Den otců na Manu

Ještě před covidem jsem zakoupil letenky na dvě odlehlé části Evropy - britský Man a Jersey. Přišel covid a já akorát vytahal peníze zpátky, a to ještě s notnou dávkou štěstí, a záměr odložil na neurčito. Po návštěvě říkám, že za mě je Man opravdovou exotikou. Plážoví infleunceři sem ještě nedorazili, je sem problém se dostat a měli tu fakt málo turistů.

Jak se vaří Man
Na konci listopadu jsem dostal echo, že MyTrip prodává letenky v promu za nižší ceny jak samotná aerolinka a začal jsem kombinovat a zkoušet. Doklikal jsem se na cenu kolem 2800 Kč. Na červen, když už začíná být teplo a sezóna ta rozhodně ujde. Přímo se tam dostat nedá a vybíral jsem mezi přestupem v Liverpoolu a Manchesteru. Vybral jsem Liverpool kvůli tomu, že z něj to létá každý den, někdy i dvakrát. V pátek večer z Prahy do Liverpoolu, v sobotu ráno na Man, v neděli večer zpátky do Liverpool a v poledne dopoledne do Prahy s příletem po poledni. Aby to bylo levné, kupuji to přes MyTrip a každý let zvlášť. A před nákupem se ještě ujistím, že na místě jsou rozumné ceny ubytování.

Jenže přišel duben a já dostávám zmatený mail od MyTripu, že můj let byl na Man modifikován. Na stránkách dopravce vidím, že seškrtal letový řád a létá už jen 5x týdně. V sobotu neletí od nich nic. Teď babo raď. Zjišťuji, že naštěstí v sobotu dopoledne letí z Liverpoolu dopravce Loganair. Jenže cena 90 liber rozumná není. Naštěstí mám pár avios, za 3 € naboostuji potřebný zbytek a platím "jen" taxy za 40 liber.

Refund vytáhnu z easyJetu ve formě voucheru o 20 liber vyššího, jelikož se mi tím podařilo obejít kluky z MyTripu, co by mi nejspíš rádi napařili i nějaký hezký poplatek za refund a nevrátit téměř nic. Za voucher jsem si naplánoval hezký víkend ve Skotsku na příští rok.

Na co si dát na Manu pozor?
Pokud nejste fanoušek motocyklů, vynechejte období motocyklových závodů Isle of Man TT. Konají se na přelomu května a června. Na rok 2026 jsou naplánované na 25. května až 6. června. Proč se jim vyhnout? V tu dobu vylítnou ceny ubytování, je všude hodně lidí a především- závody se jezdí po běžných silnicích po ostrově a může být problém se po něm pohybovat.

Ceny ubytování, zejména v sezóně, můžou být fakt drsné a je dobré si je před nákupem letenek proklepnout, jinak budete brečet, když to budete platit. 

Právní status
Ostrov Man není součástí Velké Británie jako takové. Ale je to pouze závislé území Spojeného království. To přináší řadu praktických problémů. Z hlediska vstupu do země se nic nemění, pokud letíte z Británie - bere se to jako domácí let a nová pasová kontrola se nekoná.

Roaming
Vzhledem k tomu, že se nejedná o integrální součást Velké Británie, mají operátoři volnost v tom, zda se zde bude aplikovat evropský roaming nebo ne. Jak T-Mobile, tak i O2 mají Man v roamingové zóně č. 2. Jen Vodafone zde aplikuje evropský roaming. Proto je vhodné si obstarat eSIM nebo místní SIM s daty, jinak se nedoplatíte. Já využil 500 MB zdarma na eSIM od Eskimo.

Měna
Ostrov Man používá vlastní měnu - manskou libru, 1:1 napárovanou k britské libře. Sběratelé budou nadšení. Platit zde můžete normální britskou librou, ale nazpět nejspíš dostanete manské bankovky nebo mince, které nikde jinde nebudou chtít přijmout. Platby kartou jsou na většině míst přijímány, včetně platby jízdenek.

Pátek
Po práci beru batoh a jedu na letiště. Jen do něj podle předpovědí přihazuji pláštěnku, pláštěnku na batoh a deštník. Má fakt fest pršet. Sandály si vzít nenechám. Plné boty by se mi tam hned první den zničily a moje trekové sandále vydržely už x máčení v moři. Takže je nějaký britský deštík nezaskočí. 

V Praze prémiově navštívím předělaný salónek MasterCard. Slyšel jsem o něm mnoho dobrého, ale jsem trošku zklamán. Moje očekávání byla větší. Prostoru je více, to rozhodně. V Praze je trochu tepleji a hned to tu nezvládají uchladit a místa u oken jsou proto komplet prázdná. Prakticky u všech míst chybí zásuvka, venkovní terasa je kuřácká se sklem do cca 2 metrů a venku je 24 a už teď je na ní jako na rozpálené plechové střeše. Nabídka jídla vypadá trochu lépe, ale komplet chybí ovoce a ta jídla mají v provedení k dokonalosti daleko. Tak špatně uvařené těstoviny jsem dlouho neviděl. V gulášovce naštěstí nechyběly pořádné kusy hovězího. Nádobí ze stolu sklízí Ukrajinka, co nerozumí vůbec česky a málem mi odnesla polévku.

Letadlo easyJetu na předchozím letu přiletělo do Prahy o 30 minut později z předchozí rotace, ale zdejším profíkům se to podařilo pozdržet o dalších minimálně 70 minut. Nechápu. To není poprvé. Taky si tu ale matláci z easyjetu naplánovali obrat dlouhý úctyhodných 30 minut. Jaké překvapení, že ho skoro nikdy nestihnou.

V Liverpoolu mě vítá silný liják a místní to označují rovnou jako "storm". Hromy ale neslyším. Z letadla vystupujeme autobusy, aby zpoždění bylo ještě trochu delší. Pak mě čeká obligátní pasovka, která je záležitostí čtvrthodiny. Autorizaci ETA nikdo nechtěl vidět, jak při nástupu, tak při pasové kontrole. Padla není jen otázka u brány "Máte etu?" a stačilo říct "ano."  

Liverpoolské letiště leží mezi bytovou zástavbou. Využil jsem toho a vzal ubytko v peší vzdálenosti ani ne 15 minut pěšky od letiště. Přilétám pozdě a odlétám brzy. Gateway Lodge oficiálně s check-inem do půlnoci. Vzhledem k nepravděpodobně velkému zpoždění, teprve o půlnoci vycházím z letiště. Naštěstí živé lidi v recepci tu nahradili klíčem pod květináčem, takže se ubytovávám a jdu spát.

Sobota
Vstávám něco před sedmou, abych stihl být na letišti včas. Letí mi to v 9:20. Můj prémiový let s Loganairem. Jenže, na Manu prší. Letadlo na předchozím letu z Manu ne a ne odletět. Naskakuje delší a delší zpoždění. Na displejích v Liverpoolu nepoužívají slovo "Delay", jen ukazují, kdy bude vypsaná brána. Standardně je to 45 minut před odletem. Mně tam skočí až 10:55. Několikrát se to změní, víceméně to koreluje s údaji na FlightRadaru. Ve výsledku bránu máme už chvíli před desátou.

Výsledné zpoždění je tak kolem hodiny. Letím s turbovrtulovým ATR-72. Letí poloprázdné. Jestli je loadfactor 30%, tak je to příliš. Většinu času se letí skrz mraky nebo nad mraky. Během tohoto kratičkého půlhodinového letu se stihne i servis - minibalení vody a sušenka.

Po přistání jdeme po letištní ploše do terminálu. Počasí vypadá jako, že každou chvíli začne lít. To vydrží víceméně celý den. Byť deště je nakonec úplné minimum a když přijde, vypadá spíš jako mrholení.

Castle Rushen

Nedaleko letiště se nachází letecké muzeum s volně přístupným letadlem Bae ATP od bývalých Manx Airlines. V hangáru vedle něj je v hangáru expozice vojenské historie. Milovníci military budou nadšeni, ostatní mohou vynechat. Vstup je zdarma, jak je pro mnoho muzeí v Británii typické.

Do Castletownu je to čtvrthodiny pěšky. Šetří čas i peníze a jdu pěšky a nečekám na autobus. Jedná se o bývalé hlavní město ostrova (do roku 1869). Nachází se v něm hrad Rushen z přelomu 12. a 13. století. Při zpozorování vstupného ve výši 15,5 libry jsem provedl výzkum, co se dá uvnitř extra zajímavého vidět? Nic. Nejdu tam. Celkově Castletown má hezké pitoreskní uličky, ale je malý a chcípl tam pes.

Všude měli přerostlé plážové skládací židličky

Mezi Port Erin, Castletown a Douglasem (současným hlavním městem) jezdí v sezóně každý den parní vlak. Stíhám další odjezd, tak se jdu svézt. Jízdenka stojí 7 liber a vlakem to trvá půlhodiny, kupodivu stejná doba, co to trvá i autobusu. Další zvláštnost je, že každé kupé ve vlaku, má svůj vlastní vstup a ve vlaku není tak žádná ulička.

Parní lokomotivy ve směru do Douglasu jedou pozpátku

V Douglasu jsem v čase obědu. Restaurace tu mají vyšší ceny, než v Anglii. Je tu i řada sámošek nabízející meal-deal (tedy sendvič, sušenku a nápoj) za ceny od 3,6 do 5,5 libry. Svou pobočku tu má i Tesco a jede tu svůj Clubcard - cenová diskriminace na steroidech. Abyste získali čárový kód se svým číslem, musíte si stáhnout aplikaci. Aplikaci si ale nestáhnete bez Británie jako země svého Google účtu. Naštěstí personál umí do pokladny zadat i samotné číslo ClubCard, co získáte po registraci. Jinak by to bylo hodně smutné nakupování.

Místní přístav

Nákupní třída

Pláž v tomto počasí vypadá ponuře a zdá se, že nikdo neuklízí řasy

Od přístavu k pláži se táhne hlavní nákupní ulice. Moc suvenýrů na ní nenajde, různých běžných obchodů celou řadu. Skoro všude inzerují nabídku ke Dni otců. U skoro úplně přehlížený svátek, tady je kolem něj velké haló, možná i proto že jsem na "mužském" ostrově. Nachází se tu také řada restaurací. Půlka z nich používá frázi "dining" (doslova večeření), ale prakticky všechny zavírají už v 17h). Já z ní odbočím a podívám se na Manx Museum. V něm se nachází expozice k historii ostrova i TT závodům. Za mě mírně chaotické, ale při typickém vstupu (zdarma) nijak neurazí. 

Most k muzeu

Podél moře se nachází pobřežní promenáda, která se dělí na dvě pomyslné půlky - první část s parkovou úpravou a sochou Bee Gees, kteří se zde narodili, a druhá část s pláží a koňskou tramvají. Ubytko mám v druhé části promenády. Jdu udělat check-in v The Islands & Fairfield a shodit batoh. Jedna noc za 55 liber včetně snídaně. Pokoj je mrňavý, ale stačí to.

Takové krásné lavičky mají na promenádě

Minipokoj

Na odpoledne dojdu na konečnou Manx Electric Railway, z našeho pohledu se jedná se o historickou elektrickou tramvaj. Nasedám a jedu do Laxey. To je vesnička půlhodiny jízdy za Douglasem a mají tu zachovalé Laxey Wheel. Je to technická památka, a toto velké kolo s průměrem 22,1 metru také označované jako Lady Isabela sloužilo v 19. století k čerpání vody pro zdejší důl. Nemile mě překvapí vstupné 15,5 libry, když mi v hotelu tvrdili, že a) tady není žádné vstupné, b) není okolo ani žádný plot a dá se vidět nonstop. Ve výsledku zavírá v 16:30 a já tu jsem jen o půlhodiny dřív. Naštěstí právě tady na chvíli vyleze sluníčko.

Electric Railway Hollywood

Jízda tramvají nabízí dost zamračené výhledy

V Laxey se udělá nádherně slunečno. Těch 15,5 libry je znát...

Velkému kolu se říká také Lady Isabela

Od tramvaje se dá sem jít 10 minut pěšky do mírného kopce nebo se za 1,5 libry svézt Great Laxey Mine Railway v parním důlním vláčku (v sezóně jezdí každou sobotu). Kolik parních vlaků je dost parních vlaků? Začínám mít pocit, že je to jedna velká radost ke dni otců. Hrady, parní vlaky, historické tramvaje, doly, technické památky.

V Laxey se dá také přestoupit na jinou tramvaj jedoucí až na horu Snaefell. Jezdí méně často než tramvaj Douglas-Laxey-Ramsay a hlavně poslední jízda bývá kolem třetí. Dneska to nemá - okolní hory nejsou vidět, jak jsou stále utopené v mracích.

 

Jedu zpátky do Douglasu. Tam řádně zmoknu. Na doporučení z ubytka jdu zkusit čínskou restauraci, která je údajně levná a dobrá. Když mi obsluha tvrdí, že ani "fried rice with chicken" není s přílohou a za tu rýži musím objednat zvlášť, zvedám se odcházím. Vedle si dávám lahodný fish&chips v dobře hodnoceném bistru (nesmrdělo to tam přepáleným olejem).

Po pár minutách na pokoji koukám, že snad vyšlo sluníčko. Jdu se podívat. Krátkou procházku protahuji na hodinu a na pokoji mi stydne čas. Mezitím si prohlížím mnohem lépe vypadající Douglas. Slunce tu v červnu zapadá fakt pozdě (kolem 22 hodiny) a vychází fakt brzo (ještě před pátou).

Jak vysvitne sluníčko, tak to tu hned vypadá lépe

Je osm večer a nákupní ulice komplet mrtvá

Neděle
Ještě před šestou mě probudí světlo. Obloha je modrá, tak se jdu podívat ven. Sluníčko vypadá, že každou chvíli zaleze za mraky. Jdu se podívat podél promenády. Jelikož jsem na východním pobřeží, je mnohem lépe osvětlená jak včera. Optimisticky mířím na jih k majáku s tím, že jakmile zaleze sluníčko, tak to otočím. Ta potvora ke smůle mých po včerejšku unavených nohou nezaleze celou dobu. Přidávám si další dva kilometry v každém směru.

Jeden maják

Druhý maják

V půl osmé mě čeká na ubytku snídaně. Za 55 liber na noc to je fakt dobrý deal. Jedná se o klasickou anglickou snídani s vajíčky, slaninou, džusem, toasty a džemem. Není v mých silách to celé sníst.

Udělám check-out a jdu na autobus směrem na Peel, do třetího největšího města na ostrově. Peel ležící na západě ostrova je známý svým hradem z 11. století. Vystupuji tam kolem 10 hodiny. Jakmile vystoupím, začíná mrholit a během minuty dvou, lít.

House of Manannan

V neděli má mít otevřeno od 9:00, ale v 10:15 tam byl ještě železný zámek na vratech

Pohled z nejméně kluzké části Peel Hill

Hrad si prohlížím z protější Peel Hill. Ale jak je mokro, tak se bojím, že slítnu buď po mokré trávě nebo mokrých šutrech. U hradu zjistím, že soudruzi z NDR někde udělali chybu a hrad nemá otevřeno od 9:00, jak jsem myslel, ale až od 11:00. V tomhle počasí tu na to nečekám. Podle satelitních snímků tam stejně jediná budova nemá dochovanou střechu a jedná se tak spíš o zříceninu se vstupným přes 10 liber.

Z pláže je možné pozorovat zdejší hrad

Ruiny kostela Sv. Petra

St. German's Cathedral

Vracím se do Douglasu. Tam se potloukám po obchodech, dávám si relax. Počkám si na odjezd parního vlaku a svezu se koňskou tramvají. Ta byla spuštěna v roce 1876 a funguje do dnešních dnů. Jedna jízda stojí 2,5 libry a trvá 10 minut. Nicméně mírně zdatný běžec tu míli zvládne stejně rychle možná i rychleji. Avšak jede se tu pro zážitek a ne pro rychlost. U konečné tramvaje jsem chtěl navštívit muzeum MHD, ale v neděli bylo neplánovaně zavřeno kvůli nedostatku personálu.

Na letiště Ronaldsway se dá dostat buď autobusem nebo parním vlakem! Zastávku má na dohled od terminálu cca 5-10 minut pěšky. Škoda, že zastávka není uvedena v běžném jízdním řádu, ale vlak zde může zastavit. Jízdenka z Douglasu stojí 7 liber. S personálem vlaku se musí dohodnout mimořádná zastávka. Od zastávky se musí přes schůdky přelézt plot. Případně se dají využít pravidelné zastávky Castletown anebo Ballasalla, z kterých by to nemělo být více jak 20 minut pěšky. Ballsalla by měla přinést i o 2 libry nižší jízdné jako bonus.

Letiště Ronaldsway nabízí na první pohled poklidnou atmosféru, ale zdání klame! Navzdory všeobecnému poklidu, fronta na bezpečnostní kontrolu je peklo. V neděli večer během dvou hodin odlétá rovnou 6 letů a funguje jim jen jeden pás kontroly zavazadel z celkových dvou. Během čekání začínají předbíhat lidé, aby stihli svůj jet do Manchesteru a poté do Dublinu.

Na letišti je celkem 5 odletových bran. Můj easyJet do Liverpoolu tentokrát letí na čas. Let není ničím zvláštním. Sedačková ruleta mi přiřadila místo do uličky, a jak se v letadle ukázalo, u nouzového východu. Na další let do Prahy jsem dostal přesně to samé sedadlo. Letadlo je téměř úplně plné. Let trvá půlhodiny a jen, co vystoupá do letové hladiny, začíná zase klesat.

V Liverpoolu na letišti doběhnu autobus a za tři čtvrtě hodiny jsem v centru u ubytování. Na letišti mě zdravilo sluníčko, po příjezdu do centra se už začíná schovávat za mraky. U check-inu v Brownlows Inn mě nemile překvapí povinný depozit ve výši 50 liber. Po skvělých zkušenostech s personálem na Manu, je tohle jako studená sprcha. Pokoj extra maličký a extra neprakticky řešený. Dveře od sprchy při otevření naráží na ostrou hranu umyvadla plus klimatizace topí snad i ve vypnutém stavu a dělá v pokoji bez otevíratelného okna fakt dusno. Pomůže až vypojení ze zásuvky.

V Liverpoolu láká sluníčko

Aby zalezlo dříve, než dojedu do centra

Neprakticky řešený minipokoj

Shodím batoh a dávám si tematický minivýlet za Beatles. K jejich sochám, muzeu Beatles Story a zpátky se vracím kolem čínské čtvrti a katedrály. 

The Beatles

Katedrála

China Town

Pondělí
Ráno mě překvapí jasná obloha a slunečno. Na otevíračku jdu do Teska pro meal deal. Mám pozdně dopolední let a jídlo se ještě bude hodit. Cestou narazím na další muzeum Beatles. Udělám check-out a jdu čekat na autobus. Ten odjíždí kousek od ubytování. Ale mám štěstí - přicházím cca minutu po odjezdu z jízdního řádu a tentokrát jel kupodivu na čas. Procházku si tedy protahuji podél trasy až k čínské čtvrti. Za sluníčka vypadá o řád líp. Další autobus jede až za půl hodinu. Tentokrát ale ne načas.

Cestou na ranní nákup

Při čekání na autobus pěší procházka přes pár následujících zastávek

China Town vypadá za zlaté hodinky znatelně líp

Na letišti projdu bezpečnostní kontrolou, počkám na let, letí se na čas a zase sedím u nouzového východu. Nic zvláštního se za letu nestalo. Opět skoro plný. V Praze pasová kontrola a pochod z Terminálu 1 na Terminál 2, jelikož pomazané hlavy rozhodly, že během rekonstrukce parkoviště zruší autobusovou zastávku u jedničky pro odjezdy do centru. Ale na taxi mafii přímo před terminálem se sáhnout nesmí...

Zhodnocení
Na Manu je překvapivě hodně věcí k vidění. Poklidným tempem to vydá minimálně na 3 nebo 4 dny. Být lepší počasí, určitě bych si jízdu tramvají protáhl až do Ramsey a chtěl by svézt i horskou tramvají a na letiště bych jel parním vlakem z Port Erin.

Myslíte-li to s návštěvami manských památek vážně, určitě se vyplatí Adult Visitor Holiday Pass platný 14 dnů (vyplatí se už od 3 návštěv památek). Jen si to chce pečlivě nastudovat jejich otevírací dobu). Pokud chcete hodně po ostrově jezdit, může se vyplatit Go Card na neomezené ježdění busy, tramvajemi a vlaky. Na jeden den vychází na 21 liber. Zdá se toho hodně, nicméně za zpáteční tramvaj do Ramsey a zpáteční vlak do Port Erin dáte v jeden více. Případně pětidenní Go Explore Heritage za 77 liber v kombinaci bezplatného přístupu na památky a neomezených jízd.

Na kolik to vyšlo?
Ubytování u letiště LPL ... 65 GBP
Ubytování Douglas ... 55 GBP
Ubytování Liverpool ... 40 GBP
Britská ETA ... 12,43 €
PRG-LPL ... 744 Kč
Zrušený LPL-IOM ... 602 Kč
Získaný bonus ve voucheru za zrušený let ... 20 GBP
Náhradní let s Loganairem ... 6500 avios + 40 GBP + 3 € nutné na boost pár chybějících avios
IOM-LPL ... 602 Kč
LPL-PRG ... 789 Kč
Parní vlak Castletown-Douglas ... 7 GBP
Parní důlní vlak ... 1,5 GBP
Laxey Wheel ... 15,5 GBP
Tramvaj do Laxey a zpět ... 6,5 GBP
Koňská tramvaj ... 2,5 GBP
Parní vlak na letiště ... 7 GBP
Fish & chips ... 10,5 GBP