Vstal jsem před osmou ráno, což si možná říkáte, tak bych chtěl vstávat taky, ale vzhledem k tomu, že jsem se vrátil dnes ve tři ráno ze zvedání mostů a v Petrohradě je o hodinu víc než v Praze, tak jsem měl ideální podmínky pro to, aby se ze mě stala chodící zombie. Tak brzo vstávám proto, abych byl ráno včas na otevření Dolního parku v Petěrgofu (Петергоф). Stejně jako nedaleký Petrohrad, si v roce 1711 nechal Peter I. Veliký postavit i Petěrgof. Inspirací mu bylo francouzské Versailles. Petěrgof je sice menší než jeho předloha, k dokonalosti ale dotahuje přilehlý park s více než 170 fontánami. Právě ty jsou součástí Dolního parku a mým dnešním cílem.
 |
| Petěrgof |
Petěrgof se nachází ve stejném pásmu MHD jako Petrohrad a stačí mi na něj má dopravní karta ze včerejška. Podle průvodce k němu jezdí z mnoha stanic metra maršrutky, ale od jediné městský autobus (linky 200 a 210), a proto vyhrává stanice metra Avtovo. Tu mimochodem považuji za nejhezčí stanici petrohradského metra, kterou jsem měl tu čest na vlastní oči vidět. Nasedám do autobusu a čeká mě skoro hodinová jízda předměstími Petrohradu. Po hodině a půl od vyjití z hotelu vystupuji kousek od zámku.
 |
| Avtovo je jedna z nejzdobnějších stanic petrohradského metra |
Zatím je slunečné počasí, ač celý dnešní den měl propršet. Nejdřív se zastavím v nedaleké Petropavlovské katedrále postavené v typicky ruském stylu. Do areálu zámku vstupuji kolem půl desáté. Uvítají mě brány Horního parku, který je přístupný všem zdarma. I z něj je cítit okázalost a velkolepost a návštěvník není ani ochuzený o fontány.
 |
| Petropavlovská katedrála, aktuálně v rekonstrukci |
 |
| Petěrgof, Horní park (Upper Park) |
Vchod do Dolního parku je umístěn na levé straně zámku. Zde se, na rozdíl od jiných míst, kde jsem v Rusku byl, nemusí online zakoupená vstupenka měnit za papírovou a je možné do parku vstoupit rovnou s z domova vytištěným QR kódem (vstupné 750 RUB). To mimochodem vřele doporučuji. Park je podle informací na místě otevřený už od 9 hodin, poklady se otevírají v 10 hodin a slavné spuštění fontán nastává v 11 hodin. Je něco po čtvrt na deset a už se u pokladen tvoří dlouhé fronty.
 |
| Petěrgof a jeho Velká kaskáda v Dolním parku |
Zaberu místo pod Velkou kaskádou u Samsonovy fontány a čekám na spuštění. Mezitím kolem mě přibývají davy turistů s zřetelně převažujícími Asiaty. Počasí už není slunečné, naopak vypadá na déšť. Když se blíží jedenáctá, objeví se v mracích průrva a akorát na těch 5 minut slávy vysvitne slunko. Fontány se spouští každý den v 11 hodin. S jejich spuštěním je spojena úvodní show, kdy za tónů hudby začíná stříkat Samsonova fontána a za ní se postupně rozproudí celá Velká kaskáda. V Petěrgofu není jen toto místo s jednou fontánou, ale je jimi celý protkán. K tomu se nachází přímo u moře je možné k němu dojít až k molu. V celém areálu jsem nachodil pár kilometrů. Vyhnal mě až po poledni začínající déšť.
 |
| Samsonova fontána a Velká kaskáda pár minut po spuštění |
 |
| Fontán tam mají víc |
 |
| Daleko víc |
 |
| Jsou tam i velká jezírka |
Suvenýry uvnitř areálu jsou nehorázně předražené. Magnet za 300 rublů jsem fakt ještě nikdy nikde neviděl. Avšak naproti hlavnímu vchodu/východu se cestou k parkovišti autobusů nachází stánky se suvenýry s o mnohou lidovějšími cenami. Vřele se tam doporučuji zastavit. Tričko se tam dá pořídit už od 350 rublů. Horší je to s občerstvením, např. blin za 150 rublů. Jedna palačinka snad nezasytí ani modelku na dietě. Ale aspoň tam mají tradiční ruskou kuchyni.
Dobíhám autobus a mířím zpátky do Petrohradu. Zrovna si vychytám špičku, tak se to trochu vleče. Aspoň že během té doby přestává pršet. Skočím na hotel a vyrážím k Ermitáži (Эрмита́ж). Sice dnes mají zavřeno katedrály, ale Ermitáž je ve středu otevřena až do 21 hodin. Ermitáž je jedno z největších muzeí v Rusku. Sbírky byly založeny Kateřinou II. Velikou v roce 1764. Veřejnost k nim má přístup až od roku 1852. Kolekce má přes 3 miliony položek. Zajímavostí je největší sbírka obrazů na světe. Celý natěšený kupuji vstupenku za 700 rublů a vstupuji do areálu. Plocha na chození je podle mého ještě větší než v pařížském Louveru. Ermitáž nevyniká jen svými sbírkami, ale podle mě především nádhernými interiéry, které jsou podle mě ještě zajímavější než Rembrandtovy obrazy o pár místností vedle.
 |
| Ermitáž, Vstup do Zimního paláce |
 |
| Ermitáž je tak trochu masová turistika. Naštěstí je obrovská a i takové množství lidí v ní není moc znát. |
 |
| Tento šeřík je prý celý z porcelánu. |
 |
| Jeden slavný automaton, který by se každou minutu měl hýbat, bohužel, je ale vypnutý. To ale nevadí tomu, aby kolem něj nebyl XXL dav. |
Mé nohy toho už za dnešek mají dost. Krokoměr v hodinkách mi ukazuje víc než 35.000 kroků a žaludek se začíná ozývat, že mu ten jeden blin fakt nestačil, tak po dvou hodinách, dvě hodiny před zavíračkou opouštím muzeum a vyrážím hledat něco k snědku. Bohužel, v okolí není nic rozumného, ani nerozumného, kromě jedné restaurace s nápisy komplet v azbuce a Burger Kingu. Tak končím v nezdravém fastfoodu na ještě nezdravější hamburger s hranolkami, a protože mají akce, objednávám s velkýma očima. Rovnou dva burgery po 99 rublech (necelých 40 Kč) a dvoje hranolky za 99 rublů jakybysmet (proč taky objednávat jedny za 89 rublů?). K tomu si beru malý nekonečný kelímek pití. V Rusku je fakt všechno velké, ten malý kelímek má objem minimálně tři deci. Nechci ani domyslet, jak u nich vypadá ten střední a velký. Posilněn nebo spíš silně přecpán se ještě vydávám si splnit jeden turistický rest - podívat se na slavnou sochu Bronzového jezdce. Venku se mi zdá už dost chladno a mikina by se mi už hodila.
 |
| Socha bronzového jezdce |
Vrátím se na pokoj a trochu relaxuji, protože den zdaleka neskončil. Před půlnocí ještě vyrážím na Něvský prospekt a z něj na Ploščad Lenina. Odtud se jdu podívat na Auroru, výpalem, z níž se 7. listopadu 1917, odstartovala Velká říjnová socialistická revoluce. Trošku tradičně, celé okolí je mrtvé a nic nejede, dokonce nikde nejsou ani taxíky. Pěšky mířím ke stanici metra Gorkovskaya. Mám dost, z druhé bílé noci a zvedání mostu nic nebude. Zaléhám a usínám jako nemluvně.
 |
| Kotvící Aurora |
Bilance dnešního dne: přes 42.000 kroků a podle Pebblu 38 km.
 |
| Bilance z krokoměru |
Náklady:
Jízdné do Petěrgofu ..... 0 RUB (je ve stejném pásmu jako Petrohrad a stačí na něj běžné jízdenka)
Vstupné do Dolního parku v Petěrgofu ..... 750 RUB
Vstupné do Ermitáže ..... 700 RUB
Aby vám neutekly mé další zážitky z cest, sledujte RSS kanál nebo mou Facebook stránku! Už v září mě čeká epická cesta do Peru, kde budu uhýbat indiánským nabroušeným kalkulačkám, až se mě budou snažit oškubat jako pravého amerického gringa.
Líbí se Vám mé cestopisy a rádi byste mě nějak podpořili? Na možnosti se podívejte zde. Nebojte, peníze nechci. Jednodušší je vypnout AdBlock a sem tam kliknout na banner, co Vás zaujme.