úterý 20. července 2021

Do Erfurtu jako za starých časů

Den po příletu z Tenerife mě budí budík ve čtyři ráno a v 6:26 odjíždím z pražského hlavního nádraží směr Drážďany. Světe, div se, ani nepotřebuji žádný test nebo příjezdový formulář. Skoro jako za starých časů. Stíhám to ještě 6. července před další změnou českých pravidel.

Jak jsem tušil, tento úterní ranní spoj EC 178 je totálně prázdný. Kupodivu na čas přijíždí do Drážďan. Ať jsem se snažil, jak jsem se snažil, e-shop ČD mi to prodal jen s přestupem na Neustadtu a ne na Hauptbahnhof. Tak z toho dělám přednost a té jeden a půl hodiny zde využívám. Na mapě mě  zaujal jeden kostel. Je to k němu půlhodinová procházka. Obloha je naštěstí zatažená a celkem chladno, tak nic nebrání rychlejšímu tempu. Garnisonkirche St. Martin byl postaven na konci 19. století jako součást vojenského areálu. Bývala v něm protestantská a katolická část. Dnes se využívá jen ta katolická



I na nádraží v Drážďanech se dají najít mozaiky z dob nedávno minulých.

ICE 1650
 

V 10:28 čekám na své ICE 1650 směr Frankfurt. Dneska to tak daleko nebude. I Erfurt by měl být na správném místě trati to, abych si užil maximální rychlosti. Vlak je celkem plný, ale naštěstí prakticky se nevyužívají místenky, takže místo k sezení si najdu raz dva. 

Víc to nejede... :(
 

V úseku mezi Drážďanami a Lipskem se jezdí konvenčními rychlostmi. Naopak úsek z Lipska do Erfurtu má konstrukční rychlost 300 km/h. S napětím očekávám, kdy to přijde, ale vlak se podle displejů stále nejede víc jak 214 km/h (GPS signál uvnitř ne a ne chytit). Aspoň že do Erfurt dorážím včas. Mám čtyři a čtvrt hodiny na jeho průzkum.

 

Uvnitř mostu je normální ulice.
 

Obloha je tajnosnubná a počasí se stále nemůže rozhodnout, jestli bude pršet nebo ne. Proto hned vyrážím ke zdejšímu landmarku č. 1, Krämerbrücke Erfurt. Jedná se o zdejší obestavěný most. Oproti očekávání není uprostřed zastřešený a můžete se projít i dole kolem jeho pilířů. Trápí mě hlad, a proto zapluji do nejbližší použitelné restaurace. Kupodivu musím popojít jen pár metrů a v centru si dávám meníčko za 8 € s obr porcí. 


Po obědě se začíná dělat teplo, tak ochutnávám i zdejší zmrzlinu. 1,5 € za kopeček je taky celkem lidovka. Mířím na zdejší Domplatz. Bohužel se tu připravuje pódium na promořování, tak zdejší panorama je nic moc. Vycházím si proto schody k Erfurter Domu a jdu se podívat do katedrály. Hned naproti ní je další velký kostel Sv. Severa.

Domplatz během přípravy festivalu
 

 

Vzadu za citadelou se nachází pevnost Zitadelle Petersberg, kde akorát teď probíhá zahrádkářský festival. Potěší výtah až na hradby, protože se udělalo jasno a o slovo se hlásí pokračující vlna veder. 


 Čas se pomalinku chýlí ke konci, tak se vracím k nádraží. Předním se svlažuji ledovým frappuccinem ode mě neoblíbeného řetězce a jdu čekat na peron na vlak. Je vidět, že české i německé železnice mají leccos společného. Např. zpoždění. Tak mají času dost a ICE přijíždí o 10 minut později. Ale já času nemám dost. Na přestup v Lipsku mám jen o 10 minut víc. Sice je to na jedné jízdence, ale fakt nerad bych něco takového řešil, když je to v 17:30 prakticky poslední dnešní spoj, kterým se z Lipska mohu dostat na Prahu. Přestup nakonec o prsa stíhám. IC do Drážďan je vlak nižší kategorie, přesto si frčí stošedesátkou jako nějaké Pendolino.

IC jede stejně rychle jako naše Pendolíno

Večeře z Lidlu
 

Další přestup mě čeká v Drážďanech, tentokrát na hlavním nádraží. Svých 40 minut na spoj ČD do Prahy využívám k nákupu večeře v nádražním Lidlu. ČD nezapřou svou reputaci a taky přijíždí o pár minut později. Do Prahy to naštěstí už o moc nenatáhnou, tak chvilku po desáté večer už doma odpočívám po návratu z výletu.

Na kolik to přišlo?
Včasná jízdenka do Erfurtu a zpátky ... 728 Kč
Oběd včetně pití ... 10 €
Zmrzlina ... 1,5 € / kopeček
Večeře ... cca 4 €