čtvrtek 13. září 2018

Lesk a bída Lucemburska

V Bruselu nebo Amsterdamu byl kdekdo. Stejně tak v takových Bruggách. Ale co takové Lucembursko? To je majstrštyk. Nic moc tam nelétá. Z Prahy tam po úmorných deseti nebo kolika hodinách jede jeden autobus denně. Proto jsem si tam zaletěl zkratkou přes Charleroi a pouze na jeden den bez noclehu.


Lucemburské hradby a opevnění

V neděli jsem si krásně přispal a vstával v nekřesťanských 2:40, abych stihl ranní odlet v 6:15. Inu, cestování je občas nutné přinášet oběti. O hodinu později už na I.P. Pavlova přestupuji na druhý noční autobus - č. 910, který jede až na letiště. Jezdí jednou za půl hodiny. Ve srovnání s Vídní jsme v Praze vyspělá země. Tam mezi půlnocí a pátou ráno jede na letiště jen jediný spoj. Na letišti jsem hodinu a půl před odletem. Není tam téměř ani noha. Billa samozřejmě ještě zavřená, tak se občerstvuji z vlastních zdrojů.

Nastupovat!

Nástup do letadla probíhá standardně autobusem. Mumraje u brány se tradičně nezúčastňuji a počkám si až na konec fronty. Stejně letím extrémně na lehko - jen s jednou malou koženou kabelou, kam se mi sotva vejde bageta a půllitrovka pití. Odlétáme se sekerou patnáct minut. Na Charleroi přilétáme se zpožděním jen pár minut. Zbývá mi tam 90 minut na přestup na autobus. Na tomto snad nejšerednějším letišti ze všech, kde jsem byl, je pěkná nuda strávit i půl hodiny. Zejména, když tam jste v průměru co půl roku.

Pro cestu jsem vybral shuttle bus od flibca, který jede až do Lucemburska. K jízdě mě inspiroval letošní výlet s kamarádkou, když jsem hledal, kam se dá vyrazit z Charleroi a není to Brusel nebo Charleroi, neboť zpáteční lístek do Bruselu už stál lidových 28,4 €. Dopravce flibco, který obsluhuje toto letiště, totiž prvních pár jízdenek prodává za 5 €, další za 10 € a "zbytek" za normální ceny. V případě Bruselu 14,2 € za jeden směr. Mimoto po výletu s ní mi zbylo 8 € v kreditu u Flibca. Bylo na čase ho vyčerpat.

Flibco přijelo na čas a celé se natřískalo k prasknutí. Avšak nikdo v něm nestál. Cesta do Lucemburska s ním trvá tři hodiny. Ono to není tak daleko jako spíš, že ten shuttle má po trase fakt hodně zastávek a kvůli tomu ani nejede po dálnici, ale po staré státní silnici N4. Ta sice je většinu času dálničního typu, ale smí se po ní maximálně devadesát. A je to znát. Na druhou stranu jsou z ní krásné výhledy.

Gare Centrale

Do Lucemburska dorážím s čtvrthodinovým zpožděním. Flibco stáví na nástupišti č.17 před Gare Centrale. Od něj je to pěšky necelou půlhodinu až do centra. Tak je na čase zjistit, jaká je pravda. O Lucembursku se říká, že je extrémně drahé. Jak to ale je z pohledu turisty, co tam přijede na pár hodin nebo dní?

Kousek od Gare Centrale objevuji Carrefour Express. V něm jsou ceny víc než přijatelné. Půllitrovka limonády za 1 €, rozumně naceněné sušenky i bagety pod 4 €. Když si vzpomenu na bratislavské autobusové nádraží, zdají se mi víc než levné. Po malém nákupu pokračuji k ikonickému Pont Adolphe, na nějž shlíží z hodinové věže Musée de la Banque.

Pont Adolphe

Nevyberu si žádnou lepší odpočinkovou aktivitu, než tento most, který se tyčí přes 42 metrů hlubokým údolím, podejít. Výhledy na něj jsou sice pěkné, ale docela zarostlé. Plus příjemné teplo venku se najednou pro mě mění na kruté vedro, když šplhám zpátky nahoru.

Vlajky pod Monument de souvenir

Kolem Monument de souvenir lemovaném nespočtem vlajek se dostávám na pěší zónu. Je to tu překvapivě mrtvé. Jednak chybí velké turistické skupiny, jednak je většina obchodů zavřených protože je neděle. Taky se tu najde víc než nepodstatné procento nadobro zavřených obchodů i mírně se rozpadajících domů.

Place d'Armes s výraznou budovou kulturního centra Cercle Cité
Place Guillaume II

Klenoty pěší zóny jsou rozhodně Place d'Armes s výraznou budovou kulturního centra Cercle Cité a Place Guillaume II, kterému vévodí Hôtel de Ville (radnice). Od něj je to kousek k místní katedrále Notre-Dame (jak originální jméno...). Ta je postavená v pozdně gotickém slohu a její počátky sahají do začátku 17. století. Mě v ní nejvíc nadchly okenní vitráže. Z historického hlediska je největší zajímavostí, že v kryptě jsou pochované ostatky členů zdejší královské rodiny.

Katedrála Notre-Dame
Interiér

Nedaleko se nachází Palais Grand-Ducal, vévodský palác. Ten je ale v neděli zavřený a stojí před ním jen dvojice stráží. U něj se terén začíná svažovat a když po pravici minete Église Saint-Michel, rázem se ocitnete na hradbách. I díky nim je Lucemburk zapsaný na seznamu UNESCO. Je to úchvatný pohled. Snadno se ztratíte v labyrintu různých ochozů, cestiček a mostů. Dole pod nimi se rozkládá známý komplex Neumünster Abbey. Pro cestu z podhradí zpět nahoru je možné v Grundu použít i výtah. Dopraví vás zpět do horního města kousek od katedrály.

Palais Grand-Ducal
Neumünster Abbey pod hradbami
Souznění starého a nového

Můj čas se tu pomalu krátí. Zásoby z domova jsou pomalu pryč a dostávám hlad. Restaurace na pěší zóně jsem už laickým pohledem zhodnotil slovy "nemám na ně čas a ještě jsou drahé jako ty v centru Prahy". Na chvíli jsem zakotvil u McDonaldu, dal si hamburger za 1 €, po kterém mě na dlouhou dobu přešla chuť na jakékoliv jídlo. Pěšky jsem se vracel ke Gare Central. Cestou jsem v Kiosku objevil super nabídku - čtyři druhy Magna za 1 €. To běžně nekoupím ani u nás. U nádraží jsem zaskočil do Carrefour Expressu a koupil si s sebou jednu bagetu za 3,79 €.

Středověké uličky
Město kolem říčky Alzette

Návod jak přežít Lucembursko:
- po městě jsou rozmístěná pítka s vodou (např. Place d'Armes)
- ceny v obchodech jsou asi jako u nás v Žabce (Carrefour Express má příjemnější ceny než minimarket Kiosk)
- aktuálně mají v Kiosku akci se čtyři druhy Magna po 1 € (normálně 2,9  €).
- neplatí se žádné vstupné do kostelů ani na hradby
- veřejné toalety jsou zdarma
- kousek od hlavního nádraží se nachází Carrefour Express a Burger King)

Flibco zpět do Charleroi mělo jet v 17:35. Po příjezdu na letiště mi zbývá hodina dvacet pět do plánovaného odletu. Když se v uvedený čas nedostaví k nástupišti, začínám přemýšlet, jak se alternativně dostat do Prahy. Možnosti nejsou nic moc. Plyne pět deset minut a nic se neděje. Už se začínám smiřovat s tím, že si tu do 23h počkám na Regiojet do Prahy za třináct stovek. Jako první se po čtvrt hodině objeví Flibco směr Frankfurt. Pohledem na jízdní řád zjistím, že měl odjíždět ve stejný čas jako ten můj na Charleroi. Ten se objevuje o dalších pár minut později. Je nasazený starý autobus bez wifi s vytahanými síťkami a bez funkčních čtecích světel, ale aspoň klimatizace jede. V průběhu cesty nabírá rozvážnou jízdu jen a jen další zpoždění.

V Bastogne se ho jedna slečna ptá, jaký je aktuální čas příjezdu do Charleroi, že v 21:15 jí zavírají bránu. Docílila jedině toho, že řidič nabral další dvě minuty zpoždění kvůli rozhovoru s ní. Shuttle s famfárami na letiště doráží v 20:40 (tj. o 20 minut později) jen díky tomu, že nezajížděl na další dvě zastávky, kde asi nikdo nečekal. Koneckonců přijel poloprázdný. Ono taky poslední let z Charleroi odlétá v 21:55 a stihnout i ten je celkem vrtkavé.

Nabídka předražených pralinek v letištním duty free shopu

V hale s lítostí zjišťuji, že jediný pořádný obchod, pobočka čokoládovny Leonidas, je už od 20h zavřená, tak si jdu užít svůj fast-track. Jenže není tu skoro žádná fronta. I bez něj bych byl do deseti minut dávno za kontrolou. Projdu nesmyslně předraženým duty free shopem a jdu si sednout k bráně. Můj let do Prahy má odlet v 21:45. Bránu by měli zavírat půl hodiny před odletem. Přesto se ještě v půl desáté nic neděje a nástup se rozbíhá skoro až v době plánovaného odletu. Do Prahy doletím ve čtvrt na dvanáct. Výstup je opět autobusem, probíhám letištěm, abych stihl předposlední metro. Doma jsem po půl jedné ráno.

Letadlo při nástupu v Charleroi

Náklady:
- letenka Praha - Charleroi ... 1158 Kč
- dodatečně přikoupený fast-track ... 93 Kč
- jízdenka Charleroi - Luxembourg a zpět ... 10 €
- útrata na místě ... cca 15 € včetně suvenýrů