středa 23. srpna 2017

Za 50 kaček by do Budějovic chtěl každý

Žít pořád dálkovými cestami se nedá, tak jsem využil nedávné akce Flixbusu na vnitrostátní jízdenky po 25 Kč a s kamarádem vyrazil na výlet do Českých Budějovic. V neděli jsme se v 8:15 setkali na autobusáku v Praze Florenci.


Číslo nástupiště mezitím Lukáš zjistil z displeje, protože z aplikace jsem ho nevyrazil. Na desátém nástupišti už autobus čekal a my jsme nastoupili dovnitř. Interiér uvnitř voněl novotou. V 8:30 jsme se podle jízdního řádu vydali na cestu. V autobusu byla místa obsazená do posledního. Měli jsme mezizastávku v Písku a v 11:00 jsme dorazili do Budějovic. Autobus posléze pokračoval s většinou osazenstva dále do Českého Krumlova.

Na Českých Budějovicích mě hned zaujalo autobusové nádraží. To je odlišné od všech, které jsem dosud viděl. Je to obchodní centrum, na jehož střeše jsou jednotlivá nástupiště. Opravdu zajímavé řešení šetřící místo. Čekal bych ho spíš v nějakém velkoměstě. Na nádraží / obchodním centru jsou placené záchody. Sice jen 5 Kč, ale stále je to placené a ty turnikety mě nějak uráží. Připadám si u nich jako dobytek jdoucí na porážku a úspěšně je už řadu let bojkotuji.

Historické centrum je v docházkové vzdálenosti z autobusového nádraží a není tam potřeba jezdit MHD. Beztak je v centru pěší zóna. Město bylo založeno Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 a dýchá tak skoro osmi staletími historie. Nepřekvapí, že hlavní náměstí se jmenuje Přemysla Otakara II. Vévodí mu uprostřed umístěná Samsonova kašna. Na náměstí poutají pozornost krásné a barevné historické domy, mezi nimiž vyčnívá budova radnice, dnešního magistrátu.

Náměstí Přemysla Otakara II. s kašnou a radnicí

Pár kroků z náměstí se nachází Katedrála sv. Mikoláše. Na rozdíl od většinu kostelů je uvnitř vedro a je tam cítit dřevo, laky a tmely po její nedávné rekonstrukci. Téměř s ní sousedí 71,9 metru vysoká Černá věž. Vede na ní 225 schodů a z jejího ochozu jdou přehlédnout celé Budějovice. V jejím případě platí další českobudějovická zvláštnost - 30 Kč vstupného se platí až nahoře po zdolání 225 schodů. Nahoře se také nachází malý obchůdek se suvenýry. Mimochodem jeden ze dvou, na které jsme tam narazili.

Katedrála sv. Mikoláše

Vyhlídka z Černé věže

Budějovice leží na soutoku Malše a Vltavy. K řekám se z náměstí dostanete během několika minut. Najdete tam Jihočeské muzeum. Když se vydáte po proudu po pobřežní promenádě a zahnete k slepému rameni, na jeho konci najdete Kostel Obětování Panny Marie a Motocyklové muzeum. Další zajímavou stavnou je Rabenštejnská věž.

Barevné domky v okolí Rabenštejnské věže

Z centra jsme se vydali k Budějovickému Budvaru, kde každý den v 14 hodin (v létě i v 11h) pořádají prohlídky pro veřejnost. Vstupné je akceptovatelných 120 Kč. Prohlídky se nekonají jen v češtině ale i v angličtině a němčině. Každá skupina má svého vlastního průvodce. Před začátkem prohlídky jsme každý vyfasovali slušivou reflexní oranžovou vestičku.

Centrála Budějovického Budvaru

Při prohlídce nám ukázali horu přepravek s prázdnými lahvemi, artézské studně a varnu, kterou právě čistili. Díky tomu aspoň v ní nebylo nepředstavitelné vedro jako normálně, když je v provozu. V Budvaru údajně jako jediní používali chmelové hlávky a nikoliv chmelové extrakty nebo granule jako všude jinde. Dále jsme pokračovali do sklepa, kde dozrává pivo. Tam nás čekala malá ochutnávka nefiltrovaného piva přímo ze sudů. Na závěr jsme prošli stáčírnou. Ta byla o víkendu taky mimo provoz, a hádejte, zrovna se čistilo.


Potom už byl čas si dát malou sváču a pomalu se centrem vydat k autobusáku. Avšak Flixbus mi tuto cestu ozvláštnil zprávou o plánovaném zpoždění 55 minut. SMSka byla špatnou lámanou češtinou, která mi spíš připomínala phishingové e-maily "drahoušek zákazník".

SMSku by líp nenapsal ani K. H. Mácha

Na autobusové nádraží jsme dorazili chvilku před 17:45, kdy nám to mělo odjíždět, abychom se ujistili, že se nejednalo o nějaký špatný vtip nebo chybu systému. Uvnitř jsme na světelné tabuli nenašli žádný Flixbus a slečna na informacích je ani neměla v systému. Číslo peronu jsem tedy nezjistil. Autobusové nádraží je sice docela malé a je na střeše, ale stále má 31 nástupišť a uprostřed je hala pro cestující, tak se z jednoho místa nedá přehlédnout celé, a hlídejte si je najednou všechny, když nevíte, které to bude.

Tak jsem z kapsy vylovil telefon a zavolal jsem si na zákaznickou linku. V e-mailu s jízdenkou jen německé číslo, na webu jsem našel i pražské. Vytáčím, ozve se mi uvítání v češtině, že jestli chci mluvit anglicky, ať zmáčknu jedničku, jinak ať vyčkám. Po chvilce se anglicky ozve, že mě za chvíli spojí s operátorem. Ukončím hovor, vytočím znovu, a to samé. Na angličtinu jsem sice neměl náladu, ale tak to zvládnu. Chvilku si povídám s operátorkou, vysvětluji ji situaci a sháním se po číslu nástupiště. K tomu mě potřebuje najít v systému. Sice nechápu proč, ale při hlasitém odposlechu ji diktuji číslo mé rezervace. Sdělí mi, že bohužel to není v systému. Jen, že by to mělo být nástupiště 8 až 10.

Dobře, na světelné tabuli svítí na desítce konkurence, tak tu můžu vyloučit. Čas se pomalu vleče, až nastává 18:40. Autobus samozřejmě nikde, až jeden zelený přijíždí. Bohužel teprve jede do Českého Krumlova. Po dalších pěti minutách čekání se autobus objevuje. Celkem hodinové zpoždění na pár kilometrech z Krumlova. Podle map Google žádná dopravní zácpa po cestě nebyla. Ostatní dopravci včetně Regiojetu na stejné trase jeli přesně. Nastupujeme. Uvnitř opravdu královské místo na nohy. Ještě víc než na spoji sem.

Informační tabule v Praze Florenci

Jízda poklidná, až na to, že řidič v Táboře neohlásí zastávku, v Benešově pro jistotu nestojí vůbec a pár kilometrů před napojením na D1 na půl hodiny uvízne v koloně, které by se v pohodě vyhnul, kdyby jel na čas. V Praze měl stavět na Roztylech a od nich taky abstrahoval. Poprvé a naposledy chrchlákem zahlásí až Praha Florenc. Na to, jak ten interiér vypadá nově, tak hlásič pamatuje ještě Franze Josefa. V Praze Florenci v 21:28 místo plánovaného příjezdu v 20:00. Zpoždění pouhých 88 minut. Holt, dobrý oddíl. To se musí nechat. Za 25 Kč za jednu jízdu to ještě ujde, ale za plnou cenu, která se pohybuje mezi 119 až 229 Kč, ani omylem.