Na Velký pátek se vydáváme do Ostravy. Plíce, člověka, co přežil smog v Novém Dillí, jsou snad zoceleny už dost a nic je nerozhází.
Je volný den, a proto vstáváme v krásné čtyři ráno, abychom se dopravili včas na Praha hl. n. pro odjezd v krásných 5:50 ráno. Někdo u Českých drah si přispal, tak už z výchozí stanice odjíždíme s dvacetiminutovou sekerou na čtyřhodinovou jízdu. Během ní nabereme dalších dvacet minut.
V Ostravě na hlavním nádraží hledáme automat na jízdenky na MHD a jediný, co nacházíme, vyžaduje nějakou ostravskou kartu. Proto kupujeme online jeden skupinový celodenní lístek za 200 Kč. Ukazujeme ho na mém mobilu, který to ze 100 na 0 dává s přehledem za půl dne. Ale za to hezky fotí.
Jako první se tramvají a posléze autobusem přemisťujeme do Landek Parku. Trvá to tam necelou půlhodinu. V Landek Parku se nachází hornické muzeum přímo pod vrchem Landek. Areál má velikost 10 hektarů, což ho činí největším muzeem v ČR. O tři čtvrtě hodiny později nás tu čeká prohlídka bývalého Dolu Anselm (založeného v roce 1830 s těžbou ukončenou v roce 1991). Ta se skládá ze dvou částí - hodiny báňského záchranářství s průvodcem, kterému rozumím sotva já, natož můj vietnamský doprovod, a hodiny přímo v dole, kde se těžívalo nejkvalitnější černého uhlí - antracit.
Po dvou hodinách kultury se přesouváme do centra na oběd a jak jinak než do vietnamské restaurace. Podle znalkyně to pouze ušlo. Co bychom chtěli od mainstreamového podniku na Stodolní, že? Trochu pochodíme centrum, zvenku poobdivujeme Katedrálu Božského Spasitele, kde uvnitř probíhá mše, až dojdeme na Masarykovo náměstí s velikonočním trhem. Bača tu zrovna vypráví o ovcích.
 |
| Stodolní v poledne aneb někdo vyluxoval lidi. |
Ostravský bača mi připomněl...
Pomalu už nasává čas na další přesun. Tentokrát do Dolních Vítkovic. Tam jdeme na Vysokopecní okruh s návštěvou Bolt Tower. Jenže, počasí, co celý den balancovalo mezi deštěm, si konečně vybírá svou stranu, začíná studeně foukat a pomalu se zatahuje. Ve zdejším areálu se zpracovávalo železo od 30. let 19. století až do 27. září 1998, kde se tu provedl poslední odpich. Bolt Tower, kam jdeme, je nástavba zdejší vysoké pece č. 1, jejíž počátky sahají až do roku 1871. S nástavbou má výšku 77,7 metrů a naskýtá pěkný výhled na celou Ostravu. Dneska si akorát užíváme ledový vítr a temná oblaka nad průmyslovými halami. Uvnitř nástavby, co údajně má symbolizovat oheň, si dnes může dát občerstvení.
 |
| Vysoká pec |
 |
| Velín |
Po prohlídce Vítkovic se s deštníkem v ruce přesouváme na tramvaj, co nás odveze zpátky na Stodolní. Za půl hodinky nám tu jede vlak zpět do Prahy. Svou pražskou příslušnost celý den statečně tajíme. Ve zbývajícím čase paříme na Stodolní v irské restauraci během happy hour. Obsluha vidí bílého turistu a Asiatku, tak se nás snaží typicky česky osejlovat a dát běžné ceny...
 |
| Ještě jednou stodolní |
Zastávka Ostrava-Stodolní je fajn na léto. V centru pár kroků z mýtické Stodolní. Dost se ochladilo a studeně fouká a tady chybí jakákoliv čekárna, kde by se dalo schovat. Profukující podchod to nezachraňuje. A vlak od Regiojetu má jako na potvoru zpoždění přes 10 minut. Prý na obrat už přijel pozdě... C'est la vie.
