Loni na podzim jsem uviděli akci Ryanairu a říkám si "Hm, Charleroi, to bych se mohl podívat do Brugg, jezdím tam autobus flibco". Narychlo jsem zkontroloval weby a zjišťuji - 45 minut na přestup do autobusu, to by mohlo jít.
Po nákupu této letenky, která byla mimochodem první na letošní rok, minulý listopad ještě letím do Dublinu a při letu tam, letadlo mešká 90 minut. To trochu zneklidním. E-mailem se ptám flibca, co s tím - oni prý že to nevadí, můžu jet dalším autobusem. Ten ale jede až za 2 hodiny. Nebylo by zrovna příjemné ho zmeškat. Už teď očekávaný příjezd do ubytování byl na 22:30...
 |
| Place de Brugges v neděli odpoledne ve chvíli,kdy poprvé a naposledy vykouklo slunce. |
V sobotu odpoledne jsem sebral a vyrazil na Ruzyni (Havla psát nebudu, to by znělo fakt divně). Počasí fakt nic moc. V televizi varovali před silným nárazovým větrem s možným přesahem ve vichřici. Doma jsem ještě kontroloval web letiště a zatím se létá. Jen co se dostanu před barák, skropí mě náhodná dešťová přeháňka, a to jsem si vzal s sebou batoh zn. proteču během 5 minut.
Nicméně dorazím na letiště včas. Vystoupím pro u mě nezvyklého Terminálu 2. Naposledy jsem z něj letěl před 2 lety (od té doby už jen Terminál 1). A můžu říct, že T1 je můj oblíbenější. Má daleko rychlejší průchod k bráně - stačí naskenovat letenku s pasem a jde se k bráně a kontrola zavazadla je až u ní. Tady si naskenuji letenku, jdu do dlouhého hádku k bezpečnostním rámům a rentgenu, a poté až k bráně, kde už ale není žádná další kontrola.
 |
| Momentka z Letiště Václava Havla |
Nastupování začalo opět o 10 minut později, než mělo, a samozřejmě, v tomhle počasí se muselo jet k letadlu autobusem a soukat se v tom vichru po schodech. Let byl jinak celkem klidný. Jen jsem během něj nervózně kontroloval hodinky, co přestup.
Výstup z letadla byl možný až o 20 minut později než podle plánu. Já, řada 20, jsem si dalších 5 minut počkal na ostatní lidi a valím si to k autobusu. Naštěstí letiště Charleroi už znám. Jen mi to tam předělali a kompletně překopali část před terminálem, kterou obohatili o betony a vojenské stanové městečka. K autobusu tak dorážím s časovou rezervou necelých 10 minut.
Jízda autobusem flibca je poklidná, sedačky jsou pohodlné, tak místy usnu a nevnímám okolní potemnělou krajinu. Asi největší highlight v ní je u Bruselu barevně blikající chladící věž elektrárny. Autobusu to trvá do Brugg 2 hodiny a kousek. Cestou se ještě zastaví v Gentu. Je až k nevíře, kolik muziky je možné dostat za 5 €.
Do Brugg dorážím v 22:15. Autobus mě vyplivne před nádražím. Spouštím navigaci a už si to pěšky valím k ubytku. Určenou vzdálenost 1,3 km s časem 18 minut beru jako osobní výzvu. Ve Wroclawi budu potřebovat ujít ještě o něco větší vzdálenost za 15 minut.
Do hostelu dorážím v 22:30. Jen mě cestou zarazí několik rozkopaných ulic. Když už jsem v Bruggách a zítra odpoledne odjíždím, tak se jdu mrknout na večerně nasvícené centrum. Orientuji se podle kostelních věží, které ční nad okolní domy.
 |
| Noční Steenstraat v Bruggách |
 |
| Noční Sint-Salvatorskathedraal |
Domy hezké, opět převládá ten neomítnutý styl jako v Británii, jen jsou cihly jiné barvy. Centrum na mě působí mrtvolně prázdné. Nikde žádný otevřený obchůdek nebo hospůdka. Asi mám smůlu na špatnou část města. V hostelu se ještě peru se sprchou a jejím nepochopitelným systémem pouštění teplé vody. Nakonec se doberu k závěru - že sprcha vedle funguje zcela normálně.
Ráno si trochu přispím a vycházím vstříc ranním Bruggám. Je půl deváté a tam to je, jako kdyby chcípl pes. Nikde nikdo. Díky tomu mám nádherné fotky prázdného náměstí. Jen k tomu mohlo svítit slunko a nebýt nade mnou stříbrošedá neprostupná clona.
 |
| Úzké uličky plné typických cihlových domků |
 |
| Sint-Salvatorskathedraal přes den |
 |
| Půlka Brugg je rozkopaná |
Během půl hodiny projdu celou trasu vyznačenou v průvodci. Narazím i na vodní kanály a Bruggy mi svým způsobem začínají připomínat Amsterdam. I styl některých baráčků je podobný. Centrum jsem prošel, tak co teď?
 |
| Belfort s 83 metrů vysokou zvonicí |
Nevím proč, ale už se z toho pomalu stává rituál. V každém městě, které navštívím, dřív nebo později, skončím na nějaké věži, na kterou vyšplhám stovky schodů a dokonale se tím zničím. I v Bruggách se rozhoduji vrátit se na hlavní náměstí (Place De Brugges) a vyšplhat na jeho ústřední dominantu - Belfort (Bružskou zvonici). Je to dům s 83 metrů vysokou zvonicí, na kterou vede 366 schodů.
 |
| Výhled z Belfortu |
Musím uznat, výhled je z ní parádní. Lepší místo na pozorování Brugg z výšky nejde najít. K tomu se z ní každou čtvrt hodinu line jiná melodie zvonkohry. Na druhou stranu, vstupné na ní stojí 10 €. Sice se tomu snaží vznosně říkat muzeum, ale málo platné, těch pár zvonů a informačních cedulí, co umístili do mezipater, z toho muzeum neudělá.
Na vrchu, u vyhlídky, opravdu parádně foukalo. To musím uznat. Už předtím dole na náměstí jsem si předtím povšiml čerstvého větru, ale tady mi to lomcovalo i s foťákem a byl jsem rád, že jsem si s sebou přibalil čepici.
 |
| Hlavní nákupní třída Steenstraat |
Pak jsem bloumal kolem, našel jsem i malý Carrefour Express, tam si koupil nějakou malou svačinu, a můžu říct, že belgické ceny jsou parádní - 1,20 € za francouzský bílý chléb, který jsem jinde na západě kupoval ani ne za půlku...
 |
| Vodní kanál na řece Dijver |
Podél říčního kanálu se opět nechávám zavést zpět do centra až k Place de Burg. Na něm stojí výstavní Stadhuis (Radnice). Zvenku má svou šedou fasádu obsypanou desítkami soch. Samotná budova pochází z 14. století, ale většina soch byla zničena za francouzské revoluce. Ty, co na ní můžeme vidět nyní, pochází z 18. století.
 |
| Stadhuis na Place de Burg |
 |
| Stadhuis |
 |
| Stadhuis |
Za 4 € vstupného se můžu vypravit do patra. V něm se nachází nádherně zdobený sál s dřevěným vyřezávaným stropem. Stěny i strop jsou zdobené zlatem a malbami. V rámci vstupného je vstup naproti do Brugse Vrije. Expozice se skládá z jedné místnosti, v které je zdobný krb a několik obrazů.
Na mapě mě zaujalo Choco Story (muzeum čokolády). Došel jsem k němu podél kanálů, což byla i příjemná procházka. Muzeum na mě zvenku působilo jako čistě komerční atrakce, 2004 jako rok založení na důvěře opravdu nepřidalo. Progooglil jsem ho a zjistil jsem, že na 90% v něm uvnitř nevyrábí čokoládu, a tak jsem ušetřil 8 € na vstupném.
Odpoledne se už kvapem přibližovalo, tak jsem se vydal na nákup čokolády. Orientoval jsem se podle vůně. Čokoládovny Godiva i Neuhaus mě zklamaly - v jejich obchodech to nijak zvlášť nevoněla. V Leonidas to už bylo lepší, ale nakonec jsem nakoupil v Dumon Chocolatier umístěném v jednom 400 let starém domku kousek od Place de Brugges. Suverénně to tam nejvíc vonělo z celých Brugg.
 |
| Velikonoce se už kvapem blíží. |
Co se týče cen pralinek, tak se pohybovaly kolem 7 € za 250 gramovou krabičku. Leonidas je měl za 6,65 € za krabičku. Občas se našly i dražší výjimky. To mi připomíná, že se budu muset vypravit zkontrolovat cenu na pražské Hlavní nádraží, kde je také řetězec jedné prodejny belgické čokolády. Myslím, že to tam prodávají několikanásobně dráž.
 |
| Dumon Chocolatier |
Spokojený s nákupem jsem už hledal jen místo, kde bych si dal pravou horkou belgickou čokoládu. Člověk by řekl, že to v Belgii nebude tak těžké, ale v okolí hlavního náměstí ji měli jen v mekáči a Häagen Dazs (americký řetězec). To bylo jednak drahé a jednak taky nebylo belgické. Nakonec jsem si dal kelímek čokolády (3 €) v menší prodejně u říčního kanálu. Ta čokoláda mě trošku zklamala - do horké mléčně pěny mi vložili kus čokolády na špejli a zasypali to čokoládovými burizony. Chuťově podobnou nebo lepší čokoládu dostanu za půlku ceny např. i v Praze v kavárně Šlágr. Připravena je přesně stejným způsobem.
 |
| Je libo ekologické pivo? |
V nedalekém parku jsem pak poobědval svůj ranní nákup - veku a balíček šunky - chvíli se zastavil a pozoroval kachny pod vrbou na břehu a pak se vydal k autobusu.
Prošel jsem skrz vlakové nádraží. Tam jsem hajzlbábě do dlaně nasypal všechny mé eurocenty malé nominální hodnoty, které mi mají neustále tendenci z peněženky vypadávat - celkem 49 eurocentů, a jak jsem si později uvědomil i jeden thajský satang vypadající jako zašlý eurocent.
Našel jsem značku se zeleným nápisem "flibco", u kterých čekal hlouček lidí. Dvou čekajících Kanaďanek jsem pro jistotu optal, jestli taky čekají na autobus na Charleroi, protože u té značky nebylo moc bližších informací.
Autobus odjel načas a jednou zastavil v Gentu. Na Charleroi dorazil včas i díky tomu, že jsme neuvízli v žádné koloně. Jinak po dálnici se cesta neuvěřitelně vlekla. Snad nikde nejel víc než 100 km/h. Na druhou stranu jsem si aspoň díky tomu mohl vychutnat belgickou krajinu. Ta je plná luk, lesů, malých neomítnutých domečků a vodních kanálů. Není jich ale tolik jako v sousedním Holandsku.
Na letišti v Charleroi jsem měl čas 3,5 hodiny do odletu. Dostat se z něj v rozumném času do centra Charleroi se nedá a i kdyby, tak tam stejně není nic zajímavého. Na letišti je jen pár předražených duty free obchodů. Aspoň že ze sedaček u gatů se dá pozorovat celá letištní plocha.
Čekání jsem využil k surfování po internetu a chatování. U gatu jsem si i s pár lidmi popovídal. V letadle jsem seděl vedle dvou Mexičanek, tak jsem i procvičil španělštinu. Ta se v Peru bude hodit. Nevím, jestli mi chtěly udělat jen radost, ale má španělština je podle nich výborná a srozumitelná. To mě ale neslyšely mluvit minulé časy a podmínky.
Z letiště jsem jel do centra jako naprostá lama. Je vidět, že jsem od Terminálu 2 neodjížděl už hodně dlouho autobusem. Sice jsem při čekání měl plno času dojít i o zastávku vedle, ale já tam zůstal stát, a to ještě v hluchém místě bez dveří. Tak jsem pak dvacet minut balancoval u dveří, než autobus dojel k metru. Přitom stačilo tak málo. Dojít si pár set metrů k Terminálu 1, kde autobus 119 začíná a téměř nikdo nenastupuje. Davy přichází až na zastávce u schengenského Terminálu 2.
Náklady:
Zpáteční letenka Praha - Charleroi ... 1100 Kč
Autobus flibco Charleroi-Bruggy a zpět ... 10 €
Jednolůžkový pokoj ... 42,2 €
Vstupné na Belfort a do Stadhuis ... 14 €
250g voňavé belgické čokolády ... 7€
Zůstaňte naladěni, už za týden mě čeká Stockholm. Poprvé poletím s ČSA. Jsem zvědavý, jestli mi aspoň dají zdarma napít nebo to vážně bude servis a la Ryanair.