístěné v přízemí na rohu jednoho z domů. Jeden pidižvík se tu prohání po zlatě dekorovaném kole.
 |
| Great St Mary's Church |
 |
| The Corpus Clock |
Dál pokračuji k řece Cam. Ano, Cam. Město se jmenuje po mostu přes tuto řeku. Přes řeku vedou dva slavné mosty Mathematical Bridge a Bridge of Sighs. Queens College byla uzavřena, tak mi musel stačit pohled na matematický most z asi 100 metrů vzdáleného mostu. Procházet se kolejemi je velmi uklidňující a příjemné. Vstup do většiny kolejí je možný a zdarma. U každého vstupu píší na informační tabuli, jestli je to povoleno, kdy a za jakých podmínek. Během zkouškového období bývají koleje uzavřeny. Já měl štěstí a velká část kolejí byla otevřená pro veřejnost.
 |
| Mathematical Bridge |
 |
| St. John's College vzadu |
Venku je tepleji než u nás, přesto se do mě časem dává zima a připojuje se k tomu i nepříjemný kašel. Ořezávám své plány a vydávám se na vlak o půl hodiny dřív, než jsem plánoval. Systém britských lístků na vlak je pro mě jedna nepřehledná džungle, tak se ještě na pokladně ptám, jestli na můj Off Peak Return mohu jet i vlakem od Cross Country v 16:11.
 |
| The Round Church |
 |
| St. John's College |
Turnikety jsou oproti ránu vypnuté a otevřené. Vlak Cross Country je ve srovnání s tím předchozím sardinkárna. Mezery mezi sedačkami jsou možná i menší než u Wizzairu. Na letiště jede také půlhodiny a díky tomu, že je poloprázdný se to v něm dá vydržet. Na letišti žádné turnikety nejsou v provozu jakbysmet.
Jelikož jsem tam vzorové dvě hodiny před odletem, bezpečností kontrola trvá sotva pár minut. A pasová se ve směru z Británie nedělá. Sedačky na Stanstedu od mé poslední návštěvy předělali. Nyní jsou v hlavní hale jen dřevěné děrované lavičky. Musí být fakt pohodlné. Naštěstí nepředělali zašívárnu ve směru na brány 40-59. Tam si lehnu na koženkové sedačky a dívám se na Narcos Mexico. Po návratu z Mexika už můžu.
Do letadla se nastupuje z brány č. 43. Poprvé vidím, že prioritní fronta je delší než ta normální. To je asi taková blbost jako luxus pro každého. Neprioritní frontu poté nechali dalších pár minut čekat, než vyvolení nastoupí do letadla. Já jsem to sledoval zpovzdálí z pohodlí sedačky a jen nad tím kroutil hlavou. Letadlo do Brna bylo plné jen z nějakých 80 %. Opět jsem měl uličku a prostřední sedadlo zůstalo prázdné. Svůj malý baťůžek jsem opět natruc dal do binu, protože zem je opět špinavá.
O pět minut dřív proti plánu dosedáme v Tuřanech. Z letadla se řítím jako jeden z prvních, protože vím, že na stihnutí autobusu MHD mám jen nějakých 20 minut a ještě někde musím sehnat lístek. Plus jsem doma chytře z peněženky vysypal všechny české drobné. Na pasové kontrole jsem jeden z prvních a během dvou minut se ocitám v příletové hale, kde už chybí jen ty povalující se křoviny z westernů, jak toto místo vypadá prázdně a opuštěně.
Abych našel autobus a automat na lístky, jsem se musel optat strážníka. Na informačních cedulích o autobusu nebo MHD nebylo ani slovo. Automat byl stejně jen na kovové mince, ale naštěstí o pár metrů dál byl otevřený obchod, v kterém měli i lístky. Na příletových a odletových tabulích smutně svítil jediný let, a to ten londýnský.
 |
| Opuštěné brněnské letiště |
V 22:37 měl jet noční autobus N89. Avšak protože je Brno Brnem, někdy kolem půl se dává do pohybu denní autobus E76, nabírá lidi a pět minut před plánovaným odjezdem toho nočního odjíždí. Ještě teď doma koukám do tamějšího jízdního řádu a oficiálně poslední denní autobus jel o 20 minut dřív. V autobusu hejká banda ožralů vtipy o Brně už v tuto časnou dobu. Autobus mě vyklopí před Hlavním nádražím. Jsem tu dřív, než jsem čekal. Jdu se na něj podívat, jestli ještě nejede nějaký vlak na Prahu. Není ani jedenáct večer a na odjezdové tabuli svítí jen několik zbývajících spojů a ten na Prahu tam očividně není.
Brněnské ulice jsou liduprázdné. Dojdu se podívat na černý falus, který tu nazývají orlojem, ačkoliv každý den v 11 tu sype kuličky, s kterými pak šmelí poctivci na
Aukru. Cestou slyším pár pěkně ostrých hospodských hádek, mezi těma pár lidmi venku, a stihne mě svádět i jedna pouliční děva stylem
"Matěji, ty děláš, že mě už neznáš?" "Nejsi Matěj? To nevadí. Pojď se trošku pobavit...."
 |
| Brno před půlnocí |
Podobně jako u vlaků z tohoto moravského ráje moc autobusových spojů na Prahu v noci nejede. Proto jsem čekal na Flixbus v 23:45. Ten měl už pro něj typické zpoždění. V aplikaci psali 10 minut, ale já věděl, že vzhledem k té tečce, která měla být autobus, že to bude aspoň 20 minut. Tak se taky stalo. Spoj byl poloprázdný, tak se v něm prima relaxovalo.
O půlnoci ještě měl naplánovaný odjezd na Florenc Regiojet a v 23:59 druhý Flixbus mířící na Mnichov s jedinou zastávkou v Praze na Zličíně. Na ten pozor. Je to taková past. Ze Zličína jede poslední noční autobus kolem druhé hodiny v noci (čili než tam dorazí) a další spoje jsou možné až ráno metrem. Další spoje z Brna na Prahu také odjíždí až ráno.
Konkurenční výhodou zelených oproti žlutým je takto pozdě v noci místo zastavení v Praze. Flixbus staví na Hlavním nádraží, zatímco Regiojet na Florenci. Už jste se ve tři ráno chtěli z Florence někdy někam dostat? Moc to nejde a pěšky musíte dojít k Masarykovu nádraží.
Náklady:
Letenka Praha-Stansted přes letenkylevne.cz ... 67 Kč
Jízdenka Stansted Airport-Cambridge a zpět ... 16 GBP
Letenka Stansted-Brno přes letenkylevne.cz ... 203 Kč
Brněnská MHD ... 25 Kč
Flixbus Brno-Praha ... 119 Kč
