O Japonsku se dlouhou dobu říkalo, že je v telekomunikačních službách napřed. Ano, stále je to z části pravda, jen už japonské mobily nevypadají nápadně odlišně od našich, mají sítě třetí a čtvrté generace, ale to my taky.
Dokonce ty sítě z části vysílají na stejné frekvenci. Dají se díky tomu použít i naše mobilní telefony. S úspěchem jsem používal v Česku zakoupený Asus Zenfone 2 Laser. Celou dobu jsem měl 4G signál včetně tunelů metra. Nepokryto bylo jen pár procent odlehlejších částí trasy šinkansenů.
Hlavní specifikum japonského
telefonního trhu je to, že cizincům neprodávají SIM karty. Těm se jen pronajímají
a umožňují jen využívání dat - žádné volání ani SMSky. Většina operátorů je chce
dokonce při odletu vrátit!
Já jsem vybral SIM kartu od B Mobile. Dva týdny za 2596 jenů, 3GB neomezených dat a SIM karta se nemusí
vracet. Operuje v síti NTT Docomo. Ta by měla mít nejlepší pokrytí.
Na všech nabídkách dat je hezká
fráze, že jsou neomezená a přitom u hvězdičky je uvedeno, že neslouží ke
sledování videí, stahování aplikací a v případě nadlimitního využití data
zastaví. Nadlimitní znamená 100 – 300 MB za den.
Týden před odletem jsem spustil
Skype a Microsoft mě otravoval reklamou. Už jsem ji chtěl zavřít, když jsem si
všiml „free unlimited calls for one month“. Klikl jsem a zjistil jsem víc
informací. Opravdu volání zdarma na pevné linky v Česku i Japonsku.
Nabídku jsem využil i objevil háček – samozřejmě to měla být přihláška
k předplatnému – objevil jsem to a hned jsem cyklus obnovování zrušil.