úterý 1. srpna 2017

Vodotrysky v Petěrgofu a našlapané kilometry po Ermitáži (5. den)

Vstal jsem před osmou ráno, což si možná říkáte, tak bych chtěl vstávat taky, ale vzhledem k tomu, že jsem se vrátil dnes ve tři ráno ze zvedání mostů a v Petrohradě je o hodinu víc než v Praze, tak jsem měl ideální podmínky pro to, aby se ze mě stala chodící zombie. Tak brzo vstávám proto, abych byl ráno včas na otevření Dolního parku v Petěrgofu (Петергоф). Stejně jako nedaleký Petrohrad, si v roce 1711 nechal Peter I. Veliký postavit i Petěrgof. Inspirací mu bylo francouzské Versailles. Petěrgof je sice menší než jeho předloha, k dokonalosti ale dotahuje přilehlý park s více než 170 fontánami. Právě ty jsou součástí Dolního parku a mým dnešním cílem.


Petěrgof


Petěrgof se nachází ve stejném pásmu MHD jako Petrohrad a stačí mi na něj má dopravní karta ze včerejška. Podle průvodce k němu jezdí z mnoha stanic metra maršrutky, ale od jediné městský autobus (linky 200 a 210), a proto vyhrává stanice metra Avtovo. Tu mimochodem považuji za nejhezčí stanici petrohradského metra, kterou jsem měl tu čest na vlastní oči vidět. Nasedám do autobusu a čeká mě skoro hodinová jízda předměstími Petrohradu. Po hodině a půl od vyjití z hotelu vystupuji kousek od zámku.


Avtovo je jedna z nejzdobnějších stanic petrohradského metra


Zatím je slunečné počasí, ač celý dnešní den měl propršet. Nejdřív se zastavím v nedaleké Petropavlovské katedrále postavené v typicky ruském stylu. Do areálu zámku vstupuji kolem půl desáté. Uvítají mě brány Horního parku, který je přístupný všem zdarma. I z něj je cítit okázalost a velkolepost a návštěvník není ani ochuzený o fontány.

Petropavlovská katedrála, aktuálně v rekonstrukci

Petěrgof, Horní park (Upper Park)

Vchod do Dolního parku je umístěn na levé straně zámku. Zde se, na rozdíl od jiných míst, kde jsem v Rusku byl, nemusí online zakoupená vstupenka měnit za papírovou a je možné do parku vstoupit rovnou s z domova vytištěným QR kódem (vstupné 750 RUB). To mimochodem vřele doporučuji. Park je podle informací na místě otevřený už od 9 hodin, poklady se otevírají v 10 hodin a slavné spuštění fontán nastává v 11 hodin. Je něco po čtvrt na deset a už se u pokladen tvoří dlouhé fronty.

Petěrgof a jeho Velká kaskáda v Dolním parku

Zaberu místo pod Velkou kaskádou u Samsonovy fontány a čekám na spuštění. Mezitím kolem mě přibývají davy turistů s zřetelně převažujícími Asiaty. Počasí už není slunečné, naopak vypadá na déšť. Když se blíží jedenáctá, objeví se v mracích průrva a akorát na těch 5 minut slávy vysvitne slunko. Fontány se spouští každý den v 11 hodin. S jejich spuštěním je spojena úvodní show, kdy za tónů hudby začíná stříkat Samsonova fontána a za ní se postupně rozproudí celá Velká kaskáda. V Petěrgofu není jen toto místo s jednou fontánou, ale je jimi celý protkán. K tomu se nachází přímo u moře je možné k němu dojít až k molu. V celém areálu jsem nachodil pár kilometrů. Vyhnal mě až po poledni začínající déšť.

Samsonova fontána a Velká kaskáda pár minut po spuštění

Fontán tam mají víc

Daleko víc

Jsou tam i velká jezírka

Suvenýry uvnitř areálu jsou nehorázně předražené. Magnet za 300 rublů jsem fakt ještě nikdy nikde neviděl. Avšak naproti hlavnímu vchodu/východu se cestou k parkovišti autobusů nachází stánky se suvenýry s o mnohou lidovějšími cenami. Vřele se tam doporučuji zastavit. Tričko se tam dá pořídit už od 350 rublů. Horší je to s občerstvením, např. blin za 150 rublů. Jedna palačinka snad nezasytí ani modelku na dietě. Ale aspoň tam mají tradiční ruskou kuchyni.

Dobíhám autobus a mířím zpátky do Petrohradu. Zrovna si vychytám špičku, tak se to trochu vleče. Aspoň že během té doby přestává pršet. Skočím na hotel a vyrážím k Ermitáži (Эрмита́ж). Sice dnes mají zavřeno katedrály, ale Ermitáž je ve středu otevřena až do 21 hodin. Ermitáž je jedno z největších muzeí v Rusku. Sbírky byly založeny Kateřinou II. Velikou v roce 1764. Veřejnost k nim má přístup až od roku 1852. Kolekce má přes 3 miliony položek. Zajímavostí je největší sbírka obrazů na světe. Celý natěšený kupuji vstupenku za 700 rublů a vstupuji do areálu. Plocha na chození je podle mého ještě větší než v pařížském Louveru. Ermitáž nevyniká jen svými sbírkami, ale podle mě především nádhernými interiéry, které jsou podle mě ještě zajímavější než Rembrandtovy obrazy o pár místností vedle.

Ermitáž, Vstup do Zimního paláce
Ermitáž je tak trochu masová turistika. Naštěstí je obrovská a i takové množství lidí v ní není moc znát.
Tento šeřík je prý celý z porcelánu.
Jeden slavný automaton, který by se každou minutu měl hýbat, bohužel, je ale vypnutý. To ale nevadí tomu, aby kolem něj nebyl XXL dav.

 Mé nohy toho už za dnešek mají dost. Krokoměr v hodinkách mi ukazuje víc než 35.000 kroků a žaludek se začíná ozývat, že mu ten jeden blin fakt nestačil, tak po dvou hodinách, dvě hodiny před zavíračkou opouštím muzeum a vyrážím hledat něco k snědku. Bohužel, v okolí není nic rozumného, ani nerozumného, kromě jedné restaurace s nápisy komplet v azbuce a Burger Kingu. Tak končím v nezdravém fastfoodu na ještě nezdravější hamburger s hranolkami, a protože mají akce, objednávám s velkýma očima. Rovnou dva burgery po 99 rublech (necelých 40 Kč) a dvoje hranolky za 99 rublů jakybysmet (proč taky objednávat jedny za 89 rublů?). K tomu si beru malý nekonečný kelímek pití. V Rusku je fakt všechno velké, ten malý kelímek má objem minimálně tři deci. Nechci ani domyslet, jak u nich vypadá ten střední a velký. Posilněn nebo spíš silně přecpán se ještě vydávám si splnit jeden turistický rest - podívat se na slavnou sochu Bronzového jezdce. Venku se mi zdá už dost chladno a mikina by se mi už hodila.

Socha bronzového jezdce

Vrátím se na pokoj a trochu relaxuji, protože den zdaleka neskončil. Před půlnocí ještě vyrážím na Něvský prospekt a z něj na Ploščad Lenina. Odtud se jdu podívat na Auroru, výpalem, z níž se 7. listopadu 1917, odstartovala Velká říjnová socialistická revoluce. Trošku tradičně, celé okolí je mrtvé a nic nejede, dokonce nikde nejsou ani taxíky. Pěšky mířím ke stanici metra Gorkovskaya. Mám dost, z druhé bílé noci a zvedání mostu nic nebude. Zaléhám a usínám jako nemluvně.

Kotvící Aurora

Bilance dnešního dne: přes 42.000 kroků a podle Pebblu 38 km.

Bilance z krokoměru

Náklady:
Jízdné do Petěrgofu ..... 0 RUB (je ve stejném pásmu jako Petrohrad a stačí na něj běžné jízdenka)
Vstupné do Dolního parku v Petěrgofu ..... 750 RUB
Vstupné do Ermitáže  ..... 700 RUB



Aby vám neutekly mé další zážitky z cest, sledujte RSS kanál nebo mou Facebook stránku! Už v září mě čeká epická cesta do Peru, kde budu uhýbat indiánským nabroušeným kalkulačkám, až se mě budou snažit oškubat jako pravého amerického gringa.

Líbí se Vám mé cestopisy a rádi byste mě nějak podpořili? Na možnosti se podívejte zde. Nebojte, peníze nechci. Jednodušší je vypnout AdBlock a sem tam kliknout na banner, co Vás zaujme.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář :-)