Někdo jede o víkendu na Mácháč, někdo do belgického Gentu, kam jsme vyrazili my. Třeba poznamenat, že to přináší jisté nutné oběti. Let odlétá v neděli v 6:15 ráno, což znamená být na letišti o dvě hodiny dřív a značí hodně brzké ranní vstávání. Návrat na ruzyňské letiště v 23:15 slibuje aspoň šest hodin nerušeného spánku před začátkem pracovního dne.
 |
| Hrad Gravensteen v Gentu |
V sobotu večer jsem si chtěl pořádně zdřímnout, ale co čert nechtěl, do postele jsem se dostal až v jednu a stejně jsem nemohl zabrat. Budík mě z mého marného snažení vysvobodil už v 2:15 a po půl třetí jsem seděl v autobuse. Na I. P. Pavlova mě čekal přestup na bus č. 910 jedoucí na letiště. Kupodivu jede každých 20 minut. To je mnohem lepší skóre než např. autobusy na Maltě a jen o chlup horší než denní doprava v Sofii. O pár minut později přistoupila (ex)přítelkyně. Na letiště jsme dorazili předpisově ve čtvrt na pět. Na Ruzyni ani noha, skoro všechny obchody zavřené včetně Billy.
 |
| Dobré ráno z Prahy |
Dnešní let do Charleroi pro přítelkyni představuje třetí let v životě, tak je trochu, možná trochu více nervózní. U bezpečnostní kontroly vyžebráme plastový pytlík, aby do něj mohla vložit ke kontrole deodorant ve spreji. Oproti dřívějšku už tu sáčky nejsou na stolech volně k odebrání. Projdeme společně terminál a čekáme na odlet. Přítelkyně se vždycky rozzáří, když zahlédne nějaké letadlo.
Do letadla nastupuje klasicky autobusem a v letadle se usazujeme vedle sebe díky sedačkám koupeným ještě po 60 Kč / místo (nyní už je Ryanair prodává po 120 Kč). Let je klidný a já prakticky ihned usínám. Spánek je silnější než já. V Charleroi přistáváme za jasného počasí. Do odjezdu autobusu od flibca zbývá hodina. Letadlo nás vyklopilo u Terminálu 2. Pro mě velké překvapení, že něco takového tam vůbec existuje. Myslel jsem, že ta budova slouží jako kryté parkoviště. Ihned je to vítěz nejhnusnějšího a nejvíce improvizovaného terminálu, v kterém jsem kdy byl. K tomu navíc ta šaškárna s betony, vojáky a bílým stanem před hlavním vchodem do Terminálu 1. Suverénně se Charleroi pro mě stává nejodpornějším západním letištěm a možná vůbec.
 |
| Po přistání v Charleroi |
Mezitím se touláme po letišti a pozorujeme letadla a hned zjišťujeme, že jsme si na jednodenní výlet patrně vzali málo jídla. Čas se pomalu vleče a po hodině čekání jdeme na autobus. Zeleno-modrý autobus od flibca už na nás čeká. Podobně jako u Flixbusu, i tady to probíhá v duchu "Kdo dřív přijde, ten dřív a líp sedí." Nemáme žádný kufr, tak toho využíváme a nastupujeme mezi prvními.
 |
| Pozorování letiště v Charleroi |
Původně jsme ani nechtěli do Gentu. Jenže, když jsme rezervovali letenky, ještě nebyly dostupné jízdenky od flibca na jaro. Čekali na zveřejnění letního letového řádu. Ačkoliv jsme si nahrání nových jízdenek všimli se zpožděním jen jednoho dne,přesto pro tuto neděli už cena zpátečních jízdenek do Bruselu vyšplhala na 28 € (čili jen o něco méně než letenka). Proto jsme místo toho vybrali Gent. Koupit jízdenky sem taky nebylo nic snadného, protože flibco neumožňuje koupit jednodenní zpáteční jízdenku nikam jinam než do Bruselu a ještě o tom informuje jako tatar (>> tipy jak kupovat jízdenky u flibca). Rezervaci jsem rozdělil, pětieurovky zmizly, nenachal si to líbit, mluvil s podporou a dostal 8 € zpátky na zákaznický účet ve formě kreditů.
 |
| První minuty v Gentu |
V půl dvanácté jsme vystupovali do sluncem prohřátého Gentu. Přitom jen pár minut po nástupu do autobusu se v Charleroi spustilo boží dopuštění a slejvák s menší přestávkami vydržel až sem. Díky informacím z internetu jsme věděli, že jednorázový lístek stojí nekřesťanské 3 €, avšak celodenní pouhých 6 €. Pod nádražím Gent-Sint-Pieters na tramvajové zastávce u automatu jsme asi vypadali jako neohrožení místní harcovníci, že se nás rovnou dvě skupinky turistů ptali na něco kolem lístků. Nastoupili jsme do jedničky a vydali se do centra.
 |
| Tramvaje v centru... |
Pokud máte dost času nebo extra spoříte, můžete se sem vydat od nádraží pěšky. Je to asi 25 minut, tramvaj se stejně na pár minut někde zasekne a už u nádraží najdete zajímavou architekturu. Zavítat můžete i do samotné historické budovy nádraží, kde jsou pod stropem pěkné malby. Tramvají jsme to tam zvládli za nějakých 15 minut i s jedním nekonečným čekáním na rozjezd. Vystoupili jsme před Chrámem sv. Mikuláše (Sint-Niklaaskerk). Pohled je to úchvatný a hodně nezvyklý. V tom největším centru si genťané nechali jezdit tramvaje. Asi jako by nám jezdily skrz Pražský hrad. Vlevo vás uvítá Korenmarkt (hlavní náměstí), před vámi se tyčí Sint-Niklaaskerk a z boku se rýsují vysoké věže Het Belfort van Gent a Sint-Baafskathedraal.
 |
| Plácek před Chrámem sv. Mikuláše |
Nejdřív jsme zavítali do Sint-Niklaaskerk. Má opravdu vysoký strop a potěší, že v žádném z historicky cenných kostelů se v Gentu nevybírá vstupné. Posléze jsme prošli Korenmarktem, náměstím plném výstavných domů, kde snad v každém z nich je jedna ukrutně drahá restaurace (ceny levnějších jídel neklesají pod 15 €), a protože je neděle, jsou všechny ostatní obchody s výjimkou suvenýrů zavřené. Těch tu mimochodem taky není zrovna moc. Za celou dobu bych je spočítal na prstech jedné ruky.
 |
| Korenmarkt |
Kolem stánku s vaflemi jsme došli na menší náměstí Groetenmarkt. Tomu dominuje budova bývalých jatek Groot Vleeshuis a na samotném náměstíčku umělci vystavují své výrobky. Mimoto si tu můžete koupit tzv. gentské nosy. Takový velmi sladký a tvrdý kus želé s náplní. Dvanáct jich prodávají za 5 € a balíček je celkem dost těžší. Těžší, než bych tu za búra čekal.
 |
| Kupte si gentské nosy |
 |
| Gentské kanály |
Přes most se dostanete na náměstí Sint Veerleplein s hradem Gravensteen, jehož historie sahá až do konce 12. století. Na fotkách se zdá mnohem větší než je. Vzhledem k vstupnému ve výši 10 € jsme si na něj nechali zajít chuť. Na náměstí se nachází i infocentrum s bezplatnými mapkami a toaletou zdarma.
 |
| Gravensteen |
 |
| Jako správný hrad má i svůj vodní příkop, ačkoliv je jen z jedné strany |
Podobně jako Bruggy nebo mnohem slavnější Amsterdam je i centrum Gentu propleteno řadou kanálů. Po obědě v podobě malého kornoutu slavných belgických hranolek s cocktail salsou za 3,5 € jsme směřovali k slavným nábřežím Graslei a Korenlei, které jsou obklopené výstavními domy a na jejichž konci se nachází se nachází most Sint-Michielsbrug, zpoza nějž vyčnívá kostel Sint-Michielskerk. Ten jsem si nemohl nechat utéct. Kostel jsme obešli kolem dokola, ale našli jsme jen zatlučený vstup.
 |
| Nábřeží Graslei a Korenlei s Sint-Michielskerk v pozadí |
 |
| Sint-Michielskerk |
Z mostu vidíte v jedné přímce Sint-Niklaaskerk, Belfort i Katedrálu sv. Bavona. Belfort je vysoká věž zvonice. Ve zvýšeném přízemí se nyní nachází pokladna a megalomanská improvizovaná prodejna suvenýrů. Vstup na vyhlídku se spoustou schodů je zpoplatněn celými 8 €. Jaksi jsme si to nechali ujít. V okolí Belfortu jsou jediné prodejny suvenýrů, které jsme v celém centru Gentu objevili (magnety startují na 3 euro). Sint-Baafskatedraal o pár set metrů dále na mě udělala opravdu dojem. Už jsem viděl pěknou řádku katedrál. Tato zvenku není ničím výjimečná, to zajímavé se skrývá uvnitř. Výrazná gotická klenba, nádherné okenní vitráže a neskutečně zdobná kazatelna se sochou jabloně se zlatými jablky. V zadní části umístěnou kostru velryby jsem tam už vůbec nečekal.
 |
| Sint-Niklaaskerk s Belfortem |
 |
| Sint-Baafskatedraal |
 |
| Kostra v Sint-Baafskatedraal. V celé katedrále se nesmí fotografovat. Vzhledem k tomu, že to nikdo nedodržoval, tak jsem se přidal. |
Na Vrijdagmarktu jsme našli ještě v neděli otevřený Carrefour Express a doplnili zásoby. Jen zmrzlinu tam měli zoufale vyprodanou. Náměstí dominuje socha Jacoba van Artevelde, jeden ze symbolů města. Ještě jednou jsme se vrátili na Sint Veerleplein. Cestou jsem ochutnal belgickou vafli za 2,5 € a přítelkyně si dala zmrzlinu za 2 €. Jejími slovy o týden později, už jedla o mnohem lepší. Filozoficky jsem předtím rozjímal, jestli si za 6 € nedat vafli s jahodami. Ať jsem přemýšlel, jak jsem přemýšlel, stále jsem si to nedokázal ospravedlnit. To už radši čtvrt kila belgických pralinek.
 |
| Vrijdagmarkt se sochou Jakuba van Artevelde |
Přišla čtvrtá hodina a pomalinku nastával čas pomýšlet na návrat k autobusu, který pojede v 17:00. Vzhledem k tomu, že jsme si už vyzkoušeli, jak se zdejší tramvaje dokážou kousnout, nebylo rozumné to nechávat na poslední chvíli. Ve zbývajícím čase jsme zavítali do Citadel Parku kousek od nádraží. Jenže jen co jsme dosedli na lavičku, zatáhlo se, začaly burácet hromy a padat těžké dešťové kapky. Přeci jen nás ty ranní bouřky nakonec dohnaly.
 |
| Citadel Park s dešťovými mraky |
S deštníkem jsme se pěšky vydali k nádraží. Stačilo pár set metrů a unikly jsme pásu psího počasí a znovu nám i nad hlavami vysvitlo sluníčko. Díky této zacházce jsme si i prohlídli historickou budovu nádraží. Autobus od flibca kupodivu přijel přímo na čas, ačkoliv vyjíždí o hodinu dřív z Brugg. Vzhledem k tomu, že flibco nemá místenky a autobus sem nepřijíždí prázdný, zaujali jsme čelní místo ve frontě.
 |
| Malby na Nádraží Gent-Sint-Pieters |
Cestu autobusem zpátky jsme téměř celou prospali. Na letišti nás čekalo strávit další 3 hodiny. Z nebe naštěstí už ani nekáplo, ale zahnat tamější nudu to moc nepomáhalo. Prošli jsme se okolo letiště, navštívili všechny obchůdky v terminálu 1 a já udělal svůj první duty free nákup v životě. Ve stánku Leonidas jsem si koupil čtvrt kila belgických pralinek podle vlastního výběru za 6,95 €, za stejnou cenu jako ve městě. Dokonce jsem dostal i vlastní duty free taštičku.
 |
| Nastupovat! |
Asi se budu opakovat, ale Charleroi fakt není pěkné letiště a smrdí korunou. K bránám nacpali co nejvíc obchodů to šlo, sedaček je tam pomálu a aby tam někoho náhodou nenapadlo na nich spát, tak jsou kovové a všechny mají opěrky rukou. Priority Pass a la Ryanair už přestávám chápat zcela. Na náš let vypadal přednostní nástup jako další dlouhá fronta před branou. Na zpáteční let jsme si už za sedadla nepřipláceli, ale v letadle se nám podařilo vyměnit dva middly za jednu dvojičku do uličky. Poté, co se letadlo začalo hýbat, jsem okamžitě usnul a vzbudil se až po přistání. Kdežto přítelkyně byla po přistání úplně bledá. Vyprávěla mi, jak letadlem celou dobu zmítaly obrovské turbulence. Můžu být rád, že jsem jako flegmatik naprosto zaspal a možná mi i houpaly na dobrou noc. V Praze výstup opět autobusem a ve čtvrt na dvanáct autobusem na metro. Do postele jsem se dostal až v jednu a druhý den ráno vstávat do práce... ;)
Náklady:
letenka Praha - Charleroi ..... 1140 Kč
zpáteční jízdenka do Gentu ..... 10 €
celodenní jízdenka na MHD v Gentu ..... 6 €
belgická vafle ... 2,5 €
malé belgické hranolky ... 3,5 €
250 g belgických pralinek ... 6,95 €