pátek 17. března 2017

Maroko: Casablanca

Sobota 25.2.2017: Dopolední cesta vlakem z Rabatu do Casablancy (37 dirhamů) trvala necelou hodinu a před polednem jsem už byl v Casablance. Ale nedorazil jsem na nádraží Casa Port, jak jsem chtěl, ale na nádraží Casa Voyageurs, které je od Casa Portu vzdálené asi 3 kilometry.


Zjistil jsem, že jsem přijel špatným vlakem. Nikomu to nevadilo, ani průvodčímu, který mi ve vlaku štípal lístek. Štěstí, že jsem neusnul, to bych se probudil až v Marrákéši (a o den dřív než jsem plánoval). Vlak musel odjíždět jen o 3 minuty dřív než ten, s kterým jsem měl přijet.

Ptal jsem se na peronu stojícího drážního zaměstnance, jak se dostat na Casa Port. Ten se mrkl na lístek a rovnou mě poslal na první nástupiště, odkud to mělo jet do Casa Portu. Nový lístek prý nepotřebuji. Vlak přijel a já se smíšenými pocity jsem nastoupil a doufal jsem, že nepřijde šťouravý průvodčí.

Výhled z pokoje v Hotel Central


V Casa Portu mě uvítala nádherná moderní stanice vonící novotou. Kolem stanice byly samé moderní kancelářské budovy a doky přístavu. Popošel jsem pár set metrů k Hotel Central, kde jsem měl rezervaci. Tentokrát cena odpovídala (365 dirhamů) a mohl jsem zaplatit i kartou.

Ikonický bar Rick's Café v Casablance u hlavní silnice


Z hotelu jsem se vydal poznávat krásy Casablanky. Měl jsem na to téměř celý den. Prošel jsem kolem malé pevnůstky, v které je restaurace La Sqala a dál pokračoval kolem přístavu, až jsem došel k Rick’s Café známému z filmu Casablanca. Znalecky jsem shlédl již v poledne se vinoucí kratší frontu a zhodnotil zde vystavené meníčko slovy „možná později“. Dávat 60 dirhamů za koktejl se mi zrovna teď nechtělo. Obzvlášť, když bylo krátce po poledni a měl jsem namířeno k mešitě Hassana II, jediné mešitě v Maroku, do které pouštějí i nevěřící (dnes mezi 14h a 15h).

Mešita Hassana II. stojí na místě násilím vyrvaném moři

Mešita Hassana II. se začala stavět v roce 1986 a byla otevřena v roce 1993. Z větší části je postavena nad místem, kde dříve bylo moře. Je to největší mešita v Maroku a aktuálně by měla být třináctou největší na světě (aspoň to tvrdí Wikipedia). Celé mešitě dominuje 210 metrů vysoký minaret. Do mešity se vejde přes 100.000 věřících.

Mešita Hassana II.


K mešitě jsem dorazil o hodinu dřív, tak jsem se toulal po okolí a pozoroval burácející moře. To na koupání opět nebylo. Když byl čas, vydal jsem se hledat vstup. Označen nikde nebyl, tak jsem se musel optat. Fronta a organizace prohlídky byla v africkém duchu. Ještě když lidé stáli ve frontě, rozebrali si jednotlivé skupiny podle jazyků průvodci a ostatní, kteří ještě neměli lístek, je museli dobíhat.

Vstupné na prohlídku mešity ve výši 120 dirhamů je nejvyšší, jaké jsem v Maroku platil. Taktně ho tam nikde nemají viditelně uvedené, jinak bych si asi řekl „Jdu do Rick’s Café“ a nestál bych tam čtvrt hodiny tu pomalu se vinoucí frontu.

Přidat popisek

Průvodce v mešitě vykládal o historii mešity a jejích rozměrech. Je veliká 100 na 100 metrů a ve sloupech jsou umístěné reproduktory. Pod mešitou se nalézají lázně a místa pro očistu věřících.



Z mešity jsem se přes medinu, která je mimochodem v Casablance čistější než v Rabatu, vrátil zpět k Hotel Central a šel se podívat k přístavu. Nenašel jsem však žádné místo, odkud by byl přístav hezky vidět, tak jsem raději zamířil k Place des Nations Unies. Přes náměstí jezdí tramvaje, do kterých se vstupuje skrz turnikety podobně jako do tramvají v Istanbulu. Přímo naproti náměstí je velký trh s plno suvenýrů. Stejně jako všude v Maroku se i tady musí smlouvat.

Trh se suvenýry naproti Place des Nations Unies

Place des Nations Unies lemují secesní domy evropského typu. Nejvýstavnější z nich je Hotel Excelsior. Chtěl jsem tam na náměstí chvíli posedět v jedné z tamějších kaváren. Žádná ale neměla vyvěšené ceny ani na stole cokoliv co by připomínalo jídelní nebo nápojový lístek. Poučen minulými zkušenostmi jsem požádal číšníka, jestli by mi mohl přinést menu.

Výstavní třída Avenue des FAR nedaleko Place des Nations Unies

 Číšník nakonec přinesl cosi, co vypadalo jako nabídka zmrzlinových pohárů, ale ceny tam jaksi chyběly. Ukázal jsem na jeden a optal se „combién?“ (kolik), číšník odběhl a za chvíli mi nesrozumitelnou francouzštinou něco odvětil, nakonec jsem z něj dostal, že to mají být 3 eura, čili 29 dirhamů. Se slovy „C’est trop“ (to je příliš) jsem se zvedl a odešel středem.

Postranní ulička nedaleko Place des Nations Unies

Zabočil jsem do postranní uličky, kde jsem se zastavil v příjemném podniku, kam chodí místní a kde jsem se za stejných 30 dirhamů doslova přejedl. Dal jsem si jeden zapečený sendvič, ovocné smoothie a francouzský zákusek.

Prošel jsem se ulicí podél tramvajové trati, jak radil průvodce, vychutnal si řady historických domů v evropském duchu a vrátil jsem se k hotelu. Večer jsem se už jen prošel a koupil si lístek na druhý den do Marrákéše za 95 dirhamů.

Vchod do mediny naproti Place des Nations Unies

Tramvaj na Place des Nations Unies

Avenue des FAR

Náklady:
Vlak do Casablanky … 37 dirhamů
Vstupné do mešity … 120 dirhamů
Hotel v Casablance … 365 dirhamů

4 komentáře:

  1. ten co tohle cte a pojede do Casablancy, tak at si da cas take na navstevu Marabout de Sidi Abderrahmane u Ain Diab beach. http://www.morocco.com/blog/visiting-the-venerated-site-of-marabout-de-sidi-abderrahmane
    To je podle mne pomalu vic zajimavejsi nez mesita.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu. Vypadá to tam pěkně. Zde je ještě jeden odkaz na povídání včetně fotek: https://writerscaravan.com/2015/08/28/the-mystic-marabout-of-sidi-abderrahmane-moroccanfridays/

      Vymazat
  2. Dobry den, bylo by mozne dat GPS souradnice toho podniku v postranni ulicce kde jste se tak vyborne najedl? Dekuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za zájem. Bohužel, je to docela dlouho a GPS polohu jsem si neuložil. Každopádně to bylo někde jižně od United Nation Square v boční uličce (možná v Rue Chénier, ale opravdu jen možná). Google Mapy tam stále nemají Street View, tak jen hodně přibližný odhad.

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář :-)