V Mnichově na mě čekalo překvapení, o kterém jsem při plánování cesty neměl nejmenší tušení. Město celé září žije Oktoberfestem (v překladu říjnový festival). Kdo by to byl řekl. Na této slavné pivní slavnosti jsem tudíž nesměl chybět.
 |
| Pivní stan na Oktoberfestu |
Letadlo Delta Airlines přistálo v Mnichově v 9:30 ráno podle plánu. Dvě noci bez pořádného spánku se na mě už pomalinku podepisují. Začínám se cítit jako po pořádném flámu. Deboarding probíhá chobotem, který nás trochu podvodem vede k autobusu. To jsem ještě nezažil. Na pasové kontrole nával, ale jaksi nikdo nešel k automatické bráně, tak jsem si dovolil všechny předběhnout. Veškerý získaný náskok jsem naopak ztratil u automatu na lístky. Pořád mi chtěl prodávat jen lístky na vlak a ne pro MHD. Než jsem zjistil, že musím stisknout logo dopravního podniku, mi trvalo déle, než bych si přál. Jen tak mimochodem celodenní lístek na všechna tři pásma mnichovské MHD stojí 12,3 eura. Jeden z nejdražších, které jsem kdy v Evropě kupoval.
Cesta do centra na mnichovské hlavní nádraží trvá hodinu. Na hlavním nádraží si dávám zavazadla do skříňky. Asi proto, že je Oktoberfest, skříňka stojí čtyři místo tří eur, která píšou na webu. U nádraží si za další čtyři eura dávám královsky velký kebab, protože pít se nemá nalačno. Scházím do přeplněného U-bahnu a jedu na Theresienwiesse. Tam se nechám unášet proudem k hlavnímu vstupu. Jen tak mimochodem, žádné vstupné se neplatí, a to ani v jednotlivých vstupech. Samotný Oktoberfest mi připomíná Matějskou pro dospělé. Jsou tam kolotoče, prodávají se perníková srdce, jen místo cukrové vaty tu pivo teče proudem. Na tuplák piva se chodí do jednotlivých pivních stanů, které mají své vlastní jméno a zděné stěny. Obvykle v nich hraje dechovka.
 |
| Pivní balaši |
 |
| Zvenku jsou pivní stany velmi zdobné |
 |
| Uvnitř jakbysmet |
 |
| A ačkoliv bylo sotva poledne, už jsou plné lidí. |
 |
| A pomalu také začíná vyhrávat dechovka. |
Ještě není ani poledne a jdu si dát pivo. Ale tuplák, to znamená litr piva (a pro letošek byla maximální cena stanovena na 11 euro za jeden). Já nejsem nijak velký pivař a normálně mi vypít i půllitr chvíli trvá. Nějak si neumím představit do sebe během hodiny kopnout litr zlatavého moku. Nakonec v jednom stanu mám štěstí a dávám si tam půllitru nějakého františkánského piva za 6,5 €. Celkem dobré, ale litr bych ho fakt nechtěl.
 |
| Je libo perníkové srdce? |
Později odpoledne se procházím centrem, minu zdejší slavnou Neues Rathaus (novou radnici) s orlojem a pěšky si to šinu k nádraží. Cestou zahučím podívat se do MediaMarktu, jestli tu nemají nějakou cenově rozumnou powerbanku. Za 10,99 € si tu jednu 8000 mAh kupuji. Vůči Peru a duty free shopům v Atlantě to je nákup snů.
 |
| Neues Rahaus |
Na nádraží si vyzvednu zavazadla a jdu zjistit, odkud mi to pojede na Prahu. Zřejmě kvůli svátku piva byly všechny autobusové jízdenky zcela mimo reality, tak jako nejrozumnější volba vyšla včasná jízdenka s Českými drahami za 375 Kč. Cesta vlakem trvá 5hodin 39 minut a České dráhy zkušeně dostály své pověsti a postupně nabraly půlhodinové zpoždění. Na Smíchově jsem jich už měl plné zuby a pro jistotu jsem vystoupil a raději šel čekat na autobus na zbytek cesty. Jinak vlak byl fakt pohodlnější než autobus a dokonce tam byla i funkční elektrická zásuvka. Asi protože jsem si koupil novou powerbanku.
 |
| Hauptbahnhof v Mnichově |
Na radu ze srazu fóra AkčníLetenky.com jsem si následně vystěžoval 3000 mil do programu FlyingBlue za mé příkoří s přebookováním letu do Amsterdamu. Každopádně za celý můj let Mnichov - Lima - Mnichov jsem získal pouhých 4017 mil. Sice ještě netuším, jestli je vůbec někdy na něco využiji, ale můžou se hodit.
Další části:
Chcete při cestování trošku ušetřit a zároveň podpořit psaní cestopisů? Rezervujte si ubytování přes Booking.com skrz můj doporučovací odkaz ještě dnes a získáte slevu 10 % ;-) Zbývají 4 místa (k 27.12.2017).
