California Dreaming

Těsně před covidem jsou koupil let se Singapurci do Kalifornie s dlouhým stopem v New Yorku na horní palubě Airbus A380. New York jsem si už splnil dřív, v Kalifornii jsem byl v březnu, ale ta horní paluba A380 mě stále čeká.

Od nákupu letenky prakticky padaly nové a nové perly z pusy nového amerického prezidenta. S blížícím se časem k odletu to začínají být stále nová a nová cla. Na všechny, včetně neobydlených ostrovů. Po mém návratu se to moc nezlepšilo, ale v červnu už začaly i demonstrace na podporu migrace. A zrovna v Los Angeles to v centru začalo vypadat na válečnou zónu. I armáda byla povolána.

Abyste mohli snít svůj kalifornský sen, musíte se řádně připravit nebo mít pěkně naditou šrajtofli. Je potřeba si obstarat místní SIM kartu s daty (čistě datová eSIM nestačí, jelikož půlka služeb chce ověření přes SMS), stáhnout si věrnostní appky pro fastfoody a supermarkety se slevami a appky pro místní hromadnou dopravu. Doma ještě přes odletem to chce rezervovat cenově dostupná ubytování (to může být oříšek, jelikož i hostel umí stát přes 2000 Kč na noc) a dobře naplánovat aktivity. Kombinovat přitom slevové kupóny a projíždět x různých serverů. Na jídlo lze použít i Groupon. Jak na to se dozvíte v článku Amerika na budget.

V srpnu 2024 za 11800 Kč kupuji multicity letenku Praha-San Francisco a Los Angeles-Praha. V průběhu času dojde k pár změnám letu, využívám možnosti upravit itinerář a prodlužuji si pobyt o jeden den a ruším stop-over v poslední dobou předraženém Istanbulu. Víc jak 1000 Kč za návštěvu Dolmenbahce Palace dávat nebudu, když místňák platí násobně méně.

Můj itinerář má celkem tři části:

1. San Francisco
2. Las Vegas
3. Los Angeles

V San Franciscu jsem od pátečního poledne do středečního odpoledne. Poté se letecky přesouvám na dvě noci do Las Vegas a nakonec na další dvě noci do Los Angeles a noční odlet do Istanbulu. Tam budu mít velice příjemných 12 hodin na letišti přes noc. Těsně asi o 15 minut unikám tranzitnímu hotelu zdarma od Turkish Airlines. 

Cesta tam

Před odletem dojdu na lehkou večeři do MasterCard Lounge. Nechyběly řízečky, byť spíš v podobě obalených kusů kuřecího, ani gulášovka s velkými kousky hovězího. Do Kalifornie letím s Turkish Airlines, proto nejdřív poletím dvě hodiny na východ a následně na západ.

Odlet ve čtvrtek večer po práci, následně 8 hodin v noci čekání na layover na novém Istanbulu. Nejdřív vyzvednu meal voucher, dám si večeři. Zkusím zaspat ve zdejší relaxační tiché zóně, ale nejde mi to. Na snídani dojdu na dvě hodiny do salónku IGA Lounge, kterému s každou návštěvou dávám nižší a nižší hodnocení. V noci tam téměř nic nefunguje, rozhodně se nedá dát masáž, už i sem prosákly turecké limonády, téměř bez alternativ, turecký čaj mají hnusný, ale aspoň tentokrát kuchyně jsou ještě otevřené. V noci bývaly zavřené.

Let z Istanbulu do San Francisca trvá 12 hodin a je poloprázdný. Zaujmu trojku u okna. Batoh cpu pod sedadlo do uličky, aby žádného Turka si sem nenapadlo párkrát přisednout, jako párkrát na dřívějších letech. Po prvním servisu posádka nastaví temnou hodinku. Vydrží to skoro do přistání. Let je přitom čistě denní. Zejména u přeletu Grónska to zamrzí. Jsem jeden z členů odboje, který přitom velice často zvedá okénko.

Proměněný meal voucher

Odpočinková zóna

Občerstvení v salónku

Přelet přes Grónsko

San Francisco

Z letiště jedu do centra metrem BART. Jízdenka stojí lidových 11 dolarů. Jízda trvá asi 30 minut. Linky BART, přestože mají rozdílné barvy, nejsou na místě nijak barevně rozlišeny, jen textově se jmény konečných.

Stanice BART na letišti SFO

Doprava
Abyste mohli jízdné zaplatit potřebujete kartu Clipper. Buďto plastovou za 3 € nebo digitální pro Android či Apple. Jízdné z ní nejde jednoduše refundovat, tak to nepřehánějte s dobitím. Respektive jde to, ale je to spojené s poplatkem 5$.

Z karty můžete platit veškerou dopravu po městě a okolí. Ale metro má jiné jízdenky, autobusy mají jiné jízdenky, a je několik provozovatelů, takže pozor na to. Po městě jezdí metro BART, kterým se dá dojet z letiště do města nebo přes záliv do Oaklandu. Poté po městě jezdí ještě metro od Muni a jezdí v něm z našeho pohledu tramvaje. Většinu času jezdí po povrchu, dost často neoddělené od aut, v centru jezdí v podzemí. V -1. patře jede metro Muni a v -2. patře jede BART. Každé má své vlastní turnikety a nejsou propojené mezi sebou.

U městské společnosti Muni, která provozuje metro a autobusy, je možné si zakoupit za 5,5 dolaru celodenní jízdenku. Na Ameriku skvělý deal, když jednotlivá jízda stojí 2,75$. Prodávají i varianty spolu s historickými tramvajemi a lanovkami. Ta stojí 14 dolarů na den, 33$ na 3 dny nebo 44$ na 7 dnů. Jedna jízda lanovkou vyjde na 8$ a musí se vystát fakt dlouhá fronta. Od července je plánované zdražení všeho jízdného (např. jednodenní z 5,5 na 5,7$, jednorázová z 2,75 na 2,85$ nebo lanovky na 9$).

Trasa lanovky vedoucí k přístavu s Alcatrazem v pozadí

Historická pozemní lanovka

Tramvaj linky F (Muni metro)

Avšak dvakrát pozor na rozdílné provozovatele autobusů. Z letiště jezdí SamTrans, ke Golden Gate a dál na sever Golden Gate Transit. Po městě většinou Muni, ale pokud přes město přejíždí i jiné provozovatelé, můžete na ně narazit a v nich celodenní jízdenka od Muni neplatí. Ale dá se zaplatit kreditem z Clipperu.

Podzemní nástupiště Muni Metra (čili tramvají)

Místní preferují jednoznačně auta nebo autonomní taxíky Waymo. Ty jsou v centru SF vidět na každém kroku. Překvapivě, v rezidenčních čtvrtích nejsou nejčastější značky aut americké, ale zahraniční. Vedou japonské značky aut jako Toyota (absolutní vítěz), Honda, Mazda nebo Nissan, následují je německé Volkswagen, Mercedes, pak korejské a na konci se krčí sem tam nějaká Tesla následovaná jednotkami Jeepů. K Tesle ale mají od angažmá Elona Muska v Trumpově administrativě velmi komplikovaný vztah a byl jsem svědkem protestními nápisy pomalovaného showroomu. 

Ubytování
Jsem ubytovaný v hotelu EPIK za necelých 80 dolarů na noc. Je to včetně snídaně, ke které jsou americké koblihy, káva, čaje, jablka a jogurty. Pokoj je prostorný a bez brouků, koupelna čistá. Co víc si přát. Jen se nachází nedaleko radnice na Polk Street nedaleko zóny, kam už slušný bílý Američan nechce chodit, protože se tam nachází dost podivínů. Pokud tento hotel najdete za podobnou cenu, doporučuji.

Snídaně

No-go zóny a bezpečnost
podle místních se nedoporučuje chodit na východ po Eddy Street směrem k Union Square. Objektivně v SF jsem potkal za hodinu tolik podívínů, co v Evropě nepotkám ani za měsíc. Nicméně v SF jsem se nikdy necítil opravdu nebezpečně. Avšak na podivíny jsem narážel i v okolí Civic Center Plaza nebo i na nábřeží u Pier 39. V porovnání s Los Angeles, kde jsem byl později a kde tolik podivínů ani nebylo, jsem se tam cítil méně příjemně a působilo na mě divočeji a nebezpečněji na většině míst kromě Hollywoodu.

Radnice na Civic Center Plaza. V noci bývá různobarevně nasvícena. Ta červená ji sluší, že:

Pátek
Udělám check-in v EPIKu a nechám si tam batoh. Dnes je krásně slunečno a pro SF jsou typické mlhy, proto neváhám a jedu ke Golden Gate Bridge. Příjemně mě tam překvapí tamější parková úprava. Využívám krásného počasí a pěšky překonávám mílí dlouhý most na druhou stranu a vyleze i na přilehlý kopeček pro lepší výhled. 

Přes most se dá i pěšky na druhou stranu.

Pohled z druhé strany zálivu

Od mostu dojedu autobusem k Pier 39 a dívám se na zdejší lachtany. Opět je tu krásná úprava, ale sakra draho. Všechno. Půllitrovka vody za 5 babek fakt láce není a streetfood za 10-15 dolarů jakbysmet. Ten ostrůvek, který je v dálce vidět, to je nechvalně proslulý Alcatraz. Zakotvím na hamburger v In-n-Out, na který jsem od české komunity četl jen samou chválu. A zvěsti nelhaly. Byl výborný, a to říkám jako člověk, co burgery nemusím. Tomu taky odpovídala nezvykle dlouhá fronta ve srovnání s jinými fastfoody. Ani cena nebyla vysoká - s hranolky pod 10 dolarů.

Cheeseburger z In-n-Out

Než zapadne sluníčko, ještě se jdu podívat lanovky vypadající jako tramvaje a zkontrolovat ikonickou Lombard Street. Na ubytování stylově jedu tramvají Muni podél přístavu a následně mezi mrakodrapy Downtownu.

Lombard Street

Západ slunce v dálce nad Golden Gate Bridge

Metro jako v Brně

Sobota
Ráno se jdu podívat na Pier 39. Dopoledne je lepší čas, protože nekoukáte proti sluníčku. Obloha je modrá, ale objevují se mraky. Na dnešek vyberu svůj voucher na zvýhodněný vstup do zoo. Beru linku L zdejšího pseudometra a jedu hodinu až na konečnou. Tam se podívám k rozbouřenému oceánu a jdu do zoo. Zatáhlo se a občas mírně poprchává. Zdejší zoo je fakt krásná, zejména africká část a domov tučňáků. Cestou zpět za centra dojedu ke Golden Gate Parku, kde je i volně přístupný výběh bizonů (Bison Paddock). Nemám zrovna štěstí - nejsou nijak extra viditelní.

Bison Paddock v Golden Gate Parku

Odpoledne zajedu na Painted Ladies, typické dřevěné domky. Ale těch je po SF spoustu a upřímně nevidím nic, čím by extra vybočovaly od těch ostatní. A prozkoumám duhovou čtvrť Castro. Avšak moc velký genius loci tam nenacházím a největší zajímavost jsou asi duhové přechody. Přesouvám se na svou večeři z Grouponu v Yolis Pizza za 15$. Dávám si kuřecí křídla a těstoviny. Křidýlka - výborná, byť nechápu, proč v USA mají nutkání vše smažit, a těstoviny značně průměrné. K večeru vysvitne slunko, tak ještě navštívím osvícené Painted Ladies - a fakt - nic extra. Od nich se projdu na mořský břeh a sleduji západ slunce nad Golden Gate Bridge a za soumraku pozoruji lachtany na Pier 39.

Painted Ladies

Painted Ladies o pár hodin později

Ale podobných dřevěných domů je v SG spoustu

Metro Castro

Křiživatka v Castru

Yolis Pizza

Vyšlo sluníčko

Pečivo

Neděle
Na neděli mám odpočinkový program. Dojedu na náplavku a jdu do Musée Mécanique, kde jsou staré pinbally. Proměním několik dolarů a chvilku si zahraju. Většina jich je totiž na čtvrťáky. Později navštívím vedle námořní muzeum (vstup zdarma) a jdu se opět podívat na lachtany Pier 39. Autobusem dojedu ke Coit Tower. Kvůli rekonstrukci nedojedu až k ní, ale posledních pár set metrů musím dojít pěšky. 

Námořní muzeum

Alcatraz

Pier 39

Coit Tower

Výhled od Coit Tower

Poledne trávím v China Town. Kupuji tam cenově dostupné ovoce. Např. u takových jahod by se u nás mohli učit. Levnější jak v Česku v sezóně. Odpoledne jedu k bizarnímu Palace of Fine Arts, který vypadá jako nějaká antická památka a vůbec se do Severní Ameriky nehodí. Od ní popojedu ještě kousek ke Golden Gate Bridge, který je nyní z části zahaleným v mracích. Zajímavá to podívaná.

Palace of Fine Arts

Pondělí
Na pondělí mám celodenní výlet do Yosemitského národního parku. Proto můj den začíná velmi brzo. Odjezd má být už v 6:20. Vzhledem k ne úplně bezpečné trase na Union Square, kde má tour začínat, večer předtím si vybavím nový účet na Waymo a 10$ slevu na první jízdu. Díky tomu za mílové svezení platím méně jak za autobus. Ale jinak Waymo je v současnosti suverénně dražší jak Uber nebo Lyft s cenami přes 10$ za kilometr. Svezení fajn zářitek. Jízda je na můj vkus extrémně defenzivní a kvůli tomu i extra pomalá, např. při čekání na odbočení.

Samořiditelné taxi

Řidič je zároveň průvodce a je to starší pán v letech a od začátku nám říká, jak máme málo času a musíme spěchat. Stejně probíhají i další tour, co jsem měl ve Státech později. Jedeme autem větší dodávky, po cestě stavíme ve větším supermarketu na nákup, protože součástí výletu není jídlo, a projíždíme přes westernové městečko. Cesta trvá se zastávkou kolem 4 hodin, a to pořád šíleně řeže zatáčky a do kopce jede pekelně rychle.

V horních polohách ještě leží zbytky sněhu

Nejdřív děláme krátkou zastávku na odpočívadle s vyhlídkou na údolí řeky Merced a pak na delší chvíli stavíme u Tunnel View. Tam je vidět El Capitan a pod Cathedral Rocks 189 metrů vysoký vodopád Bridalveil. U něj máme posléze kratičkou zastávku. Nakonec se přesouváme do Yosemite Valley, kde máme dvouapůlhodinovou pauzu. Stačí na dojití k dolním Yosemite Falls, návštěvnickému centru a procházce kolem řeky Merced. Tady už sníh není. Na sluníčko hotové léto a aspoň 20°C. Průvodce nás varoval, že v parku je jídlo drahé, ale mě se ten hamburger pod 10$ s daní drahý nezdál. Zpátky v SF jsem v sedm večer. Začíná nádherný západ slunce u Pier 39. 

Údolí řeky Merced

Bridalveil Fall

739 metrů vysoké Yosemite Falls

Skládají se ze tří stupňů. Dolní měří 98 metrů.

Řeka Merced

Celkem obstojný hambáč v parku

Pondělí
Druhý den ráno se probouzím do nádherného dne. Jdu prozkoumat sluncem nasvícenou Lombard Street a pomalu se přesouvám do teplým sluncem zalitého Castra. Vypadá o chlup lépe jak minule. Na Civic Center Plaza zavítám dovnitř radnice. Ta je veřejně přístupná, pokud tam zavítáte ve všední dny mezi 8 až 17h.

Lombard Street

Mission Dolores z 18. století

Castro

Radnice

Původně jsem měl dnes ráno jet do Muir Woods, ale včera jsem řešil e-maily od provozovatel, že ruší ranní turnus, tak tam jedu až teď odpoledne. Trochu škoda. Dneska je totiž pořádně teplo a odpoledne by se dalo strávit na pláži. Průvodce nám znovu říká, jak máme málo času a musíme všude spěchat.

Muir Woods je les červených sekvojí severně od SF. Trvá se tam dostat hodinu autem nebo zájezdovým autobusem. Mimo letní víkendy je téměř nemožné se sem dostat hromadnou dopravou. Vstup je placený a jde se po upravených stezkách. Trávíme tu hodinu. Je to příjemná procházka mezi vysokými stromy. Být tu v létě, určitě bych spíš jel do mnohem známějšího Sequoia National Park, ale ten je v březnu ještě z části pod sněhem.

Na zpáteční cestě máme zastávku v přímořském městečku Sausalito. Milovníci trajektů odsud to můžou vzít extra placenou lodí, ti ostatní po hodině pokračují zpátky minibusem. Na radu průvodce si zde dávám vyhlášenou zmrzlinu v Lappert's Ice Cream, ale těch 10 babek je fakt dost. Nicméně to v Kalifornii nikde nestojí méně. Před návratem do SF ještě zastavíme na vyhlídce na Golden Gate Bridge. Před návratem na pokoj zaskočím do nasvícené China Town.

Úterý
Našel jsem si, že každé úterý mezi 9 a 10h ráno má zdejší Japanese Tea Garden vstup zdarma. Tak ráno sem vyrážím. Je to pecka. Zrovna kvetou sakury. Přidám si jak někde v Japonsku. Možná příští rok na hanami v Japonsku... Nejsem jediný, kdo toho využívá. Přesouvám se kousek dál v rámci Golden Gate Parku a vylézám na Strawbery Hill. To je zalesněný kopeček kousek od japonské zahrady. Leží na ostrůvku v Blue Heron Lake a na svém úpatí má čínský pavilon. Po skalách tu stéká člověkem vytvořený vodopád. Po poledni se jdu podívat k San Francisco Railway Museum, které mě značně zklame - je to vlastně jen větší obývák primárně sloužící k prodeji suvenýrů.

Čínský pavilon u Strawberry Hill

Park v centru SF - hanami může pokračovat

Trh na Civic Center Plaza

Na ubytování se zastavím pro věci a BARTem mířím na letiště. Dneska mě čeká můj bonusový let s United. Stál mě 10.000 mil a 5,6$. Mám ale stažené půlky, jelikož Turci tento bonusový let prodali v nejnižším možném tarifu a mám jen malé příruční zavazadlo s o něco menšími rozměry jak u Ryanairu. Jakýkoliv příplatek stojí raketu. U brány se naštěstí nic neřeší.

Monorail na SFO

Usoudím, že zdejší Terminal 3 na SFO je dostatečně důstojné místo na vyčerpání dalšího vstupu na Lounge Key v SF Giants Club House si dávám s minimálním doplatkem obrovským a výborný hamburger. Chtěl jsem v menu najít nějaký steak, ale mají tam fakt jen hamburgery a párky v rohlíku...

Let trvá hodinu. Během něj se podává malý servis se sušenkou a nápojem. Zkouším echt americkou limošku a v okénku pode mnou ubíhá divoký západ. Po šesté hodině večer přistáváme v Las Vegas na letišti. Hned na letišti na mě vybafnou hrací automaty a kopie blikající cedule Welcome to Fabulous Las Vegas Nevada.

 

Nad křídlem jen Downtown LV

Las Vegas 

V Las Vegas trávím dvě noci. Z letiště se pro místní netypicky vypravuji do centra autobusem. Místní MHD mě nemile překvapí hned dvakrát. Řidič si z autobus odskočí na letiště a vrací se až drahně minut po plánovaném odjezdu. Další extra dlouhá zastávka se koná na zdejším autobusovém nádraží. Ve výsledku je příjezd o půlhodiny později. Přestupuji na monorail a zjišťuji, že se tu nedá jet na jednu přestupní jízdenku, ale musím si koupit extra lupen na monorail... 

Specifikum MHD v Las Vegas je také to, že nerezidenti mají značně vyšší jízdné. Kupuje se přes aplikaci rideRTC. Jedna jízda 4$, 2 hodiny za 6$ a 24 hodin za 8$. U monorailu rezidenti platí 1$ a ti ostatní 5,5$ za jednu jízdu anebo 13,45$ za 24 hodin, pokud si to koupí online. 

Z monorailu toho moc vidět není. Jede bokem od Stripu. Dá se z něj hezky vidět Sphere, ale jinak prakticky žádné známější a zajímavější casino. Také většina vlaků má skla s polepem, tak je kulové vidět.

Sphere

Ubytovaný jsem v kasinu Excalibur za 65$ na noc. Toto kasino vypadá pohádkově jako středověký hrad. Cestou k němu z konečné monorailu bloudím v kasinu MGM a projdu jižní část Stripu. Udělám rychlý check-in a jdu spát. Pokoj je pěkně velký, s částečným výhledem na Strip. Ale pokoj už trošku pamatuje. Zítra mě čeká odjezd v 6:30.

 

Všude v LV mají ty samé videoherní terminály. Jako ajťák jim vůbec nevěřím. 

Výhled z pokoje

Středa
Vstávám brzo. Ráno mě čeká vyzvednutí na tour ke Grand Canyonu přímo u hotelu. Cestou se zastavuje na snídani v iHoop. Klasické americké lívance na mě velký dojem neudělaly, ale přeci jen, teplá snídaně. Zastavujeme na vyhlídce u Hoover Dam. Je v ní nějak málo vody. Prý do 5 lety vyschne. Ještě nás čeká jedna pauza na benzínce a kolem jedenácté přijíždíme ke vstupu do Grand Canyon West. Tam se skupina rozpustí a začíná single část - se vstupenkou do parku, tam na shuttle bus, projet dvě místa a o 2,5 hodiny zpátky u autobusu.

Svítání v poušti

Luxor cestou na snídani

Hover Dam

Znatelně vysychá

Joshua trees

Na GC West jezdí shuttle bus do kolečka mezi Eagle Pointem, Guano Pointem a vstupem/východem. Nemá pravidelný jízdní řád a občas 20 minut nic nejede, jindy během 5 minut jedou rovnou dva nebo tři. První zastávka je u Eagle Pointu, kde je není vyhlídka s proskleným chodníkem. Za tu se připlácí a nesmí se na ni vzít nic, ani mobilní telefon nebo peněženka. Tu s radostí vynechávám. Vedle ní se nachází indiánská vesnička s různými druhy týpí. Na Guano Pointu je podle mě lepší vyhlídka a víc možností co dělat. Já to mám včetně obědu, ten si můžete vybrat, na kterékoliv zastávce shuttlebusu, jen se liší nabídka. Na Guano Pointu dávají trhané hovězí s kukuřicí, bramborovou kaší a bulkou. Stále víc a víc tu fouká, tak je trochu umění nenechat si převrhnout ten plastový talířek. Ještě tu mají třetí místo, ke kterému ale nejede tento shuttle bus, ale musí se přestupovat u východu. 

Shuttle bus

Eagle Point

Guano Point

Oběd s impozantním výhledem

Zbytky lanovky. Dřív se tu těžilo guano.

Do LV se vracíme po páté odpoledne. Je nádherné slunečné počasí, tak toho využívám a jdu se projít po jižní části Stripu. V legendárních červených budkách se snažím najít zlevněné lístky na večerní show, ale smutně zjišťuji, že jejich čas minul. Je to jen vytištěná webová stránka a zajímavé ceny se nekonají. Jen je zajímavý jejich vysoký service fee. Nakonec kupuji přes web Tripadvisoru značně levněji, než kdybych kupoval u Tix4tonight. Vybral jsem show Fantasy s burleskami v Luxoru. Kasinu vedle Excalibru propojeném spolu speciálním monorailem.

Monorail Mandala Bay-Luxor-Excalibur

Luxor

Paris s kopií Eiffelovky

Hinduistický chrám přes Caesar's Palace

Vodní show u Bellagio

Flamingo

Čtvrtek
Ráno je zamračeno. Využívám toho a vypravuji se k originálu značky Welcome to Fabulous Las Vegas asi 2 km jižně od mého kasina. Vyřídím si kartičku, kouknu do peněženky na stav jednodolarovek, určím bank 3$ a jdu si zahrát. Vybírám automaty s co nejnižšími sázkami, aby mi to aspoň chvíli vydrželo. Zázrak se nestal a milionář ze mě není. Vyhrál jsem asi 30 centů a prohrál 3$. Nicméně milionář se ze mě ani stát nemohl. Prakticky všude jen videoherní terminály. Ruleta nebo poker prakticky neexistuje a výhry v automatech bývají závratných 3 až 10 tisíc dolarů, když hodně. To mě ani nemotivovalo to zkoušet.

Poté se vypravuji autobusem na Fremont Street, kde se nachází ulice zastřešená velkým displejem dlouhým 460 metrů a 25 metrů širokým. Od poslední renovace je zapnutý i přes den, ale v noci dává každou celou hodinu hudební show. Zbytek dne trávím na Stripu prozkoumáváním bizarních kasin.

Kopie čůrajícího chlapečka

Venetian

Paris

Flamnigos Habitat

Točitý eskalátor na Forum

Caesar's Palace a Forum

MGM

Zajímavá kasina a místa na Stripu

• Luxor - kasino ve tvaru pyramidy, v patře nad automaty mají i pěkná tematická místa připomínající starověký egypt
• Excalibur - kasino ve tvaru středověkého hradu, uvnitř ale nic moc
• Monorail spojující Mandala Bay-Luxor-Excalibur - tento monorail jezdí zdarma a podle mě nabízí i pěknější výhledy jak její dospělý bráška
• MGM - pěkná socha lva před budovou, jinak nic moc.
• New York - zvenku pěkná sestava budov a prvků připomínající NY včetně Sochy svobody, ale uvnitř nic...
• M&M Shop - obchod prodávající známou variaci na Lentilky
• Coca Cola Shop - značkový obchod prodávající Merch na značky Coca Coly. Umí i nealkoholické koktejly z limonád. Ale ceny jsou závratné. 
• Paris Las Vegas - kasino připomínající Francii včetně menší kopie Eiffelovky. Líbila se mi víc ta v Macau. Stylové prostory jsou i uvnitř.
• Bellagio - kasino s velkou fontánou, kde se konají hudební show. Přesné časy na webu. Nicméně z mé zkušenosti se jimi moc neřídí a jsou přesné jak někde v Mexiku.
• Caesars Palace & Forum - kasino ve stylu starověkého Říma, je tu i menší Colosseum. Kasino je propojeno s obchodu ve Foru. Uvnitř se nachází řada fontán a krytá rozsáhlá pasáž připomínající starý Řím.
• Flamingo - ve vnitřním dvoře najdete výběh plameňáků a želv
• Venetian - v duchu Benátek, zvenku s věží sv. Marka, uvnitř s krytým vodním kanálemi gondolami.

Všechny restaurace a fastfoody jsou v kasinech i na většině Stripu dražší než jinde ve Státech a překonávají i letištní ceny jinde v Kalifornii. 

Los Angeles 

Večer mířím na letiště. Dávám to autobusem, abych se nějak potrestal za včerejší rozhazování peněz při nákupu show. Čeká mě další let s United, tentokrát do Los Angeles. O něco delší jak z SF do LV. Sedím u okénka. V LA přistávám v půl deváté. 

Občerstvení na letu do LAX

Doprava v LA je kapitola sama pro sebe. Sice mám slevu 10$ na první jízdy u Lyftu, ale do Hollywoodu, kde mám ubytování, je to sakra daleko a sleva by byla jen kapka v moři. Proto volím MHD. Z letiště musím shuttlem busem zdarma asi 10 minut k nejbližší zastávce metra. Tam koupit jejich plastovou kartičku za 1$ a dobít na ní kredit. Jednorázové jízdné stojí 1,75$ a denní limit, který se z dané karty maximálně strhne je 5$.

Downtown LA při přestupu z linky metrobusu J na opravdické metro

Abych dojel do Hollywoodu, musím ještě dvakrát změnit linky metra (C > A > B). V pátek večer mají extrémně dlouhé intervaly. Na céčko čekám přes 20 minut. Umí přijet i zpožděné aspoň o 5 minut. Ostatní linky na tom s intervaly nejsou lépe. Optimalizuji a místo áčka beru linku J "metro busway", ale na té dálnici, po které jede, nemá ani vlastní vyhrazený pruh. Zkrátím to - v Hollywoodu vystupuji až v 23:00. Udělám check-in. Mírně prozkoumám nejbližší okolí a jdu spát. 

Čínské divadlo v Hollywoodu

Sobota
V LA jsou ceny extra vyšponované a najít samostatný pokoj v blízkosti metra v ne špatně hodnoceném ubytování, co nestojí stovky dolarů na noc, je nadlidský úkol. Proto volím ubytování v dobře hodnoceném hostelu Samesun Hollywood ve sdíleném pokoji. Vchází se do něj vchodem přímo z Chodníku slávy naproti stanici metra. V ceně je i jednoduchá snídaně - bagel, roztíratelný sýr a pomeranče. 

Chodník slávy je hodně dlouhý a překvapivě po obou stranách ulice... Ve srovnání se San Franciscem je tu méně podivných existencí. Nejspíš jsem jen nebyl na těch správných místech... Dopoledne dělám výlet k Griffith Observatory. Odtamtud je krásný výhled na celé město i je vidět nápis Hollywood jako na dlani.

Výhled z Griffith Park

Nápis Hollywood

Potěší...

Griffith Observatory

Odpoledne se přesouvám do downtown ke Crypto.com Aréně. Hraje se v ní zápas NHL LA Kings vs. Maple Leafs a já na něj mám vstupenku. Koupil jsem prakticky ten nejlevnější lístek až nahoru, ale i tak to vyšlo na 70 babek. Je znát, že jsem už dlouho nebyl na žádné takové akci, proto vyrážím jen v tričku. Je mi mírná zima, ale naštěstí nesedím dole hned u ledu. Tam by to bylo horší. Všechno občerstvení tu má extra vysoké ceny. Zápas je fajn, ale srovnávat se s nároďákem nedá - ten je o chlup lepší.

Některé stanice metra v LA jsou pěkné - Hollywood/Highland

Hollywood/Vine

Crypto.com Aréna

Neděle
V neděli mě vítá do rána déšť. Nicméně předpověď je optimistická a stejně je to můj poslední den zde. Nasedám na metro B, přestupuji na E a jedu až na konečnou do Downtown Santa Monica. Kilometřík to od stanice trvá na konec Santa Monica Pier. Na molu je zábavní park, ještě toho času dopoledne zavřený. Na obě dvě strany se táhnou dlouhé a široké pláže. Nicméně šedá obloha a vítr dělají své.

Autobusem se přesouvám na Venice Beach. Opět tu musíte dávat pozor, pod kterou společnost bus patří. Jezdí tu jak busy od LA, tak přímo od Santa Moniky. Na ty denní cenový strop neplatí. Podél Venice Beach je fakt hodně palem, ale působí to tu trochu dezolátně, se zašlou slávou jako někde v exSSSR. Být víc sluníčka a tepleji, třeba by to tu působilo lépe. Sem tam tu narazím na santusáka jako bonus. 

Pěšky se přesouvám k Venice Canals Historic District, asi nejikoničtější části s kanály a můstky přes ně. Tady to vypadá opravdu pěkně. Poznávám tu místa z intra k seriálu Californication. Nasedám na bus a s přestupem se přesouvám k Beverly Hills ležící na půli cesty k Downtownu. 

Santa Monica Blvd je lemován řadou pěkných parků. Historic Cactus Garden je topka a neméně pěkná je i následující Beverly Hills Garden Park. Protilehlou Rodeo Drive bych popsal jako mnoho povyku pro nic. Leží na ní spousta luxusních obchodů, jen tu necítím žádný extra vibe. Víc se mi líbí spíš okolní uličky a navazující The Golden Triangle s uličkou imitující Evropu.

Rodeo Drive

Busmo dojíždím k Hollywoodu. V In-n-Out si dám své poslední americké jídlo. Dokoupím zásoby, vyzvedávám batoh a vydávám se na dlouhou cestu na letiště. V neděli večer mě čeká odlet do Istanbulu. Let trvá 12 hodin a tentokrát je víceméně plný. Dostal jsem přidělené místo do uličky. Je to noční let, tak to ničemu moc nevadí. Během letu se dvakrát servíruje teplé jídlo.

Korejskou 747 bohužel neletím

Ani touhle německou A380

Až tímhle...

První servis

Druhý servis

Pondělí
V Istanbulu mě čeká skoro dvanáctihodinový layover přes noc. Vzhledem k tomu, jak je daleko letiště od centra a že bych nejspíš potřeboval se přesunovat v době, kdy už/ještě nejezdí metro, nedává smysl řešit ubytování. Na tranzitní hotel zdarma o pár minut nedosáhnu, jelikož je práh 12 hodin a do těch mi chybí asi 20 minut. Vyzvednu si tak aspoň meal voucher a jdu na jídlo. Pak najdu tichou zónu a zkouším spát. Před ranním odletem zajdu do salónku IGA Lounge dát si sprchu. Tentokrát se asi po hodině objeví i baklava. Ale mizí rychle. Před  nástupem do letadla si dojdu ještě pro jeden meal voucher. 

Na meal voucher

Relaxační koutek

IGA Lounge

Konečně - baklava! Ale bez pistácií.

Druhý meal voucher

Při odletu v Turecku prší. Během dvouhodinového letu do Prahy se podává jedno teplé jídlo. Mám místo u okénka, ale prakticky celý let kvůli oblačnosti není nic vidět. V Praze dosedám v půl deváté. Je čas projít pasovou kontrolou, nasednout na trolejbus a jet domů. Celý den ještě přede mnou.

Na kolik to přišlo?
Letenka TK ... 11.800 Kč
Letenka SFO-LAS ... 5,6 USD + 10.000 mil u TK
Letenka LAS-LAX ... 1059 Kč
Ubytování SF ... 377$
Ubytování LV ... 130$
Ubytování LA ... 89$
Roaming ... 0 Kč
SF zoo ... 25$
Jídlo z Grouponu ... 15$
Show LV Fantasy v Luxoru ... 51$
NHL ... 70$ (z toho 11$ jako service fee)
Výlet Yosemite ... 178$
Výlet Muir Woods ... 80$
Výlet Grand Canyon ... 88$ (po slevě 27$ za 3 převedené bonusové noci z Hotels.com)